Sovětský základní bojový tank T-72

[Dzin]

klingy

Jasně, rozvedu to, jde o schopnost hunter-killer podle současného standartu. Tu ti zajistí jenom pomocí panoramatického zaměřovače. Jinak nedosáhneš toho, aby si cíl mohl "uzamknout" a přeposlat střelci resp. aby tank mohl cíl takto neustále sledovat. Proto uvádím plnou a částečnou, výrobce obvykle uvádí jen, že je to schopnost h-k. T-72B3 původního provedení díky tomu, že nemá panoramatický zaměřovač nemá ani tuto plnou schopnost. Ten byl sice přidán, ale nikde jsem nenarazil na to, že by nějak dál vylepšili SŘP a tudíž je pravděpodobné, že nic dalšího vylepšeno nebylo.

Co se týká pancíře, právě onen odlitek je problém, protože litina je méně výkonná, než válcované plechy. Ty kapsy, které jsou tam přidány fungují spíše primárně jako ochrana proti HEAT. Vynikne to hlavně proti moderní podkaliberní munici, kdy ruské tanky mají opravdu velmi špatné vlastnosti ochrany.

Ohledně střelce, to popíši později pro 1stc jak jsem myslel, co musí udělat.

Je to porovnáním údajů. U T-72B3 se udává, že jeho SŘP dosahuje stejné přesnosti jako T-90A. U té se udává, že dosahuje přesnosti původního modelu T-90 a u té máme udáno od Soukupa zmíněnou přesnost. Rozdíly mezi jednotlivými systémy jsou potom spíše jen v obslužnosti a schopnosti přenášet palbu, než v samotné pravděpodobnosti zásahu.
Ohledně přesnosti kanónu, když to vezmeš 2A46 je původní. 2A46-1 je v námi sledovaném požadavku identický a stejně tak 2A46-2. Poté je 2A46M a zde je první vylepšení v námi sledovaném rozptylu. 2A46M-1 je opět identický a stejně tak i 2A46M-2. Potom následuje 2A46M-4 kde je zase zmenšen rozptyl. A výsledně 2A46M-5 který je identický v tomto s předchozím. Takže za celou vývojovou linii máme pouze 2 vylepšení (u 2A46M a 2A46M-4) v tomto směru. T-72M4CZ má kanón 2A46M a tudíž rozdíl mezi ním a 2A46M-5 z hlediska rozptylu je jen jeden krok a tedy řekněme jedna generace.
Hodně záleží také na munici a jak český EPpSv-97 je v tomto srovnatelný s ruským 3BM-46, takže tímto to také nebude. Rozdíl v rozptylu nebude tedy nijak značný.

Ohledně těžkých reaktivních pancířů, jejich princip zůstává neměněn a můžeš ho jen vylepšovat. Základem je, že se snaží namáháním na lom narušit a vychýlit podkaliberní střelu a tím urychlit její rozpad a snížit probíjecí schopnost. Ale současné moderní střely jsou na tento způsob dimenzovány. Ty těžké ERA můžeš sice vylepšovat, ale nebude zde tak zásadní razantní skok. Takže jejich účinnost je spíše nižší než vyšší.
Když vezmeme jejich vznik, jsou vyvinuty proto, že sovětům se nelíbilo, že lehký ERA je účinný jen proti HEAT munici a tank veze v určitém smyslu "mrtvou váhu" zátěže. Sehrál zde tedy roli fetiš co nejlehčího tanku a proto vyvinuly ERA, který je účinný proti oběma druhům probíjení. Ale ten nárůst není tak razantní, jak se někdy udává a stále je to jen doplňkový pancíř a hlavní práci musí odvést základní pancíř tanku. Pokud budeme uvažovat v přepočtech, obvykle se proti AP munici udává ekvivalent 300mm a to bude nejspíše horní hranice, spíše ale bude nižší.

Aha, takže nemají zadány parametry munice a Poláci nemají zdrojové kódy pro SŘP? Potom tedy připadá v úvahu DM-43 a to bude na nějaké stejné úrovni. Tohle mi připomíná Indy a T-90S a jejich stížnosti na podobný problém, že nemají zdrojáky pro SŘP.


