PALBA.CZ

V předchozí úvaze jsem se zaměřil na historické paralely mezi vývojem letectva za první světové války a současným rozvojem dronů během války na Ukrajině. Ukázal jsem, že mnohé z technologií, které považujeme za moderní, mají kořeny mnohem hlouběji v historii – a že podobně jako tehdy i dnes sledujeme revoluční změnu v přímém přenosu. Od pozorovacích dronů přes útočné až po „roje“ řízené umělou inteligencí, vše připomíná skokový vývoj letectva mezi lety 1914 a 1918. Napsal jsem pokračování a chtěl do něj něco o víkendu doplnit, takže ho nepublikoval ihned. A hned se stalo něco unikátního! Nevím proto, jestli je dobře, že jsem článek nepublikoval rovnou, anebo naopak vyčkal.
________________________________________
Ukrajina 2023–2025: Drony, rušení a nový rozměr války
Od roku 2023 sledujeme na Ukrajině dramatický vývoj v oblasti bezpilotních prostředků. Drony se už nepoužívají jen jako doplněk k dělostřelectvu nebo k průzkumu. Drony podle některých zdrojů nesou odpovědnost až za 80 % ztrát ruských vojáků. Stejně rychle se ale vyvíjejí i prostředky, jak proti nim bojovat – rušičky, zbraně, taktiky. Dnes už nejde jen o létající stroje, ale o bojovou doménu, která zahrnuje elektroniku, software, logistiku i nové formy výcviku.
________________________________________
Nová generace dronů
Na frontě se dnes používá hned několik typů dronů. Nejvýraznější jsou takzvané FPV drony, tedy malé létající stroje, které pilot dálkově ovládá a má kameru, jako by seděl přímo uvnitř. Tyto drony dělají průzkum, nesou výbušniny a jsou určeny ke zničení konkrétního cíle – například tanku, zákopu nebo vozidla. Jsou rychlé, levné a přesné. Novinkou v tomto směru poslední doby jsou drony napojené na optické kabely – místo toho, aby komunikovaly vzduchem, používají tenké skleněné vlákno, které je propojuje se základnou. Tím se zcela vyhnou rádiovému rušení. Problém těchto dronů je, že si musejí optický kabel nést sebou, a to je váha navíc. Před víkendem jsem se však dočetl o zásahu dronu na kabelu na vzdálenost až 40 km! Naprostou novinkou (o níž ještě mnoho nevím) jsou autonomní AI drony, tedy drony, které si samy vyhledávají a vyhodnocují cíle, a drony, které se zvládnou samy nabíjet. Objevují se námořní drony i pozemní prostředky. Vidíme přerod války doslova v přímém přenosu.
________________________________________
Boj o vzdušný prostor: rušení a obrana
S masivním nasazením dronů přišel i odpor. Jedním z hlavních způsobů, jak se bránit, je rušení signálu. Mnohé drony jsou závislé na GPS nebo na spojení s operátorem. Pokud je narušen signál, dron ztratí orientaci, přistane, nebo úplně spadne. Rusko i Ukrajina proto používají silné rušičky, které vytvářejí „bubliny“, do kterých dron prakticky nemůže vletět, aniž by ztratil spojení.
Kromě toho existují speciální pušky proti dronům, které vysílají rušící vlny na krátkou vzdálenost. Tyto zbraně používají například hlídky, aby ochránily své pozice.
Dalším obranným prostředkem jsou rychlopalné zbraně – od brokovnic až po kanóny, které jsou schopné sestřelit dron ve vzduchu. Objevily se dokonce i drony, které loví jiné drony. Obě strany začaly vyrábět i specializovanou munici do běžných vojenských pušek, sestávající z malých kuliček, kdy zásobník s těmito upravenými náboji může mít u sebe každý voják a nepotřebuje druhou zbraň.
