PT prostředky za studené války notně přeceňujete. Pokud zvolíme období 1950-1980 kdy se podobné plány dělaly, tak neexistuje žádné automatické navedení, nexistuje žádný laser, poloautomatika je hot novinka poslední dekády a dostřel težce pod 2 km a rychlost mnohdy podzvuková. Na druhé straně jede např. šilka a za tanky jde rojnice. Stačí aby jeden čučík zahlédl dýmovou stopu upozoril osádku šilky, a protitanková střela už nedoletí. Ne že by snad šilka sestřelila raketu, ale z obsluhy, u kterých stopa začíná, zůstane mleté maso do karbanátků. 23mm je 23mm a raketa bez "pilota" spolehlivě mine.
Nebyla to vůbec sranda a s namořně-leteckou podporou nepočítejte. Operovat v oblasti, kde se plaví desítky moderních (v té době) konvenčních ponorek, v oblasti, kde je problém pro CVN se otočit v plné rychlosti. A to buďte rádi, že nemluvíme o 80tých letech, to by se přes Oskary a Kirovy CVNG ani nedostaly.
Prostě konvenčně NATO nemělo nikdy šanci obstát. Diktatura je vždy výkonejší na tyhle věci než demokracie - dikatura totiž nemusí vysvětlovat, proč je válečný stav, proč válečná ekonomika, když nebojujete, diktatura nemusí platit za zbraně, za práci, vědce donutí makat rychleji efektivněji(násilím), snadno utají neúspěchy a snadno zveličí úspěchy. Diktatura vždy porazí stejně silnou demokracii.
Naštětstí tu byl MAD. Tam to neplatí, tam je jedno jestli jste demokracie nebo diktatura - klíč k likvidaci protivníka drží pár lidí, nepotřebujete na to celý národ a tak toho protivník nemlže využít - až do éry poljuse. Naštěstí to už byl u moci Gorbačev, a ten neměl nejměnší zájem obsazovat NATO, ten chtěl mír protože chtěl budovat, protože neměl v hlavě nasráno jako primitiv Reagan nebo stalinistický tupec Brežněv, protože věděl, že válka je proti člověčenství.
Hold idealista. Naštěstí.
Studená válka vojensky
Moderátor: Julesak
Egypt a Sýrie. Nepoužili klasickou metodu parního válce, ne tak jak je chápána. O té nemůžeme hovořit díky tomu, že měl Izrael lepší logistické zázemí. Egyptu navíc jejich strategie vycházela, dokud nemusel začit řešit intervenci ve prospěch Sýrie.Pegeucko píše:Michan to vzal zbytečně akademicky(a zjevně i Lihově), tak připomenu "pár detailů":
Metodu "lidských vln" zkusily naposledy Číňani a pár raketometů jim názorně předvedlo že tudy cesta nevede.
Na metodu "parního válce - tankových klínů" dojely Egypťani a Syřani i v situaci, že letectvo Izraele bylo silně rozvráceno.
Obrana NATO proti Sovětské tankové převahové taktice nebyla postavena na tancích,ale právě na letectvu a poměru PT zbraní v poměru 1:10. A pokud se řekne Letectvo,zjevně tu mnozí opomíjí pojem VRTULNÍK !!
V obraně tak stály letouny schopné vytvářet v řádu MINUT minová pole + pozemní prostředky s touto schopností, OT s PTŘS, vrtulníky pálící PTŘS "za horizontem"(naváděč vykoukne,najde cíle a jiný skrytě/behem pár sekund pálí),dále spoustu ručních PT zbraní pro údery "ze zálohy" či při přesunech(viz taktika v Afganistánu).
A samozřejmě technicky silnější letectvo NATO prakticky po celou dobu Studené války. Varš.sml.(VS) sice měla typy letounů srovnatelné s letouny NATO, ovšem jejich početní zastoupení v rámci celkových stavů bylo nedostatečné !!
Na místě je také připomenout,že "nečekaný úder" je celkem fikce, protože shromažďování sil dostatečných pro frontální útok či mobilizace se NEDÁ UTAJIT ANI PŘEHLÉDNOUT !! I koncentrace sil v rámci takových akcí jako byly cvičení "Štít-nějakýrok" je stále nedostatečná k maskování něčeho podobného. Tj NATO by mělo čas mobilizovat a připravit se na obranu.
Stejně tak je třeba připomenout, že armády VS byly z větší části vyzbrojeny typy T54/55 , který vezl munici rovnou za čelním pancířem - výbuch střeliva v jednom byl tak nebezpečný i ostatním vlastním tankům v okolí.
Srovnávat pak počty tanků NATO a VS je celkem zbytečné. Tanky NATO nebyly určeny na přímé střety v OBRANĚ. Na obranu byly určeny ty výše zmíněné síly a tanky NATO by zatím vyčkávaly "v záloze". Jejich nasazení by přišlo až v rámci protiútoků proti silně redukovaným stavům tanků ostatními PT prostředky NATO.
Celkem bych nebral v potaz ty různé "moudré výroky" v různých katastrofických filmech, že útok VS proti NATO by šel zastavit POUZE pomocí taktických jaderných zbraní. NATO mělo dost prostředků, jak se podobnému útoku postavit i KONVENČNĚ !!
PT zbraně jsou sice dobrá věc, ale jsou obecně značně přeceňované. Jejich hlavní výhoda je, ne že zničí jakýkoliv tank, ale že dokáží pěšákovi či jiným druhům technyky možnost tank ohrozit.
Srovnávat možnosti partyzánské války v Afghánistánu a v Evropě je liché, Evropa je pro to daleko méně vhodná. Navíc sama partyzánská válka nedokáže okupanty vyhnat k tomu by bylo potřeba více a protivník by byl také daleko silnější než v případě Afghánistánu.
Nazávěr, uvažovat o válce Varšavská smlouva/NATO jako o konvenční nelze. Byla by atomová. Sověti s nimi prostě počítali už od samého začátku, jejich armáda touto koncepcí boje žila.
