Podporučík Argonantus ve válce, která nebyla II.

[Argonantus]

PVO k dispozici I. armády:
Studium, studium, studium. Víceméně mi z PVO 1. armády vylezl následující přehled mašinek, použitelných v poli.

ZVO – 82. brigáda Jihlava, systém KRUG, 3x2 rakety, do událostí mohl zasáhnout, kdyby se přesunul někam za čs. hranice
1. Armáda – 171. pluk Rožmitál
(PLRK) 2K12 KUB, 20 ks odpalovacích zařízení (5x4 rakety)

19. Motostřelecká divize Tachov – 11. PL pluk Stříbro
(PLRK) 2K12 KUB, 20 ks odpalovacích zařízení (5x4 rakety)

- motostřelecké prapory pluků měly protiletadlovou četu střelců PPLRK 9K32 STRELA-2, celkem asi 107 ks.

1. Tanková divize – 5. PL pluk Žatec
(od PLRK 9K33 OSA) , 20 ks odpalovacích zařízení (5x4 rakety)
protiletadlovou raketodělostřeleckou baterii a
- motostřelecké prapory protiletadlovou četu střelců PPLRK 9K32 STRELA-2, celkem asi ?ks.

9. Tanková divize – 9. PLpluk Strakonice
(PLRK) 2K12 KUB, 20 ks odpalovacích zařízení (5x4 rakety)

vševojskové pluky (od roku 1983) protiletadlovou raketodělostřeleckou baterii a
- motostřelecké prapory protiletadlovou četu střelců PPLRK 9K32 STRELA-2, celkem ? ks.

16. Tanková divize
protiletadlový pluk o čtyřech protiletadlových bateriích 57 mm PLK S-60, t.j. celkem 24 ks PLK.
Byla také varianta, že protiletadlový pluk měl tři baterie 57 mm PLK (celkem18 ks) a jednu baterii 30 mm PLdvK vz. 53/59 (6 ks).

Vševojskové pluky (motostřelecké, tankové) měly protiletadlovou baterii o 8 ks 30 mm PLdvK vz.53/59 –celkem 32 ks (za čtyři pluky)

14.Tanková divize
protiletadlový pluk o čtyřech protiletadlových bateriích 57 mm PLK S-60, t.j. celkem 24 ks PLK.
Byla také varianta, že protiletadlový pluk měl tři baterie 57 mm PLK (celkem18 ks) a jednu baterii 30 mm PLdvK vz. 53/59 (6 ks).

Vševojskové pluky (motostřelecké, tankové) měly protiletadlovou baterii o 8 ks 30 mm PLdvK vz.53/59 –celkem 32 ks.
____________________________________________

Prosím o kontrolu, zda je přehled správný.

Pokud rozumím, tak kombo Kub+Osa vypadá na první pohled skvěle a neprůstřelně, co je nahoře a daleko, trefí Kub a co je blízko a dole zruší Osa. Vidle do toho háže tato Redboyova poznámka (článek u systému Buk, a tady to řekl ještě někdo):

Jednak to byla malá kapacita, mohl postřelovat jeden cíl součastně na baterii, což bylo 5 cílů na pluk, respektive na divizi

To je docela malér; pakliže se nepřítel rozhodne letět nízko, tak celá monumentální parta
20 baterií s celkem 80 velkými raketami se smrskne na sledování 5 cílů zároveň systémem Osa od 1. divize.
Je to tím podstatnější, že dvě další divize vjedou do stejného „deštníku“, protože nic tak zásadního k PVO nemají, takže Žatecké rakety hlídají úplně všechno.

ke spoustě ještěrek a jiných archaických zařízení – jen smutně opisuji Skeletův názor, který mi připadá reálný;

Tak jako tak nízká oblačnost rapidně snižovala účinnost Ještěrek, které byly vybaveny jen manuálním zaměřováním s optikou. Takže znovu - můžeš se přít jak chceš, ale Ještěrka není Šilka. V osmdesátých letech byla zcela mimo, vhodná tak proti vrtulníkům.

Dodávám, že útok by se mnohdy konal podle oblíbených metod NATO v noci, čímž bude ještě hůře.
Pokud je ještěrka dobrá na vrtulníky, ani to by nebylo málo; vrtulníky tvoří podle mne stejný problém, jako letadla, co do počtu možných (mluvilo se o 1000 kusech).

Až všechny velké systémy krachnou, tak to bude stát na těch STRELÁCH 2, kterých je údajně 107 na motostřeleckou divizi. Pes je zakopaný v tom, že ta je na scéně přesně jediná a tankové pluky tankových divizí vždycky neměly motostřelecký prapor, tudíž si nejsem jist, jak to v popsaném seskupení vojsk vlastně bylo (zatím mi pracovně vychází jen 58 STREL ve dvou tankových divizích). Pokud je dohromady asi 200 Strel, pak to nijak ohromující síla není, když uvážíme, že, jak praví Redboy:

Efektivnost systému se uvádí 0,1-0,2, to je 5-10 ŘS na sestřel.

Co se týče zmíněných systémů S-75, S-125, tak by je zřejmě použít nešlo, neb jsou nemobilní, leda že by zasahovaly cíle těsně u hranic. S-300 jsme nemohli dostat dřív, než po konci studené války (1989). Takže vlastně nejsou důležité.

Takže mám mraky dalších dotazů:
1) Jak je to s účinností Kub a Osa – bylo to někde v opravdovém boji? Má to alespoň 50% účinnost?
2) Jaká je „kadence“ těch systémů, než mohou přestat sledovat jeden cíl a lovit další? Minutu? Dvě?
3) Jak funguje 57 mm PLK – jako ještěrka 30 mm? Lépe? Hůře? Jaké jsou šance proti vrtulníku Apache, například?
4) Co to je „raketodělostřelecká baterie pluku" – to jsou ty Strely, nebo ještě něco dalšího?
5) Lze střílet Maljutkou na vrtulník, nebo je to volovina?

[Bublifuk]

Samotná PVO u divizí toho asi moc opravdu udělat nemohla. Ale nesmíme zapomínat taky na vlastní letectvo, to snad mělo taky nějakou roli při obraně vojsk, ne? Krom toho, jak se tady oháníme nemožností sestřelit nízkoletící stroj, který sviští 1000 km/h, tak to sice ano, ale pomalejších cílů by se taky našlo dost, ať už jde o vrtulníky a ostatně i o A-10.

