PALBA.CZ

Zaiste bude len k Vášmu prospechu, keď sa v budúcnosti pred strmhlavým náletom niekoho z niečoho obviniť, trochu zamyslíte.

Milanexyz, ty máš vážně neskonalý "dar" umět se šťourat v h...ě a vše dokonale zneužít. Tady někdo (Stuka) pronese celkem neutrální větu a zhodnocení (v čemž má navíc pravdu, tady vyřešíme kulový a řešení to nemá) a ty jen proto, že se v té větě vyskytne tvoje jméno to vezmeš jako útok a ještě si neodpustíš trapné osobní narážky na přezdívku (viz. střemhlavý nálet). Jdi se fakt léčit...

Mnoho čitateľov si všimlo, že som v nadpise k môjmu článku spravil chybu, ktorú som hneď po zverejnení nespozoroval. Napriek tomu, že sa mi za to ušlo niekoľko nelichotivých poznámok, chybu som neopravil, ani ju neopravím, pretože som zásadne proti tomu, aby sa raz napísaný článok opravoval. Dodatočné opravy môžu pomeniť zmysel v pôvodnom článku a premeniť kritizujúcich na hlupákov (to v tom lepšom prípade).

Uvediem prípad:

Nepravdy a nezmysly v pôvodnom článku "rychlohistorika" kacermiroslava som tvrdo kritizoval. Po čas kolega Pátrač vyzmizikoval všetky moje príspevky, ale ponechal kacermiroslavove zmeny v článku, ktorých počet je uvedený.
Bolo ich nemálo, sedem. Lenže všetci noví čitatelia nebudú skúmať, čo tie zmeny v článku zmenili (ani neviem, či je to možné), či to bol len chýbajúci mäkčeň, či dĺžeň, alebo zmenil slová, či vsunul nové?
Kde je záruka, že zmysel jeho kombinácii je zachovaný?
Nikde, takej niet. Len podozrenie, že na podnet mojej kritiky mohol mnohé tvrdenia poopraviť, aby článok vyzeral dôveryhodnejšie.

Kým mne sa ušlo .....

Podľa mňa, pôvodný článok by nemalo byť povolené meniť. Zmeny/opravy by mali byť uverejnené vo forme nového príspevku.
Dúfam, že si to Admin všimne.

Milanxyz píše: “Je dost nešťastné, ke Slovákům i neslušné, začínat psát historiii, ač v případě Slovenského štátu 1939 -1945, dost krvavé historii, skoro hned tou nejtemnější historií.
Měl jsi začít trochu více těmi separatistickými tendencemi nejen ĺuďáků, ale i dalších stran na Slovensku v rámci ČSR, ale i dalšími stranami, které ty snahy neměly.
Je to dost neslušné cos napsal, i když na druhé straně vystihuješ mnohá fakta.
Chybí mi jen více toho pro a proti.”

pane Milanexyz, rekl bych ze toto je nazorny priklad toho, ze si z veci berete pouze to co se vam, takzvane "hodi do kramu" a vse ostatni zvesela ignorujete (trochu mi tim pripominate Ericha von Danikena)

jaksi jste se zameril na to, ze to je "neslusne" ale uz jste nezvyraznil, ze Michan nemel namitky k pravdivosti tvrzeni ... a v tom je dost podstatny rozdil

abyste to uplne pochopil dam vam takovy priklad: predstavte si, ze mate dceru ve veku 17 let o ktere si myslite, ze je panna ovsem ona ma jiz nekolik mesicu tajny vztah se sousedovic klukem a co cert nechtel, jelikoz je to chlapec neposedny nema pouze jednu divku ale nekolik a tak se mu podarilo vasi dceru nakazit pohlavni chorobou - rekneme ze syfilis ... a tak kdyz vase rodina jednou zasedna k nedelnimu obedu pribehne soudedovic kluk k otevrenemu oknu a krikne "Mano, mas syfla" a zase odbehne tak je to sice velmi neslusne, ale bohuzel stale pravdive

Stuka píše:Práve tieto stroje zohrali dôležitú úlohu Ju 87 D-3 a Ju 87 D-5 mohli likvidovať dôležité ohniská odporu pozemných povstaleckých síl v hroskom teréne - bodovým strmhlavým bombardovaním. (Možno niekto zo znalcov na Palbe by mohol bližšie vysvetliť tento spôsob bombardovania.)

tohle neni nijak tezke vysvetlit ... ono se totiz veskere stremhlave bombardovani ktere Stuka provadi se da popsat jako bodove ... jednoduse proto, ze letoun utoci na vybrany a zcela konkretni "bod" (at uz se jedna o nepratelske postaveni, kolonu ci primo jednotlive vozidlo, lod atd.) a jeho pumy zasahuji bud primo tento bod nebo jeho nejblizsi okoli

polarfox, stuka, milanxyz - co vlastně chcete řešit? SNP je událost jako každá jiná. A jako každá jiná se nějak stala, hlavními aktéry nebyl (ani jindy v historii) nikdo jiný než lidé, kteří jendali 1) podle situace 2) sledovali určitý záměr.
Todle všechno se dá více či méně vysledovat či vyzkoumat a pak následně popsat, páč historie je jenom jedna, a nutně nemůže připouštět žádné kdyby, páč ještě pořád platí kauzalita. Prostě z mnoha miliónů proměných vyšel takovýto výsledek a ende. Tenhle přístup je sice odporně pozitivistický, leč dle mého soudu, u událostních dějin zřejmě jediný použitelný.