Zahájit tedy válku bez předstihujícího jaderného úderu bylo pro SSSR nemyslitelné. V takovém případě by letectvo NATO hrálo minimální roli, z jednoduchého důvodu, přestalo by existovat. Jediné, které by mu mohlo uniknout a má cenu s ním počítat, jsou letadla na letadlových lodích.
Naprosto obdobně je to ze strany NATO. ZDe byla taktika Štítu a Meče. Původně to bylo tak, že konvenční (armáda) Štít zastaví útok a jaderný Meč nepřítele rozdrtí. Jenže se ukázalo, že prostě NATO nemá konvenční armádu tak silnou, aby byla schopná SSSR vzdorovat jinak, než v omezeném konfliktu. Proto došlo ke změně. Jaderný Štít měl nepřítele zastavit a konvenční Meč poté zbytky rozdrtit. Znamená to tedym že obě strany s možností jaderného úderu na taktické a operační úrovni počítali už v samých počátcích války.
Uvažovat o konvečním konfliktu (pokud by jsme to brali čistě akademicky, dejme tomu, potom jsem spíše zastáncem vítězství SSSR, případ reálnějšího scénáře je jiná věc) nelze, protože už sama existence jaderných zbraní výrazně modifikovala plány a přípravy obou stran na válku.
Co já jsem četl, my jsme měli být první vlna i s dalšimi zeměmi v paktu a SSSR by to co by ,,nešlo,, jako druhá mohutná všečistíci vlna vyčistila sakum prásk. A pravdu má Dzin, byla by to atomová válka. Nepřímo mi to potvrdili i důstojníci, když jsme převáželi tanky ze skladu náhr. pluku a já tam viděl uložené 34 a ofrňoval jsem nad níma nos: Bylo by vám líp v něm, nebo mimo tank, kdyby vypukla atomová válka? Už jsem byl ticho. Naše armáda jako s ostatními v prvním sledu by vykrvácela, ovšem pak by nastoupila armáda z východu. Nevím ale, co by člověk po tom ohromném průseru v Evropě a možná na celé Zemi chtěl dělat a žrát.
Tak jsem tak nějak prošel internet a je zajímavé, že se dají najít nějaké věci do těch 70. let potom už není nic. Jako by měla přijít zkáza v podobě atomu. Do té doby si NATO, hlavně US forces byly hodně jisté že zastaví celou VS a to hlavně díky svému jadernému arzenálu, který je citován vždy na prvním místě. Myslím že s tím zakrývali svoji slabost po stránce konvenční výzbroje, i když......
Jenom když člověk čte ty věci tak mi stále z toho vychází jak nejednotné NATO bylo a je. Většina věcí je psána „musíme předložit našim spojencům“, „musíme je přesvědčit“ atd. Prostě evropské země nebyly ochotny tolik investovat do výdajů a do přípravy na válku.
Do toho Francie, která opustila vojensky NATO, tím jim vyvstal obrovský problém, že již nemohli ovlivňovat její vývoj ohledně zavádění potřebné techniky. Spolupráce se zhoršila kvůli jazykové bariéře. US věřili že jsou jejich spojenci a stále počítali s jejich vojenským arzenálem. Jaderné zbraně a ponorky na to měli. Pozemní vojsko podle všeho co jsem viděl nebylo až tak super vybavené se svými tančíky a OT.
Ostatní země, jako Turecko a Řecko, nebrali do 70.let v potaz, protože byly slabě vyzbrojené a až od 70.let do nich začli amíci investovat. Teď k tomu Španělsko, Portugalsko a Itálie, co tam bylo za armádu ani nemluvit. Velká Británie byla dobrá jako ekonomický spojenec a logistická základna.
Američani věřili že díky přítomnosti svých vlastních vojsk příval VS zastaví. K tomu jim v roce 1968 měli pomoci strategické a operační jaderné zbraně a konvenčí výzbroj, nevhodný terén evropského válčiště, dva svazy kolem letadlových lodí, tři samostané letky v jižním sektoru, 7 leteckých pluků ve střední Evropě, chtěli vybudovat dalších 6 obrněných divizí, 3 živé a 3 uložené, dále mohli po 90 dnů zásobovat svoje spojence(tzn.11 divizí), spoléhali se na silné námořnictvo spojeneckých zemí.
Celkem 1.194.000 US vojáků a 1.900.000 ostatních NATO zemí proti 2.800.000 z VS(celosvětově).
Převaha taktických letadel(bez bombardérů) byla na straně NATO a to 11 368 ku 8 737, k tomu ale měli sověti dalších až 2.500 starších modelů letadel.
Dále měli američani 2x větší zásoby než jejich spojenci!!! Z toho plyne jak celá obrana stála víceméně na nich.
Těch operačních jaderných zbraní bylo v roce 1968 okolo 7tisíc ks od 155mm houfnic až po Pershingy.
Jenom když člověk čte ty věci tak mi stále z toho vychází jak nejednotné NATO bylo a je. Většina věcí je psána „musíme předložit našim spojencům“, „musíme je přesvědčit“ atd. Prostě evropské země nebyly ochotny tolik investovat do výdajů a do přípravy na válku.
Do toho Francie, která opustila vojensky NATO, tím jim vyvstal obrovský problém, že již nemohli ovlivňovat její vývoj ohledně zavádění potřebné techniky. Spolupráce se zhoršila kvůli jazykové bariéře. US věřili že jsou jejich spojenci a stále počítali s jejich vojenským arzenálem. Jaderné zbraně a ponorky na to měli. Pozemní vojsko podle všeho co jsem viděl nebylo až tak super vybavené se svými tančíky a OT.
Ostatní země, jako Turecko a Řecko, nebrali do 70.let v potaz, protože byly slabě vyzbrojené a až od 70.let do nich začli amíci investovat. Teď k tomu Španělsko, Portugalsko a Itálie, co tam bylo za armádu ani nemluvit. Velká Británie byla dobrá jako ekonomický spojenec a logistická základna.
