PALBA.CZ

Mirek58 píše:Chruščov, větry neměl, jemu postačovalo ke spokojenosti nástup R12 do operační způsobilosti na záp. Ukrajině a v Litvě(podzim 1959)
Pak už byly R5M v NDR k ničemu, anžto vzdálenost do VB je cca 1700 km, ze západní Ukrajiny a to dolet R12-2 400km-, dostatečně pokrýval.
Takže žádné větry, ale prostě nástup výkonnějšího rak. systému.

Takže všetko to zodpovedá doktríne o tom, že sa nerozmiestňovali rakety ako reakcia na krok protivníka, ale podľa toho, čo bola schopná konkrétna strana vyvinúť,vyrobiť a rozmiestniť.Zaostanie protivníka je potom moja strategická výhoda.Samozrejme plány a rozhodnutia sa robia na základe "kvalifikovaného" odhadu.Začiatkom 50tych rokov viem odhadnúť koľko asi budú mať rakety dolet, preto dokážem naplánovať zaškolenie(na inej rakete s následným rýchlym preškolením),výber priestoru pre palebný oddiel aj s prípravou ciest a logistiky.Keď potom vyviniem rakety s väčším doletom,ktoré pokryjú územie západnej Európy aj z územia ZSSR tak tie staré rakety zruším.Nenahradzujem ich preto,lebo tie nové aj tak na územie USA nedoletia.A prevádzkovať rakety z územia Ukrajiny je pre ZSSR lacnejšie a bezpečnejšie.

Kevnaf:

Takže všetko to zodpovedá doktríne o tom, že sa nerozmiestňovali rakety ako reakcia na krok protivníka, ale podľa toho, čo bola schopná konkrétna strana vyvinúť,vyrobiť a rozmiestniť.Zaostanie protivníka je potom moja strategická výhoda.

Ono to bylo složitější.
Tenkrát byly životně důležité především zpravodajské informace, co druhá strana potichu, nebo s velkým humbukem, chystá ( dlouhá doba vývoje systémů, příprava obsluhy atd).
A zde byly ku podivu ve relativní výhodě USA, protože základní výzkum systémů, či jejich tech. příprava jela v soukromých firmách, kdežto na druhé straně byla zadání centralizovaná. Financování se rozbíhalo z jednoho bodu.
Finální, fyzické rozmístění systémů bylo až poslední krok, který především zajímal veřejnost a tedy propagandu.

Tak by se to dalo zjednodušeně napsat. Chruščov se přitom do jisté míry spoléhal na raketovou obranu, a přiškrtil konvenční síly. Když si to vezmete, tak už v té době nabízel předčasně něco co později Gorbačov. Snaha omezit zbrojení se tedy datuje už od šedesátých let minulého století. Nicméně první skutečné jednání o omezení strategických zbraní zahájili Američané s Rusy až roce 1969 a vyústilo v dohodu nazvanou SALT 1. A to právě v době, kdy začalo i amíkům téct do bot, díky mezikontinentálním raketám, který by doletěly až do USA a technologie se začala přesouvat také do ponorek. Teprve potom zvláčněli

Takže ano obě strany dělaly do jisté míry racionální kroky, ale bylo potřeba mít v ruce delší klacek. Co se týče raket středního doletu, tak ty aspoň posloužily vědě jako nosné rakety pro umělé družice Země.
Soupeření stále pokračuje, ale už to není tak horko-studený, a hlavně jde o relativně pomalý vývoj. Dnes se uvažuje i o hyperzvukových reaktivních motorech, díky jemuž by mohl nositel dosáhnout rychlosti 3,5 – 6,5 Machových čísel (rychlostí zvuku) ve výškách 15 až 35 km. Tento úkol řeší mimo jiné i v USA, kde byl vyvinut experimentální přístroj X 37. Teoreticky se má výsledkem zkoušek stát zkonstruování hyperzvukového nosiče zbraní, který je schopen manévrovat na oběžné dráze a vstupovat do atmosféry, aby mohl zaútočit na cíl v libovolném bodu zeměkoule.