Prostě z mnoha miliónů proměných vyšel takovýto výsledek a ende. Tenhle přístup je sice odporně pozitivistický, leč dle mého soudu, u událostních dějin zřejmě jediný použitelný.

Už se těším, jak tento přístup budeš aplikovat na milanova tvrzení

My nechceme řešit nic, nejlepší by to samozřejmě bylo jen popsat, ale jak vidíš, někteří lidé mají jiný názor a místo popisu do toho motají své osobní přesvědčení.

Pokud se budeme bavit o válce v Číně v 30tých letech, tak můžeme směle konstatovat, že se Japonci chovali jak čuňata a napadli bez skrupulí sousední stát. Když budu ovšem militantní Japonec, tak budu tvrdit že si to všichni ti Číňani stejně zasloužili a expanze je normální, protože Japonsko potřebuje své oprávněné místo na slunci. A jakýkoli podklad, byť smyšlený či absurdní, bude bez skrupulí používat. Tohle je cca přístup k historickým událostem ze strany Milanaxyz. Sbírka zbožných přání, přehnaného a špatně směrovaného nacionalistického cítění, vztahovačnosti a sci-fi.

Milanxyz píše:Mnoho čitateľov si všimlo, že som v nadpise k môjmu článku spravil chybu, ktorú som hneď po zverejnení nespozoroval. Napriek tomu, že sa mi za to ušlo niekoľko nelichotivých poznámok, chybu som neopravil, ani ju neopravím, pretože som zásadne proti tomu, aby sa raz napísaný článok opravoval. Dodatočné opravy môžu pomeniť zmysel v pôvodnom článku a premeniť kritizujúcich na hlupákov (to v tom lepšom prípade).

Jestli je to narážka na mou poznámku tak tuto nálepku já klidně překousnu. Jde spíše o to jestli jste schopný nadpis článku opravit bez vyprodukování dalších chyb.
Jinak, velmi se mi líbí způsob jímž byl napsán úvodní článek. Autor si z množství zdrojů vybere jeden jehož teze jsou, slušně řečeno, velmi kontroverzní a jeho myšlenku rozvine k dokonalosti. A jen tak mimochodem, všichni ostatní autoři jsou pro něj blbci protože on s jejich pracemi nesouhlasí. A přitom sám není schopen svůj názor podložit něčím všeobecně důvěryhodným, jen tak kolem sebe kope a všechny kritizuje.

VGR_j4ck41 píše:tohle neni nijak tezke vysvetlit ... ono se totiz veskere stremhlave bombardovani ktere Stuka provadi se da popsat jako bodove ... jednoduse proto, ze letoun utoci na vybrany a zcela konkretni "bod" (at uz se jedna o nepratelske postaveni, kolonu ci primo jednotlive vozidlo, lod atd.) a jeho pumy zasahuji bud primo tento bod nebo jeho nejblizsi okoli

K tomu bych jen dodal že letoun pumu neodhazuje při běžném horizontálním letu ale z velké výšky "padá" na cíl pod velmi ostrým úhlem, často i přes 70°. Za WWII (i když první pokusy se datují do období WWI) byla tahle taktika hojně používaná v námořní válce v Pacifiku, v Evropě tímto způsobem útočily jednotky vyzbrojené právě stroji Ju 87.
Výhodou této taktiky byla procentuálně mnohem vyšší pravděpodobnost zásahu a v případě Štuk i nezanedbatelný psychologický efekt.

scrat

ps. předpokládám že i můj příspěvek bude jedním zneuznalým géniem podroben rozsáhlému rozboru a následné kritice. Ale co nadělám když má někdo komplex z vlastní malosti a bezvýznamnosti.

Autor rozlišoval medzi horizontálnym plošným bombardovaním, ktoré je vhodné, keď chcem terén iba poprášiť bombami a nemám konkrétny cieľ alebo na rovnom teréne a na mori

a strmhlavým bombardovaním /konkrétne - bodovým/ , ktoré sa využíva v teréne kopec-údolie-kopec.
Vďaka za vysvetlenie obom: išlo teda o cielenie na konkrétny bod pod ostrým uhlom.

