PALBA.CZ

Strategický záměr, nebo „slovenské“ řešení?
Zatímco převod mošnovského letiště vzhledem ke strategickému charakteru letiště dává určitě smysl a nelze s ním jinak než souhlasit, záměr na převzetí letiště Karlovy Vary vzbuzuje slušně řečeno silné kontroverze. Karlovarské letiště armáda v minulosti fakticky nikdy neprovozovala, neboť plocha u obce Olšová Vrata je poměrně malá s nepříliš vhodným terénním reliéfem, kdy nepříjemně blízko od osy dráhy 11 je kopec Vítkův vrch (642 m). I po prodloužení a rozšíření dráhy zde nebude k dispozici žádná „vojenská“ stojánka či případný rozptyl na rozmístění letecké techniky dle konceptu Agile Combar Employment (ACE). Jediným benefitem LKKV je tak relativní blízkost Vojenského výcvikového prostoru Hradiště v doupovských horách.

Pokud chceme rozklíčovat smysl celého záměru převedení letišť Karlovy Vary a Mošnova pod armádu, není možné se zbavit nepříjemného pocitu, že hlavním smyslem celého nápadu premiéra je, že by veškeré náklady stavebních úprav na LKKV a LKMT mohlo Ministerstvo obrany následně vykázat jako obranné výdaje a zahrnout je do závazku ČR dávat 2 % HDP na obranu. V tomto ohledu se zdá, že se premiér bohužel nechal inspirovat na sousedním Slovensku, navíc shodou mnoha náhod se rozhodl pomoci zrovna krajům, kde má hnutí ANO své hejtmany.

Je proto určitě škoda, že podobné věci vláda a nové vedení Ministerstva obrany neřeší koncepčně a s nějakou dlouhodobou strategií. V oblasti jižních, západních a severních Čech je totiž několik mnohem vhodnějších letišť, které by mohla armáda využít jako záložní při rozptýlení taktického či dopravního letectva dle konceptu ACE. Jde o záložní plochy, na nichž není potřeba zvětšovat dráhu a jež disponují rozsáhlými rozptylovými prostory. Na druhou stranu vyžadují určité investice do oprav a vybudování alespoň minimalistické infrastruktury, která by umožnila provoz letecké techniky Vzdušných sil AČR či aliančních spojenců v případě potřeby.

Zemakt píše: ↑20/5/2026, 14:30 Civilní letiště v Mošnově a Karlových Varech zřejmě převezme armáda

Strategický záměr, nebo „slovenské“ řešení?
V tomto ohledu se zdá, že se premiér bohužel nechal inspirovat na sousedním Slovensku, navíc shodou mnoha náhod se rozhodl pomoci zrovna krajům, kde má hnutí ANO své hejtmany.

Je proto určitě škoda, že podobné věci vláda a nové vedení Ministerstva obrany neřeší koncepčně a s nějakou dlouhodobou strategií. V oblasti jižních, západních a severních Čech je totiž několik mnohem vhodnějších letišť, které by mohla armáda využít jako záložní při rozptýlení taktického či dopravního letectva dle konceptu ACE.

Koba píše: ↑20/5/2026, 18:20

Možná by za to stálo projít katastr, jestli tam v okolí nejsou nějaké přesuny pozemků např. ve prospěch fondu Hartenberg, firem Imoba, Syn Biol a podobných krycích firem.

Petr Vašek píše:Výběr nového náčelníka generálního štábu v kostce. Všechna fakta jsou naprosto přesně ověřená. Jaromír Zůna na začátku dubna vybírá čtyři jména velitelů české armády (Petr Čepelka, Václav Vlček, Petr Svoboda a pravděpodobně Josef Trojánek) a navrhuje je jako kandidáty na klíčovou armádní funkci náčelníka generálního štábu. Se všemi čtyřmi se během dubna schází Tomio Okamura a veřejně si do médií pochvaluje, jak velký má vliv na výběr vrchního vojenského velitele české armády. Na konci dubna odjíždí Jaromír Zůna na Pražský hrad představit všechny čtyři kandidáty prezidentu Petru Pavlovi. Ten o pár dní později říká, že všichni kandidáti jsou kvalitní a všechny by bez problémů jmenoval.

Všichni lidé obeznámení s výběrem náčelníka generálního štábu ale vědí, že se nakonec může smát pátý vzadu. Část poslanců hnutí ANO (například místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička), exministryně obrany Jana Černochová a čím dál víc i Andrej Babiš favorizují prvního zástupce náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče. Ten s Babišem postupně objíždí některé vojenské posádky (na konci dubna jsou spolu například v Bechyni) a postupem času se lidsky a odborně sbližují. Také jsme věděli, že ministr obrany Jaromír Zůna Miroslava Hlaváče jako svého náčelníka generálního štábu z mnoha důvodů nechce. Hlavně proto, že jeho vojenské myšlení považuje za zastaralé a upřednostňuje mladšího a moderněji uvažujícího Čepelku. Ten je velitelem českých vzdušných sil a právě protivzdušná a protidronová obrana bude hrát v armádě čím dál větší roli. Čepelkova nominace by tak měla svůj opodstatněný důvod.

Andrej Babiš se ale během května definitivně rozhoduje, že chce jako náčelníka Miroslava Hlaváče, kterého dobře zná. Oznamuje to Zůnovi už v polovině května, tedy minulý týden. Ve stejné době to Babiš říká i Tomiu Okamurovi, který to bere na vědomí a ví, že bez toho, aby vyvolal v koalici zásadní roztržku, s tím nemůže vůbec nic dělat. Okamurův vliv na výběr nového náčelníka generálního štábu tak razantně padá na nulu. Do přímého koaličního střetu s Babišem jít Okamura nechce.

