No jo no,
zzz na to jde vždy hodně zeširoka

Větší požere menší, to jsou zákonitosti, pokud rovnou nezanikne. Vojenská technika je čím dál složitější, vývoj drahý, a počty kusů omezené.
Ale zpět k tématu:
V minulosti zbrojní podniky odváděly státu okolo 90 % svých zisků a odhaduje se, že v 80. letech dosáhly tyto odvody asi
70 mld. Kčs. Nemohly si proto vytvářet potřebné fondy pro případ konverze. V roce 1990 požadoval zbrojní průmysl na konverzi dotaci ve výši 2 mld. Kčs a na období 1991-1992, kdy se předpokládalo, že bude konverze kulminovat, další necelé 4 mld. Kčs. Ze státního rozpočtu byla však v roce 1990 deseti zbrojním podnikům vyčleněna pouze celková částka 1,2 mld. Kčs.
Dnes je miliarda směšná částka, ale tehdy to byly docela velké peníze. Přitom nejvyšší hodnota míry inflace byla v Československu v roce 1991 a to neuvěřitelných 56,6 % !!
Konverze čs. zbrojního průmyslu probíhala v podmínkách hospodářské recese, zejména poklesu výroby, zvyšování životních nákladů, značné platební neschopnosti podniků i některých dalších hospodářských problémů.
Vzhledem k rychlému omezování vojenské výroby ztrácí řada podniků zcela nebo zčásti své dosavadní výrobní programy a zpravidla se dostává do obtížné hospodářské situace. V důsledku náhlého útlumu vojenské produkce vznikly čs. zbrojním podnikům ztráty, které se původně odhadovaly na 10-15 mld. Kčs. Jejich podstatnou část - asi 70% - představovaly nepoužitelné zásoby (hlavně strategických surovin) a pro náhradní produkci nevyužitelné základní prostředky, zejména jednoúčelová výrobní zařízení.
Zastavení produkce bojových vozidel pěchoty je v
ZTS Dubnica zčásti kompenzováno projektem výroby mobilních strojů a v podniku
Podpolianske strojárne Detva projektem zaměřeným na výrobu náprav pro autobusy, nákladní automobily a stavební stroje. Z dalších náhradních programů slovenských podniků je možné uvést projekty malé zemědělské mechanizace a malých jednostopých motorových vozidel (Považské strojárne Považská Bystrica), výrobu digitálních pobočných ústředen (Tesla Liptovský Hrádok) a další.
Pokud jde o alternativní výrobní programy některých známějších zbrojních podniků v Čechách a na Moravě, pak
Adamovské strojírny Adamov rozšiřují výrobu své civilní produkce, zejména čerpadel a tiskařských strojů,
Pal Magneton Kroměříž se soustřeďuje na vývoj a výrobu nové generace spouštěčů, a tak inovuje svou dosavadní produkci.
Zdroj: Ladislav Ivánek: Ekonomické problémy konverze zbrojní výroby
Podpolianske strojárne Detva - dnes jsou součástí strojírenské skupiny PPS Group a.s. - nevím proč je uvádí, rypadla dělali vždy ?
Zdroj:
Připomeňte si rypadla a nakladače ze slovenské Detvy
ZTS Dubnica - značnou část výroby podniku tvořila produkce zbraní, např. věží pro BVP. Po roce 1989 se věnoval výrobě
ShKH Zuzana či modernizaci obrněné techniky.
Od roku 2003 nastáva nárast civilnej výroby kde sa firma orientuje na: výrobu komponentov pre veterné elektrárne a náhradné zdroje energie, výrobu podvozkov a komponentov pre stavebné a lesnícke stroje, komponenty pre železničný program a iné.
Zdroj:
ztsspecial.sk