PALBA.CZ

@Tempik

ono asi hodně záleží na konkrétní oblasti. Pomalulétající patrolující protiponorkové letadlo, které pravidelně prolétává sektor např. jižně od ostrova Wight má asi jiné šance na přežití než letadlo s obdobným úkolem létající u Bristolu (myslím obecně tu část Irského moře jihozápadně od Walesu a severozápadně od jižní Anglie).

plus otázka minových protiponorkových polí, kdy jejich použití patrně ovlivňovaly i přírodní podmínky (jako hloubka moře)
https://uboat.net/maps/irish_sea.htm
https://uboat.net/maps/channel.htm
https://uboat.net/maps/north_sea.htm

A samozřejmě pokud jde o utržené miny, tak tento aspekt "hraje" proti oběma stranám.

To je otázka kde by ty německé ponorky měly být nasazené. Protože luftwaffe je mohla pokrýt prakticky jen v oblasti nejužší části kanálu a tam už neměly moc význam. Navíc tam už je byly schopné najít i "rychlá" letadla a určit jejich polohu.

K ponorkám, zkuste si odpovědět na tyto zcela prosté otázky:
- budu-li mít info, že je invaze na spadnutí, nechám boj. lodní jednotky někde v zádeli, třeba na Orknejích?
- budu-li mít jako kapitán torpédoborce rozkaz přesunout se do míst vylodění, jakou zvolím rychlost plavby? 8, 16, nebo 25?
- jaké jsou šance ponorky zasáhnout loď plující 25 uzlů?
- jaké jsou šance několika ponorek cca 10 zadržet část Home Flotte valící se na plné bomby do Kanálu, s přihlédnutím že část tam již operuje?

No a teď, si místo ponorek dosaďte pobřežní děla, a k max. rychlosti si přidejte možnost manévru.

Kouzelnik píše:...
Byly ozbrojené síly Třetí říše takto koordinované na podzim 1940/jaře 1941 tedy zhruba o 3 roky dřív? A co koordinace jednotlivých složek ozbr. sil a jejich koncentrace proti případné invazi - myslím ze strany obránců britských ostrovů (byla?, když se "rozpylovali" akcemi proti vichystickým základnám a poté řeckou kampaní a zdánlivě nesmyslnými útoky proti Taranto, Janovu a Dodekanesu v zimě 1940/41).

No podľa toho ako pred nemcami zdrhala/takticky ustupovala francúzska armáda vrátane britov, tak by som koordináciu predpokladal na nemeckej strane a francúzi boli schopní aj s britmi maximálne ustupovať a to nekoordinovane. A následne tú koordináciu nemci previedli aj v Polsku a Rusku.

Vzhľadom k tomu, mňa stále udivuje že zrazu predpokladáte že briti by boli na svojom území koordinovaní, efektívni a cielavedomí. Keď to po dva roky, proti nemcom, nikto v reále nedokázal.

Tempik píše:To je otázka kde by ty německé ponorky měly být nasazené. Protože luftwaffe je mohla pokrýt prakticky jen v oblasti nejužší části kanálu a tam už neměly moc význam. Navíc tam už je byly schopné najít i "rychlá" letadla a určit jejich polohu.

