PALBA.CZ

"Mal som príležitosť byť svedkom demonštrácií obranných produktov, navštíviť výrobné zariadenia a získať aktuálne informácie z prvej ruky o vývoji lietadla FA-50M. Alhamdulillah, všetko je v dobrom stave, podľa plánu a na 39 percent dokončené," povedal Defense Minister Datuk Seri Mohamed Khaled Nordin.

FA-50M RMAF je najpokročilejším a najschopnejším variantom v porovnaní s tými, ktoré si zaobstarali iné krajiny vrátane Južnej Kórey a niekoľkých krajín juhovýchodnej Ázie.
Iba poľský variant FA-50PL je porovnateľný s malajzijským FA-50M.

Pressburger píše: ↑28/9/2024, 16:58 Oba štáty a ďalšie majú podpísané zmluvy na.Block 20, ktorá má juhokórejským KAI integrovať presne zazmluvnené modernizačné prvky a integráciu požadovaných zbraní a zbraňových systémov.

Všetko ostatné som popísal vyššie prípadne viď. príspevok Juraj Tichý.

Profesionální a neprofesionální vojáci na služebních cestách v zemi budou mít nárok na denní příspěvek ve výši 180 PLN (1059 Kč) namísto příspěvku ve výši 45 PLN (264 Kč) podle návrhu vyhlášky připraveného Ministerstvem národní obrany. Předpisy se budou vztahovat na vojáky účastnící se povodňových operací.

Návrh vyhlášky k zákonu o ochraně vlasti předpokládá nahrazení zvláštního příspěvku náhradou za tuzemské pracovní cesty ve výši 400 % denní sazby, tj. 180 PLN za den.

Na takovou sazbu bude náležet vojákovi za každý celý den plnění úkolů mimo místo trvalého výkonu služby nebo pobytu, jde-li o „tuzemskou služební cestu konanou za účelem plnění úkolů souvisejících s přímou účastí na zdolávání živelních pohrom nebo odstraňování následků živelních pohrom, při pátracích a záchranných akcích nebo ochraně zdraví a lidských životů nebo v oblasti krizového řízení”.

To znamená, že vojáci vyslaní k odstranění následků povodně dostanou stejný příspěvek jako vojáci na polsko-běloruských hranicích.
Předpisy mají vstoupit v platnost dnem následujícím po datu vyhlášení. Autoři návrhu také navrhli přechodné období od 12. září - začátku nasazení armády při protipovodňových akcích na jihozápadě Polska - do data vstupu nových předpisů v platnost. Výdaje mají být financovány v rámci národního obranného rozpočtu, aniž by se v následujících rozpočtových letech žádalo o dodatečné finanční prostředky.

Polské ozbrojené síly již řadu měsíců pracují na zajištění zbraní pro lehká letadla FA-50 a "zapůjčení" zbraní není vyloučeno - dozvěděla se TVP Info. Probíhá také výcvik dalších pilotů pro tyto stroje.

Novinář TVP Info hovořil mj. s pplk. Marcinem Borutou, což je zástupce velitele skupiny technických služeb a velitel podpůrné letky z 23. základny taktického letectva v Mińsku Mazowiecki. Jasně řekl, že FA-50GF je „plnohodnotným lehkým víceúčelovým letounem“ a že „má tedy všechny atributy k plnění stejných úkolů, jaké dosud plnil MiGi-29“ na základně v Minsku.
…
Co se týče otázky vyzbrojování, probíhají jednání o pořízení či dokonce zapůjčení raket AIM-9 Sidewinder do doby jejich nákupu, informuje Agentura pro vyzbrojování. Její mluvčí podplukovník Polák také v prohlášení pro TVP Info dodal, že v loňském roce proběhly pokusy o nákup 20mm munice do kanonu FA-50. Ta však byla zneplatněna, když jediný uchazeč - Mesko SA - odstoupil "po podrobné analýze požadavků specifikovaných objednatelem" a "péči o zájmy společnosti".
…
Mluvčí AU také informoval, že v současné době probíhá druhé řízení, ve kterém byly k podání nabídek vyzvány čtyři subjekty. Termín pro podání nabídek je 7. října.

