PALBA.CZ

2 seebee

pardon, za OT, ale zatím to tu (snad jsem nepřehlédl) nezaznělo. Já to Julesákovo popíchnutí docela chápu. Harrier dosahoval nesporných kvalit v podpoře výsadkových jednotek, ale ty sestřely byly takové ozajstné.
Vemte si, že argentinci vlétali do operační zóny svazu v podstatě s bingo fuel, neměli žádný čas na manévrový souboj, přilepený na hladině nebo mezi kopcema kvůli radarům z HMS.

V mírné nadsázce - kdyby tam bylo místo Harrierů v kopcích 30 Gazelle, Scoutů nebo Sea Kingů ověšenejch Sidewinderama, tak těch pár Skyhawků a Miráž s prázdnejma nádržema, co se vyhejbá radarovýmu ozáření,
sejmou nejspíš také. Bojová hodnota Harrierů v rámci zajištění vzdušné převahy mohla fungovat opravdu jen u těch Falkland. V běžném konfliktu vysoké intenzity by Harriery nevydržely - ani v 80. letech 20. stol.

Julesak: nepochopili jsme se určitě
ad 2) Uljanovsk byl stejný kočkopes jako Kuzněcov nebo Kyjev. Teda byl to ještě větší kočkopes, protože kombinoval katapult a skokanský můstek. Tuhle kombinaci po pravdě nechápu + ještě držení se těžkých protilodních střel. Zde to ovšem tak trochu chápu, neb SSSR nedisponovalo žádným útočným letounem, který by byl schopen nasazení z paluby. I ten Su-33KUB se dostal do vzduchu až v druhé půlce devadesátých let. Jediné co se dalo rychle adaptovat pro námořní službu, tak to byl Su-25. Ale ten zas neměl vyvinuté skládací křídla.
ad 3) tím bych si nebyl tak jistý, ale zde se nepřu. Invincible byl ovšem určen pro VSTOL letouny, takže nepotřeboval pro svůj život úhlovou palubu.
ad 4) pokud to má problémy od svého počátku, tak se to nepovedlo. A když se to nepovedlo, tak je to kupa šrotu. Pokud se jim to podaří někdy opravit a modernizovat, tak to může být slušná loď. Zde by mě zajímaly zkušenosti čínského námořnictva se sesterkýma loděma.
ad 5) ano, skoro potopení bylo dáno ruským šlendriánem. Což ovšem vypovídá také o tom, jaké má rusko zkušenosti s provozem takto velkých lodí.
ad 6) Indové používali Harrier FRS1, který by šel z Gorškova používat, ale oni chtěli výkonnější letadlo. Západní letadla potřebují katapult, a na něj Gorškov nešel přestavět, takže museli jít cestou MiG-29/Su-33. Přičemž si vybrali MiG-29. Ani na letadlovku a ani na letadlo Indové chválu extra nepějí.. alespoň na různých forumech.
ad 7) Kuzněcov není první letadlovou lodí, ale je de facto první, která letadla používá. Jak-38 je vysloveně.. nekonfliktně řečeno experimentální letadlo, s kterým se toho moc nenaučíš. Byla to spíše věc prestiže, než praktického používání. Navíc je to jiný typ letounu, než Su-33/MiG-29K, takže plno věcí se museli Rusové učit od nuly. Vlastně vše. Thajsko byl pochopitelně rýpanec, ale jejich letadlovka od roku 1995 slouží relativně bez problémů (když tka mě opravte), což se o Kuzněvovi říct nedá.
ad 8) je jedno v jakém čase Kuzněcov byl postaven. Opřel ses do Britů, takže jsem tě taktně upozornil, že i podfinancované námořnictvo Spojeného království dokázalo v krátkém úseku postavit dvě letadlové lodě o velikosti Kuzněcova. Dětské nemoci se nevyhnou nikomu, to je pochopitelné.
ad 9) souhlasím. Je otázkou jestli je vůbec účelné modernizovat, respektive opravovat Kuzněcova. Ale je to i věcí prestiže. Kdyby ty finance a zdroje přesunuli jinam, tak by udělali lépe. Ideální by bylo, kdyby Rusko postavilo obdobu USS America, ale zde je opět problém s tím, že by na nich nemělo co provozovat. Zpětně se ukazuje, že upřednostnění letadel Su-33 a MiG-29K, před Jak-141M bylo chybou.
ad 10) smysl Kuzněcova je jen jediný - prestiž. Bohužel s jeho prokletím je to spíš jen ostuda.