________________________________________
Co nás čeká dál
V současnosti už na frontě dochází k „soubojům dronů“, tedy situacím, kdy se dvě létající zařízení snaží navzájem zničit. Vyvíjejí se také roje dronů – skupiny, které mezi sebou komunikují a koordinují se pomocí umělé inteligence. Cílem je vytvořit systém, který bude fungovat i bez přímého lidského řízení. Objevily se drony, které se dokážou samy nabíjet na vedení vysokého napětí. Budoucnost tedy vidím v rolích dronů různých velikostí, kdy ty větší unesou velký náklad výbušnin schopných ničit i těžkou techniku, až po maličké drony velikosti většího hmyzu, které dokáží vést průzkum i v budovách. Nastoupí i umělá inteligence – a to buď v rolích dronů, kde hlavní dron je ovládán operátorem a ostatní reagují na jeho rozhodnutí, vyhodnocují jeho pokyny a pomáhají mu splnit cíl mise, až po zcela automatizované drony, které patrolují nad územím protivníka, dobíjejí se na drátech elektrického vedení, vysílají informace o poloze protivníka, sami vyhodnocují vhodné cíle a napadají je.
________________________________________
Tady někde jsem s článkem skončil, když přišla zpráva o útocích na ruské základny, zejména na jeho strategické letectvo.
Tato „operace Pavučina“ je ukázka pokroku ve vedení dronové války a budu se jí trochu věnovat.
Ukrajina zaútočila na čtyři ruské základny: Olenya, Belaya, Dagilevo a Ivanovo.
1. Je to daleko. Drony napadly ruskou základnu strategického letectva Olenya u Murmansku, leteckou základnu Belaya u Irkutsku, což je tisíce kilometrů od ukrajinských hranic.
2. Použili techniku infiltrace. Na území Ruské federace propašovali drony, najali si ruská auta a na ně nainstalovali připravené lodní kontejnery s dvojitou střechou. Tyto kontejnery delší dobu stály pouhých několik kilometrů od ruských letišť a v předem určený okamžik se odstřelila střecha, odstartovaly drony a zaútočily na letadla. Protože útočily z bezprostřední blízkosti, protiopatření nezafungovala. Letadla jsou natankována, aby mohla po varování opustit letiště. Ale když drony útočí z bezprostřední blízkosti, varování nepřijde včas – a jsou… inu… jen natankovaná na letišti.
3. Podle zpráv z Ukrajiny byla využita umělá inteligence. Drony byly na muzejních exponátech naučeny, na jakou část letadla mají útočit (na nádrže – viz výše). Byly na dálku aktivovány v době, kdy ukrajinští agenti už splnili misi a opustili Rusko. Nebylo nutné je řídit z oblasti. Podle ruských zpráv nebyla využita AI, pouze specializovaný software, avšak řízeny byly z běžné ruské telefonní sítě. Obojí má své důsledky.
4. Rusové zadrželi nějaké nic netušící řidiče, podle zpráv lidé jednoho z nich rovnou lynčovali (to ale podle všeho nenařídily úřady), ale agenti byli pryč už před útokem.
________________________________________
Důsledky:
1. Rusko ztratilo podle současných odhadů přibližně jednu třetinu svých strategických bombardérů (některé zdroje uvádějí daleko nižší číslo, ale zase zmiňují podíl letuschopných strojů také jako nižší. Předpokládám, že pravý rozsah škod se teprve ukáže, ale jisté je, že je podstatný). Protože nevíme, kolik jich z úplného počtu bylo letuschopných, je možné, že ztráty na letuschopných bombardérech jsou procentuálně ještě vyšší. Tyto bombardéry vypouštěly střely na Ukrajinu, takže z vojenského hlediska je už toto samo o sobě úspěch.
2. Tyto letouny (až na jeden typ, podle mých informací) už neumějí vyrábět – jsou to desítky let staré stroje, jejichž části se vyráběly mimo jiné i na Ukrajině. Samozřejmě je možné vyvinout a vyrobit nový typ, ale to je běh na dlouhou trať. V reálném čase je nahradit nezvládnou.
3. Jedná se o velký políček Putinovi a ruské bojeschopnosti. Výsměch, že Ukrajina nemá karty, je naprosto mimo mísu. Nikde v Rusku není bezpečno.
4. Jedná se o bravurní informační kampaň. Ukazuje, že není pravda, že prohrávají. Ano, Rusové postupují, ale Ukrajina ukazuje odhodlání, inovaci a výsledky.
5. Ukrajina tím poněkud popudila Trumpa. Za prvé proto, že mu o tom dopředu neřekli (což udělali správně, protože by se to pravděpodobně Rusko dozvědělo), za druhé proto, že shodili ze stolu jeho tvrzení o tom, že nemají žádné karty.