150 vojáků účastnících se mise OSN v Libanonu se mělo 27. září vrátit do Polska. Kvůli izraelským útokům na pozice Hizballáhu v Bejrútu se armáda rozhodla lety zrušit. Jak zjistila "Wyborcza", jejich návrat je možný příští týden. Polský vojenský kontingent (PKW) UNIFIL v Libanonské republice, zahrnující přibližně 250 zaměstnanců, je umístěn na hranici Libanonu a Izraele. Jedná se o mírovou misi prováděnou v rámci sil OSN pod velením Irska. Situaci v Libanonu sledujeme a analyzujeme, řekl v úterý ráno šéf ministerstva národní obrany Władysław Kosiniak-Kamysz. Jak řekl, akce, které se odehrály včera večer, se dnes ráno nedějí v zóně, za kterou je odpovědná polská jednotka, velí tam Irové. Dodal, že naši vojáci tráví velkou část svého času v krytech.

Polsko a Spojené státy uzavřely smlouvu o přímém úvěru v rámci programu Foreign Military Financing na částku 3,08 miliardy USD, peníze jsou určeny na nákup útočných vrtulníků AH-64 Apache - informovalo ministerstvo národní obrany.

Jde o třetí půjčku z poslední doby související s nákupem americké vojenské techniky. Předchozí dohoda byla podepsána 1. července letošního roku. Vyčleněné 2 miliardy dolarů byly určeny na nákup amerických systémů protivzdušné obrany. Celkově vláda USA poskytla Polsku přímé úvěrové prostředky ve výši 7,08 miliardy USD. Jak poznamenalo ministerstvo obrany, Polsko je „největším příjemcem tohoto mechanismu v posledních letech“.

Redakce Defence24.pl obdržela fotografii z výrobní linky v Sacheonu, která se nachází v hlavní továrně výrobce letadel FA-50 – Korean Aerospace Industries. Představuje první aktuálně vyráběný letoun FA-50 ve finální verzi PL.

Stroj má na ocasu nápis FA-50PL a číslo 5013. Jde tedy o první letoun verze PL. Letouny GF (Gap Filler) dodané do Polska mají zatím taktická čísla od 5001 do 5012. Jak je vidět, drak letadla je již integrován a stojí na vlastním podvozku.

Podle ustanovení kupní smlouvy FA-50 ze září 2022 by se první FA-50PL měl objevit v Polsku v roce 2025. Podle prohlášení KAI je mnoho z těchto 36 letadel v současnosti „v různých fázích výroby“.

Jihokorejská společnost Hanwha Aerospace a polská obranná společnost WB Group podepsaly dohodu o založení společného podniku v Polsku na výrobu přesně naváděných střel CGR-080 pro systém K239 Chunmoo (polský název: Homar-K).

Tyto střely jsou korejským ekvivalentem munice GMLRS pro HIMARS a nabízejí dosah až 80 km. Ve srovnání s americkými střelami mají větší rozměry, zejména průměr 239 mm oproti 227 mm, ale podobnou hmotnost hlavice cca 90 kg.

Do Polska dorazí čtyři americké víceúčelové letouny F-16. Jejich posláním je pokračovat ve spolupráci v oblasti protivzdušné obrany východního křídla NATO. Stroje byly dříve umístěny v Itálii v Aviano a patří k 31. stíhacímu křídlu. Mají nahradit v současnosti dislokované F-35 Lightning II ze 48. stíhacího křídla, se stálou základnou v Lakenheath ve Velké Británii. Tím jejich půlroční rotace v Polsku končí.

Vše nasvědčuje tomu, že jsme generací, která bude se zbraní v ruce bránit naši zemi. A ani já, ani myslím, že nikdo z vás nehodláme prohrát tuto válku. Vyhrajeme to, vrátíme se a budeme dál budovat Polsko, ale něco se musí udělat. Musíme vybudovat ozbrojené síly připravené na tento typ operací,“ řekl generál Kukuła.

Za jednu z největších výzev označil demografickou krizi. „Tempo náboru nebude pokračovat. Potenciál nepřítele je tak velký, že potřebujeme vybudovat mnohem větší armádu, což znamená, že také musíme zavést model univerzální služby. Že jak vojáci z povolání, vojáci v záloze, tak vojáci územní obrany budou jeden konglomerát,“ uvedl náčelník generálního štábu polské armády.

Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysh na tiskové konferenci konané dne 4. 10. 2024 uvedl, že polská armáda se stala třetí největší mezi zeměmi NATO.

Podle jeho upřesnění mají v současnosti ozbrojené síly Polska sílu 205 000 vojáků a do konce roku se mají zvýšit na 207 000. Mezi členskými státy aliance v tomto ukazateli stále předčí Polsko pouze Spojené státy a Turecko.

Ministr také zmínil, že Polsko vyčleňuje na obranu nejvyšší procento HDP ze všech zemí NATO.

Jak informoval státní tajemník ministerstva národní obrany pan Paweł Bejda a Agentura pro vyzbrojování, ve čtvrtek dorazil do Polska další transport tanků K2 Black Panther. Přeprava zahrnovala šest tanků, což znamená, že 62 ze 180 tanků již bylo do Polska dodáno v rámci prvního kontraktu.

Polská armáda bude mít do konce letošního roku, určitě co do počtu západních tanků, celkem 433 tanků (116 M1A1FEP, 84 K2, 233 Leopard 2), přičemž ještě v tomto roce první z 250 tanků M1A2SEPv3 s největší pravděpodobností dorazí do Polska.

Jak oznámil náměstek ministra národní obrany Paweł Bejda, do konce letošního roku bude podepsána smlouva na dodávku satelitů pro polskou armádu. Více podrobností o tom, o jakých satelitních systémech mluví, bohužel náměstek neuvedl.

Předně je vhodné připomenout, že Polsko koncem roku 2022 zakoupilo z Francie dva optoelektronické satelity ( Pleiades Neo ) spolu s přijímací stanicí, která bude nejspíše umístěna v Białobrzegi. Dalším prvkem kontraktu byl přístup pro polskou armádu k datům získaným ze sítě Pleiades Neo od roku 2023. Kontrakt na dodávku dvou satelitních platforem s pozemním segmentem je naplánován na rok 2027.

O probíhajících jednáních s americkou a korejskou stranou o možnosti „vyzbrojení“ letounů FA-50 informoval na tiskové konferenci státní náměstek ministra národní obrany Paweł Bejda.
…
Náměstek Bejda měl s největší pravděpodobností na mysli americký souhlas s integrací letounů FA-50 s novým typem zbraně, konkrétně se střelami vzduch-vzduch středního doletu AIM-120 AMRAAM.

Polsko zároveň v posledních letech od zahájení invaze výrazně posiluje svoji bezpečnost a zbrojí. Vyhlásilo plán navýšit počty vojáků v armádě, nakupuje novou techniku a zvyšuje obranný rozpočet. Jak se na to díváte a je to něco, v čem by si podle vás Česká republika měla vzít příklad?

Určitě. Bezpečnost je fenomén, který Varšava řeší dlouhodobě. Není podstatné, jaká je vláda či který prezident sedí v prezidentském paláci. Na bezpečnosti jsou Poláci schopní se shodnout napříč celým politickým spektrem. Dám vám příklad. Řada kontraktů, které byly projednávány už v době předchozí vlády, dnes finišuje, a nikdo nepředpokládá, že by nebyly dotaženy do konce. Pokračuje snaha o nákup bojových helikoptér Apache, přičemž Polsko jich chce 96 kusů, což je druhý největší počet po USA. Chtějí být největší vrtulníkovou silou v Evropě.

Dále je tu nákup bojových letounů F-35 a první stroj z této série vyjel z výrobní linky v Texasu před pár dny, což bylo v polských novinách oznámeno palcovými titulky. Kromě toho Poláci v obrovském množství kupují tanky z Jižní Koreje. Kladou velký důraz na bezpečnost. Loni obranný rozpočet mírně převyšoval čtyři procenta HDP, což je obrovská suma.