Ejdou: ani v mírné nadsázce to není uplatnitelné. To že argentinci nemohli využívat nadzvukových rychlostí je pravda, ale druhou pravdou je, že Sea Harriery argentinské letouny dokázaly vymanévrovat a díky kvalitnějším PLŘS i sestřelit. A to pokračovalo i u verze FRS2. Kombinace AIM-120 a Sidewinderu byla dosti smrtelná. A v případě souboje Sea Harrier vs Su-33 by rozhodoval hlavně přilbový zaměřovač v Súčku. Na střední vzdálenost bych si víc vsadil na Harrier.

Mám dotaz na zavedení Su-33 místo Migu-29K.
Tento Mig by měl být postavený na novým zbrojním systému který mohl používat střely R-77, což Su-33 tehdy a myslím si že ani dnes neumí. Tedy i v čistě stíhací roli měl co nabídout. Navíc byl skladnější
a univerzálnější.
Su-33 měl výhodu v doletu a v silnějším radaru.
Dnes se na Admirála vrací Migy-29. Ale proč byl vybrán Su-33 v té době jako hlavní stíhací letoun ? Cena ?

To sa stáva

2) útočné lietadlo mal byť práve ten Mig-29K, Su-27K mal byť jednoúčelový stroj pre PVO. Keďže si oba nemohli dovoliť, uprednostnili Su-27K, lebo Kuznecov mal hlavne zabezpečovať PVO. Uljanovsk mal katapult+mostík zrejme kvôli opatrnosti z novej technológie, keby bol katapult dokončený skôr, mal by ho si aj Kuznecov.
4) problémy od začiatku má veľa lodí či lietadiel a pod. Kuznecov rozhodne s prevádzkou či "udržaním sa na hladine" problém nemá.
5) to s veľkosťou lode naozaj nesúvisí, kľudne tam mohol byť gumový čln.
7) tu sa nezhodneme. Bez ohľadu na limity Jak-38 napr. voči Harrieru, bol Jak lietadlom v radovej službe, a lode čo ho nosili tiež. To že to bol iný typ ako Mig-29/Su-33 je jedno, aj USN či RN začínalo na iných typoch ako má dnes, a aj ty píšeš že majú skúsenosti od roku 1914. Základy používania lietadlových lodí VMF dala kombinácia Projekt 1143+Jak-38, a to od polovice 70-tych rokov.
8) "oprel" som sa do RN, lebo tu bola idea, že sú lepší v stavaní lietadlových lodí ako VMF. Čo podľa mňa nie sú, teda od doby (1970) kedy ich Rusi naozaj začali stavať. Pretože tí postavili za cca 50 rokov 5 lodí, Rusi to stihli za 20 (a bolo by ich viac, keby...)
Áno, UK má dve pekné nové lode, ktoré im budú dlho slúžiť. Teda ak nepríde ďalšia SDSR a nevyradia ich. A áno, Rusko podľa mňa nezačne stavať novú lietadlovú loď skôr ako v roku 2030.
9+10) nesúhlasím. Ak chcú do budúcna prevádzkovať lietadlové lode, tak Kuznecova musia udržať v prevádzke. Ak nechcú, môžu ho vyradiť. Reálne môže slúžiť bez problémov do roku 2040 a neskôr.

EDIT: Su-27K bol vyhodnotený za výkonnejší vo vzdušnom boji ako Mig-29K. Ohľadne cenového porovnania neviem.

Dnes sa vracia Mig-29K lebo je k dispozícii "zadarmo" (vývoj zaplatili Indovia), a Su-33 pomaly končí životnosť. Objavujú sa síce úvahy o modernizácii po vzore Su-27SM, ale netuším ako to dopadne.

Tedy že vám do toho zasahuji ...

skelet píše:ad 2) Uljanovsk byl stejný kočkopes jako Kuzněcov nebo Kyjev. Teda byl to ještě větší kočkopes, protože kombinoval katapult a skokanský můstek. Tuhle kombinaci po pravdě nechápu ...

Kombinace parní katapult + skokanský můstek není "kočkopes" ale poměrně logické řešení.
Problémem katapultu je jeho kapacita. Ale zas dostane do vzduchu těžší letadla a letadla s menším (normálním) výkonem motorů.
Výhodou skokanského můstku, kromě jednoduchosti, je i kapacit ... letadla mohou startovat tak rychle, jak je pozemní personál připraví.

