PALBA.CZ

kdyz to rika kamarad... 8)

Vzhledem k tomu, že je znalec, je to opravdu 8)

mne to prijde jako slusny blaboly 8)

Mě ne.

zejtra se zkusim rozepsat víc, dneska už ne, jsem nasranej na celej širej svět a jdu radši spát 8)


btw: sry jestli se tě to nějak dotklo, o těch blábolech

Mwe-262 byl nedotažený díky materiálům, jinak to opravdu byl skvělý stroj, nikdo mě nepřesvědčí o opaku.

Ono u bombardérů se jaksi předpokládá, že na alespoň na poč. cesty budou mít klid.

Němcům se toho IMHO nepodařilo dotáhnout do konce...

on byl nedotazenej nejen kvuli materialum, ale i kvuli nedostatku casu a prostoru pro testovani, sice se s vyvojem zacalo uz roku 1938, ale takovahle prulomova stihacka chtela jak vidno vic casu, nebo alespon aby do jejiho vyvoje nekecali papalasi, ale ti, co tomu rozumi... nicmene i tak ale byl me262 slusne letatelnou masinou...

fatale: (Today at 00:32) Asi se budu opakovat, ale mě ne.

Když se to tak vezme, tak to, že ani tak dlouhý vývoj nepostačoval je dostatečný argument proti těm různým Luftwaffe 46 a pod.

Yamato, úplne súhlasím, veď keď ten vývoj nešiel dosť rýchlo za pomerne dobrých podmienok v prvej polovici vojny, tak ako mali Nemci vyvíjať svoje superstroje koncom vojny, keď už bolo v podstate celé Nemecko zničené, z obidvoch strán sa na nich valili Spojenci, navyše Nemecko malo čím ďalej, tým menej surovín, kvalitných materiálov, paliva a najmä množstvo skúsených pilotov a personálu už zahynulo.

Takže pochybujem, že by v takýchto podmienkach mohli niečo úspešne doviesť až do konca. Samozrejme strašne veľa toho bolo na papiery, ale väčšina tých zázračných strojov mala od reality ešte ďaleko.

mam pocit, ze se bavime kazdej o necem jinym, ja tvrdim, ze Me262 bylo dobry letadlo, vy tvrdite, ze bylo spatny, protoze nemohlo zvratit prubeh vojny... to ja nepopiram, ale kvuli tomu nebylo spatny, prece 8)

Já neříkám, že bylo špatné, ale těch chyb mělo dost, ty superlativy jsou u něj z velké části věcí legendy.

A my tvrdíme:Jak v čem. Ono při převaze 10:1 se to holt už moc neprojeví, ale paseku zvládali dělat slušnou. Být jich víc, tak říkám, že i měli dopad alespoň na délku války. Spojenecká bombardovací ofenzíva by musela přibrzdit, průzkumné letouny v jejich podobě nebo Ar-234 by mohli nad spojenecké linie a popř. fotografovat koncentrace vojsk...atd. Netvrdím, že o moc, ale o měsíc až dva by to zvládli. A btw:Elvisi, ta bombardovací ofenzíva zas až tak supr účinná nebyla, to bys mohl vědět. Až do náletů na výrobny syntetického benzínu to sice o něco (20-30%) snižovalo výrobní kapacity, ale žádná pohroma.

Jasné, ale ja som chcel hlavne poukázať na ten rozdiel, za akých podmienok mohli svoje lietadlá vyrábať a vyvíjať Spojenci a ako to vyzeralo v rokoch 1944-45 v Nemecku.

Celkem dobře. Většina země, hlavně východ a jih byla celkem bezpečná. Holt bohužel hodně průmyslu bylo v Porúří.

zajímavý fotky


amíci získali dvě cvičné dvoumístné verze me-262, což byl úspěch, neboť jich bylo vyrobeno celkem pouze 15


z toho jednu poměrně brzo rozmlátili při přistání


celkem si přepravili do Států 11 kusů me-262

teď jsem se dočetl jednu zajímavou věc, střelci létajících pevností si stěžovali, že jejich elektricky ovládané kulomety nestíhají sledovat me262 letící plnou rychlostí a díky tomu nemohou pořádně bránit svá letadla...

Takovyhle stiznosti jsem cetl od strelcu v B29 proti MiGum 15 v Koreji.

B-17 a B-24 a elektronicky (???) ovládané kulomety?

B-17


1. Konstrukční celek horní střelecké věže Bendix A-9B
- vyzbrojené dvěma kulomety Browning M 2 ráže 12,7 mm. Elektrické motory pro otáčení věže a pohyb zbraní pracovaly s výkonem 0,367 kw (0,5 k). Věž bylo možno otáčet rychlostí 33 stupňů za sekundu.

2. Celek spodní kulovité střelecké věže Briggs-Sperry A-13
- se závěsnou konstrukcí. Věž byla vyzbrojena dvojicí kulometů ráže 12,7 mm a měla hydraulicko-elektrický pohon. Střelec byl umístěn spolu se zbraněmi uvnitř věže, schránky s náboji (508 kusů na zbraň) byly uloženy v trupu letounu.

3-4. Dva typy střeliště instalovaného v zádi části trupu letounů B-17
- kresba č. 3 zobrazuje střeliště dřívějšího provedení, vybavené jednoduchým zaměřovačem, instalované na variantách B-17E, F a u většiny G.
kresba č. 4 pak zachycuje prostornější střeliště (zvané Cheyenne) pozdějšího provedení, s větším rozsahem náměru a odměru zbraní, osazené reflexním zaměřovačem. Instalováno bylo na B-17G počínaje výrobními bloky -90-BO (Boeing), -55-VE (Vega) a -50-DL (Douglas).


B-24


A. Příklad instalace střelecké věže typu Consolidated/Motor Product A-6B ovládané pomocí hydraulického systému. Tato věž byla původně instalována do zadní, později i do přední části trupu.

B. Střelecká věž Emerson s elektrickým ovládáním instalovaná do přídě letounu B-24J-FO z produkce závodu Ford ve Willow Run. Tato věž byla speciálně vyvíjena pro použití v přídích B-24 a postupně od jara roku 1944 nahrazovala na montážních linkách starší A-6B.