Pokud jde ovšem o efektivitu - tatík velel baterii ještěrek a dost často na to vzpomínal. Osobně byl vemi skeptický, i pokud jde o boj s vrtulníky - říkal, že Mi.24 byla schovaná za kopcem, pak vystoupala, odpálila rakety a zase se schovala a oni (protiletadlovci) nestačili ani zareagovat. A nepochybuju, že piloti NATO umí to samý.
Mimochodem by souhlasil se Skeletem. Vzpomínal, jak dělali společné střelby s Rusákama a říkal, že když poprvé viděli střílet Šilku, tak jim jen lezli oči z důlků, to byla opravdu jiná liga, než ještěrky.

K válce a event. jaderné katastrofě v Evropě - nádherně to bylo popsáno v 1. dílu "Jistě pane premiére", když se Jim Hacker, coby novopečený premiér seznamoval s možností zmáčknout "jaderné tlačítko". Při nástinu hypotetické agrese VS za použití "salámové metody" se došlo vlastně k tomu, že by to nezmáčkl nikdy, i kdyby už na ně Rusáci čuměli z druhé strany kanálu.

[cover72]

Omlouvám se za megapost, reagující na 4 stránky diskuse, ale každý si v tom může najít sebe. Snad v tom bude pár užitečných postřehů.

ad Argonautus:

a)
Co jsi psal o "ne-reakci NATO na řešení interního problému v ČSSR", nemáš tak úplně pravdu. Podle mých informací s v reakci na invazi do ČSSR vojska Bundeswehru a NATO stáhla nejméně 20 km do vnitrozemí ze svých normálních pozic; četl jsem, že někde i 50km. Zdůvodňováno to bylo tím, aby hlavně nedošlo k žádné provokaci a vzniku třetí světové, kdyby to nějaká pologramotná parta sovětů na T-55 poněkud přepálila a namísto ČSSR se zastavila až "za lajnou".
Zároveň si teď ale říkám, že tím NATO zároveň získalo jistou operační hloubku, resp. čas na reakci: potom by si mohli být již jisti, že když armády VS postoupily 10km za hranice NSR, opravdu, ale opravdu se nejedná o "omyl" -- a zároveň by tím uchránilo svou techniku.

b)
Co do útoku 85 letadel -- na to zapomeň. Tomu se říká Alpha Strike a znamená to de facto paralýzu operací LL na většinu dne. Alpha Strike se dělá buď když zečíná invaze, nebo když je potřeba provést demonstrativní, zastrašující úder -- něco jako taktický úder JZ, akorát že konvenční.
Běžně by létaly ty 4*flight po 4 strojích jako střed pro údery AI, a mnohem menší jednotky -- od 2 do 4 bitevníků -- pro úkoly CAS. Jestli někdy dopíši práci o A-10A, tak to rozeberu. Obecně se ale počítalo s tím, že letectvo bude prvních pár dní až desítek dní války bojovat o přežití, umlčení protivzdušné obrany, narušení týlu útočících armád a hlavně a zejména vybojování vzdušné nadvlády, takže proti vám by létaly A-10 (moc ne, to spíše na kolony) a hlavně Cobry, Kiowy a pak Apache.

Pár desítek strojů na jedné misi, to by byly první vlny války o vybojování vzdušné nadvlády, a to by hodně rychle řídlo. A bylo by jich zpravidla do 40 v jedné vlně, pak už se to špatně koordinuje.

Co do tvých otázek:

1) Jak je to s účinností Kub a Osa – bylo to někde v opravdovém boji? Má to alespoň 50% účinnost?

Kubu přezdívali zápaĎáci "tři prsty smrti". Jako první ze sovětských systémů se prakticky nedal zarušit, měl excelentní aerodynamiku a cíl napadal svrchu -- proletěl okolo a pak jej napadl seshora. Na to nebyla stavěná západní taktika uhýbání SAM.

3) Jak funguje 57 mm PLK – jako ještěrka 30 mm? Lépe? Hůře? Jaké jsou šance proti vrtulníku Apache, například?

Vícehlavňové PLK mají proti bitevním vrtulníkům šanci jen tehdy, pokud jsou v zamaskovaném postavení. Jakmile se pohybují a tehdy hřejí a svítí na obrazovce termovize, je to jasný cíl, po kterém každý pilot fanaticky pase jako po úplně prvním -- ještě než začne střílet po tancích.

5) Lze střílet Maljutkou na vrtulník, nebo je to volovina?

Co by nešlo? Ale
1) střelec musí udržet cíl v zaměřovači, než tam raketa doletí
2) vrtulník se nesmí moc rychle hýbat, nebo to raketa nestihne trefit
3) vrtulník se nesmí chovat podle vrtulníkové taktiky a schovávat se za stromy, odkud vykoukne jen pro odpálení PTŘS

Takže v praxi: když už má četa mechanizované pěchoty přímou viditelnost na vrtulník, je daleko lepší jej napadnout kanonem BVP-2, než blbnout s PTŘS
Nebo i tankovými kanony, protože když to kolem něj začne svištět, leckterého pilota vrtulníku to nepříjemně zaskočí a když nic jiného, začne koukat, aby se ukryl a změnil postavení, což dá tankům šanci vypustit dým a případně vyložit pár maníků se Strela-2.

Jo, a perlička: Kiowy a Cobry měly nejen útočit na tanky VS, ale také navigovat tankány, odkud jde útok: když Kiowa doletěla přes údolí, vykoukla a udělala určitý "taneček", četa Abramsů věděla, kudy se to na ni valí, popř. kudy má jet. Tahle koordinace vojskového letectva a tankánů se ke konci 80. let docela cvičila.

* * *

ad Pátrač:

a) děkuji, to k těm vodním filtrům asi stačí. Že ty anionty a kationty sloužily nikoli k odmořování, ale k obohacování vody minerály, to je geniální, to mne nenapadlo a přitom je to tak logické a potřebu těch minerálů a solí známe i ze sportu.

b) takže koukám, že nasycenost prostředky PVO byla docela tragická. 100 maníků s 9K32 na divizi, přitom jich klidně 50% může a pravděpodobně zemře ještě ve vozidlech, a k tomu beznadějně zastaralé, "opticky" zaměřované PLK ráže 58mm s mizivou zásobou střeliva, to nemá proti vrtulníkům "česajícím zemi" a skákajícími zpoza stromů a terénních překážek šanci -- a to nemluvím o tom, když v polovině 80. let přišly Kiowy-D s kopulí na stožáru a Apache, tj. kombinace schopná "naslepo" odpálit na postupující tankovou rotu 32 PTŘS a aniž by se kterýkoli vrtulník vystavil odvetné palbě, navést ony PTŘS koulí o průměru půl metru, vystrčenou nad kopec. PTŘS by dopadaly s intervaly asi 1,5-3 sekundy a než by tankům došlo, co se děje, smykem zatočily a odpálily dýmovnice, z roty by toho asi moc nezbylo. Dost blbé.