To: Julesák
Původní MiG-29K, vyvinutý ze zkušebního MiG-29KVP, nebyl víceúčelový a nebyl úderný. Byl to čistokrevný stíhač jako MiG-29A. Víceúčelovým / úderným se stal až následně, když začalo být jasné, že tato kategorie nemá proti "air superiority" stíhačům moc šancí (stejný důvod jako v případě F-16 posledních verzí).

+ ještě držení se těžkých protilodních střel. Zde to ovšem tak trochu chápu, neb SSSR nedisponovalo žádným útočným letounem, který by byl schopen nasazení z paluby. I ten Su-33KUB se dostal do vzduchu až v druhé půlce devadesátých let. Jediné co se dalo rychle adaptovat pro námořní službu, tak to byl Su-25. Ale ten zas neměl vyvinuté skládací křídla.

Sovětské LL (třídy Kuzněcov a Uljanovsk) nepočítali s útoky na pevninu = nepotřebovali úderná letadla. Jejich úloha byla čistě defenzivní.
A pro údery proti námořním cílům jsou řízené střely efektivnější.

Ke zbytku nemá cenu se vyjadřovat. Je to buď věc názoru nebo soupeření typu "můj táta má větší sílu než ten Tvůj ..."

Ejdou: ani v mírné nadsázce to není uplatnitelné. To že argentinci nemohli využívat nadzvukových rychlostí je pravda, ale druhou pravdou je, že Sea Harriery argentinské letouny dokázaly vymanévrovat a díky kvalitnějším PLŘS i sestřelit. A to pokračovalo i u verze FRS2. Kombinace AIM-120 a Sidewinderu byla dosti smrtelná. A v případě souboje Sea Harrier vs Su-33 by rozhodoval hlavně přilbový zaměřovač v Súčku. Na střední vzdálenost bych si víc vsadil na Harrier.

Nejvýznamnější výhodou Sea Harrierů byl radiolokátor Blue Fox, který argentinské stroje jaksi neměly, dále pak fakt, že se bránily a ne útočily (mohli si diktovat podmínky), že měly podporu z lodí (primárně detekci) a že měly mnohem lépe vytrénované piloty.
Kvalita letadla jako takového v tom velkou roli nehrála.

Skeptik píše :
"Původní MiG-29K, vyvinutý ze zkušebního MiG-29KVP, nebyl víceúčelový a nebyl úderný. Byl to čistokrevný stíhač jako MiG-29A".

To není tak zcela pravda. Mig-29K byl zamýšlen původně jako námořní verze pozemního Migu-29A (9-12) ale později padlo rozhodnutí vyvinout ho z verze Mig-29M, tedy s pokročilou avionikou a možností nést zbraně proti zemi a námořním cílům, tedy byl schopen nést zbraně které Su-33 nemohl, včetně oné R-77.
Mig-29K nebyl zaveden pro špatnou finanční situaci ruska, stejně jako Mig-29M
https://ruslet.webnode.cz/technika/rusk ... ulcrum-d-/

Skeptiku nemáš úplněpravdu. Velké letadlové lodě mají 4 katapulty, takže letadla startují poměrně svižně a navíc nejsou tolik ovlivněny vzletovou hmotností jako u skokanského můstku. U skokanského můstku platí, že čím větší hmotnost, tím delší rozjezdová dráha, a čím delší rozjezdová dráha, tím víc místa zabírá startující letadlo. U katapultu je to jedno, vzlet zabírá stále stejně místa, takže letadla se mohou řadit do fronty bez ohledu na typ a vzletovou hmotnost.
Sovětské letadlové lodě především neměli s čím útočit na pevninu, protože se jim nepodařil vývoj katapultu, což vedlo ke zrušení námořní verze Su-24. Pro čistě defenzivní letadlovou loď stačil Kyjev s Jak-141M, ve stylu Invicible, která byla rovněž určena pro ochranu svazu a protiponorkovou službu. Takže SSSR udělal velkou letadlovou loď .. kočkopsa.
Blue Fox pokud vím měl problémy s detekcí cílů na pozadí země, přičemž především tam se pohybovaly Argentinské letouny. To že piloti Sea Harrierů uměli využívat kvalit svých letounů.. tak by to snad mělo být ne? Takže ať chcete nebo ne "hra na stíhačku" má na kontě přes dvacet sestřelů v reálném boji, a to včetně stíhaček.

