35 let od akce "Krkonose"
http://zpravy.aktualne.cz/domaci/pred-p ... position-1
EDIT od Pátrače: Tato operace je někdy připomínána jako důkaz všeho možného. Osobně si myslím, že pravda je jasná. Byla to demonstrace připravenosti naší armády či její vybrané části vstoupit na území PLR v případě, že polské vedení nepřijme opatření k potlačení rozjetého protisocialistického a protisovětského hnutí. Celé to proběhlo v několika dnech a v krajně špatných povětrnostních podmínkách, a to 6. až 9. prosince 1980. Já byl tehdy rok a pár měsíců na střední škole a dlouho mi leželo v hlavě, proč z rovna v prosinci máme obden bojové poplachy a podobné radovánky.
Pan Minařík ve své odpovědi na dotaz k tomuto cvičení či spíše „cvičení“ uvádí, že celý tento cirkus se rozběhl už 1. prosince poradou na Generálním štábu Sovětské armády v Moskvě, kterou řídil jeho náčelník maršál Ogarkov. Za ČSLA se toho účastnil generálplukovník Miroslav Blahník, náčelník generálního štábu.
Bylo to dobře vymyšleno. Cvičení mělo proběhnout ve dvou částech:
primo: samostatná divizní taktická cvičení na území armád zúčastněných států, která se toho měla účastnit. Ta měla trvat pět a šest dnů. Po jejich ukončení měla přijít druhá fáze mělo nastoupit:
secundo: frontové velitelsko-štábní cvičení se soustředěním vojsk na území Polska v době jednání v Moskvě bez uřčení délky této fáze.
Předpokládané síly:
- pět až šest divizí Sovětské armády z toho jedna ze složení Střední skupiny vojsk dislokované u nás doma, tedy Argonante ne celá tato skupina, tozpadla by se bojová pohotovst celého frontu a to nešlo,
- čtyř divizí Polské lidové armády což považuji za bezbřehý optimismus, když tohoto jednání se účastnil i polský náčelník generálního štábu. Aspoň Poláci věděli z první ruky, co je čeká
- dvou našich divizí, jak uvidíme dále, byly to divize od 1. armády a to 1. a 9. tanková
- jedné divize Národní lidové armády NDR
Signál k zahájení druhé fáze a překročení polských hranic měl vydat sovětský generální štáb. Naše dvě divize jak už jsem uvedl, 1. a 9. tanková divize byly řízeny přímo velitelstvím Západního vojenského okruhu. Pokud by došlo k tomuto pokynu po ukončení první fáze, měla 1. tanková divize směřovat do výcvikového prostoru Zagaň, kde se mělo cvičit s polskými jednotkami. Potom měla tato divize přeskočit do prostoru Opole. 9. tanková divize se měla rozmístit na jih od Katovic.
Když se generál Blahník 2. prosince vrátil z toho moskevského sabatu, svolal shromáždění vybraných funkcionářů ministerstva, generálního štábu, a obou okruhů. Zde byly vydány pokyny pro přípravu obou divizí na cvičení:
- prostory rozmístění po vyvedení ze stálých posádek,
- osy přesunu a časové kalkulace,
- téma cvičení, kterým mělo být, cituji:
„ uvedení vojsk do zvýšené bojové pohotovosti, přesun a zasazení do sražení s následným rozvíjením útoku do operační hloubky“.
Kdy to proběhne zatím nebylo jasné, čekalo se na pokyn od velkého soudruha. Armádní generál Martin Dzůr, tedy ministr národní obrany, ale prezidentovi hlásil, že očekává cca týden na přípravu štábů a vyčleněných vojsk.
Už ve dnech 4. a 5. prosince provedla styčná skupina pod vedením zástupce velitele Západního vojenského okruhu generála Gottwalda rekognoskaci na území Slezského vojenského okruhu. Tedy něco takového, jako na jaře roku 1968 provedli sovětští generálové u nás v rámci soudružské návštěvy. V náš prospěch mluví alespoň to, že se to nedělo za zády polských vojáků, ti byli přítomni. Součinnost s polskou 11. tankovou divizí zabezpečil náčelník štábu 1. armády generál Vacek.
V náš neprospěch zase mluví to, že pláci sami nedělali vůbec nic a naši důstojníci se pohybovali v civilních oděvech.