IMHO by do oblasti nasazení mluvily také další 2 faktory:
a) dostupnost servisního zázemí v jednotlivých přístavech okupovaných od léta 1940 (Norsko + BE-NE- a Francie) a AA-ochrana ponorkových kotvišť
b) identifikace cílů vlastní/cizí - a to zejména v noci. Samozřejmě že jde o oříšek který řešily všechny ponorky.
Osobně mi např. není jasné to tu identifikaci řešili např.
- v létě 1941 na Baltu - obě bojující strany se silnou hladinovou flotilou (Sovětská byla patrně silnější v kategoriích torpédoborec a výš) a současn obě strany disponovaly silnou ponorkovou flotilou. Zajímavé jsou na to téma např. zdejší články Destroyera. Bavíme se zhruba o období do konce srpna 1941 (bo po Tallinské katastrofě už sovětské Baltské flotily zbyly základny dost vzdálené od nacistických cílů na jižním Baltu). Samozřejmě že i v následujícím období byly sovětské ponorky nasazeny, ale mám pocit, že už odpadla ta otázka identifikace hladinového cíle.
-Jiným příkladem by bylo období, kdy obklíčený Tobruk byl držen armádami Britského Impéria/Dominia a snad Italové zkoušeli frontové jednotky (tj. v tom období východně od Tobruku) zásobovat i po moři.
-Třetím příkladem by byla otázka nasazení ponorek v zimy/jara 1942 v oblasti Jávského moře - což bylo ještě náročnější po stránce identifikace cílů bo flotile IJN oponovaly ponorky nejen holandské ale i americké (britským ponorkovým angažmá v té oblasti si nejsem jist).



@Zemakt - souhlas s Tvými hloubavými otázkami
- myslíš, že bys mohl ukojit moji zvědavost a napsat zdroj údajů o počtu disponobilních ponorek KM a RN v tom období? Nevím jestli mluvíš o ponorkách nasazených/určených přímo pro Sealion či o celkovém počtu

doplním, že do bojů při Sealion jaro 1941 by patrně zasáhly také:
a) https://en.wikipedia.org/wiki/O_21-class_submarine plus polský Wilk a snad i některé z ponorek Svobodných Francouzů
b) https://en.wikipedia.org/wiki/BETASOM#L ... om_BETASOM

kenavf píše:Vzhľadom k tomu, mňa stále udivuje že zrazu predpokladáte že briti by boli na svojom území koordinovaní, efektívni a cielavedomí. Keď to po dva roky, proti nemcom, nikto v reále nedokázal.

Povedzte Kefalín, čo vy si predstavujete pod takým pojmom koordinovaní, efektívni a cielavedomí? A nebo to mám brát, že tam lítali jak slepice bez hlavy? Na to se jich dostalo například zpět do Británie podezřele mnoho.

Mě vždycky udivuje, jak si naopak Němci poradí se vším čirou vůlí a tím, že když budou něco chtít, tak to i půjde. Už jen samotná invazní "flotila"...z velké části exkluzivní škopky, kterým to i za dobrého počasí a ideálních podmínek bude trvat do Anglie 12-15 hodin. Úroveň posádek obecně spíše mizerná (výškrabky stejně jako celé to provizorium), nějaký hlubší výcvik (samotná plavba, plavba ve formaci, vylodění) prachbídný či žádný...ani zlomek toho, co se připravovalo kolem Normandie, přičemž to samé platí o průzkumu a stavu vyloďovacích prostorů, znalosti dna, proudů atp. Měl bych závažnou obavu, že polovina té flotily skončí i bez toho, aniž by ji někdo napadal, někde u pobřeží Portugalska... (a ta druhá se cestou posráží navzájem). A nedejbože, kdyby se do ní začalo montovat britské námořnictvo a vůbec válečné vlivy.

V té diskutované knize mne nadchla představa, jak se ty konvoje úspěšně při útoku rozptylují a efektivně brání. Už vidím, jak se ty škopky s manévrovatelností cihly a rychlostí šneka ve 120ti letech rozprsknou, jak když do nich střelí a polovina se přitom neposráží navzájem, nepostřílí navzájem a nebo neztratí, ev. je proud nezanese někam do pryč. Ale proč ne, na co Němec pomyslí, to jako by bylo splněno

Polarfox píše:

kenavf píše:Vzhľadom k tomu, mňa stále udivuje že zrazu predpokladáte že briti by boli na svojom území koordinovaní, efektívni a cielavedomí. Keď to po dva roky, proti nemcom, nikto v reále nedokázal.