Teda pánové, nakonec jsem to přelouskal, ale moc moudrý z toho nejsem
O co v této diskusi vlastně jde?
No a protože nerad "tápu", pozval jsem si na pomoc soudruha Gůgla a ubohé zbytky 10ti letého studia ruského jazyka, abych se poučil.
Nejrozsáhlejší popis je asi zde:
http://www.erlib.com/Александр_Орлов/Та ... держав/17/
Jasně, je to pohled jedné strany, ale ohledně raket této strany se tomu snad alespoň trochu věřit dá (ostatně to zapadá do obrázku, který jsem si vytvořil při čtení jiných článků z nichž některé byly i v američtině).

Pro ty kdož vůbec nevládnou jazykem Tolstého a Gogola překládám hlavní zlomové body v rozmístění raket R-5M v tehdejší NDR.
1951 ... úspěšné odzkoušení rakety R-1 a zahájení vývoje rakety středního doletu R-5 (požadavek dolet 1.200 km a konvenční hlavice)
30.12. 1954 - 7.2. 1955 ... proběhly zkušební odpaly, které potvrdili, že raketa v zásadě odpovídá zadání. První úspěšný odpal proběhl 30.12.1954

Vsuvka do Vtipů
V textu je uvedena vzpomínka Andreje Sacharova, který při oslavě Nového roku 1955 se zástupci vojenského průmyslu a armády pronesl přípitek: "Ať tyto střely tak úspěšně jako dnes vybuchují nad polygony, ale nikdy ne nad městy". Hovor u stolu prý ztichl. Trapnou pauzu přerušil náměstek ministra obrany Mitrofan Nedělin, který pronesl vtip.
Leží žena na posteli a muž se před ikonou modlí: "Bože dej mi sílu a veď mne". Žena z postele odpoví: "Modli se, aby ti dal sílu. Navedu tě sama."

10.4. 1954 ... na základě úspěšného vývoje jaderných bomb bylo Usnesením Rady ministrů SSSR č. 674-292 rozhodnuto zkonstruovat raketu schopnou nést jadernou hlavici. Označena byla R-5M.
2.2. 1956 ... byly zahájeny vojskové zkoušky R-5M s jadernou hlavicí. Proběhly úspěšně. Usnesením Rady ministrů SSSR č. 842-464 z 21.6. 1956 byla raketa R-5M s doletem 5OO - 1.200 km přijata do výzbroje.
1.8. 1956 ... k tomuto datu bylo vyrobeno 30 raket R-5M. Na rok 1957 objednáno 80 a na rok 1958 již 100 raket.
1957-1958 ... na R-5M byly vyškoleny téměř všechny oddíly inženýrské týmy Rezerv Nejvyššího Vrchního Velení (RVGK) a u vojenského letectva si ji osvojilo 15 raketových pluků. Podle plánu využití raketových jednotek v případě válečného stavu, který byl schválen v listopadu 1957, se začalo s přemísťováním těchto raket do příhraničních oblastí.
prosinec 1958 ... dva raketové prapory 72-hé brigády RVGK byly umístěny v na území bývalé NDR v lesích u Fürstenbergu.
Toto umístění umožnilo vést jaderný úder v plné hloubce Západního a Blízkovýchodního prostoru bojové činnosti, kde se nacházelo hlavní uskupení vojsk a vojenských základen USA a NATO.
květen 1959 ... dokončena stavba bunkru o rozměrech 150 x 25 metrů pro tyto rakety (12 ks)
srpen 1959 ... R-5M staženy v souladu se změnou strategie do kaliningradské oblasti

