Bavili jste se tu o umístění motoru vpředu,vzadu..napadá mne však ještě jedna možnost a to dát do tanku motor typu boxer či V-180 a to rovnou pod koš věže jež by byla bezosádková.Samozřejmě byla by tím omezena hloubka koše,při dnešních možnostech by to ale nebyl problém.
Předem: jde jen o ideový návrh, který může narážet ne některé problémy.Uvědomuji si jeden asi nejzávážnější a to dostupnost motoru pro opravy či jeho výměnu.myslím že by ale byl řešitelný. Dále nákresy nejsou přesné, jediný gafický program který ovládám je malování a v něm jsou úpravy(jichž bylo hodně)dost obtížné.
Obr.1:
Jak si to celé představuji ukazuje obrázek.1.V čelní části by byla mohutně pancéřovaná kapsle pro osádku, za ní bojovo motorový prostor s uložením věže, motorem a převodovkou a v zadní (velmi malé) sekci pak nádrž.
Tvar věže tanku by byl stejný jako u mého návrhu modernizace T-72(viz.obr.3)až na to že by se věž směrem nahoru mírně rozšiřovala(sklon stěn by nebyl pozitivní ale negativní). Jsem si vědom,že malý převis věže by byl z hlediska autonomnosti tanku nevýhodný,neboť by umožňoval vézt omezenou zásobu munice(kolem 20 ti kusů).To proč bych ho přes toto omezení zachoval , je možnost tvarovat přední část věže do šestiúhelníku(z horního pohledu). To není detail,neboť takto by byla přepážka oddělující munici od prostoru tanku chráněna daleko lépe proti šikmým dopadům PT střel.(viz.dod.1)
V přední části věže by byl samozřejmě kanón a jeho uložení, vedle něj už jen senzory,elektronika pohon věže atd. Přitom senzory bych udělal výsuvné na teleskopické otočné tyči,kdy by se daly vysunout např.o 2 metry nad úroveň střechy věže. Výhody této pro tank zdánlivě nepotřebné technické kratochvíle vynikou zejména ve spojení s PTŘS odpalovanými z hlavně (jimiž by byl tank též vybaven),neboť vyhledání cíle a následné navádění střely na něj by mohlo probíhat ze skrytu s podstatně menším rizikem odhalení a zasažení tanku nepřáteli.
Druhým nezvyklým konstrukčním prvkem je použití prokládaných pojezdových kol ala Panther. To je částečně nutnost vzhledem k malé styčné ploše pásů se zemí. Ale nezanedbatelnou výhodou by byla ochrana spodní části korby zejména proti heat munici.Výhodou by bylo i rozložení hmotnosti tanku na více závěsů,takže každé jednotlivé kolo by mohlo mít měkčí odpružení a lépe by tedy pojezd kopíroval terén.
Hlavními vhodami by byla velmi malá boční plocha korby a nízká hmotnost tanku. Umístění motoru by bylo z hlediska jeho „přežití“ velmi výhodné.Jednak by byl níže než v klasickém uspořádání a jednak by byl více chráněn bočním pancířem kapsle(kde by byl nejsilnější) před šikmými dopady projektilů, oproti motoru umístěného vzadu.viz obrázek.2
obr.2.
Uložení motoru pod koš věže by se však dalo využít i jinak(a lépe) a to instalací jeho výkonnější verze.. Pokud by se motor uložil pod koš věže podélně dalo by se zvětšit vrtání i zdvih motoru podle mých orientačních výpočtů o 37% (oproti standardnímmu motoru T-90 z něhož jsem vycházel).
Zvýšení výkonu motoru z 1000 na 1700-1900(viz.dod.2) koní při této jeho velikosti mi přijde jako realizovatelné.Samozřejmě by tank ztratil částečně výhodu malé délky korby ,ta by však stále zůstala kratší než u většiny moderních tanků.Navíc hmotnost by se tím zvětšila o pár tun,tedy několik málo procent,výkon motoru však téměř na dvojnásobek.