Povedzte Kefalín, čo vy si predstavujete pod takým pojmom koordinovaní, efektívni a cielavedomí? A nebo to mám brát, že tam lítali jak slepice bez hlavy? Na to se jich dostalo například zpět do Británie podezřele mnoho.
..
..
Ale proč ne, na co Němec pomyslí, to jako by bylo splněno

Ono Pytlíku, to si to francouz vyskakoval keď bol za Maginotovou líniou ale doskákál keď sa mu nemec objavil z inej strany. To už potom len francúz ukazoval dovednosti a koordinácie pri ústupe.
Že sa ich dostalo veľa preč v Danquerku? A nezdá sa ti divné Pytlíku, že napríklad letectvo ktoré má byť behom chvíle schopné vzlietnuť a reagovať, tam nepreviedlo žiadne kobercové bombardovanie tej pláže? Že by si Hitler predsa len nechával vyjednávací priestor pre rokovania s Britániou?
A podobne ako sa mu podarilo teleportovať cez Maginotku sa pred tým teleportoval cez Československé opevnenie.
Takže ano "čo si nemec zmyslel" to si aj splnil až po Moskvu. Alebo chceš povedať že to tak nebolo, že nestál pred Moskvou, nebol v Paríži? Síce dnešní prepisovači dejín už dokázali že Osvienčim oslobodili ukrajinci, tak je všetko možné.

@kenavf ... možná jsme si nerozuměli ohledně mého názoru na "koordinované akci ozbrojeným silám Třetí říše" ve vztahu k Sealion.

Nezdá se mi totiž, že by (zejm. LW a hladinové lodě KM) dokázali v 1939-1940 spolu koordinovat své akce. Protože pokud by dokázali koordinovat, pak nerozumím:
- jaktože z 5-ti polských ponorek ani jednu nepotopili a 2 "upláchly" k ostatním nepřátelům Třetí říše (z toho jedna Orzel dokázala v Baltu unikat a uniknout do Británie ještě v říjnu 1939 a to bez jakkékoliv podpory ať už z polska nebo od polských spojenců)?
- jaktože letadla LW se po své akci "chlubila svým úspěchem" proti nepřátelským lodí, když ve skutečnosti útočila na lodě KM, které byly na plánované, opakuji plánované akci
- jaktože dokázaly britské ponorky narušovat dopravu na lince mezi okupovaným Dánskem a jihonorským pobřežím viz potopení CL Karlsruhe? Co dělaly protiponorkové letadla Třetí říše?

kenavf píše:Ono Pytlíku, to si to francouz vyskakoval keď bol za Maginotovou líniou ale doskákál keď sa mu nemec objavil z inej strany. To už potom len francúz ukazoval dovednosti a koordinácie pri ústupe.Že sa ich dostalo veľa preč v Danquerku? A nezdá sa ti divné Pytlíku, že napríklad letectvo ktoré má byť behom chvíle schopné vzlietnuť a reagovať, tam nepreviedlo žiadne kobercové bombardovanie tej pláže? Že by si Hitler predsa len nechával vyjednávací priestor pre rokovania s Britániou?A podobne ako sa mu podarilo teleportovať cez Maginotku sa pred tým teleportoval cez Československé opevnenie.Takže ano "čo si nemec zmyslel" to si aj splnil až po Moskvu. Alebo chceš povedať že to tak nebolo, že nestál pred Moskvou, nebol v Paríži? Síce dnešní prepisovači dejín už dokázali že Osvienčim oslobodili ukrajinci, tak je všetko možné.

