Mitsubishi J2M Raiden

[Dzin]

Za mě nejlepší palubní stíhačka Corsair, nejlepší stíhačka vůbec P-51. Přitom Corsair je jen o malý chloupek za P-51.

I kdyby měli těch 15000 pilotů, sehnali by pro ně i dostatek letadel a pokud ano, kde by vzali pro ty letadla techniky?
Údržba letadel byla též jednou z oblastí kde Japonci tahali za kratší konec. O dost kratší.

Nepochybně, ale základní problém byly pro ně piloti. Jak u Midway i u Šalamounů a i později, vždy byl problém v pilotech, alespoň je to tak pokaždé podáváno. Zavedení kamikaze máme ostatně toto i potvrzeno, je to reakce na to, že se jim nedostává dostatek vycvičených pilotů, zatímco letadla mají k dispozici.

[Zemakt]

Bude zveřejněno v pondělí. I když u Okinawy přišli o cca 7 200 letadel. Což mi, když jsem to četl poprvé docela vyrazilo dech, tak stále byli schopni do konce války nasyslit 12 000 letadel všech kategorií. A předpokládám, že pro ně piloty měli. I měsíční výroba nebyla stále zanedbatelná. Sranda je, že Ami si zpočátku mysleli, že dají dohromady něco mezi 2-3 000 letadel. A pak už jen ty odhady navyšovaly a navyšovaly. To konečné číslo je reál zjištěný za okupace.

[Ataman]

Ataman, no dobrá, už mlčím.

Během války americké námořnictvo pečlivě sledovalo vývoj letadel armádního letectva (AAF). Jediným stíhacím letounem, který vzbudil zájem námořnictva, byl Mustang a v roce 1944 byl pořízen letoun P-51D pro vyhodnocení na letadlové lodi. Stíhačka byla vybavena záchytným hákem připevněným k zesílené přepážce za ocasním kolem; hák byl umístěn v proudnicovém krytu pod kapotáží směrovky a mohl být uvolněn z kokpitu. Kromě toho byly pneumatiky nahrazeny speciálními vysokotlakými pneumatikami, mezi hlavní podvozek byl instalován katapultovací hák a byla upravena ocasní ploutev. Zkoušky byly zahájeny na letišti Mustin Field u Filadelfie v září 1944.

Takto upravený stíhací letoun - sériové číslo 44-14017 - byl přeznačen na ETF-51D. Nebylo mu přiděleno číslo námořního úřadu, jak se někdy uvádí. Podobně se v některých dokumentech objevuje název "Sea Horse", který však nikdy nebyl oficiální přezdívkou.2

Zájem námořnictva o Mustang pokračoval a 15. listopadu 1944 zahájil poručík Robert "Bob" Elder zkoušky letounu na palubě USS Shangri-La (CV-38) u mysů Virginie. Celkem bylo provedeno 25 přistání a vzletů, přičemž zkoušky byly hlášeny jako zcela úspěšné. Přistání byla "snadná", ocasní kolo se mohlo dotknout pilotní kabiny dříve než hlavní podvozek a letoun bylo možné zastavit v minimální vzdálenosti. Vzlety se prováděly bez použití katapultu, s klapkami nastavenými na 20 stupňů dolů a 5 stupňů výškovky nahoru.

Přiblížení na přistání se provádělo rychlostí 85 mil za hodinu a vyžadovalo se konstantní, zakřivené přiblížení, podobné tomu, které se používalo pro F4U Corsair. Elder uvedl, že viditelnost pilotů Mustangů nad přídí byla lepší než u Corsairu nebo F6F Hellcat.

To já vím. Námořníci ho nakonec nechtěli kvůli motoru. Což je zase jen nesloučení a nesplnění požadavků.

Za mě nejlepší palubní stíhačka Corsair, nejlepší stíhačka vůbec P-51. Přitom Corsair je jen o malý chloupek za P-51.

Jinak pokud bych pominul požadavek na palubní operace

já ale hlasuju pro P-51

Takhle to ale brát nejde, nejde míchat hrušky s jabkama.

[Dzin]

Vzal jsem si Pearl Harbor od Lubomíra Vejříka. Zalistoval jsem a v pasáži o Ki-61 zmiňuje jejich první větší nasazení s tím, že největší problém byl nedostatek pilotů a za jejich kniply seděli čerstvě vyřazení frekventanti leteckých učilišť narychlo zformovaní do polních letek. Přímo tvrdí, že jejich unáhlené nasazení zadělalo na takový debakl, ze kterého se už armádní letectvo nevzpamatovalo.

Či-li zase další bod k tomu, jaký problém představoval pro Japonce nedostatek vycvičených pilotů.

[Zemakt]

Ještě abych doplnil souvislosti, polovina z těch 12 000 letadel by měla být sebevražednà. Což by znamenalo, polovinu pilotů se základním výcvikem a
polovinu ......., zkušenou? Nebo žádnou?

[Raiden]

Ten nedostatek vycvičených pilotů byl prostě fatální - v tom by Japoncům nepomohla ani sebelepší letadla.

[Dzin]

Právě. Narážíme tu na totéž co v jiných případech. Japonci se sice připravují na agresi, ale polovičatě a takovým obojakým způsobem.

[Zemakt]

Japonci se sice připravují na agresi, ale polovičatě a takovým obojakým způsobem.

Zrovna v tento moment války bych spíš řekl že se jednalo o jakousi závěrečnou křeč, z nouze ctnost. Nicméně tak jak píšete, k níž se dopracovali těmi polovičatostmi. V tomto hledu se také nabízí jedna otázka, a to zdali by pro ty tisíce Tokkótai měli vůbec dostatek PHM.

Edit: tedy jestli jsi to myslel Dzine Tedy jestli jsi to myslel agresi/invazi 45.

[Dzin]

Ne, myslel jsem rok 1941. Tedy začátek války. Dlouhodobě se chystají na válku a přitom dělají kroky, které podkopávají jejich budoucí schopnosti ji vést. Když uvedu jiný příklad, soustředí se na budování námořního letectva a to jak palubního tak z pozemních základen ap ovažují ho za rozhodující zbraně budoucích výbojů. A současně staví Jamato a Musaši (a Šinano), které částečně jdou proti jejich koncepci masového nasazení palubního letectva v rámci rychlého svazu lodí. Zde máme příklad, že připravují válku a jsou schopni vyrobit dostatek letadel, ale současně nemají program pro výcvik odpovídajícícho množství pilotů a to i přestože si uvědomují důležitost kvalitních letců. Nebo ve strategické rovině, vědí, že potřebné zdroje seženou pouze tažením v Pacifiku, ale jejich armáda se připravuje primárně na kontinentální válku.

Za mě je tam vidět, jak jsou prakticky obecně rozděleni na různé frakce, z nichž každá prosazuje jiný pohled a vždy se jede podle toho, která právě má rozhodující slovo.

[Raiden]

Ano, správná poznámka. Toto názorové roztříštění tomu rozhodně nepomohlo. Viz ta jejich bezprecedentní rivalita mezi armádou a námořnictvem.

[Polarfox]

A tak když se připravuješ na ekvivalent třídenní vojenské operace, kde vše skončí do pár měsíců a ještě to půjde dle plánu, včetně přesně naaranžovaných rozhodujících bitev (pokud možno jedné), tak...