Kuby by si proti vrtulníkům neškrtly a je otázka, nakolik by byly schopny vidět A-10A, "česající zemi" (taktika byla projektovaná tak, že se spočítalo, jaká jez v Německu průměrná vzdálenost mezi kopci, jak rychle tam A-10 budou létat, a kolik času potřebují sovětské protivzdušné prostředky k zaměření a napadení cíle, a na základě toho se mělo létat tak, že radary si A-10 buď nestihnou všimnout, nebo si jí sice všimnou a odpálí protiletadlovou ŘS, ale než ta doletí do cíle, A-10 se schová za další kopec či údolí, radar ztratí zámek a baterii Kubů či OSA bude akorát zoufale chybět o jednu střelu víc.)

Takže se potvrzuje můj dlouhodobý dojem, že ČSLA zoufale zanedbala obranu proti vzdušným prostředkům napadení na krátkou vzdálenost. Bez STROPu nebo Šilek by prostě neměla šanci.

Takže tíha PVO "nízko-blízko" by nesly Strela-10 a pěchota s 9K32.

* * *

ad Mirek 58:
a)
Ve tvém popisu op. Krkonoše dost mne zaujala a zmátla ta zmínka o průzkumácích ČSLA, kteří se "vrátili z Polska s informacemi o odporu proti logistice". Mám to chápat tak, že jsme natvrdo a bez svolení Poláků vyslali drsné hochy od průzkumáků do sousedního, spřáteleného státu VS s bojovým úkolem a v bojovém režimu, aby okoukli terén? Co by dělali, kdyby si jich Poláci všimli a pokusili se je chytit (přeci jen, na špionáž vojenských zařízení byli tehdy fest paranoidní a drsní i SnBáci v míru u nás, natož tehdy a tam, že)?!

A jak k čertu sehnali informaci, že by hnutí odporu útočilo na náklaďáky s naftou -- to se zeptali místních?! Nebo snad "ulovili jazyka?!!

b) k letectvům NATO. V Jugoslávii šlo o minimalizaci ztrát, de facto o policejní akci; kupříkladu bitevní vrtulníky nebyly nasazeny proto, že se politici báli, že jich z lesa někdo pár sundá 9K32 a bude se opakovat scénář Somálsko, kde provlekli ulicemi pár amerických mrtvol, dostalo se to na CNN a válka vzápětí skončila.

Myslíš si, že ve třetí světové válce by si jakýkoli velitel dovolil někam neposlat letadla z obavy, že by mu je někdo možná mohl i sestřelit?

Dále, o tom Vietnamu je to takový ambivalentní postřeh. Jednak si všimni, že za ztrátami letectva ve Vietnamu stály
a) stíhačky nepřítele ze základen, které se až do konce nesměly bombardovat proto, že byly příliš blízko Číně a vedení USA se obávalo, že kdyby tam něco hodili, mohl by být malér
b) PVO S-75, zejména ovšem ty baterie, na které se nesmělo střílet z obav, že by přitom mohli zařvat sovětští poradci a byl by malér
Zajisté sis všiml společného jmenovatele, že?
Až poté následovaly ztráty PLK při letech vnízké výšce při podpoře vlastních vojsk. Jinak než byly nasazeny S-75, Phantomy si nerušeně bombardovaly na tzv. "milking runs", tedy "cestách s mlékem."
Efektivita je jiná věc, ale letectvo nezřídka zachránilo pozemní jednotky od totální prohry. Na to jsem ale podrobně psal zde na Palbě, takže viz Strategie USAF, nadpisek Vietnam

Zároveň si všimni důležitého faktu: ke konci války ve Vietnamu šla efektivita USAF a USN nesmírně nahoru, někdy i o řád; vznikala doktrína umlčení PVO a byla na to vyvíjena munice; vznikala první použitelná naváděná munice; a od té doby se na západě jen vyvíjela.
ČSLA oproti tomu zůstala na úrovni Vietnamu '65 -- s výjimkou excelentních baterií Kub, které by ovšem řešily TACAIR a nikoli armádní letectvo, které nejvíce ze všeho zajímá tankána Argonanta.[/b]
Že bez krytí radarem naváděnými PLK, řešícími "nízkou výšku-malou vzdálenost" nemají samotné rakety šanci ukázali velmi přesvědčivě Izraelci v roce 1973.

Jinak se špatným počasím se počítalo: kvůli tomu byla například vyvinuta IČ-naváděná verze rakety Maverick namísto "pouštní" televizní. Pravda ale je, že kvůli šetření by v noci a za špatného počasí umlkly nálety F-16 a A-10 na Argonantovy tanky. Noc by patřila bitevním vrtulníkům.

* * *

ad Flogger G:

K tomu, co píšeš o adaptaci posádek USAF ne Evropu jen doplním perličku: A-10 rotovaly do Británie a do Německa, aby se posádky takto sžily s terénem.
Jeden z pilotů na to vzpomíná, jak byl nesmírně šokovaný z toho, že jsou tu stromy (sic!). V Nevadě si totiž navykli létat 20-30m nad pouští, což v zalesněné Evropě najednou nešlo. Ale rychle se začali učit létat údolími a dokonce (s bitevníkem s pevným křídlem!) nad silnicemi s křídly na úrovni okolních stromů.

Ovšem právě proto se ty "seznamovací rotace" dělaly.

* * *

ad Skelet:

Zase ovšem k MiG-25 -- nedá se předpokládat, že by pětadvacítkami "plýtvali" na normální vzdušné bitvy. MiG-25 nebyl přeci frontový stíhač -- ten by šel proti AWACSům a jiným vzdušným cílům s vysokou prioritou (v západní hantýrce HVAA).
A MiG-23 (-27 je optimalizovaný spíše pro bitevní úlohy, ne?) byl ve scénáři, kdy by ČSLA útočila a tedy se nacházela mimo území ČSSR a tedy mimo pokrytí naší radarové sítě, dosti handicapován krátkým dosahem palubního RL. Su-22 bych, jako aerodynamicky sub-optimální a s nepříliš impresivním arzenálem, moc nepřeceňoval.