Ochrana kapsle by měla být čelně proti KE munici ekvivalentní min.800mm,spíše však 900mm-1000mm, proti Heat kolem 1500mm.Bočně pak min 350mm resp. 450mm proti heat..(Jinými slovy kapsle by měla odolávat čelně všemu co může protivník použít bočně pak v rozmezí +- 30° např. ruským APFSDS projektilům ráže 120mm na vzdálenost od. 2 km či PTŘS jako je reflex atd.( viz.dod.3)
Těžko se při takovémto tvaru a pojetí odhaduje hmotnost tanku,nicméně vzhledem k malým rozměrům tanku není podle mne hmotnost do 55 tun(u kratší verze do 50 tun) nijak nesplnitelný limit.Pokud by se podařilo zvýšt výkon motoru na oněch 1700-1900 koní(což považuji u delší verze opět za možné), měl by mimořádný měrmý výkon motoru 31-35 koní na tunu což by byla jeho hlavní devíza.Vlivem vysokých manévrovacích schopností a relativně malým rozměrům by byl dost obtížně zasažitelným cílem, přitom by byl schopen ustát i zásah nejmodernějších AT zbraní.
Dodatky:
1)(Proč? Pokud bude střela dopadat na boční kolmý(rozum. rovnoběžný s podélnou osou věže) pancíř např.pod úhlem 30° od podélné osy tanku,pak se jeho síla zdvojnásobí,tedy 250mm pancíř bude odpovídat 500mm.
Pokud však bude střela dopadat pod stejným úhlem na pancíř zkosený k podélné ose věže o 20° pak bude celkový úhel dopadu 60°+ 20°=80°. Tento úhel sílu boku věže zvýši téměř 6 krát takže při síle 250mm odolá téměř všemu.Přitom hmotnost stěn bude téměř stejná.)
2)Zvyšování výkonu motoru zvětšováním objemu válců(a celkově zvětšováním rozměrů motoru stejným koeficientem) naráží zejména na nedostatečné plnění (objem válců se zvětší více než průřez ventilů)a namáhání klikového ústrojí(musí být dodržena pístová rychlost).Díky těmto faktorům by se asi nezvýšil výkon motoru násobkem 2,5 (tedy úměrně zvýšení objemu válců) nýbrž o 1,87 krát(1,37 na druhou,pouze velmi hrubý odhad),neboť o násobek 1,37 by se musely snížit otáčky.
(Zvýšení rozměrů klasického motoru u např. T-90 o 37% a jeho uložení podélně by bylo mnohem hůře realizovatelné,neboť by při daném klasickém uspořádání se výrazně prodloužil a zvýšil motorový prostor a tím narostla hmotnost a zranitelnost tanku,nehledě na to že by nešlo otáčet věž dozadu)
3)(Pancíř. Jedná se o rozvinutí myšlenky představného pancíře a nových pozatků jež jsem zde na palbě získal. Základní vrstvený pancíř se skládá z desek z karbidu wolfranu zalitých v hliníku s mikrozrny karbidu křemíku. Nejdříve k uspořádání-zakládá se na myšlence postupného vychylování APFSDS munice kdy přední pláty(karbidu wolframu) mají za úkol projektil mírně vychýlit,mají proto velký sklon,na druhou řadu desek už projektil dopadá mírně vychýlen,proto můžou mít menší sklon atd.Tímto způsobem,i když třeba nedojde k úplnému odlonu střely se prodlužuje dráha kterou musí projít. U heat střel pak dochází též k mírnému odklonu,zajména však ke střídání prostředí s menší a větší hustotou a tím většímu spotřebování paprsku.(vysvětleno v příspěvcích
ZDE)Karbid wolfranu je pak použit kvůli hustotě a tvrdosti, zrna karbidu křemíku mají za úkol alespoň erodovat kumulativní paprsek(pořád je to lepší než samotný hliník či titan).)