Skeptik píše:Pánové či dámy (z nicku se to nepozná a chci být genderově neutrální
) Omlouvám se, že s tím opět otravuji, ale znovu ten MiG-31
Akční rádius (tam a zpět) při cestovní rychlosti 950 km/h (M0,9) =
1.200 km
Akční rádius při nejekonomičtější nadzvukové rychlosti 2.500 km/h (M2,35) =
720 km
Tak k čemu potřebuje S/C?
Mimochodem "kenavf", s F-15kami za zadkem kašlu na S/C a metelím domů co to dá
Ak by si metelil čo to dá,tak by ti rýchlo mohlo dojsť palivo a potom si tá F-15 z teba urobí cvičný terč,resp. spadneš aj sám.Ale predpoklad je, že ty tú F-15 zistíš na určitú vzdialenosť ,tak sa dáš na taktický ústup pomocou S/C,F-15 aby sa dostala na dostrel svojích rakiet,tak musí použiť AB so štvornásobne vyššou spotrebou paliva a to môže urobiť len po určitú dobu počas ktorej sa nestihne k tebe priblížiť na dostrel,medzi tým sa ty už dostaneš nad svoje územie pod ochranu SAM.Je to ako keď maratónec spozoruje z diaľky šprintéra,tak nemá problém mu utiecť,pretože šprintér je rýchly ale skoro mu dojdú sily.Predpokladám že táto taktika nasadenia lietadiel so S/C nie je plánovaná pre "asymetrický konflikt"
Ako som písal predtým,dobre je to opísané na tejto stránke z ktorej čerpám-
http://www.leteckemotory.cz/teorie/supercruise.php .
Príslušný výber z toho článku sem okopírujem, aby to bolo jasnejšie.
Ak by to kopírovanie malo mať nejaký licenčný problém,prosím moderátora o to aby to prípadne zmazal.
"citácia"
Nakonec by se ještě daly zmínit praktické důsledky supercruise u uvažovaných letounů.
Zrychlení letu do středně vzdálené cílové oblasti
Uvažujme hypotetický konflikt USA versus Rusko. Chceme demonstrovat teoretické možnosti do služby již zavedeného F-22, tak pro roli agresora bude vybráno Rusko a jeho podzvukové bombardéry.
Letouny F-22 jsou připraveny v hotovosti s 8 tunami paliva (což může být 70-80% kapacity nádrží letounu). Ve velké vzdálenosti od vlastního území jsou detekovány nepřátelské bombardéry. Mezi prvnotní detekcí a vzletem hotovostních letounů uběhne řekněme 5 minut. Letouny vzlétnou a nastoupají do výšky přibližně 13 km - během stoupání letouny uletí řekněme 100 km během 300 sekund, za spotřeby 800 kg paliva. Když k tomu připočítáme palivo pro činnost v cílové oblasti (1000 kg), palivo pro sestup (200 kg) a rezervu (500 kg), pak pro samotný let k cíli a zpět zůstává 5500 kg. Když budeme počítat, že k cíli letoun poletí M=1,65 a zpět M=0,9 a příslušné hodnoty spotřeby odečteme z výše uvedené tabulky, pak zjistíme, že letoun k prvotním 100 km může směrem k cílové oblasti uletět ještě dalších 790 km. Když vše sečteme, letoun může působit až ve vzdálenosti přibližně 900 km, do které se dostane 32 minut po vzletu a celkem 37 minut po detekování nepřátelských letounů. Za tuto dobu nepřátelské letouny uletěly 560 km. Tedy v době prvotní detekce mohly být nepřátelské letouny přibližně ve vzdálenosti 1450 km od základny letounů F-22 a zničeny pak mohou být 900 km od základny.
Nyní přiblížení, jak by to bylo se staršími letouny. Dejme tomu, že množství paliva bude 7 tun. Stoupání po vzletu bude na vzdálenosti 140 km, 500 sekund, spotřeba 700 kg. Let k cíli proběhne maximální možnou podzvukovou rychlostí bez použití přídavného spalování, let zpět bude ekonomickou rychlostí M=0,85. Po několika výpočtech zjistíme, že maximální vzdálenost působení letounu bude na hodnotě 920 km. Do této vzdálenosti se letoun dostane za 55 minut a celkem 60 minut po detekování nepřátelských letounů. Tedy pokud by nepřátelské letouny měly být podobně jako v předchozím příkladu zničeny přibližně ve vzdálenosti 900 km od základny, musely by být detekovány už ve vzdálenosti přes 1800 km od základny.
Chceme-li cíle zničit 900 km od vlastní základny, pak rozdíl vzdálenosti nutné detekce je sice "pouze" 350 km, může to však být fatálně významná vzdálenost. Pokud by jsme měli letouny 4. generace a cíle dokážeme detekovat ve vzdálenosti 1450 km, pak je dokážeme nejdříve zničit přibližně za 45-50 minut, během té doby se dostanou na 750 km od naší základny. Rozdí 150 km mezi vzdáleností 900 a 750 km může například znamenat odpálení střel s plochou dráhou letu z nepřátelských letounů.
Unikání protileteckým střelám
Pokud má letoun možnost dlouhodobě unikat vyšší rychlostí, značně se zkracuje dosah oponentových řízených střel. V případě, že letoun uniká podzvukovou rychlostí (M=0,85), lze střely kategorie AIM-120 nebo R-77 odpálit přibližně ze vzdálenosti 35 km (při rychlosti útočníka M=0,85). Pokud letoun uniká nadzvukovou rychlostí (M=1,65), střely doletí k cíli, pokud se odpálí nejvýše z poloviční vzdálenosti, tedy přibližně 17 km.
Prodloužení dosahu zbraňových systémů
Pokud v předchozí situaci s řízenou protileteckou střelou postavíme náš letoun se supercruise do pozice útočníka, pak by se při vyšší rychlosti mohl dosah zvýšit z 35 až na 40 km.
"koniec citácie"