1stCLJan
Co vím tak u T-72M1 to funguje tak, že nejprve zvolí typ munice a tím dojde k nastavení příslušného zaměřovacího obrazce. Poté střelec umístí zaměřovací kruh laseru na cíl a odečte naměřenou hodnotu. a následně ji zadá do balistického počítače. V případě že střílí na pohyblivý terč, musí ho chvíli sledovat tak, aby byl v daném kruhu a tím se zjistilo nadsazení. Jakmile byla zadána vzdálenost k cíly, střelec musel umístit na cíl záměrný bod a zahájil palbu.
Máš pravdu, špatně jsem se vyjádřil, myslel jsem, že střelec vykonává daleko více činnosti.

T-72B3 to má tak, že zvolí typ munice. Umístí na něj zaměřovací obraze a ozáří cíl laserem. Naměřená hodnota se uloží do SŘP. Dojde k uzamčení tanku a SŘP vypočítá prvky palby a nastaví je. Následně může střelec pálit. (Pro klingiho, takhle jsem to myslel. U nejmodernějších SŘP střelec převezme cíl, která je uzamčen od velitele a jemu přeposlán, zaměří laserem a pálí. Vím, že je to nepatrný rozdíl, ale možnost uzamčení už od velitele velmi urychluje koordinaci posádky v rámci bojové činosti.) Proti modernímu systému je rozdíl v tom co jsem psal klingimu. Tank je uzamčen už velitelem a střelec zde působí jako potvrzovač palby tanku. Se starým systémem bez panoramatického zaměřovače to funguje tak, že střelec hlídá jednu stranu, velitel druhou a podle toho kdo z nich objeví cíl, jednají. V novém to dělá primárně velitel a střelec se tak může více soustředit na samotnou palbu.

Co se týká PTŘS, ty ničí Leopard jen z boku a zádi. Nejsilnější hlavice dosahují průbojnosti kolem 900mm, což se dnes považuje už za nedostatečné, pro systémy, které útočí přímo. Navíc mají dobu letu k cíli na tuto vzdálenost asi 17 sekund, což nepříteli poskytuje čas na protiakci. Celkově je to spíše zbraň proti statickým cílům nebo cílům s PTŘS, které jsou při palbě na tank na tom podobně a tank má výhodu v lepší ochraně.

Novější kanón. Hlavní výhodou 2A46M-5 proti 4 je automatický nabíječ, jinak jsou ty zbraně téměř shodné. Stabilizace nevím, ale narazil jsem na rozporuplné informace ,jednak že je dobrá, jednak že je špatná. Těžko říci. PTŘS jsem rozebral a co se týká termokamery, ano to je zásadní výhoda, ale podle toho, co se píše i zde na palbě, je naprosto nevyhovujícně ergonomicky umístěna a znesnadňuje manipulaci s ní.

Jedině, pokud by opravdu velitel mohl nezávisle na palbě střelce navádět PTŘS, to by byl opravdu krok kupředu. Jak by to ale vypadalo s jeho další činností, zda by mohl vést běžnou bojovou činnost i tak?

[klingy]

Dzine, medzi M a M4/5 je velky rozdiel (pozri si rozkres, a popis 2A46 MS od Konstrukty alebo rozkres 2A46M4/5 ono je tych uprav tam bolo vykonanych velmy vela,ze sa da pochybovat o tom, ze ide o kanony, z jednej rodiny,mimochdom rozptil bol znizeny 1,7 krat a presnost naratsla 1/5), a nejde len o kanon ale aj o pohony a stabilizator, ten je o 2 generacie mladsi) lozisko veze a podvozok,
Znova opakujem 3BM46/48 Svinec, nieje najlepsia municia Ruska municia, tou je 3B59/60 Svinec1, Svinec, 2 s dlhym penetratorom (preto maju vsetky T-90 T-72BA a T-72B3 prepracovany karusel zo 640mm na 740mm, aby tam vopchali serioznu podkaliberku, a to Svinec 1/2, ten je priebojnostou niekde inde, nez dvojcata TAPNA/ EPpSv-97 s ich priebojnoustou 500-550mm, (pricom podla roznych pramenov by malo ist o monoliticky kompozitny penetrator DU/W s dlzkou "tyce" (jadro bez stabilizacnych plosiek a balistickej ciapocky) okolo 630-640mm, s pociatocnou rychlostou 1750 m/s, cize Svinec 1/2 bude parametrovo velmy blizky DM 53A1/63...

