skelet píše:Nicméně úprava pumovnice pro jadernou bombu by byla brnkačka.. tedy pokud by se do té pumovnice nějaká vešla.
Jak se to veme. Brnkačka asi ne, ale všechno jde, jen malé děti ne, těm to trvá rok. To by šlo říci, že by byla brnkačka upravit pumovnici F-102 pro jadernou pumu. A shodnem se na tom, že je to pitomost, že? Ta koncepce je podobná. Podobně jako je prostě blbost jaderná puma na MiGu-31... Zavěšení a použití jaderné zbraně není jen o tom, jestli ji tam pověsím. Při hrubé nadsázce jde říci, že ji přidrátuju třeba na Blaníka, ale její použití, bezpečnost, podpora.. jsou relativně složité věci, pro to je třeba poměrně dost času a peněz. Jak ve Spojených státech, tak v sojuzu byly tyto testy a koncepce použití poměrně obsáhle testovány typ od typu. To jsou stovky hodin letů s maketami, uzpůsobení, případně vývoj zbraně pro ten který typ atd. atd. atd.
skelet píše:Navíc externí podvěs je u takového letadla (logicky) ptákovina. .
V tomhle případě jistě, pokud by vznikla úročná verze na bázi A-12, tak by jistě šlo o interní provedení pumy. Vidíme to na základních prostředcích jaderného napadení u Spojených států té doby. Šlo by jmenovat základní představitele F-105, F-111, A-5. U nadzvukových strojů normální. Ale třeba MiG-25 je příkladem toho, že není vše nalinkované. Tam je taq puma ale jaksi navíc.
skelet píše:Aerodynamický odpor by byl velký, nárok na konstrukci letadla a bomby rovněž. Takže by mi do velké míry klesly výkony letadla. Čistá "25" měla maximálku M3.12, ověšená pak M2,8. U SR-71 s podvěsem by to bylo podobné + snížený dolet vlivem vyšší spotřeby motorů.
Maximálka MiGu-25RB s 4xFAB500 byla M2,35, pochopitelně klesl dolet a dostup. Jaderná puma se zavěšovala jedna pod trup, jestli mě paměť neklame (su v práci), tam byl vliv menší, asi, zhruba.. MiMochodem maximálka MiGu-25 je oficiálně M2,85.
Stíhací verze je pochopitelně mimo.
Nelezeme od migu a stíhaček pryč?