Američani věřili že díky přítomnosti svých vlastních vojsk příval VS zastaví. K tomu jim v roce 1968 měli pomoci strategické a operační jaderné zbraně a konvenčí výzbroj, nevhodný terén evropského válčiště, dva svazy kolem letadlových lodí, tři samostané letky v jižním sektoru, 7 leteckých pluků ve střední Evropě, chtěli vybudovat dalších 6 obrněných divizí, 3 živé a 3 uložené, dále mohli po 90 dnů zásobovat svoje spojence(tzn.11 divizí), spoléhali se na silné námořnictvo spojeneckých zemí.
Celkem 1.194.000 US vojáků a 1.900.000 ostatních NATO zemí proti 2.800.000 z VS(celosvětově).
Převaha taktických letadel(bez bombardérů) byla na straně NATO a to 11 368 ku 8 737, k tomu ale měli sověti dalších až 2.500 starších modelů letadel.
Dále měli američani 2x větší zásoby než jejich spojenci!!! Z toho plyne jak celá obrana stála víceméně na nich.
Těch operačních jaderných zbraní bylo v roce 1968 okolo 7tisíc ks od 155mm houfnic až po Pershingy.
"Will screw them hard, fast, and in an elegant manner."
Major General Haim Bar-Lev 1967
Dej mi čas. Něco k tomu mám ale musím to projít.
Jenom dodatek, američani věděli, že po provedení mobilizace bude mít VS v M+30 početní převahu ve výši 17 až 37% v bojových jednotkách a tancích! A dále se báli zmobilizovaných záloh svých spojenců, jak tvrdí, cituji:
" Also, the quality of our Allies´ mobilized forces is low", přeloženo: "Kvalita mobilizovaných spojeneckých sil je nízká".
Tady je vidět že konvenčně by jsme to zvládli.
Jenom dodatek, američani věděli, že po provedení mobilizace bude mít VS v M+30 početní převahu ve výši 17 až 37% v bojových jednotkách a tancích! A dále se báli zmobilizovaných záloh svých spojenců, jak tvrdí, cituji:
" Also, the quality of our Allies´ mobilized forces is low", přeloženo: "Kvalita mobilizovaných spojeneckých sil je nízká".
Tady je vidět že konvenčně by jsme to zvládli.
"Will screw them hard, fast, and in an elegant manner."
Major General Haim Bar-Lev 1967
Ještě je třeba dodat jednu důležitou věc. Zázemí. Pokud vezmeme v potaz, že Střední evropa od Rýna po Vislu by byla válečná zóna, lze tvrdit, že jdiným dodavatelem náhradní techniky by moly být továrny v Uralské oblasti SSSR a továrny na americkém kontitnetě. Evropa by nebyla schopna dodávat nic, protože by vzájemné bombardování průmysových komplexů vylučovalo efektivní výrobu.
To naráží na 2 smutné fakty pro NATO:
1) Přepravní kapacita železnic je mnohem větí než přepravní kapacita lodí, zejména v rychlosti vyniká
2) Zbraně USA byly až příliš kompikované a vykazovaly (pro obecně tupější američany) znaky značné neefektivity a nízké invence.
Prostě stroje měli špičkové, to jo, ale spíše pro přehlídky. Pro válku je opravdu na nic, když máte resurs motoru stíhačky 1000 hodin, nebo motoru tanku 20000 km, když se stroj nedožije ani desetiny této hodnoty. Zatímco koncepce maximální jednoduchosti na ruské straně sice vedla k horším vzájmným poměrům, ovšem v případě totální války je vám to jedno. Pokud je poměr 2:1 a výrobní poměr 1:5 tak to prostě převálcujete silou.
Jeden příklad za všchny - Mig-25 stíhač pro vysoké rychlosti byl kvalitně opracován pouze na místech, kde by nekvalitní způsobilo fatální změnu areodynamiky či ještě hůře. Nicméně se ušetřily efektivně zdroje a hlavně čas. V totální válce by USA nestíhala dodávat stroje, SSSR bez problémů.
Dalším problémeme byla paradoxně vyšší úroveň elektrotechnického vybavení amerických strojů(např. elektronické střelecké počítače, CRT zobrazovače atd... Vycvičené osádce to sice umožnilo být mnohem efektivnější, ovem nelze počítat, že by prvosledové a tedy vycvičené jednotky vydržely dlouho. Pak by nastoupili čerství odvedenci a zálohy, kteří novému ovládání nerozuměli a čím méně jste je museli naučit, tím rychleji jste byli připraveni.
Prostě nejen z těchto faktorů jsem už dávno došel k závěru, že RVHP budovala armádu přesně tak, aby levně rozmetala vybavenější, technicky vyspělější a bohatší NATO armádu.
To naráží na 2 smutné fakty pro NATO:
1) Přepravní kapacita železnic je mnohem větí než přepravní kapacita lodí, zejména v rychlosti vyniká
2) Zbraně USA byly až příliš kompikované a vykazovaly (pro obecně tupější američany) znaky značné neefektivity a nízké invence.
Prostě stroje měli špičkové, to jo, ale spíše pro přehlídky. Pro válku je opravdu na nic, když máte resurs motoru stíhačky 1000 hodin, nebo motoru tanku 20000 km, když se stroj nedožije ani desetiny této hodnoty. Zatímco koncepce maximální jednoduchosti na ruské straně sice vedla k horším vzájmným poměrům, ovšem v případě totální války je vám to jedno. Pokud je poměr 2:1 a výrobní poměr 1:5 tak to prostě převálcujete silou.
Jeden příklad za všchny - Mig-25 stíhač pro vysoké rychlosti byl kvalitně opracován pouze na místech, kde by nekvalitní způsobilo fatální změnu areodynamiky či ještě hůře. Nicméně se ušetřily efektivně zdroje a hlavně čas. V totální válce by USA nestíhala dodávat stroje, SSSR bez problémů.
Dalším problémeme byla paradoxně vyšší úroveň elektrotechnického vybavení amerických strojů(např. elektronické střelecké počítače, CRT zobrazovače atd... Vycvičené osádce to sice umožnilo být mnohem efektivnější, ovem nelze počítat, že by prvosledové a tedy vycvičené jednotky vydržely dlouho. Pak by nastoupili čerství odvedenci a zálohy, kteří novému ovládání nerozuměli a čím méně jste je museli naučit, tím rychleji jste byli připraveni.