Problem Ruskych SRP T-80/T-90 nebol v presnosti ta bola porovnatelna, ale v chybajucej termovizii, a ano T-72B3 ma lepsie SRP, lebo plne digitalne a hlavny zameriavac je nezavysle stabilizovany a nepouziva "mechanicke" zrkadlo, A nie medzi SRP T-90 a T-90A doslo k nejakym "drobnym" vylepseniam, ktore nasledne dostalo aj SRP T-80U

T-72M4CZ ma 2A46m takze nie o 5 ale o 2 chybicka sa vludila
dalsia generacie 2A46 M1 (pre rodinu T-80) a 2A46M2 pre rodinu T-72S a T-90
a posledna generacia je 2A46M4 (T-80) a 2A46M5 (pre T-90 a T-72)

Nie Poliaci, nemaju zdrojove kody pre SRP, aspon do teraz nemali, mozna po zacati vyroby LEO2A4PL sa k nim dostanu v skutocnosti ten ich naboj je niekde nad urovnou DM33A1 a ma spravenu balistiku tak aby sedel s DM43, dokocna to nieje ani monoliticky penetrator, ale jeho konstrukcia sa hodne podoba na BM-42

Co sa tyka Reliktu ono je prave problem v tom, ci ho este radit medzi tazku ERA, alebo viac vrstovu SLERA, ano ERA, NERA (trojuholniky na Leopard), SLERA, su "doplnkove" ale ak spravne funguju, tak dokazu, usetrit hmotnost, mimochdom tazka era nieje sovietsky vymysel, experimentovali s nou uz Nemci niekedy v 60. rokoch, pri snahe riesit nedostatocnu ochranu LEO 1

[arten]

Arten, nenech si zmýlit, PTRS T-72B3 navádí i velitel , který má svůj termo kanál, je to ta malá obrazovka , kterou má mezi nohama.
Takže není pravda že velitel nedisponuje svým termokanálem.

Počkaj, to je prenos z terma strelca, nie? Veliteľ má ešte starý systém, nemá vlastný termovízny a už vôbec nie panoramatický zameriavač.

Otázka je jestli zatím co velitel navádí PTRS může střelec mezi tím ničit jiný tank klasickou střelbou nebo ne. Pokud by to SRP uměl, tak by bojová hodnota T-72B3 byla oproti Leopardu na mýle dál.

Čiže tým pádom nie. A neviem či len toto stačí na míle bojovej hodnoty a neviem voči ktorému Leo2...

ano T-72B3 ma lepsie SRP,

ehm, ESSA s Catarine je horšia "lebo plne digitalne a hlavny zameriavac je nezavysle stabilizovany a nepouziva "mechanicke" zrkadlo?

Ináč, neviem či má význam sa tu biť o 100mm RHA a 0,1% presnosti zásahu. Skôr ide o celkovú bojovú hodnotu...

[klingy]

Ano riesenie systemu riadenia palby u T-90 je zastarane samozrejme mechanicke vychylovanie zrkadla sa tyka 1G46, a essa nieje plne nezavysle stabilizovana iba vo vertikalnej rodine, v horizontalnej, je stabilizacia zavysla od 1G46, okrem a 1A33 zvlada automaticke sledovanie ciela len prostrednictvom ESSA...