Julesak:
ad 2) jak psal už Skeptik, tak prvotní MiG-29K měl být určen pro stejné spektrum úkolů jako Su-33, který se proto ovšem ukázal jako vhodnější. Pro útočné operace měly být vyvíjeny jiné letouny, a zde se uvažovalo o derivátech Su-33 a Su-25. Nějaké projekty tam měli i Berjev a Mjasiščev, ale mám tušení, že se to týkalo obdoby S-3 Viking
ad7) no .. US Navy používá neustále letouny CATOBAR a STOVL, RN přešlo z CATOBAR na STOVL a těch se drží (a taky se to učili od nuly). Rusko skočilo ze STOVL na STOBAR (opět logicky začínáš takřka od nuly)

V čem je vhodnější Su-33 mimo doletu a radaru, když Mig-29K měl modernější avioniku, mohl nést modernější střely Vzduch-vzduch,a navíc mohl útočit na lodě a zem, při menších rozměrech. Tedy se nejspíše vyrovnal i v roli stíhače se Su-33.

Púvodní Mig-29K který byl vyvíjený z Migu-29A byl zamítnut už v osumdesátých letech, vyvíjel se výceúčelový Mig-29K ale z verze Mig-29M.

2) Mig-29K (9-31) bol viacúčelový stroj schopný bojovať so vzdušnými, hladinovými aj pozemnými cieľmi.
Su-27K bol určený výlučne na vzdušný boj. Inak jeho uprednostnenie mohlo byť dané aj tým (ako píše ruslet), že už bol v sériovej výrobe, Mig-29K len v skúškach.

7) sám si tvrdil že RN má skúsenosti od roku 1914... čo je pravda. A VMF ich má od roku 1975.

EDIT WASP: práve tým doletom a radarom zrejme.

skelet píše:..
Sovětské letadlové lodě především neměli s čím útočit na pevninu, protože se jim nepodařil vývoj katapultu, což vedlo ke zrušení námořní verze Su-24...

Keď je loď určená pre obranu teritoriálných vod, tak nepotrebuje útočiť na pevninu.

To vieš odkial že sa im nepodaril vývoj katapultu?

No, sovietske lietadlovky na obranu ter. vôd neboli, to nie - boli na obranu námorného zväzu na mori.

Vývoj katapultu - nepodaril v tom zmysle, že ho nezaviedli, resp. loď ktorá ho mala niesť už nebola dokončená, teda či (by) bol jeho vývoj úspešný nevieme.

Julesák
Jenže to mě nepříjde nějak logické :-D, Mig-29K navzdory nedokončeným testům z finančních důvodů, byl vhodnější pro Admirála, zkrátka protože nabízel více. Ve vzduchu měl lepší zbraně, jeho radar uměl už tehdy útočit na 4 cíle, Su-33 mohl, a možná že pořád jen může pouze na jeden. To je docela rozdíl třídy. Dolet by měl 1 650 Km bez pn.

Wasp píše:To není tak zcela pravda. Mig-29K byl zamýšlen původně jako námořní verze pozemního Migu-29A (9-12) ale později padlo rozhodnutí vyvinout ho z verze Mig-29M, tedy s pokročilou avionikou a možností nést zbraně proti zemi a námořním cílům, tedy byl schopen nést zbraně které Su-33 nemohl, včetně oné R-77.

Ano, pravda. Psal jsem "z hlavy" a tuto změnu si neuvědomil.
Nicméně faktem zůstává, že díky této změně výzbroje se MiG-29K zpozdil a fakticky nikdy nebyl dovyvinut.
Změnu přinesla až objednávka indického letectva, ale to už je jiný příběh ...

skelet píše:Skeptiku nemáš úplně pravdu. Velké letadlové lodě mají 4 katapulty, takže letadla startují poměrně svižně a navíc nejsou tolik ovlivněny vzletovou hmotností jako u skokanského můstku.

Tak kolik letadel je schopen poslat jeden parní katapult do vzduchu za 1 hodinu ?
Já někde četl, že mezi výhody nově zaváděného EMALS patří i to, že není omezen výrobou páry (cca 600 kg na vzlet) a tak je schopen poslat do vzduchu dvojnásobný počet letadel.
Nebo to není pravda?

Wasp: Mig-29K potreboval dokončiť testy, Su-27K už bol vo výrobe.