Prostě nejen z těchto faktorů jsem už dávno došel k závěru, že RVHP budovala armádu přesně tak, aby levně rozmetala vybavenější, technicky vyspělější a bohatší NATO armádu.
Síly rozmístěné v Evropě
Je třeba říct, že síly rozmístěné v Evropě měly přibližně stejnou velikost, přesto existovaly důležité rozdíly ve vybavení, struktuře a kvalitě.
První rozdíl byl v poměru pracovníků logistiky vůči bojovým jednotkám, který byl u NATO jednotek o trochu vyšší, hlavně kvůli tomu že US měly pomalu 2 x větší logistické zabezpečení než měly evropské státy.
Poměr logistů k bojařům ve střední Evropě
US Francie ostatní NATO NATO celkem
1.4:1 0.4:1 0.69:1 0.80:1
VS celkem USSR ostatní VS
0.74:1 0.67:1 0.82:1
Myslím že tento poměr není až tak rozhodující neboť v americké armádě musí být na všechno specialista. Ne jako u nás, že si řidič vymění sám kolo apod.
NATO jednotky měly v určitém období výhodu v tréninku oproti VS a to kvůli tomu že VS přicházeli rekruti a ti neměli žádný výcvik a proto z pohledu US byli nepoužitelní.
Celkem logické, ale myslím že všechny armády se záklaďákama mají stejný problém. Takže v tuto dobu by asi NATO stálo na US a to by asi bylo dost málo.
Z důvodu většího soustředění na tankové jednotky oproti mechanizovaným vojskům, měla VS skoro 2x větší převahu v tankových jednotkách a naopak. Podle dobových pramenů američané tvrdili že jejich tanky jsou o trochu lepší v soubojích než tanky VS. Na druhou stranu NATO spoléhalo na více mechanizovaných jednotek s protitankovými zbraněmi, miny a taktickou leteckou podporu k zastavení tanků – US army měla v Evropě 36% tankových jednotek ze svých jednotek na rozdíl od SSSR, které jich mělo 56% z celkového počtu ve Východním Německu.
Jediné co neuměli odhadnout co by VS získala/dosáhla jenom použitím těchto tankových sil.
NATO mělo rozhodující taktickou leteckou převahu. Ve VS byla většina stíhaček s krátkým doletem a nízkou nosností. Naproti tomu letadla NATO byla víceúčelová, s dobrou nosností a doletem a stejnými nebo lepšími možnostmi v leteckýh soubojích.
podplukovník gšt. Ing. Jiří H a l a š k a výňatek z jeho účasti na cvičení NATO
Cituji:
„Při vedení operace či boje v NATO velitelé mnohem volněji přecházejí od jednoho druhu bojové činnosti k druhému. Markantní je to zejména u obrany, kdy protiútoky jsou velice časté již na nižších stupních. Zažil jsem na cvičení i provedení divizní protizteče, při poměru sil 1,5 : 1 v neprospěch obránce. Velmi časté jsou protizteče i při vedení boje na zdrženou. Při vedení rozsáhlejších operací jsou velmi často síly soustřeďovány na hlavním směru, přičemž rozsáhlé úseky prostoru zodpovědnosti jsou pouze kontrolovány respektive střeženy pěšími či průzkumnými jednotkami. Průzkumné jednotky v NATO vůbec plní podstatně více bojových a neprůzkumových úkolů než u nás.“ Konec citátu.
Tenhle příklad hovoří sám za sebe. Jenom zkušenosti z „největšího „ historického cvičení na světě ve 40.letech minulého století vzešly zkušenosti, že na dobře zakopaného nepřítele bylo třeba až 10 více vojáků.
Milan Hulík, Neviditelný pes, o knize Československá armáda na Rýně
Cituji:
„Československá lidová armáda měla v 60. letech ve zbrani přes 200 000 mužů, z toho letectvo asi 50. 000. To byl tzv. mírový stav a jiný nikdy nepoznala. V plánovaném válečném stavu měla mít armáda asi 580 000 vojáků. Tvořili 1. a 4. armádu, 2. vojenský okruh,10. leteckou armádu, 7. armádu protivzdušné obrany státu a řadu útvarů přímo podřízených ministerstvu národní obrany. Šlo o značnou vojenskou sílu, navíc elitní, a ČSLA byla také považována ze strany NATO za nejkvalitnějšího protivníka. V tancích byla převaha Varšavské smlouvy zdrcující a skutečnost, že německý tank Leopard I přijatý do výzbroje v r. 1965 překonával svými parametry čsl. armádou používané tanky T 54 a T 55, nebyla při kvantitativní převaze sovětských „Téček“ rozhodující. Také kanonový stíhač tanků KanJPz 4 neměl na východní straně konkurenta. Čsl. transportéry OT-62 Topas byly schopny vést palbu jen pěchotními zbraněmi dopravovaného družstva a neměly oproti obdobným transportérům NATO vlastní výzbroj. Před válkou nejlepší dělostřelectvo v Evropě, slavné škodovácké kanony a houfnice i v modernisované podobě poněkud zastaraly proti americké dělostřelecké výzbroji, kterou používaly armády NATO.