ESSA, je v podstate "len" stabilizovana termokamera, SOSNA, je multispektralny zameriavac s integrovanym SRP

Domnievam sa, ze prave skusenosti pri pouzivani T-90A boli dovodom pre zvolenie Sosny (ako komplexneho riesenia SRP u T-72B3) namiesto "domaceho" tepelneho zameriavaca resp.Bieloruskej ESSA-72....

viac:
http://www.kotsch88.de/f_1g46.htm
http://www.kotsch88.de/f_essa.htm

[1stCLJan]

klingy


1stCLJan
Co vím tak u T-72M1 to funguje tak, že nejprve zvolí typ munice a tím dojde k nastavení příslušného zaměřovacího obrazce. Poté střelec umístí zaměřovací kruh laseru na cíl a odečte naměřenou hodnotu. a následně ji zadá do balistického počítače. V případě že střílí na pohyblivý terč, musí ho chvíli sledovat tak, aby byl v daném kruhu a tím se zjistilo nadsazení. Jakmile byla zadána vzdálenost k cíly, střelec musel umístit na cíl záměrný bod a zahájil palbu.
Máš pravdu, špatně jsem se vyjádřil, myslel jsem, že střelec vykonává daleko více činnosti.

Ne Dzine , SRP u T-72A či M1 jak chceš je plně automatizovaný , tak jak je to u moderních tanku, s tím rozdílem že je to technologie 80 let čili ne digitální a postrádající vychytávky jako výpočet boční rychlosti cíle , nebo uzamčení cíle a automatické vedení jako má Armata atd.

Čili ještě jednou. Střelec v T-72A navede zaměřovací kroužek laseru na cíl, zlejzruje vzdálenost , počítač vypočítá parametry střelby a přesune dle nich záměrný kříž v závislosti na zvolené munici a střelec jen umístí záměrný kříž na cíl a pálí. Toť vše a nic víc střelec nedělá. Čili jen zlejzruje a umístí kříž na cíl a pálí. Pokud nedostane TPDK-1 odezvu z laseru , tak automaticky nastaví vzdálenost náměru 800 m.

T-72B3 to má tak, že zvolí typ munice. Umístí na něj zaměřovací obraze a ozáří cíl laserem. Naměřená hodnota se uloží do SŘP. Dojde k uzamčení tanku a SŘP vypočítá prvky palby a nastaví je. Následně může střelec pálit. (Pro klingiho, takhle jsem to myslel. U nejmodernějších SŘP střelec převezme cíl, která je uzamčen od velitele a jemu přeposlán, zaměří laserem a pálí. Vím, že je to nepatrný rozdíl, ale možnost uzamčení už od velitele velmi urychluje koordinaci posádky v rámci bojové činosti.) Proti modernímu systému je rozdíl v tom co jsem psal klingimu. Tank je uzamčen už velitelem a střelec zde působí jako potvrzovač palby tanku. Se starým systémem bez panoramatického zaměřovače to funguje tak, že střelec hlídá jednu stranu, velitel druhou a podle toho kdo z nich objeví cíl, jednají. V novém to dělá primárně velitel a střelec se tak může více soustředit na samotnou palbu.

Ano moderní SŘP je v podstatě na stejném základu , jako obstarožní analogový systém T-72A z 80 let s tím rozdílem , že má různé vychytávky který mají urychlit střelbu a vyhledávání cílů jako je uzamčení cíle a jeho vedení, uzamčení cíle velitelem a jeho předání střelci( to má T-72 jen přibližné kdy velitel jen natočí kanon do směru cíle +/- 7" a střelec si ho musí najít sám), rychlejší přepočet balistického nastavení atd.. Trufám si ale říci, že by i tyhle systémy s průměrnou osádkou měli co dělat s dobře vycvičenou osádkou na T-72A

Co se týká PTŘS, ty ničí Leopard jen z boku a zádi. Nejsilnější hlavice dosahují průbojnosti kolem 900mm, což se dnes považuje už za nedostatečné, pro systémy, které útočí přímo. Navíc mají dobu letu k cíli na tuto vzdálenost asi 17 sekund, což nepříteli poskytuje čas na protiakci. Celkově je to spíše zbraň proti statickým cílům nebo cílům s PTŘS, které jsou při palbě na tank na tom podobně a tank má výhodu v lepší ochraně.