Můj postulát je, že by se vzdušná válka o střední Evropu, resp. NSR
a) vedla v prvé řadě o vzdušnou nadvládu, kde měla technologicky trochu navrch USA a Británie (Německo si bylo technologicky s ČSLA srovnatelné) a početně VS
b) západ by se snažil hlavně o likvidaci vzdušné síly a PVO protivníka
c) letectva NATO by trpěla dichotomií, protože by jim více vyhovoval boj co nejdále od ČSSR a na dlouhou vzdálenost, ale zároveň by od nich bylo požadováno krytí vlastních pozemních jednotek proti úderům Suček a v tom chumlu nad frontou by se rakety středního dosahu zhusta nedaly použít kvůli problémům s identifikací přítel-nepřítel a problémům se zamknutím nízkoletícího cíle na radaru + rušení
d) jako protitanková zbraň by se na východě nejvíce používaly neřízené rakety, následované bombami, na západě ale rakety řízené a pak hlavně a zejména kontejnerová submunice, která jako jediná nabízí početní menšině jakous takous účinnost proti záplavám tanků. To by se ovšem nemuselo líbit vládě NSR; no německá Tornada IDS stejně počítala s masivním kontejnerem na submunici, zavěšovaným pod trupem

Jinak máš naprostou pravdu se zranitelností leteckých základen NATO; kvůli tomu ostatně Britové zahájili vývoj Harrieru. Mám ale za to, že USA počítaly zejména se vzdálenějšími základnami (roli "nepotopitelné letadlové lodi" by hrála Británie), ze kterých by se přelétávalo na základny bližší a ještě fungující, nebo i na dálnice (z dálnic se učilo létat i NATO, jsou záběry ze cvičení, kdy takto sedají nejen na to stavěné A-10, ale i C-130 a Phantomy.)
A tyto vzdálené letecké základny by mohly být efektivně napadeny pouze raketovým útokem v režii SSSR.

* * *

ad Polarfox:

jedna věc je chtít přeběhnout nebo se vzdát a věc druhá a zcela odlišná možnost takové kapitulace. Na to, že by nechali přeběhlíky bojovat se zbraní v ruce se IMHO s přehledem dá zapomenout; a ona kapitulace by mnohdy byla ještě riskantnější, než boj.

Na toto téma doporučuji (a pro rozšíření obzorů "z druhé strany" i Argonantovi a Pátračovi) knihu Team Yankee od Harolda Cole. To byl bývalý velitel tankové roty Abramsů, který na základě "herního plánu" Sir Hatchetta z knihy Třetí světová válka popsal, jak by vypadal boj jeho tankové roty proti VS.

Velmi vtipné tam je, kterak se na jednom místě pohoršuje tím, jak měli sověti vymyté mozky, že se báli vzdát, neb je američané postřílí, a o pár desítek stránek dále konstatuje, že nějaké vzdávající se sověty prostě museli postřílet, protože jeho tankánů bylo málo, museli postupovat, tedy nikdo neměl prostředky a čas se starat o zajatce a nebylo možné riskovat, že by pak škodili v týlu.

* * *

ad analýzy operace Krkonoše.

a) Nemám ji teď u sebe, ale z autobiografie generála Schwarzkopfa plyne, že když přišel v 80. letech velet do Německa, poruchovost a bojeschopnost tamní jednotky US. Army nebyla o mnoho lepší, než ta ČSLA. Lidé sice byli iniciativní, ale naprosto netušili, co mají dělat, takže si velitelé rvali vlasy a nic moc nefungovalo. Schwarzkopf, který se tuším podílel na vytváření nových výcvikových doktrín, si to ale spravil tím, že opraváře a logistiky nechal důkladně vyškolit.

b) nemyslím si, že by na Západě byli tak blbí či neschopní, že by se za obsazování sbratřených zemí VS dal schovat překvapivý úder na západ. Sice se traduje, že se sověti při obsazování ČSSR domlouvali vlaječkami a tudíž západ nic nevěděl, dokud mu to Sověti laskavě neoznámili, ale na druhou stranu -- mobilizace by se neutajila, a dle mého názoru je zcela nesmyslná představa, že by VS útočila na západ
1) zlomkem svých jednotek (protože kolik jich bylo vyčleněno k obsazení ČSSR, popř. PLR? Pátrač píše, že při Op.Krk. šlo o divize. Nikoli armády nebo dokonce svazy armád. A narozdíl od WW3 se předpokládám do zvýšené pohotovosti neuváděly letky jaderných bombardérů, nevyplouvaly raketonosné ponorky, průmysl se nepřipravoval na válečnou výrobu a nedělo se nic z jiných varovných indikátorů.)
2) v situaci vnitřního rozkolu, kdy by jedna ze zemí hrozila "kontrarevolucí", odepřením poslušnosti a tím, že nejen nepodpoří zbytek VS v útoku, ale ještě ji bodne do zad

To by si prostě nikdo nelízl, a tak mohli zápaďáci klidně sedět, zařídit jen, aby se nestala nějaká tragická nehoda či omyl, a počkat, až bouře utichne.

* * *

Ještě jednou se omlouvám za šílený sloh, ale nemám čas reagovat průběžně a přitom se jedná o velmi zajímavou debatu i články (čímž ještě jednou vzdávám hold autorskému duu.)

[Mirek58]

Pánové, ve svých výčtech techniky a možností naprosto opomíjíte dvě věci a sice šířku teoretického bojiště a tedy zahuštění prostředků na jedné i druhé straně a hlavně přítomné boj. jednotky SA na našem teritoriu včetně dalších, které se na toto teritorium automaticky nasunovaly v čase cca 0+12h.
On totiž čas 0 měl dvě varianty ,vynucený a volený. Vynucený se udál nezávisle na klim. podmínkách, volený v podmínkách co nejpříznivějších ( nemožnost vzd, průzkumu, včetně družicového)
Krásným příkladem této volené akce byly právě zmíněné Krkonoše, Nato tušilo, že se něco děje, ale absolutně nemělo šanci díky povětrnostním podmínkám zjistit o co kráčí. A tak zůstali sedět na zadku.

[Franz Trubka]

No oni by asi zustali sedet na zadku, i kdyby vedeli, o co kraci.
Dalsi zadrhel uvnitr VS, co vic si mohli prat?