A letadla? Sovětská stíhačka MiG 21 je experty považována v celkovém přehledu vojenských letadel za třetí nejlepší letadlo vůbec a o jejích kvalitách svědčí to, že teprve nedávno byly v ČR poslední migy vyřazeny z činné služby. Americké protějšky F-105 a F-104G však měly náskok v tehdy se rozvíjející letecké elektronice a raketové výzbroji, jakož i v zavedení vícehlavňových rotačních kulometů, které ještě zůstávaly důležitou zbraní letadel. Rozhodující zbraní vojáka je však jeho osobní zbraň, kterou se ve všech poválečných armádách stala tzv. útočná puška (v ČR stále nepřesně označovaná jako samopal). Tento typ zbraně kombinující klasický samopal s automatickou puškou odstranil dvojí typ náboje a spojil výhody obou zbraní. ČSLA jako jediná ve Varšavské smlouvě měla vlastní lehké zbraně, osobní zbraní vojáka od konce 50. let byla útočná puška vz. 58 (ráže 7,62), všechny ostatní východní armády byly vyzbrojeny sovětským Kalašnikovem. Bundeswehr měl od r. 1959 jako základní zbraň útočnou pušku HK G3 (Heckler-Koch), tehdy zbraň na úrovni čsl. modelu 58 v téže že ráži, ale její stavebnicové uspořádání ji dovolovalo vyrábět v nejrůznějších verzích, což jí dávalo mnohem širší možnost uplatnění. A navíc, v roce jejího zavedení se začal zkoušet její nový model v ráži 5,56, který se později stal standardní ráží NATO kompatabilní s municí do amerických zbraní M16. Na tuto moderní ráži, ve které se vyrábí i modernizovaný Kalašnikov 74, československá, ani dnešní česká armáda doposud nepřešla, čímž její pěchotní výzbroj beznadějně zastarala.“ Konec citátu.
Mobilizační doplnění
NATO VS VS podle US standartů
M-Day 619tis. 628tis. 628tis.
M+15 906tis. 1.2mil 878tis.
M+30 1.03mil 1.4mil 1.2mil
M+90 1.31mil 1.48mil 1.48mil
Sověti by byly schopni doplnit v průběhu M+30 až M+36 14 divizí, a tím by se VS dostala až na oněch 1.4mil. V M+30 by rozdíl bojových schopnosti NATO byl o 30 až 40% menší než VS.
V takticém letectvu by situace byla vyrovnaná až do M+30, kdy by američani byli schopni dodat o 2tis letadel víc než SSSR.
Jak psal cernakus, největším plus byla pro VS vlaková doprava, i když NATO vědělo o rozdílném rozměru kolejí v SSSR vůči zbytku Evropy, tak měli zjištěno, že překládací stanice fungující velice dobře a ke zdržení by nedošlo. Určitě by se z těchto překladišť staly vhodné cíle.
Jenom pro doplnění:
Na základě „klidného“ ovzduší 60.let chtěli američani stáhnout z Evropy 250tis. vojáků, z celkových 300tis. Po invazi do ČSSR tento počet zůstal stejný. Hlavním důvodem stažení vojsk byla finanční zátěž US rozpočtu, která činila 12 miliard USD.
Je třeba říct, že síly rozmístěné v Evropě měly přibližně stejnou velikost, přesto existovaly důležité rozdíly ve vybavení, struktuře a kvalitě.
První rozdíl byl v poměru pracovníků logistiky vůči bojovým jednotkám, který byl u NATO jednotek o trochu vyšší, hlavně kvůli tomu že US měly pomalu 2 x větší logistické zabezpečení než měly evropské státy.
Poměr logistů k bojařům ve střední Evropě
US Francie ostatní NATO NATO celkem
1.4:1 0.4:1 0.69:1 0.80:1
VS celkem USSR ostatní VS
0.74:1 0.67:1 0.82:1
Myslím že tento poměr není až tak rozhodující neboť v americké armádě musí být na všechno specialista. Ne jako u nás, že si řidič vymění sám kolo apod.
NATO jednotky měly v určitém období výhodu v tréninku oproti VS a to kvůli tomu že VS přicházeli rekruti a ti neměli žádný výcvik a proto z pohledu US byli nepoužitelní.
Celkem logické, ale myslím že všechny armády se záklaďákama mají stejný problém. Takže v tuto dobu by asi NATO stálo na US a to by asi bylo dost málo.
Z důvodu většího soustředění na tankové jednotky oproti mechanizovaným vojskům, měla VS skoro 2x větší převahu v tankových jednotkách a naopak. Podle dobových pramenů američané tvrdili že jejich tanky jsou o trochu lepší v soubojích než tanky VS. Na druhou stranu NATO spoléhalo na více mechanizovaných jednotek s protitankovými zbraněmi, miny a taktickou leteckou podporu k zastavení tanků – US army měla v Evropě 36% tankových jednotek ze svých jednotek na rozdíl od SSSR, které jich mělo 56% z celkového počtu ve Východním Německu.
Jediné co neuměli odhadnout co by VS získala/dosáhla jenom použitím těchto tankových sil.
NATO mělo rozhodující taktickou leteckou převahu. Ve VS byla většina stíhaček s krátkým doletem a nízkou nosností. Naproti tomu letadla NATO byla víceúčelová, s dobrou nosností a doletem a stejnými nebo lepšími možnostmi v leteckýh soubojích.
podplukovník gšt. Ing. Jiří H a l a š k a výňatek z jeho účasti na cvičení NATO
Cituji:
„Při vedení operace či boje v NATO velitelé mnohem volněji přecházejí od jednoho druhu bojové činnosti k druhému. Markantní je to zejména u obrany, kdy protiútoky jsou velice časté již na nižších stupních. Zažil jsem na cvičení i provedení divizní protizteče, při poměru sil 1,5 : 1 v neprospěch obránce. Velmi časté jsou protizteče i při vedení boje na zdrženou. Při vedení rozsáhlejších operací jsou velmi často síly soustřeďovány na hlavním směru, přičemž rozsáhlé úseky prostoru zodpovědnosti jsou pouze kontrolovány respektive střeženy pěšími či průzkumnými jednotkami. Průzkumné jednotky v NATO vůbec plní podstatně více bojových a neprůzkumových úkolů než u nás.“ Konec citátu.
Tenhle příklad hovoří sám za sebe. Jenom zkušenosti z „největšího „ historického cvičení na světě ve 40.letech minulého století vzešly zkušenosti, že na dobře zakopaného nepřítele bylo třeba až 10 více vojáků.