Není to ale vše bez otazníků. Zmínil jste navyšování početního stavu armády a ukazuje se, že představa vybudovat armádu s 300 tisíci vojáky je v Polsku demograficky nereálná. Rodí se málo dětí, mnohem méně než u nás. Polský trh je schopen absorbovat jakoukoliv pracovní sílu a nezaměstnanost se pohybuje na velmi nízké, až zanedbatelné úrovni. Představa, že by bylo možné motivovat mladé lidi ke vstupu do armády na základě stabilního platu a sociálních výhod, není úplně reálná.

To, co by v armádě dostávali, je v podstatě málo oproti práci jinde?

Ano. Na polském trhu práce je tolik zajímavých míst, že lidé nemají důvod pohlížet na armádu coby zdroj vlastní ekonomické stability. Co je však nepopiratelné, polská armáda se těší vysoké prestiži a mnoho mladých lidí vnímá armádu jako něco, co je nedílnou součástí společnosti. To ale neznamená, že by do ní ve velkém vstupovali. Polská představa navyšování vojáků prostě naráží na objektivní limity. To však neznamená, že by se Polsko nepřipravovalo na scénáře, jak se na kýžené vysoké počty dostat v situaci, kdyby se blížil konflikt. Týká se to například výcviku obdoby našich aktivních záloh, který je poměrně populární. Přece jen s Polskem sousedí Královec, válka na Ukrajině je blízko a dochází ke střetům na hranicích s Běloruskem. Poláky to vede k tomu, že se u nich probírá otázka bezpečnosti každý den.

Velení 8. pěší divize domácí armády bude sídlit v Kielcích, nikoli v Nowe Miasto nad Pilicą - oznámil místopředseda vlády, šéf ministerstva národní obrany Władysław Kosiniak-Kamysz.

Jednotky 8. divize mají být rozmístěny v různých městech Svatokřížského vojvodství, včetně: v Połaniec, Staszów a Jędrzejów, dále ve Slezském, Lodžském, Mazovském, Malopolském a Podkarpatském vojvodství.

Jak bylo oznámeno, struktura divize byla vyvinuta s přihlédnutím k závěrům z formování 1. a 18. divize i z národních a mezinárodních cvičení a válečných her a nový svaz má zahrnovat dvě mechanizované brigády, motorizovanou brigádu, dělostřeleckou brigádu, obrněnou brigádu, logistické pluky, protitankové a protiletadlové, velitelské, průzkumné a chemické prapory.

Političtí vůdci dali armádám zelenou k přípravě plánovacích směrnic NATO takovým způsobem, aby Aliance mohla účinně bránit „každý centimetr“ území, a to i proti bojově zkušené ruské armádě, rozšířené na 1,5 milionu vojáků (po přechodu na válečnou ekonomiku).

Zatímco v roce 2021 bylo považováno za dostačujících „jen“ 82 brigád pozemního vojska, nyní jich NATO potřebuje až 131. Zvýšil se i počet jednotek vyšší úrovně – divizí (z 24 na 38) a velitelství sborů (z pouhých 6 na 15 ). Zvýšily se také požadavky týkající se specifických schopností, v některých případech – jako je pozemní protivzdušná obrana, která byla v předchozích letech podrobena značným škrtům – bude zapotřebí více než čtyřnásobné zvýšení schopností.

Předseda vojenského výboru NATO admirál Rob Bauer zase přímo v televizním pořadu Buitenhof řekl, že ke splnění kapacitních požadavků NATO nestačí utratit 2 procenta HDP na obranu a podíl výdajů by měl být 3-3,5 %.

Nesplnění požadavků NATO však může znamenat pokles důvěryhodnosti celé Aliance a také ospravedlnění pro USA, aby omezily svou angažovanost – se všemi důsledky, které z toho plynou.

Plánovací směrnice NATO mají důsledky i pro Polsko. Na jedné straně znamenají, že musí být zachován směr zvyšování počtu polských ozbrojených sil obecně a pozemních sil zvláště. Důvod je prostý: Polsko je členem NATO a aby mohlo počítat se společnou obranou (článek 5 Washingtonské smlouvy), musí plnit závazky týkající se schopností sebeobrany a kolektivní obrany (článek 3 Washingtonské smlouvy).