[Mirek58]

cover72:
Byla to podaná informace při seznamování se situací.
A co kutili průzkumáci doted nikdo nemá páru.
Tenkrát to byla elita, ke které jsme neměli přístup, včetně našich důstojníků.
A kluci i v putyce byli němí, ovšem mimo obvyklé latiny, jako třebas příjezd do kasáren na koni, nebo zkroucený v dětském kočárku při honičce.
P.S.
A tahle konkretní informace zřejmě asi byla výstupem stavu, že Polská Armáda se nechystala k nějakému protiopatření, včetně vyhodnocení našeho 68. Kdy krumpáče tanky nezastavily, ale napadení logistiky je zastaví spolehlivě.

[Mirek58]

Franz Trubka:
Právě, že Nato v klidu nebylo, ale v inkriminovanou dobu neměli informace.
Takhle to popsal můj spolužák, co ve stejnou dobu válčil na druhé straně.
Ale je pravdou, že udělali to nejlepší co mohli.

[skelet]

Argonantus: ta teorie jedna baterie = jeden cíl platí, tak možná pro KUBy. Pro OSA platilo - jedno odpalovací vozidlo jeden cíl. Ještěrka spoléhala na "oči", 57mm měla i zaměřovací radar, pokud se nepletu. S-300 byly v ČSLA zavedeny až koncem osmdesátých let, ale zcela jistě by je v oblasti našeho frontu nasadila ruská armáda, aby posílila naši protivzdušnou obranu.

---

Cover72:
ad MiG-25 - psal jsem o útočné verzi RB, nikoliv o stíhacích verzích. Ty by pochopitelně sloužily dále od fronty, i když jejich občasný výskyt nad frontou bych taky nepodceňoval.
ad MiG-23 - analogie je prostá MF se vyrovnala F-4, ML(d) F-16 prvním verzím, viz nekonečná diskuze v jeho vlákně. To jsem si nevycucal z prstu, to si z prstu vycucali Kanaďani a Izraelci. Ale další a opětovnou diskuzi na toto téma přesuňte pod vlákno o Mig-23.
ad Su-22M4 - včem spatřuješ výzbrojní nedostatečnost v 2x Ch-58, 2x Ch-29 a 4x Ch-25? Stejná výzbroj jako u útočných letadel NATO. Pro Mig-27 platí to samé.
V osmdesátých letech by na neřízenou munici spoléhala většina letadel VS i NATO (viz. První válka v Zálivu)
Hlavní ovšem je, že stejné omezení jako měly sovětské protiletadlové systémy měly i ty západní. Doba inteligentních samonaváděcích prostředků ještě nenastala.

[Argonantus]

Cover 72 masivní: (pro ostatní možná TL,DR)

vojska Bundeswehru a NATO stáhla nejméně 20 km do vnitrozemí ze svých normálních pozic; četl jsem, že někde i 50km.

Talže je to ještě horší. Silně to zpochybňuje představu, že by dokázali adekvátně a včas reagovat. Taky to byli jenom lidi.
Ale rozkecávat to zatím nechci, je to až na další díl.

Co do útoku 85 letadel -- na to zapomeň. Tomu se říká Alpha Strike a znamená to de facto paralýzu operací LL na většinu dne. Alpha Strike se dělá buď když začíná invaze

Konkrétně, letadlovka v prvních hodinách nepřipadá v úvahu; šlo mi ale o zběsilý, až hysterický, demonstrativní a zastrašovací první úder, kdy se ukáže, že fakt začala invaze, síly protivníka jsou zhuštěné v konkrétním místě a vlastně se nic jiného dělat vůbec nedá (válku začnou tak jako tak vždycky politici, ne vojáci. Až to zvorají, bude s nimi teprve rozumná řeč).
Během hodin lze splašit docela masivní letectvo ze všeho možného a i z docela velkých dálek. Třeba 85 kusů. Nebo i víc.

Souhlasím, že ty další akce by byly daleko menší; ale to zase budou ty divize od sebe a jejich prostředky PVO nejsou moc oslnivé, viz dále.
Konkrétně, jsem u 16. td, což proti malým partičkám A10 a vrtulníkům vypadá fakt drsňácky. Proto se opatrně vyptávám na tu vyžádanou PVO. Fakt by mne to zajímalo.

takže proti vám by létaly A-10 (moc ne, to spíše na kolony) a hlavně Cobry, Kiowy a pak Apache.

Tak přesně bych to viděl a je to docela problém, i když těch A-10 vycházelo v celém Německu tak 200 maximálně, takže tuto skupinu jich zajímá tak 40, stejně to vůbec není malá síla.

Kubu přezdívali zápaĎáci "tři prsty smrti".

J
Takže to funguje; lze to ale podletět, a je jich zatraceně málo na scéně. A není taky vyloučeno, že občas někdo nějaký Kub sejme Maverickem nebo něčím podobným.
Nefunguje to proti 85 a více letadlům; Kub nestíhá.

Vícehlavňové PLK mají proti bitevním vrtulníkům šanci jen tehdy, pokud jsou v zamaskovaném postavení. Jakmile se pohybují a tehdy hřejí a svítí na obrazovce termovize, je to jasný cíl, po kterém každý pilot fanaticky pase jako po úplně prvním -- ještě než začne střílet po tancích.

To docela chápu. Ale kolik trefí těch vrtulníků, myšleno vytuhlé modely Cobra, Apache, Kiowa a podobně? Trefí vůbec něco?

Odpověď na Maljutku byla zajímavá; bude jich tam totiž vlastně asi nejvíc ze všeho (stovky). Aby se nakonec neukázalo, že je to to, co funguje nejlíp.

Takže v praxi: když už má četa mechanizované pěchoty přímou viditelnost na vrtulník, je daleko lepší jej napadnout kanonem BVP-2, než blbnout s PTŘS

To je jasné. zejména na Šumavě v kopcích - tam opravdu funguje i ten tank, viz na začátku. Jeden tank trefí houby, ale nekontrolovaná záplava by mohl být překvapivý problém. Tento efekt ovšem dál přestane fungovat, jakmile se dostanou na rovinu.

Kuby by si proti vrtulníkům neškrtly

Toho jsem se obával.