Milan Hulík, Neviditelný pes, o knize Československá armáda na Rýně
Cituji:
„Československá lidová armáda měla v 60. letech ve zbrani přes 200 000 mužů, z toho letectvo asi 50. 000. To byl tzv. mírový stav a jiný nikdy nepoznala. V plánovaném válečném stavu měla mít armáda asi 580 000 vojáků. Tvořili 1. a 4. armádu, 2. vojenský okruh,10. leteckou armádu, 7. armádu protivzdušné obrany státu a řadu útvarů přímo podřízených ministerstvu národní obrany. Šlo o značnou vojenskou sílu, navíc elitní, a ČSLA byla také považována ze strany NATO za nejkvalitnějšího protivníka. V tancích byla převaha Varšavské smlouvy zdrcující a skutečnost, že německý tank Leopard I přijatý do výzbroje v r. 1965 překonával svými parametry čsl. armádou používané tanky T 54 a T 55, nebyla při kvantitativní převaze sovětských „Téček“ rozhodující. Také kanonový stíhač tanků KanJPz 4 neměl na východní straně konkurenta. Čsl. transportéry OT-62 Topas byly schopny vést palbu jen pěchotními zbraněmi dopravovaného družstva a neměly oproti obdobným transportérům NATO vlastní výzbroj. Před válkou nejlepší dělostřelectvo v Evropě, slavné škodovácké kanony a houfnice i v modernisované podobě poněkud zastaraly proti americké dělostřelecké výzbroji, kterou používaly armády NATO.
A letadla? Sovětská stíhačka MiG 21 je experty považována v celkovém přehledu vojenských letadel za třetí nejlepší letadlo vůbec a o jejích kvalitách svědčí to, že teprve nedávno byly v ČR poslední migy vyřazeny z činné služby. Americké protějšky F-105 a F-104G však měly náskok v tehdy se rozvíjející letecké elektronice a raketové výzbroji, jakož i v zavedení vícehlavňových rotačních kulometů, které ještě zůstávaly důležitou zbraní letadel. Rozhodující zbraní vojáka je však jeho osobní zbraň, kterou se ve všech poválečných armádách stala tzv. útočná puška (v ČR stále nepřesně označovaná jako samopal). Tento typ zbraně kombinující klasický samopal s automatickou puškou odstranil dvojí typ náboje a spojil výhody obou zbraní. ČSLA jako jediná ve Varšavské smlouvě měla vlastní lehké zbraně, osobní zbraní vojáka od konce 50. let byla útočná puška vz. 58 (ráže 7,62), všechny ostatní východní armády byly vyzbrojeny sovětským Kalašnikovem. Bundeswehr měl od r. 1959 jako základní zbraň útočnou pušku HK G3 (Heckler-Koch), tehdy zbraň na úrovni čsl. modelu 58 v téže že ráži, ale její stavebnicové uspořádání ji dovolovalo vyrábět v nejrůznějších verzích, což jí dávalo mnohem širší možnost uplatnění. A navíc, v roce jejího zavedení se začal zkoušet její nový model v ráži 5,56, který se později stal standardní ráží NATO kompatabilní s municí do amerických zbraní M16. Na tuto moderní ráži, ve které se vyrábí i modernizovaný Kalašnikov 74, československá, ani dnešní česká armáda doposud nepřešla, čímž její pěchotní výzbroj beznadějně zastarala.“ Konec citátu.
Mobilizační doplnění
NATO VS VS podle US standartů
M-Day 619tis. 628tis. 628tis.
M+15 906tis. 1.2mil 878tis.
M+30 1.03mil 1.4mil 1.2mil
M+90 1.31mil 1.48mil 1.48mil
Sověti by byly schopni doplnit v průběhu M+30 až M+36 14 divizí, a tím by se VS dostala až na oněch 1.4mil. V M+30 by rozdíl bojových schopnosti NATO byl o 30 až 40% menší než VS.
V takticém letectvu by situace byla vyrovnaná až do M+30, kdy by američani byli schopni dodat o 2tis letadel víc než SSSR.
Jak psal cernakus, největším plus byla pro VS vlaková doprava, i když NATO vědělo o rozdílném rozměru kolejí v SSSR vůči zbytku Evropy, tak měli zjištěno, že překládací stanice fungující velice dobře a ke zdržení by nedošlo. Určitě by se z těchto překladišť staly vhodné cíle.
Jenom pro doplnění:
Na základě „klidného“ ovzduší 60.let chtěli američani stáhnout z Evropy 250tis. vojáků, z celkových 300tis. Po invazi do ČSSR tento počet zůstal stejný. Hlavním důvodem stažení vojsk byla finanční zátěž US rozpočtu, která činila 12 miliard USD.
"Will screw them hard, fast, and in an elegant manner."
Major General Haim Bar-Lev 1967
Mantra-Ač zde nebudu citovat žádná konkretní data, přeci jen několik poznámek.Poměry počtů mobilizovatelných jednotek, jsou vcelku jasné. S čím nesouhlasím je..cituji tě" Myslím že tento poměr není až tak rozhodující neboť v americké armádě musí být na všechno specialista. Ne jako u nás, že si řidič vymění sám kolo apod".V tom máš sice pravdu (téměř naprostou, což mohu potvrdit), ovšem zapomínáš na jednu věc.UMÍ STŘÍLET, a to dost dobře. Jak už někde psal velmi dobře Pátrač, faktická hodnota jakékoli armády, či nižšího celku, tkví v jeho nejslabším článku. Odpověď j e v tomto případě nasnadě. V armádě jsem sloužil, nemohu tvrdit že mám kompetenční patent, ovšem Amíci mají v těch válkách velmi, VELMI bohatou historii. V těch "novodobých" samozřejmě.Toto bych v žádné míře nepodceňoval (ani nepřeceňoval).
Naposledy upravil(a) Thór dne 16/9/2008, 14:22, celkem upraveno 1 x.
" Thór "
Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Společně vpřed!!
Thóre, myslíš že každý logista byl tak zdatný střelec? Co měl za bambitku? Podiv se na Irák, tam než dali logistům pořádné zbraně a ochranu, tak jim je kosili jak žito. Nechráněné logistické kolony byly přežitkem ze studené války.