Pokud mělo být účelem "diskuse" rozhodnutí - Kdo byl větší ďábel a rozmístil/rozhodl o rozmístění svých jaderných raket v Evropě jako první - tak tato otázka asi nemá odpověď. Podle všeho to obě strany plánovaly/učinily téměř současně a nezávisle na sobě.
(Nesmí se zapomínat na to, že toto rozmístění podléhalo striktnímu utajení a protistrana to zjistila až následně - otázkou je KDY?)
V rozhodování USA pravděpodobně nastal zlom 4.10. 1957, kdy SSSR vypustil Sputnik 1. Bylo jasné, že když dokáží toto, tak mají raketu, která je schopna donést jadernou hlavici do USA. Začala "hysterie" okolo mýtu o předstihu SSSR před USA v raketových technologiích a o tom, že jich v roce 1960 budou mít 500.
A protože USA nemělo mezikontinentální raketu, logickým vyústěním asi bylo umístit své rakety středního doletu blíže k SSSR ... do Anglie, Itálie a Turecka. Nejprve se od dubna 1958 vedla jednání s Anglií a Francií. Francie v červnu 1958 odmítla, v Anglii začalo rozmísťování v srpnu 1958. Následovala Itálie (rozhodnuto duben 1959, rozmísťování začalo 1961) a Turecko (říjen 1959, rozmísťování začalo 1961).

POZNÁMKA
Bojové použití jednotek s raketami R-5M bylo v těchto letech plánováno obdobně jako použití konvenčních raket R-1 a R-2, tedy pro zajištění pozemních sil při útočných a obranných operacích. To neodpovídalo možnostem použití raket středního doletu, ale doktrína byla ovlivněna:
- zkušenostmi z Velké vlastenecké války;
- tím, že se teorie použití raket středního doletu teprve vyvíjela, a to současně s vývojem těchto raket;
- zahrnutím raketových jednotek do různých částí ozbrojených sil;
- přísným utajením všeho co se týkalo jaderných zbraní.
Teprve s přijetím do výzbroje rakety R-12 (Usnesení Rady ministrů SSSR č. 238-106 ze 4.3. 1956) a úspěšnými zkouškami rakety R-14, se bojové použití raket středního doletu začalo plánovat proti dopředu vybraným cílům a ze stabilních pozic. Na základě pokynů pro bojové použití z roku 1959 se rakety v případě agrese nepřevádí do operačního řízení frontů, ale mohly být použity pouze z rozhodnutí nejvyššího velení.

Fuj to sem se vyčerpal

Skeptik: Účelem původní diskuze bylo, že není nic nenormálního, když se nejprve objeví požadavky na zbraňový systém (včetně jeho nasazení, umístění apod.) v našem případě sovětské rakety a teprve potom se zahájí jeho vývoj, výroba a zařazování do výzbroje.

Rusko má právo rozmiestniť jadrové zbrane kdekoľvek na svojom území vrátane anektovaného polostrova Krym.

V pondelok to vyhlásil riaditeľ odboru kontroly zbraní na ruskom ministerstve zahraničia Michail Uljanov, ktorý poskytol rozhovor ruskej tlačovej agentúre RIA Novosti. Reagoval tak na kritiku zo strany ukrajinského ministra zahraničia Pavla Klimkina, podľa ktorého by bolo rozmiestnenie atómových zbraní na Kryme porušením medzinárodných záväzkov Ruska vrátane Zmluvy o nešírení jadrových zbraní.

http://spravy.pravda.sk/svet/clanok/356 ... -diplomat/

Ruský politolog a propagandista Alexandr Dugin prohlásil, že by Rusko mělo poskytnout jaderné zbraně Palestincům, Srbsku, Nikaragui, Venezuele nebo Jemenu. Podle něj je to totiž jediný způsob, jakým svět může dosáhnout "jaderné multipolarity", která by zajistila, že nikdy nedojde k jaderné válce. Dugin to uvedl na Telegramu, kde dále napsal, že Rusko pomáhá vyvíjet jaderné zbraně KLDR. Dugin to uvedl ve středu, tedy v den, kdy Putin navštívil severokorejského vůdce Kim Čong-una, se kterým podepsal strategickou dohodu, jež obě země zavazuje k pomoci při napadení nepřítelem.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... g-40477341

Dať jadrové zbrane palestínskym teroristom, ktorých najväčším nepriateľom je štát s vlastným jadrovým arzenálom, a za ktorým navyše stojí USA, môže ako záruku nevypuknutia nukleárneho konfliktu fakt vymyslieť len prepitá ruská hlava.