No Dzine tvrdit že PTRS nezničí tank zepředu je odvážné, když nezničí tak minimálně vyřadí z boje. Nicméně většinou jsou zásahy vžy pod úhelm cca 30-40 stupňů a copak má Leopard a nebo abrams ze 30-40 stupňů na věži a korbě?
Střela sice letí 17 sekund na max vzdálenost, ale žádný západní tank nemá sebemenší možnost jí zjistit a detekovat mino vizuál, takže přiletí zpravidla nečekaně a s velkým překvapením pro cíl. No jestli ti to připadá OK tak dobře.

Novější kanón. Hlavní výhodou 2A46M-5 proti 4 je automatický nabíječ, jinak jsou ty zbraně téměř shodné. Stabilizace nevím, ale narazil jsem na rozporuplné informace ,jednak že je dobrá, jednak že je špatná. Těžko říci. PTŘS jsem rozebral a co se týká termokamery, ano to je zásadní výhoda, ale podle toho, co se píše i zde na palbě, je naprosto nevyhovujícně ergonomicky umístěna a znesnadňuje manipulaci s ní.

Co myslíš tím automatickým nabíječem?

Vývoj kanonu se provádí z pravidla k tomu aby bylo možno použít výkonější munici a ke zvětšení průbojnosti střel. JInak nemá cenu osvědčený kanon měnit. Kanon tedy Rusové měnili z důvodu zlepšení těchto vlastností, tvrzení, že za 5 modifikací je kanon v podstatě stejný je divné.

Jedině, pokud by opravdu velitel mohl nezávisle na palbě střelce navádět PTŘS, to by byl opravdu krok kupředu. Jak by to ale vypadalo s jeho další činností, zda by mohl vést běžnou bojovou činnost i tak?

NO nechme se překvapit , oni to jistě vytáhnou na světlo, ale až budou mít dost Armat v garážích , ke si myslím to fungovat bude stejně + tam má velitel k dispozici ještě kulomet nezávislý na střelci.

Určitě bych ale z T-72B3 nedělal tank podřadné kategorie a bude lepší když se ho budou takový ti Petrové Pavlové bát, než naopak aby se jim moc nezvedl hřebínek z namachrovanosti.

[1stCLJan]

Arten, nenech si zmýlit, PTRS T-72B3 navádí i velitel , který má svůj termo kanál, je to ta malá obrazovka , kterou má mezi nohama.
Takže není pravda že velitel nedisponuje svým termokanálem.

Počkaj, to je prenos z terma strelca, nie? Veliteľ má ešte starý systém, nemá vlastný termovízny a už vôbec nie panoramatický zameriavač.

Otázka je jestli zatím co velitel navádí PTRS může střelec mezi tím ničit jiný tank klasickou střelbou nebo ne. Pokud by to SRP uměl, tak by bojová hodnota T-72B3 byla oproti Leopardu na mýle dál.

Čiže tým pádom nie. A neviem či len toto stačí na míle bojovej hodnoty a neviem voči ktorému Leo2...

ano T-72B3 ma lepsie SRP,

ehm, ESSA s Catarine je horšia "lebo plne digitalne a hlavny zameriavac je nezavysle stabilizovany a nepouziva "mechanicke" zrkadlo?

Ináč, neviem či má význam sa tu biť o 100mm RHA a 0,1% presnosti zásahu. Skôr ide o celkovú bojovú hodnotu...

JO psal jsem o T-72B3(4) u starší verze si nejsem jistý jestli by to šlo. S panoramatem se to ale nabízí samo.
T-72B3 má velitel vývod termálu, ale může zůmovat , uzavírat cíl atd. a navádět střely, čili nahradit střelce

[Dzin]

klingy
Jde nám ale o přesnost, tedy rozptyl. Podle toho, co mám doma poznamenáno, je to s ním tak jak jsem psal. někde mám i rozepsány verze podle toho, jak byly oproti předchozí upraveny, až se tam dostanu, napíši trochu více. Pro nás ale znamená, že onen rozptyl zase není tak zásadně odlišný, protože u něj se na něm podílí i stabilizace střely a to poměrně výrazně.

Jasně, ale zase jde o samotnou střelu. Už jsme to tu probírali, střela je stále tatáž.