Thóre, myslíš že každý logista byl tak zdatný střelec? Co měl za bambitku? Podiv se na Irák, tam než dali logistům pořádné zbraně a ochranu, tak jim je kosili jak žito. Nechráněné logistické kolony byly přežitkem ze studené války.
"Will screw them hard, fast, and in an elegant manner."
Major General Haim Bar-Lev 1967
-
kopapaka
- 6. Podplukovník
- Příspěvky: 3837
- Registrován: 26/1/2008, 20:47
- Bydliště: kósek od Prostějova
Tohle není jen o střílení, samozřejmě i kuchař nebo řidič z týlu umí střílet. Prošel stejným základním výcvikem i když třeba zjednodušeným. Jenže taková jednotka složená z nebojových profesí může mít smysl, pokud jde o obranu například základny nebo nouzovou situaci na poslední obrané linii.
V takovém případě jim postačí osobní zbraň a to co poberou ze skladů. Jenže to je všechno, nedají se použít v nějaké delší bitvě, hlavně proto, že už je nebude mít kdo zásobovat.
Ještě k případné motivaci našich vojáků, pokud se jde do útoku, nemá moc smysl utíkat k protivníkovi, protože máš celkem slušnou šanci že tě doženou vlastní. V tom lepším případě. V tom horším to bude někdo od Rusů. A to ani snad nemusím připomínat, co by asi čekalo rodiny takových přeběhlíků. Asi si nemá cenu dělat iluze.
V takovém případě jim postačí osobní zbraň a to co poberou ze skladů. Jenže to je všechno, nedají se použít v nějaké delší bitvě, hlavně proto, že už je nebude mít kdo zásobovat.
Ještě k případné motivaci našich vojáků, pokud se jde do útoku, nemá moc smysl utíkat k protivníkovi, protože máš celkem slušnou šanci že tě doženou vlastní. V tom lepším případě. V tom horším to bude někdo od Rusů. A to ani snad nemusím připomínat, co by asi čekalo rodiny takových přeběhlíků. Asi si nemá cenu dělat iluze.
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Mantra-já přece netvrdím, že každý logista, je potencionální snajpr.Je taky jasné že jeho bojová hodnota je úplně jinde než u "blátošlapa".Hovořil jsem pouze o tom, že "není dobré" úplně podceňovat "specialisty".Naprosto souhlasím s tím, že když amíci píchnou u Humra kolo, zavolají servis, protože to nikdo ve střeleckém družstvu není schopnej vyměnit, anóbrž není k dotyčné věci "specializován". Ovšem pořád to není o tom,že logista je jako střelec k ničemu.To že prioritně nestřílí, neznamená že to neumí, nebo nedokáže.Souhlasím s tím, že útvar složený z logistů, má v boji životnost kolule sněhu na Sahaře, v pravé poledne, nicméně minulost již prokázala, že v nutných případech (WW II takovéto případy zná) se o sebe dokážou víc než postarat.
" Thór "
Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Než se do vás vlomím večer trochu jinak, tak bych pár slov k přestřelce ohledně použití vojáků-příslušníků logistické podpory v případném boji.
Materiální a technické zajištění bojových jednotek na obou stranách mělo svoje stupně.
1- muž, zbraň vozidlo či letoun
2-materiál u roty
3-praporní stupěň
4-brigádní u nich plukovní u nás
5- u divize a pak armádní u nás a sborové sklady u nich.
pouze zajišťováci do stupně rota se pohybovali v sestavách rot.
Praporní stupeň se rozvinoval v hloubce 1,5 až 5 kilometrů podle druhu vojska.
Brigádní - plukovní týl se pak nacházel až 12 kilometrů od předního okraje
Divizní až 25 kilometrů
Z uvedeného plyne, že se nepředpokládalo , že by týlaři museli s někým bojovat. Pokud by k tomu došlo tak sice střílet uměli ale u ČSLA jejich nejtěžší zbraní byla pancéřovka RPG 7 či jiná. Ty třeba u plukovního týlu byl až dvě a k tomu dva kulomety. Navíc by bojovali mezi svěřenými muničními vozidly, cisternami s palivem a podobnými vymyšlenostmi. Druhá strana konkretně brigádní logistické stupně měly ve své sestavě 2 až tři OT a odpovídající počet pěšáků. Ti mohly odlehčit boj a umožnit evakuaci prostoru.
Příslušník týlového zabezpečení měl sice jistou úrověň výcviku ale pro boj s ostřílenou pěchotou nebo nedejbože obrněnou technikou nebyl ani způsobilý ani vybavený.
Takže vše co jste napsali je akademická úvaha. Voják tohoto typu bude bojovat o svůj život. Ale lepší pro další boj by bylo aby se na to vykašlal sedl do vozidla a ujel. Tím zachrání materiál a umožní své jednotce bojovat dál. Pokud se nepřítel dostane až na čáru plukovních-brigádních skladů značí to naprostou porážku daného vojenského tělesa.
Materiální a technické zajištění bojových jednotek na obou stranách mělo svoje stupně.
1- muž, zbraň vozidlo či letoun
2-materiál u roty
3-praporní stupěň
4-brigádní u nich plukovní u nás
5- u divize a pak armádní u nás a sborové sklady u nich.
pouze zajišťováci do stupně rota se pohybovali v sestavách rot.
Praporní stupeň se rozvinoval v hloubce 1,5 až 5 kilometrů podle druhu vojska.
Brigádní - plukovní týl se pak nacházel až 12 kilometrů od předního okraje
Divizní až 25 kilometrů
Z uvedeného plyne, že se nepředpokládalo , že by týlaři museli s někým bojovat. Pokud by k tomu došlo tak sice střílet uměli ale u ČSLA jejich nejtěžší zbraní byla pancéřovka RPG 7 či jiná. Ty třeba u plukovního týlu byl až dvě a k tomu dva kulomety. Navíc by bojovali mezi svěřenými muničními vozidly, cisternami s palivem a podobnými vymyšlenostmi. Druhá strana konkretně brigádní logistické stupně měly ve své sestavě 2 až tři OT a odpovídající počet pěšáků. Ti mohly odlehčit boj a umožnit evakuaci prostoru.