Pokial viem tak sa dostali do fázy "katapultovania váhových ekvivalentov/vozíkov" asi na tom pozemnom testovacom polygone NITKA.
Ten Uljanovsk ich mal už zabudované.

Впервые в истории отечественного ВМФ на угловой палубе «Ульяновска» появились две 90-метровые паровые катапульты «Маяк». Еще одна из катапульт такого типа была установлена на крымском аэродроме НИТКА для тренировки летчиков палубной авиации

Pop prvý krát v historii VMF sa na uhlovej palube Uljanovska objavili dva 90 metrové parné katapulty "Maják".Jeden ďaľší toho istého typu bol inštalovaný v krymskom letisku NITKA(testovacie letisko) na tréning palubných letcov.

To že tie katapulty sú sovietské dokazuje ten chlap v "baranici" (Alebo je to plynovod pre Ukrajinu s drážkou?)
Výrobca " steam catapults made by the Proletarian factory" -"Robotnícky závod"?
https://en.wikipedia.org/wiki/Soviet_ai ... _Ulyanovsk


http://topwar.ru/14781-avianosec-ulyano ... n-byl.html


http://aviapanorama.ru/2014/12/o-tom-ch ... anoscev-2/

To áno, Uljanovsk by ich mal*, ale ten (bohužiaľ) nikdy nedokončili, tak sa nedá povedať ako by na tom boli v reálnej prevádzke. Ale myslím že dobre.

* mal by ich, lebo sa nedostal do fázy stavby keď by ich mali osadiť.

Skeptik: Charles de Gaulle uvádí, že je schopno dostat do vzduchu jedno letadlo za minutu.
https://www.forecastinternational.com/a ... _RECNO=775

U třídy Nimitz se uvádí, že je schopna poslat do vzduchu každých dvacet sekund jedno letadlo. Předpokládám, že to bude krajní hodnota v bojovém režimu a nebude dlouhodobě udržitelná.
https://www.naval-technology.com/projects/nimitz/

U výkonu parních katapultů bude záležet hlavně na výkonu vyvíječů páry, a tam se dá předpokládat, že letadlové lodě třídy Nimitz měly dostatečné rezervy. Jak výkonnostní, tak i prostorové.

Kenavf: nikdo nepopírá, že Sověti katapulty vyvíjeli a dokonce je chtěli použít na Uljanovsku. Vtip byl v tom, že byly připravené až na stavbu Uljanovsku, ale ještě nebyly hotovy pro Kuzněcov.

edit: kdyby si někdo chtěl počít z manuálu z roku 2008
https://info.publicintelligence.net/USN ... htDeck.pdf

edit 2: manuál to potvrzuje. Frekvenci pro denní operace jsem nenašel, ale pro noční operace je tam uvedeno, že mezi startujícími letouny by měl být minimálně 30 sekundový interval (str.4-36)

Julesak píše:Akurát im trvalo 50 rokov postaviť toľko lodí, ako ZSSR stihol za 20 (a to ešte ďalšie 3 nedostavali).

Julesak píše:teda od doby (1970) kedy ich Rusi naozaj začali stavať. Pretože tí postavili za cca 50 rokov 5 lodí, Rusi to stihli za 20 (a bolo by ich viac, keby...)

Kristova noho, co je tohle za logiku?


Ale jinak:

Harrrier - Tak trošku nafouklá bublina, plná supermanévrovatelnosti, vysokého skóre a jiných letitých mýtů/špatného kontextu. Ejdou v tomhle výjimečně není moc daleko od reality.

Kuzněcov vs Invincible - srovnávání jablek s hruškami, to samé platí o letounech

Julesak píše: Nie je kopa šrotu. Mal plno problémov (hlavne s pohonom), ktoré mala/má odstrániť práve tá modernizácia, v ktorej je dnes.

Je a není. Tady nemluvíme o hloubkové modernizaci, která by ho držela v mnoha ohledech ve hře, ale o ruském záplatování, které ho udrží živořit ještě o pár let déle. Něco se spraví, něco se odflákne, něco odloží, všechno se to protáhne a zdali to má nějakou cenu, kdo ví? (viz. níže)

Julesak píše:Zmysel Kuznecova je hlavne v tom, aby neboli stratené znalosti a schopnosti v prevádzkovaní lietaldových lodí. Pretože budovať to odznova by bolo určite dlhšie a drahšie.