Celý úspěch a neúspěch francouzského tažení od sebe nebyl zase tak daleko. Slabin protivníka můžeš využít, pokud je vůbec má, pokud ti je odhalí a pokud dělá chyby. To že někdo ustupuje, prohraje, ev. prohraje nečekaně a s velkou parádou, neznamená automaticky, že je ořezávátko. Stejně jako připadaly ve starověkých bitvách největší ztráty na ústup/útěk, tak podobný princip eroze a finálního výsledku je aplikovatelný na více věcí. Kdyby ve Francii nedošlo k relativně pár fatálním chybám, tak by měli Němci veliký, ale veliký problém, inovativní taktika neinovativní taktika. Nechybělo moc a vše se mohlo zvrhnout v poziční válku a zcela jiný výsledek.

Kde někdo stál nebo nestál, je bez kontextu absolutně druhotné. Ostatně ve finále stáli Němci rozsekaní na hadry zatlačení do rohu...takže ona ta zbožná přání "usmyslím si-dokáži" mají své výrazné limity. Když neumím zpívat, tak prostě neumím zpívat, to je fakt. Pokud se budu pohybovat v prostředí, kde to jde inovativně občůrat, tj. budu procítěně halekat vlastenecké písně, takže sklidím body za efekt/politiku, ne za hlas, podplatím porotu, odpravím konkurenci, bude povolena elektronická modifikace atp. a nikoho to nebude tankovat, tak fajn, to může fungovat. Ale v momentě, kdy vlezu já a operní zpěvačka před porotu, budu muset zazpívat árii a budu za to klasicky zhodnocen, tak jsem víš kde? Jsou věci, přes které prostě nejede vlak. A můžeš se třeba postavit na hlavu a tisíckrát si říkat, že když to vyšlo s vlasteneckým halekáním a publikum z toho bylo paf, tak to v tom operním sále také sfouknu levou zadní...

A čo znamenajú jednotlivé excesy nemeckých zložiek voči konečnému faktu že boli v Paríži a stáli pred Moskvou? Friendly fire je vec ktorá sa vo vojne stáva.Ide o to ako im fungoval systém ako celok a či ich stratégia a taktika bola správna. A od roku 1938 až do roku 1942/43 tak dokázali fungovať než sa proti ním našla nejaká účinná taktika. Ano, RN bola proti KM v jasnej tabulkovej výhode. Ale argumentovať tým že by zrazu britská pozemná armáda účinne a efektívne bojovala proti nemcom, je vo svetle tých ostatných debaklov, trošku naivné. To už mohli predviesť s francúzmi, a aj Polsko s Ruskom to projeli ako s rozdielom dvoch tried.
Na duel s RN asi nemali, je teda otázkou či by si dokázali vytvoriť nejakú taktickú výhodu voči RN. A do toho vstupuje samozrejme tá otázka či naozaj do tej Británie chceli až tak silno ísť, keďže už mohla byť vo veci aktivita plánovaná voči Rusku.

@Zemakt - souhlas s Tvými hloubavými otázkami
- myslíš, že bys mohl ukojit moji zvědavost a napsat zdroj údajů o počtu disponobilních ponorek KM a RN v tom období? Nevím jestli mluvíš o ponorkách nasazených/určených přímo pro Sealion či o celkovém počtu

Zdroj na početní stavy RN je několik stránek nazpět, zhruba kdy se zapojil Tempík. Údaj o ponorkách KM je z této knihy https://www.antikvariat-bohumin.cz/cz/k ... dstva.html

Ale argumentovať tým že by zrazu britská pozemná armáda účinne a efektívne bojovala proti nemcom, je vo svetle tých ostatných debaklov, trošku naivné.

To mi ušlo, on to zde někdo tvrdí?

Polarfox píše:.. A můžeš se třeba postavit na hlavu a tisíckrát si říkat, že když to vyšlo s vlasteneckým halekáním a publikum z toho bylo paf, tak to v tom operním sále také sfouknu levou zadní...

Ale vlastenecké helekání platí len na vlastné publikum, na to druhé publikum musíš vytiahnuť tromfy.