Strela samotná /снаряд/ sa skladá z DU penetrátoru (3BM60) a vodiaceho krúžku (v tomto prípade 3BM48M). (Pre posádku tanku je samozrejme снаряд jeden kus a Заряд druhý)

Matematicky:
3VBM23= 3BM60+4Ž96
3BM60=3BM46+3BM48M

Ohledně SŘP, ano ale nám šlo o celkovou přesnost a co jsme narazil, tak v rámci maximální přesnosti tam nemá být rozdíl. Rozdíl je ve schopnosti palby za jízdy atd. Maximální přesnost se určuje, jakou dosáhne tank v optimálních podmínkách a je vypočítaná.

Ohledně použití kanónu v jendotlivých verzí, taky je mám vypsané, kouknu.

Potom Poláci mají zatím docela nedostatek a divím se, že to takhle vzali. třeba se dostanou k modernější munici až později, kdo ví. Ale tank bez prvotřídní munice není prostě plnohodnotný bojový prostředek.

Ohledně těžké ERA, já vím, ale co vím oheldně reliktu, ten je koncipován, aby se vyrovnával s moderní municí a tím jakoby se snaží zvrátit její náskok. Pro přesné hodnocení bychom museli znát síly, jaké v rámci reliktu vznikají a které deformují penetrátor a porovnat je se silami kontaktu a samozřejmě s místy jejich působení. Dříve jsem byl docela fanda ERA, ale ona je spíše dobrá jako doplňkoví pancíř proti klasickému vrstvenému zaostává. To už bych se soustředil spíše na aktivní systémy.

1stCLJan
V tom případě máme úplně odlišné zdroje. Já používám Zalogu. Zkusím si ještě sehnat manuál k T-72M1.

Automatický přebíječ má být nabíjecí automat, pardon za špatnou terminologii.

Moderní tanky v současné době odolávají zásahu HEAT z přední polosféry nad 1000mm (podle přepočtů) a je tím míněno i to co píšeš, věže tanků a korby jsou obecně konstruovány tak, aby z šela byla největší pravděpodobnost dopadu na nejsilnější část pancíře. Navíc vzhledem k tomu, že v praxi je průbojnost HEAT menší, než je jejich vypočtená se menší údaj pro střelu považuje za nedostatečný. to je jeden z důvodů, proč NATO přešlo při ničení tanků na podkaliberní munici.

Západní tanky (a ostatně i ty ruské a třeba i náš T-72M4CZ) mají detektory ozáření laserem a tudíž zjistí, pokud je nějaká taková střela zaměří. Opticky/termálně se to dá také zjistit, střela nadělá docela velký oprický/tepelný efekt.

Nedělám z T-72B3 tank podřadné kategorie, ale druhořadé. Ve svojí kategorii je určitě dobrý, ale současné standarty jsou prostě vyšší. Podobně mám mínění třeba i o naší CZ.

[1stCLJan]

Dzin,

Verzí T-72 je ohromné množství. Já mluvím o verzi T-72A vyráběné od roku 1979 , verze T-72M1 je v podstatě exportní verze T-72A vyráběné v Československu a Polsku v kooperaci.

Verzí T-72A vyráběné od roku 1979 se začal do T-72 montovat zaměřovač TPDK-1 s laserovou jednotkou pro měření dálky cíle , SŘP se tak v T-72 stal plně automatický řízený elektronicky ten samý systém je v T-72M1 které měla ČSLA. Mimo ně měla ještě pár starších T-72 , ty se používali jako "provozky" a ve střední opravě se modifikovali na standard M1.

Předchozí verze byli vybaveny optickým dálkoměrem, kde střelec opravdu musel vzdálenost měřit ručně sesouhlasením dvou rovin. Porovnávat tyto tanky s optickým dálkoměrem s Leopardem 2A4 je ale blbost tam by odpovídalo porovnání s Leopardem 1A2-5. .
T-72-A s elektronickým SŘP a laserovým dálkoměrem by se měla porovnávat a Leopardem 2A0 - max 2A1

Leopard 2A4 by se měl porovnávat spíše s T-72B obj.184 z roku 1985 až T-72 B z roku 1989 a jejích modifikací až do roku 1990 to jsou ale také výběhové typy které se již nevyrábí , jo ale tihle stroje už byli vybaveny Kontaktem 1-5 , schopností střílet ATGM atd včetně výstražného systému ozáření laserem( ne všechny modely T-72B).