Upřímně, jediný smysl Kuzněcova je momentálně prestižní, protože Rusko si vždy bude hrát na velmoc a současný trend "let´s make USSR great again" to podmiňuje (i když to blbě skončí...doufám, že jen pro ně). Kdyby tu v následujících letech byla šance, že Kuzněcov dostane následovníka a LL oooopravdu potřebovali, tak se dá hovořit o kontinuitě. Ale přinejmenším 15-20 let se tu při stávající křivce objeví leda kulový (a pak bůh ví co bude) a během té doby bude ta loď zcela out a patrně mimo provoz. Držet ji nemá žádný smysl a uvolněné kapacity, posádka a finance by se rozhodně mnohem lépe uplatnily jinde, ale když "musíš", tak musíš... Moc se to neliší od toho, když si kdysi každá s prominutím řiť pořizovala dreadnoughty, protože status a bla bla a mezitím krvácelo co mohlo a stejně ten šrot prožil 80% života na kotvách s redukovanou posádkou a bídnou údržbou. Ale byli v klubu velkých kluků.

Julesak píše:Základy používania lietadlových lodí VMF dala kombinácia Projekt 1143+Jak-38, a to od polovice 70-tych rokov.

Tohle je největší problém Sovětů/Rusů - ne ani tak technika, která se postupně vylepšovala (až k relativně kýženému cíli, Uljanovsku), ale absence zkušeností. Ty fakt od 70tých let nezískali, protože neměli s čím, jak a od koho (typ lodí/letounů, typ a četnost užití, žádné bojové zkušenosti, krátké provozní zkušenosti atd.) a i po dokončení vyspělejších plavidel a palubních letounů by je teprve museli získávat. Dlouho, pracně a některé scénáře/zkušenosti nenasimuluješ. Anglo-americká tradice a schopnosti se s ruskými v tomhle nedají vůbec poměřovat...to je nebe a dudy. I v dobách relativního úpadku.

Nesouhlasím se spoustou věcí, co zde směrem k ruským LL padly, ale zase nemá cenu si vše malovat na růžovo, alespoň co se současného stavu týká - teď bude probíhat protrahovaná oprava/lehčí modernizace a pak ta loď bude opět živořit na ostří nože. A co dále? Co to má za smysl?

Kompletná výmena pohonu sa mi ako "lehčí modernizace" nezdá, ale musím priznať že o zvyšku (napr. výmene výzbroje, elektroniky, etc) nemám bližšie informácie.
Viem len že sa má meniť kabeláž, všetky možné rozvody etc.

Aký ma zmysel Kuznecova udržiavať som už písal, udržanie skúseností (i keď nehovorím, že ich majú také ako USN, ale takto nebudú musieť začínať od 0).
Nová lietadlová loď (ak bude), nebude skôr ako cca 2040 (ak ju teda po roku 2030 začnú stavať, čo je veľké ak).

Julesak píše: Ten posledný požiar ťažko povedať, chyba robotníkov a zrejme aj chyba posádky, ale určite nie udalosť hroziaca stratou lode.

Souhlasím, s výjimkou této věty.
Zatím nevíme ani to, komu bude přiřknuta chyba (obětní běránek se musí najít, že...), ani to, zda to nebude pro loď konečná. Na videích je jasně vidět kouř a občasné plameny valící se z celé délky podpalubí.
Možná to začalo na jednom místě, třeba po svařování v jedné sekci, ale požár se zjevně rozšířil. Zasaženy budou nepochybně elektrické (i jiné) rozvody i v sekcích, kde přímo nehořelo - přinejmenším bude potřeba je překontrolovat, část pravděpodobně i vyměnit. Dále elektronika, a to veškerá, rozvody paliv a maziv, no prostě F jako Fšecko. Nejméně zkontrolovat! A to chce čas, lidi, peníze - a to všechno nemají v dostatečném množství. No, snad ty lidi... ale ostatní ne.
A to ani nemluvím o tom smradu co bývá na spálenisku. Takže CELÝ vnitřek lodě odsmradit a odstranit barvu a znovunatřít, minimálně...
Viděl bych to, jako na jednu z možností, na odtažení někam do kopřiv, kde se bude pár desítek let mluvit o brzké opravě, a poté bude loď více či méně potichu odepsána, rozpálena a šup do pece.
Druhá možnost je ta oprava.
Ale zatím opravdu nemůžeme vědět, která je ta co se vyplní.