PALBA.CZ

Keď si pozrieš mapu teploty Europy tak sa značne otepľuje stredozemné more a tiež trochu sahara.
Západ stredozemného mora je o 5-6 stupňov teplejší ako pred 30-40 rokmi.
Okrem toho - nad Europu sa vysúva na jar a v lete už pravidelne kupola teplého vzduchu s tlakovou výšou (blokujúca anticyklóna), teda teplý vzduch padá na Europu zhora ako pokrievka. Preto je teraz tak horúco a neprší.

Koba: Chceš říct, že bez větrníků by bylo v Paříži 16 stupňů?

pjaro77 píše: ↑26/6/2026, 10:43 Keď si pozrieš mapu teploty Europy tak sa značne otepľuje stredozemné more a tiež trochu sahara.

Ano, máš pravdu, ale to je počasí a ne podnebí. A tam je dlouhodobý trend jasný: Evropa se otepluje dvakrát rychleji, než zbytek světa.

@ Choroš - Ne, nechci.

Jo ale furt tady budeme mít o něco lepší relativně podmínky než jinde.
Riziko migrace je obrovské.

Celá studie o tom je například zde.

To, že se Evropa otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa, je způsobeno unikátní kombinací její geografie, úbytku sněhu a paradoxně i úspěšného boje proti znečištění ovzduší. Skleníkové plyny sice ohřívají planetu rovnoměrně, ale lokální faktory určují, kde se toto teplo projeví nejsilněji.

https://climate.copernicus.eu/esotc/202 ... so-quickly

Já bych to všechno zakázal, ale je to na hlubší analýzy samozřejmě jo...

Lord píše: ↑26/6/2026, 16:59 Celá studie o tom je například zde.
ale lokální faktory určují, kde se toto teplo projeví nejsilněji.

A o čem mluvím?

Dobře, dal jsi sem tohle co... S MOBILY to je zřejmě ironie, máš o něco lepší úder, ale...
Jak hodně to zatarasili a vytvořili větrolamy, to možná určitě v takovém měřítku je málokde

Koba píše: ↑24/6/2026, 23:04 Re: Opět moje fantas(magor)ie s větrníky: Kontinentální Evropa (na jejíž severozápadní pobřeží a mořské mělčiny jsme nastavěli desetitisíce větrníků se otepluje dvakrát rychleji, než zbytek světa!

Pro informaci teploty moře, přes které nám sem většinou, dříve bez překážek, proudí vzduch a ochlazuje se: Irské moře 13°C, Lamanšský průliv a Balt 16°C, Biskaj 20°C, Severní moře 16°C. Oproti tomu Paříž 40°C, Amsterdam 34°C, Bordeaux 42°C, Berlín 33°C atd.

Zřejmě za to můžou mobilní telefony, jak mi někdo psal.

Ale jinak, svítí, nefouká a země které zlikvidovaly jaderné elektrárny zažívají historicky rekordní krátkodobé ceny elektřiny.
Evropská el, soustava už zdá se funguje pouze ve dvou režimech: 1/ drahý přebytek elektřiny když fouká a svítí a 2/ drahý nedostatek elektřiny když nefouká a nesvítí.

Pozn.: Jestli si někdo myslí, že tohle je obhajoba něčeho, tak ANO: práva na vlastní názor i proti většině. "A přece se točí"

Koba, pokud jsem to dobře sledoval, tak jsi psal o větrnících.
Což není jediný faktor. Předpokládám, že výše uvedený link je pro mnohé těžké čtení.

No na ČT to přežvýkali. Něco už tady psal v podstatě Pjaro, díky za upozornění, protože jinak bych o tom nevěděl, a to navede potom dále.

Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou.
Arktická amplifikace. Příčina je opět velmi jednoduchá: vlivem oteplování taje mořský led a pevninský sníh...
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/ve ... dem-373983

Evropa si část problému způsobila paradoxně sama tím, že snížila průmyslové znečištění.
Aerosoly, které z průmyslu pocházejí, totiž přirozeně odrážejí část slunečního záření zpět do vesmíru, čímž vzniká chladicí efekt.
Evropa svůj průmysl v globálním srovnání očistila nejvíc, takže se zde tento efekt projevuje nejsilněji.

---

VĚTRNÉ FARMY A VLIV NA TEPLOTU

Jinak v bezprostřední blízkosti větrných farem (v řádu stovek metrů až jednotek kilometrů) může v noci stoupnout teplota u země zhruba o 0,5 °C až 1 °C.
Ale na globál nebo Evropu, jestli to má vliv?