Pokud se budu pohybovat v prostředí, kde to jde inovativně občůrat(Mnichovská zrada), tj. budu procítěně halekat vlastenecké písně(Sudety a Henlainovci), takže sklidím body za efekt/politiku, ne za hlas, podplatím porotu(Anglia, Francia,Itália), odpravím konkurenci(Anšlus Rakúska), bude povolena elektronická modifikace(obsadenie Porýnia,pakt MR) atp. a nikoho to nebude tankovat, tak fajn, to může fungovat

Ale takto sa vedie vojna, a teraz sa k tomu už pridáva cool prívlastok "hybridná vojna". Čo iného bola napríklad strata pohraničia a tým aj eliminácia pohraničných pevností, ano bola to hybridná vojna.

Kenavf, ve svém dnešním příspěvku v 10:30 ses ještě snažil a Lvouna aspoň "naznačit". I když se opakuješ z předchozích stránek.

V posledním přípěvku však souvislost s Lvounem nevidím.
Buď dej svůj "historický blábol z jiných let nějak do souvislosti s Lvounem" - nebo ten příspěvek, nic neříkající o tématu, ani v historické souvislosti, - letí....

Poradím ti, přepadení Holandska nebyla žádná "hybridní válka" ale "Tajná operace" na přepadení holandské pevnosti Eben Emael : třeba i zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pevnost_Eben-Emael a následně se pak holandská armáda sice statečně bránila, ale Němci byli dál. I Belgičani se bránili a bylo to podobné... - Prostuduj si to dle příslušného období zde nebo na Wikipedii...
Ztráta československého pohraničí byl akt Mnichovské dohody a ten být tebou sem ani netahám...!
Vše ostatní tebou bez souvislostí psané (v předchozích příspěvcích o Holanďanech a Belgičanech či Francouzích) bylo v rámci II. světové války...!

A můžeš mě zase říkat co dělám a nebo co mám dělat. I tady Tě poradím - nech to na mě...!
Až si budu chtít dát pivo, nebo svou oblíbenou whisky, bude to i bez tvé porady.
Čekám ještě chvíli a jinak tvůj příspěvek mizí.

Pokud tam něco dodáš o Lvounu letí můj příspěvek...!

A hlavně, nevytrhávej věci jiných, texty jiných, z kontextu tebou vzápětí napsaných blbostí...!

Jdi si povídat o svém dějepise jinam a ne u Lvouna...

michan píše:Kenavf, ve svém příspěvku v 10:30 ses ještě snažil a Lvouna aspoň "naznačil". I když se opakuješ z předchozích stránek.

V posledním přípěvku však souvislost s Lvounem nevidím.
Buď dej svůj "historický blábol z jiných let nějak do souvislosti s Lvounem" - nebo ten příspěvek, nic neříkající o tématu, ani v historické souvislosti, - letí....

Poradím ti, přepadení Holandska nebyla žádná "hybridní válka" ale "Tajná operace" na přepadení holandské pevnosti Eben Emael : třeba i zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pevnost_Eben-Emael a následně se pak holandská armáda sice statečně bránila, ale Němci byli dál. I Belgičani se bránili a bylo to podobné... - Prostuduj si to dle příslušného období zde nebo na Wikipedii...
Ztráta československého pohraničí byl akt Mnichovské dohody a ten být tebou sem ani netahám...!
Vše ostatní tebou bez souvislostí psané (v předchozích příspěvcích o Holanďanech a Belgičanech či Francouzích) bylo v rámci II. světové války...!

A můžeš mě zase říkat co dělám a nebo co mám dělat. I tady Tě poradím - nech to na mě...!
Až si budu chtít dát pivo, nebo svou oblíbenou whisky, bude to i bez tvé porady.
Čekám ještě chvíli a jinak tvůj příspěvek mizí.

Pokud tam něco dodáš o Lvounu letí můj příspěvek...!

Je to reakcia na predchdzajúce príspevky.