Ještě důležitější je, že Polsko musí tento potenciál vybudovat. Nedávná rozhodnutí Ministerstva národní obrany dokazují vůli pokračovat v procesu posilování pozemních sil, a to i co do počtu. To zahrnuje uzavření kontraktu na 96 útočných vrtulníků Apache (což si vyžádá zformování nových armádních leteckých jednotek) nebo záměr změny umístění nově vzniklého velení 8. domácí armádní pěší divize do Kielců. Ten potvrzuje, že se má vytvořit nová divize. Náměstek ministra obrany Paweł Bejda nedávno na dotaz novináře Defence24.pl potvrdil, že se podařilo prostřednictvím Bank Gospodarstwa Krajowego najít financování pro druhou fázi exekutivních dohod s Korejskou republikou. To znamená nejen možnost vstupu v platnost vyjednaného kontraktu na tanky K2PL, ale také trochu „zapomenuté“, ale velmi důležité kontrakty na houfnice K9A1/K9PL a odpalovací zařízení Homar-K, z prosince 2023 a dubna 2024.

Dodávky techniky pro pozemní síly, alespoň v některých oblastech, jsou prozatím zajištěny, i když samozřejmě v jiných oblastech (např. IFV nebo bojová technika pro boj s bezpilotními prostředky) je situace mnohem horší. Trend zvyšování jejich počtu však zůstává zachován.

Je však třeba mít na paměti, že samotná čísla jsou pouze jedním (i když základním) prvkem budování schopností. Proces jejich zvyšování v sobě nese mnoho rizik, která je třeba řídit. Je to především výcvik, a to jak svou kvalitou, tak přizpůsobením se změnám na moderním bojišti. A tady je co zlepšovat a zapojení polské armády ve velkém do odstraňování následků povodní (zdůrazněme - ne pro záchranné akce, ale pro odstraňování následků), nebo pro ochranu hranic určitě ovlivňuje možnosti vhodného výcviku.

Nabízí se otázka: jak vytvořit podmínky pro to, aby polské ozbrojené síly vybudovaly odpovídající schopnosti? Kromě velmi vysokých výdajů na obranu mohou být zapotřebí obtížná, směrová rozhodnutí, ale také otevřenost nadřízených ke slyšení o problémech. Díky tomu zůstane na odpovídající úrovni prioritou budování a udržování potenciálu souběžně s budováním odolnosti celého státu vůči agresi. Je třeba si také uvědomit, že zde neexistují jednoduchá řešení.

Díky tvrdé práci na 23. základně taktického letectva se program lehkých víceúčelových letounů FA-50 posouvá kupředu. Její vojáci byli vrženi do hlubin a čelili výzvám, které v polských ozbrojených silách po léta nebyly. O své práci a letadle řekli portálu Defence24.pl.

„Nevím, co je pro nás největší výzvou. Nevidím žádné malé výzvy, ale největší byl asi čas. Smlouva na FA-50 byla podepsána v září 2022 a do konce roku 2023 jsme měli již 12 letadel. Začali jsme přijímat techniku ​​pro údržbu, nářadí, technickou dokumentaci a zároveň jsme prováděli školení. Pracovali jsme mnoha způsoby. Paralelně se řešilo několik problémů, z nichž každý vyžadoval velké soustředění. Začínáme něco, co vydrží mnoho let a když začneme dobře, tak to vydrží. Zdá se, že dnes je vše na dobré cestě. Vstupujeme do normálního provozu a výcviku.“ – říká pplk. Marcin Boruta, zástupce velitele skupiny technických služeb a velitel podpůrné letky 23BLT.

Dodává, že takovým tempem se v Polsku pravděpodobně nikdy žádná specializovaná vojenská technika nerealizovala. „Zlomyslní lidé říkají, že během přehlídky v roce 2023 letěl s FA-50 Korejec. To není pravda. Polský pilot letěl pod dohledem korejského instruktora. Pak tu byl Radom a stejná situace. Ale na výstavě v Ostravě v září 2023, tam létal náš FA-50 provozovaný výhradně polským personálem a 16. listopadu 2023 provedl polský pilot první samostatný let na FA-50. Dá se tedy říci, že od srpna do listopadu jsme začali létat samostatně. A do 29. prosince jsme přijali do provozu poslední, 12. letadlo. Bylo to hodně práce,“ říká.

