PALBA.CZ

bheid píše: ↑20/4/2026, 21:07 Je dobré vidět, že to mají v rukách odborníci a mají plán:
Pro uzavřený okruh českých firem, které se věnují zbrojním zakázkám, je to velmi nepříjemná zpráva. V době, kdy jiné státy v Evropě a NATO hledají způsob, jak co nejvíc podpořit domácí obranný průmysl a zapojit ho do miliardových evropských projektů, se ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) rozhodl, že zruší sedm let fungující Sekci průmyslové spolupráce.
https://archiv.hn.cz/c1-67868440-minist ... o-nervozni

Ještě minulý pátek ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) plánoval zrušit Sekci průmyslové spolupráce. Po pondělní tiskové konferenci vlády je ale vše jinak. Do věci se totiž o víkendu vložil ministr průmyslu a obchodu a vicepremiér Karel Havlíček (ANO), který oznámil, že agenda sekce přejde pod jeho ministerstvo.
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-zu ... l-40574449

Opozice v posledních dnech ostře kritizuje Babišův kabinet za to, že předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) zamítl let vládním speciálem na chystanou návštěvu Tchaj-wanu. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) však v rozhovoru pro iDNES.cz odmítá, že by se jednalo o účelový krok proti opozici. Důkazem má být i to, že o let vládním speciálem přišel i on.
„Na vládě nebyl schválen speciál pro pana Vystrčila na Tchaj-wan, ale také letouny pro senátora Drahoše do Říma a pro moji cestu do Bratislavy na mezinárodní veletrh obranné a bezpečnostní techniky,“ vysvětluje Zůna. V rozhovoru pro iDNES.cz mluví také o chystané koncepci výstavby armády, přípravách na červencový summit NATO i o tom, co minulý týden říkal generální tajemník Aliance Mark Rutte při návštěvě Česka. „O nízkých výdajích nepadla ani zmínka,“ říká.

Šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) kritizuje vládu, že mu odmítla poskytnout armádní speciál k chystané cestě s podnikateli na Tchaj-wan. To ale podle našich informací nebyl jediný let, který vláda zrušila. Které byly ty další?
Jen technicky, ty lety se neruší, ono pouze není vládou schváleno poskytnutí letadla. Žádosti ústavních činitelů se průběžně shromažďují a vytváří se z nich seznam, který pak jde na vládu, a ta je buď schválí, nebo ne. Když se to řešilo na vládě 13. dubna, tak nebyl schválen speciál pro pana Vystrčila na Tchaj-wan, ale také letouny pro senátora Drahoše do Říma a pro moji cestu do Bratislavy na IDEB (mezinárodní veletrh obranné a bezpečnostní techniky, pozn. red.).
Vy jste také přišel o letadlo?
Ano, původně jsem chtěl vzít do Bratislavy hromadu lidí, protože Česko na veletrhu intenzivně participuje. Ale nakonec jsme rozhodli, že pojedeme samostatně auty.
Kromě vás ale o let přišli dva opoziční senátoři. Letos chce do ciziny vyrazit také místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS), který má letět do Indie za tibetskou vládou v exilu, a cesty mají v plánu i další opoziční senátoři. Existuje v koalici nějaká dohoda, že jim na to vládní speciály nebudete poskytovat?
Ne, vůbec. Tyto požadavky se shromažďují na ministerstvu obrany, každý týden se zpracují a následně jdou v pondělí na vládu. A každý se projednává individuálně. Žádná taková dohoda na vládě neexistuje.
Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) máte nyní za úkol do konce května předložit novou koncepci výstavby armády do roku 2035. V čem se bude lišit oproti té stávající?
Technicky je jejím předkladatelem náčelník generálního štábu, který ji do konce května předloží na Bezpečnostní radu státu. Tam se projedná, dopracuje se a pak to projde standardním legislativním procesem. Zpracování koncepce je nyní výrazně předsunuto v čase, protože ten cyklus je pětiletý a je to dáno tím, aby mohlo dojít ke sladění obsahu této koncepce s přípravou státního rozpočtu na rok 2027 a výhledy na rok 2028 a 2029.
A v jakých hlavních bodech se bude lišit od stávající verze koncepce armády?
Musí se do ní zapracovat závěry summitu NATO v Haagu z roku 2025, které podstatným způsobem mění požadavky, jež Aliance klade na Česko. A to z hlediska vyčleňování příspěvků do kolektivní obrany. Tady se to lidem trochu míchá. Veškeré cíle výstavby sil i ta procenta výdajů na obranu jsou měřena pouze vůči příspěvku dané země do kolektivní obrany. Takže ten obraz mezi hodnocením Aliance a stavem armády může být výrazně odlišný. Můžete mít zemi, která je kladně hodnocená za procenta HDP vyčleňovaná na obranu, ale přitom ta země nemá ani letectvo. My zase můžeme být hodnoceni jinak za naše procenta výdajů na obranu, ale přitom máme komplexní ozbrojené síly a z hlediska tempa modernizace jsme někde mezi těmi předními zeměmi.
Česko minulý týden navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Hodně se mluvilo o tom, že nás jede kritizovat za nízké výdaje na obranu. Vy jste u toho jednání byl, zazněla tam tato kritika?
Ne, o nízkých výdajích nepadla ani zmínka. Generální tajemník měl nejprve jednání na čtyři oči s premiérem Babišem, poté následovalo jednání delegací. Ale ta návštěva byla velmi krátká, takže šlo vlastně jen o výměnu několika základních obecných názorů a to, co jste slyšeli na tiskové konferenci po jednání, bylo skoro víc, než toho padlo během samotného jednání. To proběhlo zcela normálně. Spekulace, že (Rutte) přišel s nějakou kritikou a něco nám vytýkal, to se ani na této úrovni nedělá. Ostatně ani samotný summit NATO není formát, kde by se zacházelo do nějakých detailů. Tam se řeší skutečně hlavní věci – mezinárodní bezpečnostní situace, konflikt v Íránu a jeho dopady na Evropu.
Nicméně i premiér Babiš opakovaně říkal, že na summitu bude Trumpovi vysvětlovat naše výdaje na obranu. Jak se na to připravujete?
My aktuálně připravujeme naše národní stanovisko. Představíme tam plán, jakým způsobem budeme do roku 2035 a následně do roku 2040 plánovat výstavbu naší armády, ozbrojených sil a jakým způsobem naplníme závazky. Plánovači v NATO v konečném důsledku nehodnotí procenta. Oni se ptají, kde je ta a ta brigáda, kde je ten a ten prapor, kde máme dělostřelecký oddíl, kde tankový prapor a tak dál. Oni se ptají, kde jsou ty logistické prapory, polní nemocnice. Podle toho nás budou hodnotit.
Ještě k summitu NATO v Ankaře. Je podle vás oprávněný požadavek prezidenta Petra Pavla, aby se jednání účastnil a vedl českou delegaci?
Na to neexistuje žádné závazné pravidlo. Aliance pozve každý členský stát a je skutečně na něm, jak si rozhodne. Aliance nevstupuje do vnitřního politického rozhodování na úrovni státu. Ale na summit NATO, obzvláště na takovýto, musí jet ten, kdo nese odpovědnost. A to je premiér a je na něm, aby rozhodl o složení delegace a o jejím mandátu.
Je už složení delegace, tedy bez prezidenta, konečné?
Teď je stanoveno, že jede premiér, ministr zahraničních věcí a ministr obrany.
A může se to ještě změnit?
To já nevím, záleží na diskusi nejvyšších ústavních činitelů.
Je teoreticky možné, aby se prezident dostal na summit i bez souhlasu vlády na základě svých kontaktů v NATO?
Nevím, bylo by to krajně nezvyklé.
Premiér Andrej Babiš přišel s tím, že by se Česko mohlo zapojit do iniciativy evropského jaderného odstrašení, za kterou stojí francouzský prezident Emmanuel Macron a má za cíl navýšení počtu francouzských jaderných zbraní. Souhlasíte s tím, a jak by se Česko mělo zapojit kromě třeba financí?
O konkrétní podobě se zatím nehovoří. Je to ve fázi prvotních politických konzultací.
A váš názor na to?
Určitě je to iniciativa, která je hodná úvahy. V tuto chvíli je to ale opravdu úplně na začátku. Jsme ve fázi počáteční komunikace mezi státy.
Během následujících dvou let plánuje česká armáda pořídit tři tisíce bezpilotních letounů. Chcete cílit na to, aby vojáky na bojišti do budoucna nahradily technologie. Co dalšího bude armáda pořizovat kromě dronů?
V současné době postupujeme velmi intenzivně ve věcech, jako je radarová technika, informační systémy, informační komunikační systémy, digitalizace bojiště. To jsou směry, kterými se dnes primárně vydáváme. Koncepčně ale samozřejmě uvažujeme o pozemních autonomních systémech, jako je robotika a automatizace při použití v logistice, třeba u přepravních kapacit nebo i v bojových systémech.
Premiér Babiš zmiňoval, že by Česko mohlo nabídnout pasivní radar pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Bude to to jediné, co budeme nabízet?
Určitě nebudeme nabízet víc. My vlastně ani ještě nic nenabízíme. Pouze jsme identifikovali, že toto bychom uměli a mohli poskytnout, a uvidíme, jaký bude výsledek. Podmínkou je, že by se tak mohlo stát až po uzavření příměří.
Byl-li by třeba požadavek, abychom na místo vyslali i naše vojáky, přistoupili byste k tomu? Samozřejmě také v době, kdy bude příměří...
... ne. Vůbec. Maximálně pouze obsluha těch systémů.
V plánu na letošní rok máte 251 investičních akcí. Jaké konkrétní to jsou?
Těch 251 sledovaných akcí je v hodnotě asi 60 miliard korun. Nebudu opakovat ty, které jsou známé – jako tanky, děla a tak dále. Spíš zmíním ty, o kterých se nemluví. Takže to bude komplexní servisní podpora projektu BVP, protože v druhé polovině roku přijdou první vozidla. Druhou akcí je modernizace letiště Čáslav, na kterou už jsme v letošním roce uzavřeli zakázku. Dál budeme pořizovat informační technologie, jako jsou softwary, radiostanice, také modernizujeme a stavíme tam nový pavilon. To je, myslím, za 2,8 miliardy.