Tak si skús zistiť čo asi tak môže znamenať pojem hybridná vojna.
Prečo dobývať hraničné pevnosti pomocou vojska keď to dokázali pomocou pera a podpisov pod nejakou Mnichovskou dohodou.
Prečo dobývať Maginotovu líniu frontálne keď ju môžem obísť? Alebo čo znamená lokálna odvaha a statočnosť keď protivník dosiahol svoj ciel?

Takže na základe toho že nemci používali tejto taktiky, tak sa dá očakávať že v prípade snahy o vylodenie by sa snažili najprv voči RN vytvoriť nejakú taktickú výhodu. Pretože duel RN s KM by asi nemci neustáli a prečo by to riskovali.

Toľko k spojitosti toho príspevku s Lvounem. Je to o dokreslení priebehov vojenských akcií nemecka, tak neviem prečo by sa v rámci Lvouna zrazu nemci rozhodli chovať inak a rozhodli by sa na frontálny útok na britské pobrežie štýlom "duel".

Opakuji ještě jednou, hybridní válka není mnichovská dohoda, neboť při hybridní válce tam již vojáci jsou a pak se teprve dělá z toho "status quo", nebo smlouva..., viz dnes Ukrajina - která byla hybridní válkou bez stálé dohody....
Mnichovská dohoda byla dohoda těch, kteří dali vzniknout státu ČSR a tak je to bráno prostě jinak. - viz Versailleská smlouva...!, Mnichov...! Doba byla!

A vojákům do toho - Mnichovské dohody - nedali politici vůbec co mluvit (jenom obsadit pevnosti a bylo - válka se nekonala)!

Obejít pevnosti v době II. světové války není přece Hybridní válka, ale Tajná válka , úskok, válečná lest.

Dej nějakou souvislost s Lvounem a já dám tenhle příspěvek, jako předchozí do pohody. A pro tvou zábavu.
Pokud tam budeš vysvětlovat - opakuji - u Lvouna -, že to nebyla II. světová válka, a žádná jiná než Tajná operace v době války to být nemůže... - že jde o Hybridní válku, tak to prostě smažu - Jasan...?

A bude to jen bráno jako vytrženo z Polarfoxových myšlenek -

Polar to tobě dával jako, že skáčeš z pátého na deváteho, nebo chceš-li z páté na devátou...! - pochopils???!

@kenavf ... obecně: moc nerozumím jakým názorem přispíváš do této diskuze.

Pokud snad chceš rozvíjet (a konkretizovat) diskuzi o "fikaných nápadech" Třetí říše pro realizaci Sealion, tak můžeš třebas navázat na rozjetou diskuzi k navržené hypotéze o dílčí (hypotetické) části Sealion: viz odkaz

Já tam svůj příspěvek nechám, i když si dal, že jsi chtěl souvislost fikanejch Němců a dodal Lvouna.
Nechám to proto, že tam fakt tu Mnichovskou dohodu nepleťme, i když mě to mrzí a ta je tady probrána v mnoha a mnoha souvislostech.
Zde alespoň jsme si řekli zase, že po 1. září 1939 již jde o II. světovou válku, Tajné operace a různé úskoky, které vedou k vítězství v bitvě.


Stále Vás prosím pokud chcete, pište o Operaci Lvoun, která se nekonala, a i jinak o všem dalším, neboť jsou zde hodně udělaná samostatná témata, která podle období naleznete v Obsah fóra - období od 1939 - 1945.

Viz pak zde: kde je Subfórum:
http://www.palba.cz/index.php

ve kterém pak naleznete jednotlivá fóra: Bojiště 2. světové války
a hned pod ním:
Státy a jejich armády 1918-1945, kde lze dohledat vše od konce 1. světové války až do 8. a 9. května 1945 a vše okolo...