Práce, která probíhá. „Výbor zadavatele, tedy skupina specialistů odpovědných za implementaci FA-50, se skládá ze 75 specialistů. Skupina lidí z různých oborů zodpovědná za celý systém. Dokumentace k nasmlouvanému vybavení související s FA-50 byla tak velká, že jsme ji museli rozložit do krabic v jednom z krytů. Pouze první balíček měl 11 800 karet. Muselo se to prohlédnout a zkontrolovat. K dnešnímu dni (od začátku října 2024 - pozn. red.) jsme přijali většinu dílů pro program FA-50GF. Bude trvat nejméně 1,5 roku, než budou dodány všechny prvky stanovené ve smlouvě. Zejména proto, že máme také celý seznam připomínek, na které budou muset Korejci v souladu s ustanoveními smlouvy reagovat. Když se učíme pracovat na letadle, naši inženýři zjišťují různé problémy. Potřebujeme například více vybavení pro zabezpečení provozu letadel. U některých věcí jsou nějaké nedostatky, co se týče kontrolní a měřicí techniky,“ dozvídáme se z 23. základny taktického letectva.

K dohodě je zatím 37 dodatků, nejedná se však o záležitosti, které by bránily provozu letounu, a takové problémy se objevují vždy při zavádění nového typu složité a technicky pokročilé vojenské techniky. „Často se jedná o drobné věci, jednorázové součástky, maziva, spotřební materiál. Občas se stane, že výrobce nástroje v něm a jeho označení něco změnil. Pak je potřeba dodatek ke smlouvě. Vše je ale v záruce a je zde možnost rychlé nápravy.“ říkají inženýři základny.

Na jaře 2024 se objevil větší problém se schválením FA-50 k provozu kvůli procedurálním záležitostem. „Bylo to způsobeno tím, že to bylo první letadlo, které KAI představilo Evropě, a jednalo se o postupy vyžadované evropskými a polskými předpisy. Výrobce o tom byl informován, takže to pro ně nebylo překvapením, ale přesto to nebylo včas připraveno. Jednalo se o dokumenty ohledně pyrotechniky pro vystřelovací sedačky. Museli jsme počkat, až KAI splní tyto požadavky.“ Nakonec byl případ vyřešen.

Dosud (v polovině října 2024) bylo přijato 80 % všeho, co bylo součástí smlouvy a týkalo se letounů verze GF. Rok a půl pokračující adaptace znamená, že proces skončí přibližně 3,5 roku od podpisu smlouvy nebo 2,5 roku od zahájení dodávek.

Infrastruktura

Poslední MiG-29 vzlétl z 23. základny taktického letectva v lednu 2023, zatímco první FA-50 se tam objevily o sedm měsíců později, v červenci. Doba, kdy byl na základně relativní klid – dříve vykonávala bojovou službu – a kdy bylo možné volněji provádět investice do infrastruktury, byla velmi krátká. Zejména proto, že ze základny v té době operovaly i vrtulníky pátrací a záchranné služby, vrtulníky speciálních sil, letadla Pohraniční stráže a těžké bezpilotní letouny.

Přitom např. základny v Poznani-Krzesinách a Łasku byly před přijetím F-16 dlouhou dobu velkými staveništi. Podobně je tomu dnes ve Świdwinu (kde operují současně Su-22 a letka Sokolů pátrací a záchranné služby), který čeká na F-35A a FA-50PL a probíhají tam rozsáhlé, mnohaleté stavební práce.

K dnešnímu dni bylo v Mińsku Mazowiecki dokončeno šest rekonstrukčních projektů. Patří mezi ně:

výstavba hangáru obsluhy instalace paliv;
výstavba budovy simulátoru (téměř dokončen, nakonec 23. BLT bude obsahovat dva simulátory Full Mission Simulator (FMS) a dva simulátory Operational Flight Trainer (OFT); kromě toho bude ve Świdwinu jeden simulátor FMS a jeden OFT);
rekonstrukce skladu ZLT (letecko-technického zabezpečení);
renovace hangáru;
renovace prostoru pro testování motorů;
instalace uzemňovacích bodů.

