Teda pánové, nakonec jsem to přelouskal, ale moc moudrý z toho nejsem
O co v této diskusi vlastně jde?
No a protože nerad "tápu", pozval jsem si na pomoc soudruha Gůgla a ubohé zbytky 10ti letého studia ruského jazyka, abych se poučil.
Nejrozsáhlejší popis je asi zde:
http://www.erlib.com/Александр_Орлов/Та ... держав/17/
Jasně, je to pohled jedné strany, ale ohledně raket této strany se tomu snad alespoň trochu věřit dá (ostatně to zapadá do obrázku, který jsem si vytvořil při čtení jiných článků z nichž některé byly i v američtině).
Pro ty kdož vůbec nevládnou jazykem Tolstého a Gogola překládám hlavní zlomové body v rozmístění raket R-5M v tehdejší NDR.
1951 ... úspěšné odzkoušení rakety R-1 a zahájení vývoje rakety středního doletu R-5 (požadavek dolet 1.200 km a konvenční hlavice)
30.12. 1954 - 7.2. 1955 ... proběhly zkušební odpaly, které potvrdili, že raketa v zásadě odpovídá zadání. První úspěšný odpal proběhl 30.12.1954
Vsuvka do Vtipů
V textu je uvedena vzpomínka Andreje Sacharova, který při oslavě Nového roku 1955 se zástupci vojenského průmyslu a armády pronesl přípitek: "Ať tyto střely tak úspěšně jako dnes vybuchují nad polygony, ale nikdy ne nad městy". Hovor u stolu prý ztichl. Trapnou pauzu přerušil náměstek ministra obrany Mitrofan Nedělin, který pronesl vtip.
Leží žena na posteli a muž se před ikonou modlí: "Bože dej mi sílu a veď mne". Žena z postele odpoví: "Modli se, aby ti dal sílu. Navedu tě sama."
10.4. 1954 ... na základě úspěšného vývoje jaderných bomb bylo Usnesením Rady ministrů SSSR č. 674-292 rozhodnuto zkonstruovat raketu schopnou nést jadernou hlavici. Označena byla R-5M.
2.2. 1956 ... byly zahájeny vojskové zkoušky R-5M s jadernou hlavicí. Proběhly úspěšně. Usnesením Rady ministrů SSSR č. 842-464 z 21.6. 1956 byla raketa R-5M s doletem 5OO - 1.200 km přijata do výzbroje.
1.8. 1956 ... k tomuto datu bylo vyrobeno 30 raket R-5M. Na rok 1957 objednáno 80 a na rok 1958 již 100 raket.
1957-1958 ... na R-5M byly vyškoleny téměř všechny oddíly inženýrské týmy Rezerv Nejvyššího Vrchního Velení (RVGK) a u vojenského letectva si ji osvojilo 15 raketových pluků. Podle plánu využití raketových jednotek v případě válečného stavu, který byl schválen v listopadu 1957, se začalo s přemísťováním těchto raket do příhraničních oblastí.
prosinec 1958 ... dva raketové prapory 72-hé brigády RVGK byly umístěny v na území bývalé NDR v lesích u Fürstenbergu.
Toto umístění umožnilo vést jaderný úder v plné hloubce Západního a Blízkovýchodního prostoru bojové činnosti, kde se nacházelo hlavní uskupení vojsk a vojenských základen USA a NATO.
květen 1959 ... dokončena stavba bunkru o rozměrech 150 x 25 metrů pro tyto rakety (12 ks)
srpen 1959 ... R-5M staženy v souladu se změnou strategie do kaliningradské oblasti
Pokud mělo být účelem "diskuse" rozhodnutí - Kdo byl větší ďábel a rozmístil/rozhodl o rozmístění svých jaderných raket v Evropě jako první - tak tato otázka asi nemá odpověď. Podle všeho to obě strany plánovaly/učinily téměř současně a nezávisle na sobě.
(Nesmí se zapomínat na to, že toto rozmístění podléhalo striktnímu utajení a protistrana to zjistila až následně - otázkou je KDY?)
V rozhodování USA pravděpodobně nastal zlom 4.10. 1957, kdy SSSR vypustil Sputnik 1. Bylo jasné, že když dokáží toto, tak mají raketu, která je schopna donést jadernou hlavici do USA. Začala "hysterie" okolo mýtu o předstihu SSSR před USA v raketových technologiích a o tom, že jich v roce 1960 budou mít 500.
A protože USA nemělo mezikontinentální raketu, logickým vyústěním asi bylo umístit své rakety středního doletu blíže k SSSR ... do Anglie, Itálie a Turecka. Nejprve se od dubna 1958 vedla jednání s Anglií a Francií. Francie v červnu 1958 odmítla, v Anglii začalo rozmísťování v
srpnu 1958. Následovala Itálie (rozhodnuto
duben 1959, rozmísťování začalo 1961) a Turecko (
říjen 1959, rozmísťování začalo 1961).
POZNÁMKA
Bojové použití jednotek s raketami R-5M bylo v těchto letech plánováno obdobně jako použití konvenčních raket R-1 a R-2, tedy pro zajištění pozemních sil při útočných a obranných operacích. To neodpovídalo možnostem použití raket středního doletu, ale doktrína byla ovlivněna:
- zkušenostmi z Velké vlastenecké války;
- tím, že se teorie použití raket středního doletu teprve vyvíjela, a to současně s vývojem těchto raket;
- zahrnutím raketových jednotek do různých částí ozbrojených sil;
- přísným utajením všeho co se týkalo jaderných zbraní.
Teprve s přijetím do výzbroje rakety R-12 (Usnesení Rady ministrů SSSR č. 238-106 ze 4.3. 1956) a úspěšnými zkouškami rakety R-14, se bojové použití raket středního doletu začalo plánovat proti dopředu vybraným cílům a ze stabilních pozic. Na základě pokynů pro bojové použití z roku 1959 se rakety v případě agrese nepřevádí do operačního řízení frontů, ale mohly být použity pouze z rozhodnutí nejvyššího velení.
Fuj to sem se vyčerpal 