Tedy nejen Versailleskou smlouvu, ale i co následovalo včetně Mnichovské dohody a také vše okolo a další a další o ww2.
Kdo si dá práci nalezne i velmi dobře zpracované, v několika článcích Seelöwe - Lvoun, a to i od několika autorů, kteří si neprotiřečí a ni neopisují, se zdroji a různými pohledy...

Kouzelnik píše:Závěr: Dakar je dobrý příklad, že pro úspěch invaze - pro úkol dobýt funkční přístav - nestačí první vlna, ale po dosažení eliminování námořních sil obránců, musí následovat další vlny s těžkými zbraněmi, a jedním z řešení jsou např.řešení formy a cílů vylodění použitých při úsilí o získání Casablancy 11/1942 v rámci Operace Torch
Naprosto souhlasím, že roli hrají morálně-volní vlastnosti - jak obránců, tak útočníků - viz rozdíly v přístupu k podzimním 1940 aktivitám Vichy proti Gabonu/Francouzské rovníkové Africe a přístupu při zářijových pokusech o obsazení Dakaru a jeho okolí.

Kouzelníku, otázka Dakaru mě začíná docela zajímat a myslím si, že by si to zasloužilo vlastní vlákno s vlastní diskusi. Zkusím tedy něco na to téma napsat, protože s řadou věcí, které píšeš, nesouhlasím, nebo mám na ně prostě jiný názor. Což samozřejmě není nic proti tobě. Naopak je dobré mít kvalitní diskusi, což oceňuji.

Jinak moc se mi líbí ty mapy těch potopených ponorek. Koukám, že pro rok 1940 jich byla většina potopená při různých pokusech o proniknutí do přístavů, nebo před nimi. To mě zaujalo.

Tempik píše:Fascinuje mě ta role německých ponorek co zabrání RN operovat kolem ostrovů.
1. Němci jich v té době měli max 15. Britové jich měli 3x tolik. Co jejich role? Asi by nic nedělali, že?
2. Jak se ukázalo, tak proti ponorkám fungovala nejlépe letadla. Ostatně proto během blokády Anglie ponorkám Němci operovali hluboko v oceánu a konvoje napadaly v polovině cesty. Opravdu si myslíš, že by mohli ponorky operovat beztrestně u břehu Anglie? V noci ano. Ostatně to se i za války na obou stranách dělo. A jsem si dost jistý, že Velké lodě RN by samozřejmě měli podporu Coastal Command s jejich letouny na ničení ponorek.

Tempiku,
vůbec netvrdím, že by německé ponorky a všechny ty mnou jmenované prostředky, které Němci připravili, dokázali zcela zabránit vstupu RN do Kanálu. Jsou to ale všechno faktory, které je potřeba zohlednit a uvažovat, jestli by RN skutečně riziko takových ztrát loďstva, akceptovali. Lodě kromě jiného potřebovali i pro životně důležitou ochranu zásobovacích tras a konvojů. Pokud by se cítili tak silní a neohrožení ze strany Němců, tak proč své větší hladinové lodě stáhli z Portsmouthu? Stačí odpovědět na tuto otázku, díky.

@kacermiroslav ... to by bylo super, kdybys pomocí faktů vyvrátil můj názor, nebo kdybys ty samé fakta interpretoval jinak.


P.S. Nevím jestli jsem Ti rozuměl - chceš-li napsat na Palba.cz nějaký článek na to, čemu se dnes často říká Bitva o Dakar (obou fází - jednak pokus o ofenzívu vichystického námořnictva do AOF/Gabonu a druhá fáze - pokus o dobytí funkčního přístavu v Dakaru), tak já nejsem proti - je to na Tobě.

Z mého osobního pohledu bych ale nešel cestou nějakého podrobného článku založeného na opsání, opakuji opsání jednoho či dvou zdrojů... bo reforma autorských práv na webu, jejíž obecná podoba byla schválena letos na jaře. A teďka patrně probíhá konkretizace do české a do slovenské národní legislativy.

Tj. šel bych cestou zdrojování/odkazování.