Zrekonstruováno bylo také 12 krytých hangárů. Byly vyměněny podlahy, instalováno topení a nové osvětlení. Díky tomu jsou letouny udržovány v optimálních podmínkách a udržují si vysokou účinnost. Pohodlnou práci umožňují i ​​přístřeškové hangáry postavené s ohledem na větší MiGy.

Jak dodávají, je dobře, že základna má 12 krytých hangárů, jeden pro každý FA-50. V konečném důsledku však budou dvě letky, tedy 32 letadel. Proto jsou potřeba obrovské investice. Infrastruktura, která musí být vybudována, aby 23BLT mohla plnit své úkoly jako základna 32 FA-50, zahrnuje dalších 14 úkolů. Jedná se o:

výstavba pojezdové dráhy, odstavné plochy a 20 lehkých přístřešků (uvedeno jako jeden úkol);
výstavba technického objektu pro druhou letku FA-50;
vybudování zóny QRA (Quick Reaction Alert) a zóny Combat Duty;
výstavba budovy pro opravu motorů;
konstrukce dynamometru třídy Hush House pro zkoušky motorů;
stavba pilotního domu;
výstavba dalšího výškového skladu ZLT;
výstavba skladu zbraní;
výstavba plnohodnotného údržbového hangáru s prostorem pro 10 letounů FA-50;
výstavba a adaptace místností pro servery a IT terminály;
rozšíření IT sítě a její přizpůsobení potřebám služby FA-50;
výstavba budovy letky údržby;
vybudování základny letky údržby NSP (EO NSP – Aircraft Ground Support Squadron).

Tyto investice v kombinaci s rozšířením sociálních místností pro mnohem větší personál základny než dosud a garáží pro nové letištní vybavení umožní nejen obsluhu dvou letek FA-50, ale udělají z 23BLT také servisní středisko pro tento typ letounu. „Připravujeme se na vyšší úroveň služeb a budeme poskytovat služby na vyšší úrovni než dosud na MiGách, pro naši základnu a Swidwin.“ říkají inženýři FA-50. Díky tomu lze na základně provést mnohem více prací, bez odesílání letadel nebo jejich součástí průmyslu. To se promítne do vyšší provozní dostupnosti.

Polská základna bude mít mnoho řešení podobných těm, která byla pozorována na jihokorejské základně Wonju, která je hlavní základnou korejských FA-50. „Všechno je již naplánováno a tyto investice jsou jen otázkou času. Připomeňme ale, že stavba bude probíhat v době, kdy základna plní své úkoly, a samotná dráha také vyžaduje renovaci. Vše se zde tedy bude muset utřídit a zavést postupně. Tím se také odkládá období nástupu do bojové služby a připravenosti provozovat takový počet letadel.“ vysvětlují letečtí inženýři 23BLT.

Současný stav 23. základny taktického letectva je takový, že teoreticky a s velkým odhodláním by její piloti mohli být v krátké době v bojové službě. Infrastruktura by umožnila provoz aktuálně vlastněných FA-50GF a technický personál základny je zcela připraven plně obsluhovat tuto flotilu. Jak jsme se během rozhovoru dozvěděli, aktuálně má zhruba 160 lidí a do konce roku se zvýší o dalších 100 lidí. Díky tomu se početní stav na přelomu let 2024 a 2025 dostane v tomto ohledu do poloviny. Nakonec bude v této funkci sloužit 550 lidí v Mińsku Mazowiecki. Budou obsluhovat letouny dvou perutí FA-50, ale také budou opravovat letouny třetí perutě, která bude dislokována u 21BLT ve Świdwinu. 23BLT tedy bude servisním centrem pro tento stroj.

Současný rychlý nárůst počtu pozemního personálu je dán tím, že základna již dosáhla schopnosti jeho samostatného výcviku, bez nutnosti posílat lidi do Koreje. Co stojí za zdůraznění, je, že současný personál inženýrů a leteckých techniků nejen zajišťuje lety, ale také provádí školení pro nové členy personálu a podílí se také na přípravě logistického balíčku.