Takže my se tu bavíme o Leopardu A4 a porovnáváme ho s T-72A Jež už byla v roce 1985 kdy vznikl Leopard 2A4 výběhový typ v Rusku se už dávno nevyráběla. Když my jsme tu řádili na T-72M1, tak v Rusku už měli na T-72 navěšenou dynamickou ochranu, stříleli z nich rakety a měli podstatně zesílený základní pancéř.

Polské Leopardy 2A4 bez modernizace by odpovídali T-72B a jejich modifikací , po modernizaci na standard 2A5 by byli k porovnání s T-90A a T-72B3 se zavřenýma oběma očima ale pokud se bude modernizovat i pancéřová ochrana.

V podstatě Poláci koupili starý šrot, jehož protivníci se už 16 let nevyrábí. Bez modernizace jsou to tanky druhé kategorie , nic víc i kdyby je někdo vynášel do nebes.

Ještě se tě zeptám, které modifikace Leopardu 2 mají výstražný systém ozáření laserem a jak funguje? Jestli jen bliká kontrolka ve směru ozáření a nebo provádí i protiopatření , natočení věže do směru a automatické zadýmování.

Jinak používání PTRS se liší druh od druhu, ty poslední modely neozařujou přesně cíl ale míří nad cíl a cíl je ozářen až v poslední fázi letu rakety , to je velmi krátká doba na reakci cíle , takže překvápko pro cíl je zaručeno , neboj.

[klingy]

Dzine, 2A46M4/5 rozptil znizeny o 20% pravdepodobnost 1 zasahu zvysena o 1/7
---
Ano, Julesak to ma ciastocne spravne, a tym stale nerozumies o com hovorim
90 roky Svinec a Lecalo
Lecalo: Grau index Sabotu : 3BM-42M Grau index zostavy Sabotu: 3BM 44M, grau Index zostavy strely s nabojkou 4ZH63: 3VBM19 (W kompozit)
http://armyman.info/biop/snaryady/31418 ... ekalo.html
Svinec: Grau index Sabotu: 3BM-46 Grau index zostavy Sabotu: 3BM48 Grau index zostavy strely s nabojkou: 3VBM20 (DU kompozit)
http://armyman.info/biop/snaryady/31419 ... vinec.html

---
medzi rokmi 2000 az 2010

Svinec 1: (rozvinutie Lekala) index sabotu: ? , index zostavy Sabotu: 3BM59 Grau Grau Index zostavy strely s nabojkou 4Ž96: 3VBM22 (W kompozit)
Svinec 2: Grau index Sabotu by mal byt (podla toho co tvrdi Julesak) potom 3BM46M Index zostavy Sabotu: 3BM60 Index zostavy strely s nabojkou 4Ž96: 3VBM23 (dlhy DU kompozitny penetrator)

Pre urcenie schopnosti Svinca1/2 trecha vychadzat s poziadavok MO RF, ktore pozadovalo zvysenie priebojnosti minimalne o 40% oproti 3VBM-17 Mango

[Dzin]

klingy
Julesák tvrdí, že penetrátor je stále 3BM46. 3BM46M jsem tu uváděl já, ale to není označení penetrátoru. Budu používat tedy tento termín, aby bylo jasno co myslím, protože pod pojmem "střela" beru právě toto, tedy tu šipku. Takže základem je, že přes všechna vylepšení i nejnovější Svince stále používají penetrátor starý, tedy ten s indexem 3BM46.

Když budeme vycházet z toho požadavku MO RF, potom to ostatně přesně sedí. Když to porovnáš tak obvykle se pro Mango udává certifikovaná průbojnost 450/230 mm (0 a 60 stupňů sklon pancíře) na 2000 metrů. Takže když zvýšíme o 40 procent, potom dostaneme 630/322. Pro Svinec je obvyklý údaj 600/300 takže žádný větší rozpor.