Takže se potvrzuje můj dlouhodobý dojem, že ČSLA zoufale zanedbala obranu proti vzdušným prostředkům napadení

Ano, To je díra v plánu. Šilka nět.
A narozdíl od kolegy si odpovídám, že na velký nálet se běžná vševojsková rozptýlená divize moc nechytá a schytá nevyhnutelně nějaké do kožichu. Třeba i docela hodně, řádově v desítkách strojů každou akci.

a) vedla v prvé řadě o vzdušnou nadvládu,

To by skoro jistě zkoušelo NATO. ČSLA ji vpodstatě sama o sobě v první fázi vyhrát vůbec nemůže a strategie je proto postavena jinak.

c) letectva NATO by trpěla dichotomií,

letectvo NATO by mělo takovou honičku, že to nikdy předtím nikde nezažilo. Což je zřejmě ten vtip. Do příjezdu letadlovek je jich vlastně dost málo. Přesto by jistě dokázalo způsobit docela macaté ztráty.

rakety řízené a pak hlavně a zejména kontejnerová submunice,

dělostřelectvo je další zajímavá kapitola; tam mi ale připadají síly vyrovnanější. navíc to dělostřelectvo může snadno schytat od pozemních sil a tak snadno neuteče.

Mám ale za to, že USA počítaly zejména se vzdálenějšími základnami (roli "nepotopitelné letadlové lodi" by hrála Británie),

Jo, ale to jsme už ve fázi války, když už bych asi byl mrtvej (pravděpodobně), nebo v ideálním případě zdrhnutej. Fáze v týdnech. Armáda se blíží k Rýnu, letectvo NATO furt ještě zuřivě bombarduje. Pozemní vojska nahrazují Rusové a ČSSR jakožto entita mizí z mapy a z dějin.

jedna věc je chtít přeběhnout nebo se vzdát a věc druhá a zcela odlišná možnost takové kapitulace.

To není na Polarfoxe, to je na mne a na všechny podobné zoufalce v pozemní armádě, co v tom jsou se mnou.
Jsem si zcela vědom, že dostat se z toho je netriviální úkol. Narozdíl od jiných by mu ale asi hodně vojáků věnovalo značné úsilí, když by si to spočítali.

kapitulace by mnohdy byla ještě riskantnější, než boj.

Riskantnější být nemůže, protože boj vede k prakticky jisté smrti, pokud trvá dost dlouho.
Riskantní je ovšem taky; lze to schytat snadno z obou stran. Už sama otázka, jestli utíkat s tankem nebo bez něj je dost složitá. Neméně složitá je otázka, kam vlastně.
Zabýval jsem se tím už v Žatci během vojny, s nadějí, že jde o čistě akademický problém. Po letech překvapeně zjišťuji, že byl akademický, ale ne až tak úplně.

]nějaké vzdávající se sověty prostě museli postřílet

Samozřejmě. Strach při podobném manévru je nesmírně rizikový pro obě strany. A odlišit Čechy od Sovětů ve stejném tanku fakt nejde.

poruchovost a bojeschopnost tamní jednotky US. Army nebyla o mnoho lepší, než ta ČSLA.

To je zase ad ta první odrážka. Byli to taky jenom lidi. A zkušeností měli zlomek proti tomu, co o deset let později.

b) nemyslím si, že by na Západě byli tak blbí či neschopní, že by se za obsazování sbratřených zemí VS dal schovat překvapivý úder na západ.

Donedávna jsem si to taky nemyslel, ale čím déle mi předkládá Pátrač a další různá fakta, tím víc si to myslet začínám. Za chvíli o tom budu úplně přesvědčen.
Lidé většinou v první fázi vidí to, co vidět chtějí.
Já sám jsem vzorný příklad. Opakuji, že moje první poznámky k tomu, co mi Pítrač posílal, byly, že je to obranný plán; protože prostě musel být obranný, když to o něm všichni říkají.

Pátrač píše, že při Op.Krk. šlo o divize.

No, pointa samozřejmě je v těch dalších divizích, ne-li armádách, co měly přijet z Ruska, a o kterých se nikde nepíše. My jsme tam byli nepodstatná stafáž pro ten mezinárodní efekt. Jako ostatně Poláci v r. 1968. Ale to je odbočka.

[skelet]

Tak hlavně nesmíte zapomínat na to že:
- letecké základny NATO by prošly rozsáhlým přeoráním balistickými raketami a letectvem (Su-24 etc), takže vše co by se nerozptýlilo na "nouzová" letiště by bylo rozptýleno
- letadlovky by byly loveny na moři kombinací ponorek a Tu-22. Měly by problémy samy se sebou, na tož aby lítaly někde nad ČSSR
- československé letectvo by se z 90% jistotou staralo jen o frontu, na vše ostatní by zde bylo VVS SSSR.
- vzlety z Británie by bez tankerů znamenalo jen velmi krátkou působnost nad československou frontou. A tankery by se rovnaly cíle pro S-200, MiG-25, Su-27 a další lovce.
každý chleba je o dvou kůrkách

[Alchymista]

Jedna z prvých vecí pri predpokladanom údere z našej strany: Tamary určujú pozície aktívnych batérií Patriot, Nike Hecules a Hawk, vzápätí prilietajú rakety Oka proti odhaleným postaveniam Patriot a Nike Hercules a Točky proti postaveniam Hawk v ich dosahu. Behom niekoľkých minút je v PVO celkom slušná diera.

Protitankové bitevné vrtuľníky sú problém - pokiaľ sa na ich "lov" nevydajú napríklad Su-25 s kanónovými kontajnermi a raketovými blokmi.

Odrážanie masívneho leteckého úderu sa v letectve a PVO cvičilo takmer neustále - obe strany si boli vedomé, že prvý masívny úder bude pre vývoj vzdušných bojov prakticky rozhodujúci - buď pri ňom vykrváca PVO a letectvo obrancu alebo letectvo útočníka...

[Franz Trubka]

Argonantusi, nacvicovaly jste nekdy valceni pri ruseni nebo uplnem zahlceni spojovacich prostredku?
Co by tvoje jednotka delala bez spojeni? Kuryri, stare dobre praporky nebo co?

[palo satko]

Ked som bol v roku 1982 ako absik v praslavicich tak som videl mapu stabneho cvicenia . O nejakom utoku na zapad tam moc nebolo. Za to tam bolo obsadenie rakuska azopar atomoviek picnutych na amikov, co sa snazili postupit z bavorska.