Úzkým hrdlem zatím zůstávají piloti. Někteří z nich již byli vyškoleni a mají potřebné dovednosti. Zatímco však 160 členů pozemního personálu základny umožňuje vykonávat pohotovostní služby ve 24hodinových směnách, současný počet pilotů by umožnil tyto služby vykonávat pouze omezeně. „Pokud by byli odhodlaní, mohli by službu vykonávat, ale uvědomme si, že máme dva piloty na směně a další dva by po službě odpočívali. Při současném počtu pilotů by takovou situaci nebylo snadné udržet. A koneckonců jde o to, abychom, když už jsme ve službě, ji udrželi dlouhodobě, na jeden zátah. V takové situaci by se zastavil letecký výcvik, tedy to, co je v současnosti nejdůležitější. A jde o to, aby se naše jednotka dostala na takovou úroveň, aby se i 100 procent výcviku pilotů mohlo provádět v Polsku,“ vysvětlují zástupci základny.

Jak dodávají, v Mińsk Mazowiecki je potřeba vycvičit nejen piloty pro tucet FA-50GF, ale postupem času pro všechny tři letky FA-50, po 16 letounech. Dvě, které budou operovat z Mińsku, a jednu plánovanou pro Świdwin. Piloti, kteří se v současné době cvičí, to proto musí dělat obzvlášť intenzivně, protože někteří z nich budou pro tento typ letadla dělat instruktory.

V současné době je důležitější jiná priorita, a to dlouhodobé nasazení, které povede ke zvýšení počtu připravených pilotů. Jakmile toho bude dosaženo, budou moci snadno pokrýt bojovou službu a vystřídat své kolegy ze základen s letouny F-16 a F-35.

Bylo potřeba "Gap Filleru"?

Objednávka letounů FA-50 se vyznačovala tzv „obrácenou zásobovací pyramidou“. Nejprve se v Polsku objevila letadla a teprve poté začaly přicházet náhradní díly a technická dokumentace. Byl to určitý paradox, protože technický personál základny obvykle dostává technickou dokumentaci v takových situacích několik měsíců před obdržením prvního letadla. To zahrnovalo mnoho výzev, o kterých jsme psali výše. Velmi rychle se začaly objevovat otázky, kdy letadla nastoupí do bojové služby, protože „už jsou“.

Letouny FA-50GF, které jsou v současné době v Polsku, se zde mohly objevit tak rychle, protože to byly letouny již ve výrobě v době podpisu smlouvy a měly to být letouny vyráběné pro letectvo Korejské republiky. Z tohoto důvodu je jejich konfigurace stejná, jakou si pro sebe objednala korejská armáda, tedy FA-50 Block 10. V této situaci se zdá rozumné se ptát, zda mělo smysl brát letoun ve verzi GF. Přeci jen má omezené využití a jeho schopnosti jsou dnes příležitostí ke kritice.

“Nákup letounu verze GF nám dal čas připravit se na verzi PL. Množství věcí, které nyní přijímáme a implementujeme, je obrovské. Od dokumentů, přes vybavení, postupy, až po naši normativní dokumentaci. Když už máme FA-50GF, můžeme prohlásit, že až FA-50PL dorazí, budeme plně připraveni. Pokud by tomu tak nebylo, čekali bychom na první letadla 2-3 roky a nedělali bychom nic. To znamená, že naše operační připravenost pro FA-50PL by se objevila asi o tři roky později oproti situaci, kterou máme nyní. Je to pro nás dobrá doba, protože máme čas se toto letadlo naučit, i když ne ve finální verzi,“ říká letecký inženýr základny. Dodává, že tři roky čekání na FA-50PL by způsobilo, že by se personál shromážděný ve 23 BLT rozprchl. A tak jejich rozvoj a výcvik pokračuje.

Sluší se dodat, že to není jediná situace, kdy polské ozbrojené síly pořídily provizorní výzbroj při čekání na finální výzbroj. To byl případ dvou baterií „Mała Narew“ s raketami CAMM, zakoupených v očekávání 23 baterií systému krátkého dosahu Narew, 28 tanků M1A2SEPv2 Abrams zapůjčených od americké armády v očekávání 250 polských M1A2SEPv3 nebo osmi zapůjčených AH-64D Apache, na kterém se mají vycvičit polské posádky a pozemní personál před příletem 96 polských AH-64E.