6. Ukrajina tím ukazuje i Spojeným státům, že je schopna snižovat jaderný potenciál Ruska. Jediným útokem zasáhla jeho strategické letectvo, jeden z útoků vedl i na jejich ponorkovou základnu. Úvaha závěrem – nenaznačují oni náhodou Rusku i Spojeným státům, že by mohli i nadále snižovat potenciál Ruska vést jaderný konflikt? To má totiž jeden naprosto zničující důsledek pro MAD, tedy teorii vzájemně zaručeného zničení. Při této teorii, pokud by Rusku hrozilo, že přijde o svůj odstrašující potenciál (nemusí přijít o celý jaderný potenciál – stačilo by dostat se do bodu, kdy by byla šance, že to „nebude stačit“), mělo by přesně jednu poslední možnost – zmáčknout to dřív, než se tak stane. Později už příležitost nebude. A museli by to zamířit na toho, kvůli komu ten potenciál celou dobu budovali – tedy USA. To samozřejmě nevzbuzuje nadšení v Rusku, ale ani v USA. Třeba je to jistý druh tlaku na svého spojence, aby si vytáhli hlavu víte odkud a začali konečně tlačit na Rusko. Uvidíme.
7. Ruští vojenští blogeři a veřejnost volají po odplatě. V jejich uvažování to dává jakýsi smysl – Rusko zaútočilo na Ukrajinu, ale pokud se tato úspěšně brání, je potřeba násilí eskalovat. Některé zdroje zmiňují i volání po jaderné odplatě, protože byla zasažena ruská jaderná infrastruktura. Problém je, že neexistuje žádný konkrétní vojenský cíl, který by se takto dal zasáhnout. Samozřejmě, stejně jako od začátku války, mohou použít jaderné zbraně na osídlená města – ale tím jednak naprosto ztratí legitimitu v očích svých podporovatelů (například Číny), za druhé naprosto ztratí narativ o denacifikaci Ukrajiny a o tom, že by snad Ukrajina měla patřit do jejich prostoru, a nakonec ukážou naprostou slabost své země, když si nedokážou poradit bez jaderných zbraní. Použít je by byla větší chyba než to neudělat. Samozřejmě šílenec může jaderné tlačítko zmáčknout kdykoliv, ale o tom, že to není jen tak, jsme pojednali v předchozích článcích. Znovu připomenu, co řekl šachista Garry Kasparov: „If you’re so afraid of what a dictator might do if he loses that you’re letting him win, it’s time to reevaluate both your strategy and your character.“ Pokud se tak bojíte, co by diktátor mohl udělat, kdyby prohrál, že ho necháte vyhrát, je čas přehodnotit svou strategii i charakter.
8. Je to strategické použití dronů. Ne taktické, ne operační, ale nejvyšší úroveň – strategická. Zasažení kriticky důležité infrastruktury hluboko v týlu protivníka.
9. Ze Západu se ozývá… inu… větší ticho, než jsem čekal. Proč? Protože jestli mohli Ukrajinci vzít běžné kamiony, kontejnery, normální drony (vyrobené z dostupných komponentů a 3D tiskem) a zasáhnout takto drastickým způsobem ruskou jadernou vojenskou infrastrukturu, nikdo není v bezpečí. Může to udělat Rusko u nás. Může to udělat teroristická organizace v USA nebo v EU. Takovýto útok může udělat kdokoliv. Je to podobná revoluce, jako například příchod palných zbraní – kdy i obyčejný voják beze zbroje s krátkým výcvikem dokázal zastřelit celoživotně trénovaného jezdce na koni v drahé zbroji. Sledujete to? Mohli to spustit 9. května v Moskvě – ale neudělali to. Ale kdo by si všiml kamionu v Moskvě? Toto je nejdůležitější vzkaz: přišla změna a nikdo není v bezpečí.
________________________________________
No a závěrem vše jako obvykle – velitel ukrajinských pozemních sil nabídl rezignaci (nebyla přijata) a delegace odletěly do Istanbulu, kde se nic nevyřešilo.
Ukrajina má díky dnešku jednu silnou kartu navíc. Ukrajina zasáhla aktuálně Kerčský most, pravděpodobně námořním dronem. Rusko pravděpodobně uspořádá nějakou odvetu na civilním obyvatelstvu Ukrajiny. Pořád platí to, co jsem říkal v přechozích článcích – dokud Ukrajině vydrží vůle bojovat a Západu vůle plně Ukrajinu podporovat, Rusko nevyhraje (viz článek o teorii vítězství).
https://www.facebook.com/bily.martin