[Flogger G]

Abych uklidnil velitele tankových jednotek 16. td, tak jim na tomto místě zaručuji vzdušné krytí nejen silami naší 10, LA, ale také leteckými útvary Příkarpatského vojenského okruhu nebo jak se přesně ono uskupení nazývalo. Jeho letectvo používalo v diskutovaném období (1986-8) výkonné bombardéry Su-24, které by zasazovaly údery v operační hloubce protivníka již v čase "Č"+0. Vybavení stíhačů a stíhacích bombarďáků, frontové letectvo s menším doletem, odpovídalo našemu letectvu a silám střední skupiny Sov. armády (Su-17, MiG-23, MiG-21, Mi-24, Mi-8/17), takže jsme jejich letadla mohli přijmout bez problémů s logistickou podporou. Tato technikou nadupaná armáda měla spolu s útvary 10. LA postupovat do nitra Německa. Od "Č"+24 hod. se měla z východu přisunovat náhrada za ztracená letadla i pro naše útvary. Piloti přeživší první den by nebyli bez letadel.
a ještě připomínám, každý velitel vševojskové divize měl k dispozici dvojici bojových vrtulníků.

[Argonantus]

Sběrný post - Skelet:

S-300 byly v ČSLA zavedeny až koncem osmdesátých let, ale zcela jistě by je v oblasti našeho frontu nasadila ruská armáda,

Došel jsem k tomu právě taky. Společné cvičení PVO někde v Boleticích, Č-36 nebo tak nějak, kde nám SA laskavě zapůjčí S 300, Buk, zkrátka něco, co umí víc cílů najednou a dá se to nějak vozit.
Nebo sérii dalších mašinek Osa - pro každou divizi těch 5. Jinak to skoro nejde provést. A nebo rozdat bigošům spoustu raket Igla, tak dvě na každé BVP.
Zkrátka, velitel Václavík by si tak nějak vyžádal tu PVO. A z lesa u Milovic a podobně mu ji poskytnout nemohou, jak uvidíme dále.

Doba inteligentních samonaváděcích prostředků ještě nenastala

Na to také myslím celou dobu. To je vlastně výhoda pro VS, která byla v tomhle už trochu pozadu. A trochu řeším Tomahawky; daly by se užít na plno zajímavých věcí a zřejmě už byly v plné parádě k dispozici. Doletí po celé frontě a docela hluboko do ČSSR, pokud bude stát loď u Hanoveru. Pokud přiletí B52, pak doletí samozřejmě ještě dál.

letecké základny NATO by prošly rozsáhlým přeoráním balistickými raketami a letectvem (Su-24 etc),

Zdá se to být nasnadě, ale musí se to udělat zřejmě s nepatrným zpožděním. Viz další díl. První úder západního letectva přichází prostě dřív, a je třeba ho nějak ustát.

Alchymista:

Jedna z prvých vecí pri predpokladanom údere z našej strany: Tamary určujú pozície aktívnych batérií Patriot, Nike Hecules a Hawk, vzápätí prilietajú rakety Oka proti odhaleným postaveniam Patriot a Nike Hercules a Točky proti postaveniam Hawk v ich dosahu. Behom niekoľkých minút je v PVO celkom slušná diera.

Sakra, Tamara. Díky za připomenutí. Já na ni úplně zapomněl - tehdy jsme o ní věděli houby - a je zřejmě v této první fázi dost důležitá. Která jednotka ji měla a kde?

Franz Trubka

Argonantusi, nacvicovaly jste nekdy valceni pri ruseni nebo uplnem zahlceni spojovacich prostredku?
Co by tvoje jednotka delala bez spojeni? Kuryri, stare dobre praporky nebo co?

Taky případná poznámka. Pokud by uměli nějakým EMP nebo něčím podobným zhasnout vysílačky, jsou tanky dost vyřízené. Praporkovat se dá nějaký přesun nebo zakopání do obrany, ale útok hodně těžko. Stačí, když vypadne interkom - nedomluvíte se s vlastním řidičem. A v těchto rozměrech je to něco jako konec světa.

Flogger:

Abych uklidnil velitele tankových jednotek 16. td, tak jim na tomto místě zaručuji vzdušné krytí nejen silami naší 10, LA, ale také leteckými útvary Příkarpatského vojenského okruhu

Vidím to reálně jen v některých momentech, protože fakt by neměli na starosti jen nás, ale asi milion dalších věcí. Z fronty tvoří ČSLA 2/5, dost maximalisticky počítáno, a jak se rozjedou ty letadlovky a další úkoly v hloubce nepřítele, bude té kapacity ještě daleko méně.
nejsem si jist, jestli je 16.td pro nějakého velitele letectva v Rusku vůbec viditelná jednotka; a teď si představte, že se zřejmě bude dále dělit a roztahovat na menší jednotky.
Bez trvale přiděleného PVO by pozemní vojska prostě dostávala dost značně do držky. Setrvale a dlouhodobě.

[Dzin]

Ještě k tomu letectvu a zranitelnost letišť:
Podle analýz NATO (ve své době pečlivě utajovaných) bylo největším ohrožením jejich letecké moci bráno ani ne tak PVO VS (jak stacionární tak pohyblivá pro obranu útočících vojsk), které považovaly sice za nemalé, ale v zásadě za překonatelné vojenskou akcí, ale raketové vojsko. Od něj totiž očekávaly (zcela oprávněně) předstihující úder na letiště a soustřediště letadel. Tím by letecká moc NATO utrpěla zásadní ztráty, které by jí znemožnily se účině napadat vojska VS.

Tak tomu bylo do konce studené války a nutno poznamenat, že NATO se s touto hrozbou nikdy nevypořádalo. Navrhlo sice určité postupy, ale ty nikdy zcela nerealizovalo. Ideálním řešením bylo vybudovat rozsáhlou síť rozptalových letišť, ze kterých by mohlo letectvo dále operovat. Tento postup byl brán jako nejlepší a měl zajistit dostatečný počet letadel, které přežijí první úder. Díky dobrému komunikačnímu toku potom neměl být problém koordinovat letecké operace i přes rozptýlení letectva. Problém byl ale ekonomický a letečtí velitelé nikdy nepřesvědčili politiky k dostatečné finanční podpoře.
Na druhém místě bylo uvažováno o vybudování zodolněných hangárů pro letadla. Tento postup byla ale obecně považován za neefektivní a stále neřešící zničení letišť. Takže v poslední řadě se uvažovalo o předstihujícím úderu na sovětský předstihující úder, který jim vezme tyto kapacity. Tento postup byl potom označen za jediný možný, který může NATO realizovat, byť se nedalo počítat vždy s úspěchem náletů a navíc vyvolával obavy ze zbytečně vysokých ztrát.
Ohledně náletů letectva VS na vlastní letiště, brali to jako sice nebezpečí, ale možnost vypořádat se s ním viděli ve zlepšení obrany letišť, zlepšení předstihujících informací a schopnosti rychlosti reakce.