Jako druhý bod co bych viděl mluvit v náš prospěch, je to, že generál Gottwald ve své zprávě z této rekognoskace jasně uvedl, že toto cvičení budou polští vojáci chápat jako cizí intervenci. Tím prokázal velkou míru rozumu. Ale zatím ho nikdo neposlouchal.
A tak ministr Dzůr vydal už 5. prosince nařízení veliteli Západního vojenského okruhu generálovi Veselému s úkolem, cituji:
„zpracovat, provést a řídit taktické cvičení dvou tankových divizí s vojsky na plných počtech“ s dobou pohotovosti k zahájení cvičení 6. prosince v 15.00“. A bylo vymalováno.
Cvičení s názvem „KRKONOŠE“ bylo zahájeno 6. prosince v 17.00 vyhlášením bojové pohotovosti. A začal velký šupec zvaný škatule škatule hejbejte se.
- už v noci se do sestavy hlavních sil přesunuly 11. msp z Klatov, 74. msp z Karlových Varů a 9. pzpr z Vimperka
- přesun operační skupiny štábu okruhu z Tábora do Kuřivod ve VVP Mimoň začal 7. prosince od čtyř hodin odpoledne a skončil 8. prosince ve dvě ráno.
- hlavní síly začaly stálé posádky opouštět 7. prosince v 19.00.
1. tanková posílená 74. msp od 20. motostřelecké ve čtyři odpoledne 8. prosince a rozmístila se na určených místech v prostoru Mimoň. 21. tankový pluk zůstal v mateřské posádce.
9. tanková posílená 11. msp od 2. motostřelecké to měla horší, zaujala určené prostory ve středních a východních Čechách až 8. prosince v jedenáct v noci. Také zde jeden tankový pluk zůstal v mateřské posádce. CO kdyby – vojska NATO nikdy nespí. Extrémní zimní počasí a díky časové tísni mizerná rekognoskace pochodových os se přesuny divizí zpozdily 2,5 hodiny u 1. tankové a o 6,5 hodiny u 9. tankové.
Jinak to bylo v dané době, roční době a rychlosti jakou to vše bylo rozjeto, překvapivě velké. Posádky opustilo:
- 17 309 osob,
- 541 tanků,
- 261 BVP,
- 335 OT
- 139 dělostřeleckých prostředků.
V prostorech rozmístění vyvedené útvary zahájily reorganizaci a obnovu sil lidí a bojeschopnosti techniky. Jenže dne 9. prosince ministr národní obrany generál Dzúr nařídil cvičení ukončit. Krajně naštvané divize to tentokrát udělaly v klidu a pořádně.
1. tanková se vrátilo do mateřských posádek 12. prosince v na poledne a 9. tanková byla čipernější a stihla to do 10. prosince tří hodin odpoledne.
A jak bylo v naší armádě zvykem, byl zahájen proces hodnocení cvičení, hledání viníků nedostatků a hon na skryté škůdce.
Vojensko-odborný rozbor cvičení provedl už 16. prosince tehdejší velitel Západního vojenského okruhu generál plukovník František Veselý. Rozbor byl jasný: technický stav vozidel byl krajně nedobrý: bylo zaznamenáno 328 vynucených technických zastávek – rozumějme poruch - což se týkalo:
- 80 tanků což je 14,78%
- 122 BVP/OT což dokonce 20,46 % a to už je opravdu hodně
Nejhůře dopadly motostřelecké pluky.
Jako špatnou hodnotil
- plánovací činnost štábů
- doplňování zásob ve vojscích v zimních podmínkách
Nejvíce byla kritizována sice jediná, ale o to horší mimořádná událost, při níž zahynuli čtyři příslušníci 9. tankové divize.
Druhá fáze nikdy nebyla spuštěna.
Osobně si myslím, že na rozdíl od nás v roce 1968 pro které byla invaze naprostým šokem, Poláci něco takového už čekali delší dobu a jasně dali najevo že jejich armáda bude bojovat. Navíc vyhlášení stanného práva generálem Vojcechem Jeruzelskim, za které Poláci zaplatili krutou daň, internacionální zásah znemožnilo. Jeruzelského za tuším soudili nebo soudí, ale jeho rozhodnutí Poláky ušetřilo jejich vlastního srpna 1968. Bylo to Poláci Polákům, tedy to zůstalo u nich doma.
Mapa této šílenosti je v nějakém prastarém vláknu na Palbě, které umí vydolovat z hlubin Palby Skelet.