[Julesak]

Pokiaľ ja viem, rozdiel medzi 3VBM21 a 3VBM23 je naozaj "len" vo vodiacom krúžku/sabote (3BM48 resp. 3BM48M). Penetrátor je rovnaký 3BM46, takisto aj nábojka 4Ž96.
3VBM21 je myslím rok zavedenia 1991, 3VBM23 neviem.
Či ruská armáda používa aj novšiu muníciu ("len" s novým penetrátorom alebo aj s väčšími zmenami) neviem, myslím si že nie.

[Skeptik]

Julesak, a jsi si jistý, že technologicky (výrobní postup) penetrátoru 3BM-46 z roku 1990 skutečně odpovídá stejnému typu z roku třeba 2012???

[Julesak]

To nemám tušenia - je naozaj možné, že existuje aj novšia verzia penetrátoru (a teda strely, a teda celého náboja) - ja som o nej len doteraz nepočul.
Koniec koncov, výkon 3BM46 po roku 1991 veľmi dlho stačil na čokoľvek (a dodnes stačí na väčšinu toho), s čím by sa ruské tanky stretnúť mohli.

PS: a nemyslím si, že úprava "len" vodiaceho krúžku je zanedbateľná.

[Dzin]

Tohle jsme u už řešili a i mě to docela tehdy překvapilo, protože jsem myslel opak. Ale když jsem to na popud tehdejší naší debaty procházel, vycházelo mi z toho právě to, co bylo tehdejším závěrem. Proto se třeba nyní klade takoví důraz na zavedení Vacua, které má být po dvaceti pěti letech nová generace penetrátoru v Ruské armádě.

[Skeptik]

Je to možné. Tady se bez znalosti věci a informací řeší věcí ...
Jen jsem chtěl upozornit na to, že průbojnost penetrátoru závisí nejen na jeho tvaru (aerodynamika = rychlost; štíhlost = průbojnost), ale též na technologie výroby ... penetrátor může být sebeštíhlejší a je to na prd, když se po kontaktu s pancířem rozpadne.
Nová technologie výroby tedy může zvýšit průbojnost penetrátoru o 10, 20 i třeba 30 procent.

[Dzin]

On by měl zůstat stále stejný. Rusové se v rámci modernizace střely soustředili na zlepšení její stability a zvýšení energie, které ji předají. Tím se zvýší její přesnost a průbojnost. Nevyvynutí další generace penetrátorů může souviset s tím, že nebyly schopni modernizovat svoje tanky takovám automatickým nabíjením, které by novou generaci střel pojmulo, tedy limitace vnitřním prostorem tanků. Ale samozřejmě důvodů může být víc, třeba nedostatek financí nebo technologické potíže.

[Julesak]

nebyly schopni modernizovat svoje tanky takovám automatickým nabíjením, které by novou generaci střel pojmulo, tedy limitace vnitřním prostorem tanků.

Veď to presne urobili - T-90A a T-72B3.

[Dzin]

Jenže co jsem vždy nalezl, týkalo se toto tvrzení právě Svince. Tedy že jejich automatické nabíječe jsou upraveny tak, aby ho mohly pojmout. Týká se to tedy T-90A, T-72B3 a některých modernizovaných T-80. To že by byly schopny pojmout větší náboj, třeba současně připravované Vacuum jsem nezaznamenal, jediné úpravy se vždy týkaly schopnosti pojmout Svinec (Lekalo).

[Julesak]

Ale veď nikto nehovorí o žiadnom Vákuu, ale o tom že nabíjací automat T-90A (identický je v T-72B3) môže pojmúť dlhšie náboje, ktoré staršie typy nemôžu používať.

[Dzin]

Ale ano, novou generací jsem myslel právě Vacuum, prostě něco po Svinci. Oni mají Svinec a otázka byla, proč nevyvynuli penetrátor další generace, ale 25 let používají stále tento. Navrhl jsem možnosti, které by je k tomu mohli vést a které mi přišli nejpravděpodobnější.