Čili zde sice řešíme jaké měli PVO útočící jednotky a jak na tom bylo NATO "špatně", ale realita byla opravdu taková, že ač budily respekt, armády NATO jejich přítomnost nepovažovalo za fatální pro letecké operace proti útočícím vojskům VS (podobně jako letectvo VS).
A perličku na konec, s hrozbou předstihujícího úderu na letiště se nakonec plánovači "vypořádali" také. Prostě si řekli, že to budou ignorovat a dělat plány jako by se už protizbraň našla.

A na závěr poznámku, sice se obvykle v nácvikách VS objevovalo, že útok na západní Evropu následuje až po útoku NATO, ale prakticky se skoro tato fáze neřešila. Obvykle se bralo, že se první útok "ustál" a pak se přešlo do protiútoku. Realita měla být taková, že jako první zaútočí vojska VS, přesně podle strategických plánů SA, která si vzala poučení z Barbarossy, že kdo udeří jako první, způsobí nepříteli zásadní ztráty.

[Dzin]

skelet: Jen poznámka, v první válce v zálivu bylo 90 procent použité letecké munice ve formě neřízených pum a raket (někdy se uvádí i 95 procent). A efektivita leteckých úderů nebyla nijak nízká. Podobně i v Jugoslávii, teprve tažení v Afghánistánu tento poměr změnilo.

A ještě jednu věc, na kterou jsme narazili v jiném tématu, jak na tom byla VS v oblasti stravování? Co mám informace, tak platilo, že důstojníci měli jiné dávky, než mužstvo (kvalitnější potraviny, větší porce, lepší stolování atd.). Jiný postup (důstojník jí stejně jako jeho muži) byl spíše iniciativou jednotlivců, než systémový projev. Část přispěvatelů mě v tom odrazovala, někdo mi dával za pravdu.

[skelet]

Dzine právě na to jsem narážel, jak u neřízené munice, tak i o protiopatřeních proti letectvu. Prostě ani jedna strana by to neměla jednoduché a obě by řešily "neřešitelné" situace.
Argonantus: ty lodě s Tomahawky jsou sice fajn, ale musíš vzít do úvahu, že v té době by se nad Evropou a blízkým okolím prohánělo přes stovku Tu-22M s protilodní výzbrojí, pak párset Su-24M s protilodní výzbrojí etc. Takže na hladinové loďstvo bych moc nesázel, na počátku konfliktu rozhodně ne .. to spíš na ponorky... No a B-52 by taky ze začátku měly rovněž jiné starosti než posílat své AGM-86 (byly vůbec v té době s konvenčními hlavicemi?) na tankovou divizi. Pro ně by byly důležité vlaková nádraží, mosty, přístavy a města.. O tankové vojska by se staraly F-111, F-4E/G, F-16, F-15, A-7, A-10 etc.

[Franz Trubka]

No co se tyka stravovani oficiru a kupodivu i absiku, chodili jsme v letech1976-77 v kasarnach Plzen-Slovany do VZK mimo kasarna, od pondeli do soboty.Nic jsem jako zakladak neplatil.
Varili tam civilove a nikdy v zivote jsem si tak nezral. V nedeli jidlo z kuchyne pro vojaky, "kvalita" se ani po tech letek neda komentovat.
Na vyjezdech ven jedli vsichni stejne jidlo, dustojnk nedustojnik. Snad to meli lepe podane v trochu kulturnejsim prostredi.
V prubehu let jsem byl trikrat na cviceni,dvakrat v Zamberku a jednou v Jicine.
Vsude se jedlo jidlo z jedne kuchyne, vojsko a dustojnici samozrejme oddelene
PS: v roce 1976 bylo mozno v dustojnickych jidelnach a armach prodavat pivo sedmicku, stala 90 haliru a vychlazena se docela dala pit

[Polarfox]

letadlovky by byly loveny na moři kombinací ponorek a Tu-22. Měly by problémy samy se sebou, na tož aby lítaly někde nad ČSSR

Argonantus: ty lodě s Tomahawky jsou sice fajn, ale musíš vzít do úvahu, že v té době by se nad Evropou a blízkým okolím prohánělo přes stovku Tu-22M s protilodní výzbrojí, pak párset Su-24M s protilodní výzbrojí etc. Takže na hladinové loďstvo bych moc nesázel, na počátku konfliktu rozhodně ne .. to spíš na ponorky... No a B-52 by taky ze začátku měly rovněž jiné starosti než posílat své AGM-86 (byly vůbec v té době s konvenčními hlavicemi?) na tankovou divizi. Pro ně by byly důležité vlaková nádraží, mosty, přístavy a města.. O tankové vojska by se staraly F-111, F-4E/G, F-16, F-15, A-7, A-10 etc.

každý chleba je o dvou kůrkách

Právě protože je to chleba o dvou kůrkách, tak se to stejně dobře nedá odbýt masou Tu-22 a ponorek. Záleží na tom, kde by dotyčné lodě NATO operovaly, zda-li by se k nim Rusové dokázali tak snadno dostat (přeci jen mohutná námořnictva NATO atd. tam nejsou jen pro srandu králíkům), co by trefily a do jaké míry by jejich operace byly narušeny. Něco jiného je lovit osamělý americký svaz někde plácnu v Severním moři smečkou nadržených ponorek a Tu-22 a něco jiného prokousat se k němu přes polovinu Evropy. Pokud v tu chvíli základna Tu-22 ještě vůbec žije.

I s těmi základnami NATO, masami sovětských letadel atd. ...ani VS by nebyla beze ztrát, týlová infrastruktura může nechutně utrpět a to celé pečlivě naplánované fáze může hodit zcela do kopru. Je tam strašně moc proměnných a většinou se na to ale spíše nazírá z pohledu "NATO vše vychází" nebo "VS vše vychází". Takže je možné třeba Argonanta uklidňovat, jak bylo rozplánováno to a ono krytí, ale stačí aby NATO nefungovalo tak, jak mělo dle pečlivě připravených pajduláčkoplánů, vznikne zásek a Argonantus bude na kaši i se svou jednotkou...což platí pro obě strany konfliktu. Ve válečných plánech VS jsme si v čase T+XX už měli pomalu cachtat nohy v kanálu La Manche, ale nikdo tomu reálně moc nevěří a každý tak trochu počítá s tím, že značná část ČSLA by už v tu dobu byla spíše na onom světě. Trošku schizofrenie ne? A přesto se spíše většinou operuje s tím jak by to bylo, kdyby La Manche...tj. ideálním stavem.