Tlakové výše a teplotní kopule měří tisíce kilometrů a sahají do výšky mnoha kilometrů.
Větrné turbíny ovlivňují jen zlomek takzvané mezní vrstvy atmosféry.
https://theses.cz/id/gcri00/zaverecna_prace.pdf

Turbíny sice odebírají větru kinetickou energii, ale toto množství je prý v porovnání s celkovou energií v atmosféře zanedbatelné.

Různé studie ukázaly, že větrné turbíny mohou ovlivnit lokální počasí a regionální klima.
V Mongolsku bylo podle dat z WSB (Water Statistics Bureau) neobvyklé sucho od roku 2005 a dle poskytnutých dat bylo toto sucho horší právě v okolí větrných elektráren (Chen & Blaabjerg, 2009).
Na větrných polích v San Gorgoniu byla analyzována teplotní data z okolí větrné farmy a tato data vykazovala, že velké větrné farmy mohou měnit lokální teploty (Pantazopoulou, 2009).

Tedy něco už bylo známo dříve, ale spíše to považuji za kombinaci více faktorů.

Paradoxem současných vln veder je navíc to, že extrémní teploty paradoxně omezují i jaderné a uhelné elektrárny ve Francii či jinde v Evropě, protože chladicí voda v řekách je příliš teplá a elektrárny musí snižovat výkon, aby neohrozily říční ekosystémy.

Více studie - Effects of climate change on nuclear power plants

Koba píše: ↑26/6/2026, 14:06

pjaro77 píše: ↑26/6/2026, 10:43 Keď si pozrieš mapu teploty Europy tak sa značne otepľuje stredozemné more a tiež trochu sahara.

Ano, máš pravdu, ale to je počasí a ne podnebí. A tam je dlouhodobý trend jasný: Evropa se otepluje dvakrát rychleji, než zbytek světa.

@ Choroš - Ne, nechci.

Nie, nie je to počasie. Mení sa klíma. Teplý vzduch s vysokým tlakom (hadleyho bunka) sa rozširuje na sever a čoraz viac zvlňuje frontu medzi ňou a ferellovou bunkou. Zvlnenie sa volá Rosbyho vlny. S ňou samozrejme skrúca aj zonu tryskového prúdenia.
https://www.climate.gov/news-features/b ... rns-global

Blokačná anticyklona sa posledné roky okrem Europy bežne vyskytuje v USA, dokonca Kanade.
https://link.springer.com/article/10.10 ... /figures/2

Nepočítam subtropické krajiny, ktoré boli aj pred stovkami rokov prevažne pod nadvládou vysokého tlaku vzduchu (preto sú polosuché až suché).

Znova sem dám obrázok, ako funguje prúdenie vzduchu na planetárnej úrovni (nezahrňuje zonálne prúdenia) :

Problém je když se blokační anticyklony zaseknou na jednom místě. V Evropě, resp. ve střední Evropě to nebývalo zvykem.
Prostě probíhalo tzv. zonální proudění od Atlantiku.
Mimo jiné je narušen koloběh mořských proudů v Atlantiku (kam patří i Golfský proud), který přenáší obrovské množství tepla.

Z uvedeného přehledu vyplývá poměrně monotónní charakteristika Bondových událostí.
V naprosté většině případů ochlazení Atlantiku a změny – pokles – v intenzitě Golfského proudu vedly k prudkému poklesu teplot a nárůstu sucha.
To samozřejmě mělo silný negativní vliv na většinu lidských společností a později i civilizací.
https://www.datarun.cz/civilizacni-foru ... civilizaci

Pro více informací máte návod, kudy dál. Nebo to je i varování, ale bylo to a bude. Má to cykly, a vo tom to je.

Tyto náhlé změny vedly k rozpadu mnoha starověkých civilizací. Nedostatek srážek a chlad vedly k neúrodě, hladomorům, kolapsům obchodních sítí a následným masovým migracím.

Zpomalení cirkulace v Atlantiku a dopady na Golfský proud patří i dnes k intenzivně zkoumaným tématům.

Koloběh mořských proudů v Atlantiku nie je narušený, to s týmto horúcim počasím nemá nič spoločné.
Bondové události nezávisia na intezite golfského prúdu, Bondova udalosť viedla okrem iného k oslabeniu monzúnov a vysychaniu subtropov . Prejavovala aj v Indii, južnej a východnej ázii, severnej amerike.
Mladší dryas nebola bondova udalosť.