Zůna se ještě snaží Babiše přesvědčit, ale Babiš si na něj nenachází čas ani v pátek, ani v sobotu, i když je za ním Zůna ochotný kdykoli kamkoli přijet. Nakonec si Zůna s Babišem v pátek večer domlouvají schůzku na pondělní osmou hodinu ráno. Zůna se snaží naposledy Babiše na této ranní schůzce ve Strakově akademii přesvědčit, že Hlaváč není dobrá volba a že chce jako ministr obrany za náčelníka generálního štábu Čepelku a za jeho prvního zástupce Petra Svobodu. Babiš je už ale rozhodnutý a na ranní schůzce Zůnovi oznamuje, že náčelníkem generálního štábu bude Hlaváč. Zůna je rozladěný, ale ví, že s tím nemůže nic dělat. V pondělí krátce po poledni následně vláda schvaluje drtivou většinou návrh Andreje Babiše, že náčelníkem generálního štábu bude Miroslav Hlaváč. Zůna působí na vládě viditelně zklamaně a jako jediný ze členů Babišova kabinetu hlasuje proti.

Přesto Zůna už druhý den po této volbě, tedy v úterý, v Událostech, komentářích říká, že Miroslav Hlaváč je vlastně dobrá volba a bude s ním bez problémů spolupracovat. Dnes, tedy ve středu v 8 ráno, přijíždí Andrej Babiš na Ministerstvo obrany za Jaromírem Zůnou a poslouchá, jakou koncepci armády Zůna až do roku 2040 navrhuje. Tuto koncepci mu pomáhá v ministrově prostorné pracovně před Babišem obhajovat Miroslav Hlaváč, kterého si Babiš do funkce vybral. Jenže Babiš je s Hlaváčovou a Zůnovou koncepcí nespokojený a nařizuje jim, aby koncepci dopracovali a během června mu ji předložili znovu.

Ani Hlaváč ani Zůna ale zároveň nevědí, jak velký rozpočet bude mít Ministerstvo obrany v letošním, natož v příštím nebo přespříštím roce k dispozici, takže Babišovi navrhují různé varianty, jakými by mohl stát armádu rozvíjet. Další jednání s nimi bude mít Babiš během června. Příští středu, tedy 27. května, projedná Hlaváčovu nominaci na post náčelníka generálního štábu sněmovní výbor pro obranu a ten ho drtivou většinou doporučí prezidentovi Petru Pavlovi jmenovat. Petr Pavel následně na začátku června Miroslava Hlaváče náčelníkem generálního štábu jmenuje.

Těsně před prázdninami, 30. června, si Miroslav Hlaváč při tradičním Dni ozbrojených sil armádu na Vítkově symbolicky "převezme" a s platností od 1. září bude vrchním vojenským velitelem i formálně. Jakou armádu budou Hlaváč se Zůnou nakonec budovat a kolik peněz na to budou mít, ale zatím nevíme. Po dnešku je jisté, že vůbec není jisté, jestli vláda letos pošle na obranu 2 % HDP. Andrej Babiš se po jednáni na Ministerstvu obrany před novináři podivuje, proč se ho na 2 % HDP ptají, protože si neuvědomuje, že by je kdy sliboval. Usilování o 2 % HDP na obranu, což je mimochodem mandatorní výdaj, za jehož nedodržení ale není žádná sankce, premiér pro letošek slibuje už v neděli 3. května večer na návštěvě Jerevanu, krátce po jednání s Volodymyrem Zelenským. Už to evidentně neplatí. Jaromír Zůna nadále zůstává ve své funkci i přesto, že si nemůže vybrat svého náčelníka generálního štábu a neví, kolik peněz na budování armády dostane. Tomio Okamura už v úterý oznamuje, že Zůna má jeho plnou důvěru a že je skvělý ministr obrany. Další vývoj budeme sledovat .)

https://www.facebook.com/share/p/1DtFRn ... tid=wwXIfr

Andrej Babiš účastníky středeční schůzky vůbec překvapil tématy, které na obraně otevíral. Řešil například zpožděné dodávky houfnice Caesar, munice pro ně. Dále pak využití vojenského letiště v pražských Kbelích, kvůli tomu má být vypracována analýza vojenských letišť. Ale také letiště Karlovy Vary, „kam postavím dálnici a budou tam létat Ázerbajdžánci“, jak uvedl další ze zdrojů Ekonomického deníku. Zajímal se pak také o nákup transportního letounu Embraer z Brazílie, které Česká republika pořídila za éry Jany Černochové (ODS). „Ptal se, k čemu jsou využitelné a jestli nejsou předražené,“ pokračuje zdroj.

Babiš pak akcentoval otázku, kolik ministerstvo rozjelo vyšetřování nákupů z éry minulé vlády, kolik se vede trestních řízení. Ministerstvo obrany premiér dlouhodobě označuje za „nejvíce zkorumpované“. Zajímal se ale i o konkrétní úředníky, o jednoho, kterého na resort přivedl politický náměstek Jany Černochové František Šulc. „Ptal se, jestli už je na něj podaná žaloba,“ doplnil zdroj. A podotkl, že Babiš se také zajímal o ředitelku jedné z klíčových ministerských sekcí. „Věděl, o kom mluví, někdo to musel připravit,“ dodal.