Milanxyz píše:Mnoho čitateľov si všimlo, že som v nadpise k môjmu článku spravil chybu, ktorú som hneď po zverejnení nespozoroval. Napriek tomu, že sa mi za to ušlo niekoľko nelichotivých poznámok, chybu som neopravil, ani ju neopravím, pretože som zásadne proti tomu, aby sa raz napísaný článok opravoval. Dodatočné opravy môžu pomeniť zmysel v pôvodnom článku a premeniť kritizujúcich na hlupákov (to v tom lepšom prípade).

Jsou dva typy editace, jednou svůj článek doplňuješ a vylepšuješ a druhou měníš jeho význam a souvislosti. Většina aktivnějších autorů dokáže tyto dva stavy oddělit. Sám své články doplňuji o informace, které se dozvím později, o věci, které se změnily, nebo kde jsem prostě udělal nějakou chybu při mém bádání. Pokud si tedy nyní nějaký človíček na Googlu zadá třeba Bf 109 a bude se třeba chtít dočíst o prvním nasazení zařízení MW 50, tak to nyní zjistí hned z prvního článku a nemusí hledat, zda náhodou nebude nějaká zmínka v následující diskusi. Palba je nejen diskusní fórum. Drtivá většina návštěvníků není zaregistrovaných a tedy nijak aktivně nepřispívá. Je to obrovská studnice informací. Pokud chceme, aby byla kvalitní a vážená, pak musíme naše výkladní skříně - naše články - udržovat ve formě.

Podľa mňa, pôvodný článok by nemalo byť povolené meniť. Zmeny/opravy by mali byť uverejnené vo forme nového príspevku.
Dúfam, že si to Admin všimne.

Myslím, že nejsme v zásadním sporu. Diskuse (slušně vedená a hovořící k věci) by neměla být moderátorem (natož administrátorem) žádným způsobem korigována a to ani zpětně, nevyvstanou-li vyloženě technické důvody.
Nemožnost upravovat články je však obecně nerozumná. Pokud někdo pravidelně účelově mění zdroje diskusních témat, stane se z něj persona non grata. Pokud ale někdo chce jen doplnit a zlepšit informace dané třeba i výsledkem diskuse, je to klad, nikoliv zápor. Ani samozřejmě nemluvím o opravě pravopisných chyb a překlepů.





Nemyslím, že je vhodné, jakým způsobem vytváříš konflikty s Kačermírou (a on ochotně chytá na první nakopnutí). Kačermíra pro Palbu vykonal spousty kvalitní práce a jeho znalosti jsou zde velmi vysoce ceněné. Když se takhle zostra pouštíš do těch největších Palbáků, tak musíš mít více než jen dobré argumenty. Musíš mít i styl. Na druhou stranu se mi líbí, že až na výjimky se zdržuješ přímých vulgarit.

Scrat píše: Výhodou této taktiky byla procentuálně mnohem vyšší pravděpodobnost zásahu a v případě Štuk i nezanedbatelný psychologický efekt.

V případě JU 87 umocněný tím, že měly na křídlech namontovány sirény, které spouštěly při střemhlavém letu, proto to příšerné kvílení při náletu. Zájemcům doporučuji podívat se na příslušný válečný film. Stačí zadat na www.youtube.com heslo "stukas" a máte to i s titulky.

Ovšem fungovalo to jen v případě vlastní naprosté vzdušné nadvlády...

Vrátim sa zasa k atmosfére bojov za SNP: muselo to teda nad stredným Slovenskom počas SNP pekne kvíliť.

Vladimír na moju otázku, či snaha o pripojení Moravského Slovacka k Slovenskej republike nevznikla u Moravských Slovákov odpovedal nasledovne:
“Iniciovali to Vaši tehdejší ministři Tuka a Mach, kteří se obrátili na pár kolaborantů ze skupiny "Národopisná Morova", která měla velice dobré styky s "Maticí Slovenskou". Bylo to oboustranné, ale oficiální nápad vzešel z vládních kruhů Slovenského Štátu.”
Pán Vladimír nazval predstaviteľov Moravského Slovacka kolaborantmi, hoci nevedno z akého dôvodu sa chceli počas vojnových rokov pričleniť k Slovensku. Možno predpokladali, že tam bude väčšej slobody, ako v samotnom Protektoráte.

Táto naoko okrajová záležitosť má ale podstatnú súvislosť s článkom, o ktorom debatujeme. Slovník cudzích slov definuje kolaboranta ako „spolupracovníka s nepriateľom“, „zapredanca“, „zradcu“. Čiže Slovensko bolo považované za nepriateľa a predstavitelia Moravského Slovácka, ktorý sa o pripojenie usilovali, za zradcov.

