Když jsme se tu bavili o účinností ERA, docela zajímavý
ruský článek.
Na začátku se zaobírají pancéřováním T-72B obecně a tvrdí, že střela BM26 probije pancíř na čelním průmětu tanku na 2000 metrů všude a střela BM22 na chráněné oblasti na 1650 - 1700 metrů a na oslabených zónách na 3700 - 3900 metrů.
Dále uvádějí, že na základě testů sovětskou podkaliberní municí se ukázalo, že pokud je dopadová rychlost střely menší než 1500 m/s, sníží se pravděpodobnost iniciace výbušniny v Kontaktu-5 na 50% a méně. Když prováděli testy, které měly imitovat konstrukci střel západních ráží, nedošlo nikdy ke spuštění K-5 se segmentem 4S22.
Jeho příspěvek k ochraně proti západním střelám by měl být malý, dle Technologický institut Nižního Tagilu umožňuje střela M829A2 tank T-90(A) zasáhnout až na vzdálenost 6000 metrů, přičemž jen 45% čelního průmětu tanku je chráněn K-5. Podle Výzkumného ústavu oceli by navíc měl přidávat jen dodatečnou ochranu 120 mm ekvivalentního ocelového pancíře (bez upřesnění typu střely).
Relikt je na tom lépe, s prvky 4S23 umožňuje iniciaci při dopadové rychlosti 1350 - 1400 m/s. Zvýšil se ekvivalentní pancíř na 250 mm (opět bez upřesnění typu střely). Ovšem dle autorů ani to nestačí na dostatečnou ochranu proti střele M829A2.
Dále se zde zaobírají výzkumem provedeným ve Výzkumném ústavu oceli pro překonání těžké ERA. U něj zjistili, že u podkaliberních střel, pokud je prvotní porušení desky dynamického pancíře malého průměru, nedojde k iniciaci výbušniny a obrana selže. Zde upozorňují, že desing západních střel je velmi štíhlí a špičatý a tedy že bude docházet k výše popsanému efektu a ERA se neaktivuje (porovnávají design M829A2 s experimentální testovací sovětskou střelou).
Nedostatek designu sovětské těžké ERA má být způsoben tím, že byl navrhován na základě testů se střelou 3BM22 a proto je proti moderně řešeným střelám neefektivní. Upozorňují třeba na střelu DM53, která má segmentovou konstrukci, která umožňuji postupně překonat ERA. Dále ztvrdí, že moderní podkaliberní střely tak prostřelí pancíř tanků T-72B, T-80U a T-90(A) na 3000 metrů (pravděpodobně s K-5).
U Reliktu tvrdí, že nemá vyřešen uspokojivě ochranu proti tandemovým hlavicím a funguje jen proti některým typům s krátkou prodlevou mezi spouštěcí a hlavní hlavicí.
Tolik asi v kostce. Co je ale nejzajímavější je zmíňka o dopadové rychlosti střel. Docela dobře to zapadá do informací o střele M829A3, u které byla úsťová rychlost snížena na 1550 m/s. To potvrzuje informace o dobré schopnost A3 pronikat dynamickou ochranou.
Ohledně ekvivalentní tloušťky 120mm je to zajímavé tvrzení, protože obvykle se udává, že K-5 měl přidávat až ekvivalent 300 mm proti podkaliberním střelám. Ovšem možná je jádro pudla ohledně použitého typu střely, kdy pro M829A2 jsem narazil kdysi na tvrzení, že ekvivalent K-5 je proti ní jen 190 mm. Což řádově odpovídá zmíněnému sovětskému údaji.
Skeptik píše:T-72AV ... v označení dle NATO
A to máš odkud?
Navíc dle ruských zdrojů víme, že nikdy nebyl Kontakt 5 instalován na tank T-72A(V). Jediné T-72, které dostali Kontakt 5 byly T-72B model 1989 a všechny z novovýroby. Tohle jen vaříš z vody na základě jednoho reportu a současně předpokladu, že tank T-72A1 musí být nějaká verze tanku T-72A. Všechny ostatní zdroje tvrdí opak, T-72A měl vždy jen Kontakt 1.