Bondove udalosti môžu byť proste dlhší prejav zložitého systému, ktorý proste pulzuje okolo rovnovážnej polohy. Pričom podmienky sa zmenia len o maličké percento/promile. Preto je zložitý systém obvykle v nejakej dynamickej rovnováhe (ak to nie je chaotický systém).

NEVÍM, jak to chápu já, tak je paradoxní, že v našich končinách může nastat časem po nějakém zlomu dokonce ochlazení kvůli Golfu.
To si myslí Bárta nebo jiní. Zatímco v Africe bude k tomu ještě sucho. Je však na to potřeba koukat komplexněji.

Golfský proud zkolabuje ještě za našich životů, varuje evropský komisař

Evropa je výrazně teplejší a tedy vhodnější pro život než třeba Kanada, která leží stejně severně. Je to díky Golfskému proudu, který ale podle řady studií začne už brzy slábnout. Experti varují před možnými dopady.
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/ve ... sar-364517

Prostě nejdříve se klimatické kyvadlo vychýlí na jednu stranu a pak třeba na druhou.

Oceánské proudy jsou nesmírně složitý systém, který je navzájem částečně propojený, respektive navazující, takže na jeho vývoj má vliv značné množství jevů.

Na Golfském proudu zase záleží, jestli bude mít Evropa mírné klima: kdyby se zastavil, byly by zejména zimy na starém kontinentu mnohem mrazivější.

A přesně to by se podle nové studie klimatologů z Utrechtské university, mohlo v důsledku klimatických změn stát už v šedesátých letech jednadvacátého století.

TEČKA.

Europa s golfským prúdom je europa. Píšem, že bondove udalosti ovplyvnili celú pologuľu až po subtropy - 20-30ta rovnobežka.

Situácia klímy z väčšej perspektívy: Pri otepľovaní oceánov (o 2-3 stupne približne) a rozpustení ľadu na severe nebude hrať tak veľkú rolu ani milankovičov cyklus ako hral v pleistocéne. Do úvahy treba zobrať množstvo plynov CO2, metánu , pary v atmosfére, albedo a tepelná kapacita ľadu.

To ukazuje diagram teplot v plio-pleistocéne (paleontologovia pre isté účely spájajú občas tieto dve éry).
Milankovičov cyklus v pliocéne vychyľoval teploty klímy o 2 stupne. V pleistocéne o 6-8 aj 10 stupňov. Teploty totiž poklesli dostatočne, aby vznikali ľadové štíty, z toho dôvodu vstupuje do rovníc tepelná kapacita a albedo ľadu.


V pliocéne bola hladina mora vyššia o 25 metrov. Gronsky ľad bol takmer neexistoval a o dosť menej ľadu bolo v antarktíde na pobreží.
Mimochodom rozpustenie ľadu v Gronsku dnešným tempom bude trvať niekoľko tisíc rokov podľa klimatologa Lapina.

Různých klimatických cyklů je více, otázka, které jsou aktuální nebo co je způsobuje.
Někteří budou furt tvrdit, že OTEPLOVÁNÍ není způsobeno přirozenými cykly, ale lidskou činností, konkrétně zesilováním přirozeného skleníkového efektu.

Milankovičovy cykly: Změny oběžné dráhy Země a náklonu její osy. Tyto cykly probíhají v řádech desítek až stovek tisíc let a přirozeně spouštějí nebo ukončují doby ledové. Způsobují pomalé změny, které dnes současné oteplování nevysvětlují.

Nárast CO2 samozrejme zvyšuje teplotu ale aj maximum bondovho cyklu tvorí istú časť.
Otepľovať sa začalo v 20tom storočí , to bola úroveň CO2 nejakých 280 ppm.

Problém je, že oteplování způsobené především nárustem CO2 plus Bondovy cykly způsobené sluneční aktivitou budou zřejmě mít multiplikační efekt.
Přitom dopady budou podle geografie různé. Jiné v údolí Nilu a jiné na severu Evropy - tedy v ČR by to bylo zase relativně lepší, leč s určitými výkyvy.
Střídají se dlouhá sucha s přívalovými povodněmi. To pozorujeme už nyní. Voda furt ale na planětě je, ale slaná, to je koloběh.
Aby mraky z oceánu doputovaly nad pevninu a přinesly déšť, musí je sem donést vítr. Pokud nad pevninou sedí stabilní tlaková výše jako nyní, jen trpíme teplem a suchem.
Měli by jsme sázet stromy, dříve byly všude smíšené lesy. Jiný řešení není, nebo na tom není globální shoda, a vo tom to je.