Zaujímavé, že pri obrátenom gardé sa táto zásada neuplatňuje. Čiže, keď protištátne skupiny na Slovensku pripravovali prevrat a zánik slovenskej štátnosti, podľa tej istej zásady a dokumentov v knihe V Prečana mali byť členovia týchto skupín tak isto považovaní za zradcov a kolaborantov.
Ale to sa nestalo. Títo ľudia nám písali históriu po svojom a uplatňovaním goebelsovej zásady nás dokázali presvedčiť, že vlastne kolaboranti boli tí dobrí a stavali sme im pomníky a tí, ktorí zostali verní slovenskej štátnosti a nepridali sa k povstalcom, boli zlí a tých sme súdili, väznili, aj popravili.
Veru zaujímavá je tá naša história.

Dějiny píšou vždy vítězové, proti tomu se dá protestovat, nesouhlasit s tím... . Dá se předpokládat že fašistický stát by uprostřed Evropy patrně dlouho nevydržel, takže s jeho "ukončením" naprosto jistě tehdy souhlasili i takoví slovakonacisté jako ty, kteří byli tehdy u kormidla. Tomu co tu předvádíš se říká revizionismus a přestože toto slovo zprofanovali komunisté, přece jen považuji revizionistu za sprosté slovo. Ono když předemnou někdo bude obhajovat přednosti fašistického zřízení, patrně jej udeřím.

Prepáč, ja neobhajujem "fašistické zřízení".

Milanxyz píše: Táto naoko okrajová záležitosť má ale podstatnú súvislosť s článkom, o ktorom debatujeme. Slovník cudzích slov definuje kolaboranta ako „spolupracovníka s nepriateľom“, „zapredanca“, „zradcu“. Čiže Slovensko bolo považované za nepriateľa a predstavitelia Moravského Slovácka, ktorý sa o pripojenie usilovali, za zradcov.

A jak nazvete lidi, kteří spolupracují se spojencem státu, který Vás okupoval?

Ostatně v češtině znamená slovo kolaborant - spolupracovník, v období II. světové války lidé, kteří spolupracovali s fašisty a nacionálními socialisty.

Nemluvě o tom, že po válce byla ČR kolonií Slovenska, s jedinou výjimkou, období, kdy byl prezidentem Antonín Novotný. Hlavní období kolonizace bylo po "pražském jaru", kdy Novotného nahradil agent KGB Dubček a jeho nástupci. Bylo to období, kdy se v SR budovaly nové továrny a v ČR fungovaly ty, které svým vybavenímpamatovaly Rakousko-Uhersko, v lepším případě Protektorý, kdy ve firmách hrála hlavní roli při jmenování do funkce "kvalifikace S, jako Slovák" atd.

Pán Vladimír,
môžte mi napísať, ktorí ľudia v období 2.sv.vojny nespolupracovali s fašistami a národnými socialistami?

Milanxyz píše:Pán Vladimír nazval predstaviteľov Moravského Slovacka kolaborantmi, hoci nevedno z akého dôvodu sa chceli počas vojnových rokov pričleniť k Slovensku. Možno predpokladali, že tam bude väčšej slobody, ako v samotnom Protektoráte.
tí dobrí a stavali sme im pomníky a tí, ktorí zostali verní slovenskej štátnosti a nepridali sa k povstalcom, boli zlí a tých sme súdili, väznili, aj popravili.
Veru zaujímavá je tá naša história.

Poslouchej Milanko, vedoucí spolku Národopisná Morava nebyli představitelé Moravského Slovácka, ale spíš folkroristický spolek jehož někteří členové měli politické ambice. Někteří byli tak velkými politickými turisty že přešli od proslovenských aktivistů k proněměckým, pak k odboji a nakonec ke komunistům ..... , Ale kromě nich samých je nikdo nebral vážně, nakonec ani Úprka senior, který tu společnost dal původně dohromady. On samotný název moravští Slováci je silně zavádějící. Lidé kteří na Slovácku žijí se Slováky moc společného nemají, ani se za ně nepovažují a nepovažovali, s jedinou vyjímkou, město Holíč a okolí, patří geneticky spíš k Moravě než Slovensku. Slovácké vesnice (od Hodonína k Hradišti)jsou podle zatimních výsledků průzkumu DNA keltské (R1b,) kdežto na slovenské straně je převaha slovanské DNA (R1a.)

Milanxyz píše:Pán Vladimír,
môžte mi napísať, ktorí ľudia v období 2.sv.vojny nespolupracovali s fašistami a národnými socialistami?

Třeba ti co proti nim bojovali?

Milanxyz píše:Pán Vladimír,
môžte mi napísať, ktorí ľudia v období 2.sv.vojny nespolupracovali s fašistami a národnými socialistami?

Nechceš doufám jmenný seznam?!
A když ano, tak z které strany chceš začít: Západ - Východ - Jih - Sever??