Příslušník týlového zabezpečení měl sice jistou úrověň výcviku ale pro boj s ostřílenou pěchotou nebo nedejbože obrněnou technikou nebyl ani způsobilý ani vybavený.
Takže vše co jste napsali je akademická úvaha. Voják tohoto typu bude bojovat o svůj život. Ale lepší pro další boj by bylo aby se na to vykašlal sedl do vozidla a ujel. Tím zachrání materiál a umožní své jednotce bojovat dál. Pokud se nepřítel dostane až na čáru plukovních-brigádních skladů značí to naprostou porážku daného vojenského tělesa.
Čím se do nás vlomíš?
Budu se muset připravit na odražení tvého útoku. Bohužel výhoda je na tvé straně, neboť zatím nevím kam tvůj vlom povede.
Jednotky budou v pohotovosti a pokusíme se tvůj útok zastavit hned od začátku.
Budeme bojovat pouze konvenčně? Co loďstvo? Letectvo jenom taktické?
Já teď drtím 150 stránek textu o konvenční rovnováze NATO a VS v roce 1988. Už od první stránky velmi zajímavé.
Tak světu mír!
Budu se muset připravit na odražení tvého útoku. Bohužel výhoda je na tvé straně, neboť zatím nevím kam tvůj vlom povede.
Jednotky budou v pohotovosti a pokusíme se tvůj útok zastavit hned od začátku.
Budeme bojovat pouze konvenčně? Co loďstvo? Letectvo jenom taktické?
Já teď drtím 150 stránek textu o konvenční rovnováze NATO a VS v roce 1988. Už od první stránky velmi zajímavé.
Tak světu mír!
"Will screw them hard, fast, and in an elegant manner."
Major General Haim Bar-Lev 1967
JÁ to včera nestihl, bo moje paní měla narozeniny a měl jsem tudíž jiné příjemné povinnosti. Jde mi o to že mám rozpracované pohledy USA a NATO jak použít jasderné zbraně v jedntlivých fázích studené války.
Mě se zdá že jste tady nějak moc jaderně naspídovaní a to Já zase jako spíše naopak.
Ale nic to. Až to bude tak to bude.
Mě se zdá že jste tady nějak moc jaderně naspídovaní a to Já zase jako spíše naopak.
Ale nic to. Až to bude tak to bude.
Víš ty co, tahle válka se měla odehrát v rychlém, dalo by se říct "jaderném" tempu, proto to tady tak valí. Jak vidno je o toto téma zájem jak ze strany nás pěšáků tak naší generality!!!
Tož pracuj pracuj ať je zase o čem diskutovat.
Tož pracuj pracuj ať je zase o čem diskutovat.
"Will screw them hard, fast, and in an elegant manner."
Major General Haim Bar-Lev 1967
Pěkná podívaná.
První tři jsou německy a poslední je naše.
http://www.youtube.com/watch?v=XMv6Zw0VgiM
http://www.youtube.com/watch?v=sN6MJLyR ... re=related
http://www.youtube.com/watch?v=XTD5hyQQ ... re=related
http://www.youtube.com/watch?v=3978QhWr ... re=related
První tři jsou německy a poslední je naše.
http://www.youtube.com/watch?v=XMv6Zw0VgiM
http://www.youtube.com/watch?v=sN6MJLyR ... re=related
http://www.youtube.com/watch?v=XTD5hyQQ ... re=related
http://www.youtube.com/watch?v=3978QhWr ... re=related
"Will screw them hard, fast, and in an elegant manner."
Major General Haim Bar-Lev 1967
Tak jsem se podíval pořádně a našel jsem tohle. Jestli někdo víte něco o minách jiných národů, prosím dejte mi vědět kde hledat.
Jaderná mina
V době vrcholící studené války byli britové připraveni použít 10 jaderných min na území Německa. Každá z nich měla 5 x větší sílu než puma z Nagasaki. Po jejím výbuchu by v zemi vznikl kráter o hloubce větší jak 180m a samozřejmě by došlo ke kontaminaci prostoru.
Mina dostala jméno „Modrý páv“ a v plánech se počítalo s jejich zakopáním na území Německa ke stížení postupu a rozmístění nepřátelských vojsk. Její odpálení mělo být provedeno elektricky až do vzdálenosti 3km nebo s odstupem 8dnů.
Miny byly vybaveny zařízením proti pohybu, které v případě pohybu či zaplavení vodou, minu odpálilo během 10s. Toto bylo nalezeno v armádních archívech z roku 1950.
První mina byla vyrobena v roce 1954. Podle vyjádření náčelníka ženijní služby UK army „dobře umístěná mina dokáže zničit nejenom domy a zařízení v širokém okolí, ale zabrání okupaci prostoru nepřítelem kvůli kontaminaci půdy.“
Vhodné místa na uložení se jevily zavlažovací systémy, hydroelektrárny, továrny, ropné rafinérie, železniční uzle a kanály.
Mina vážila 7 tun a přesto byla testována ve veřejných prostorech a v zatopeném lomu v blízkosti Sevenoaks, Kent. MO muselo vymyslet krycí plán o tom, že je testováno těsnění kontejneru a pro případ vyzrazení programu o výrobě miny, se mělo všude tvrdit, že jde o polní elektrárnu pro vojska. Podle časopisu New Scientist bylo v roce 1957 rozhodnuto o nákupu 10ks a ty pak měly být uskladněny v Německu.
To byly plány, v realitě však docházelo k problémům, když mina byla dlouhodobě uložena v zemi nebo byl mráz mina špatně fungovala. Armádní technici navrhli její obalení laminátovými polštářky. V říjnu roku 1957 byl „Modrý páv“ pomalu hotov ale stále k němu existovaly výhrady.
Mina byla velká a těžká, a její výpadek byl nemyslitelný. Její umístění v přátelské zemi bylo politickým hazardem a mina nemohla být v míru skladováno v blízkosti prostoru uložení.
V únoru roku 1958 byl na návrh MO tento projekt zrušen. Jediný prototyp je ve sbírkách musea AWE.
Tak mi řekněte z čeho naši stratégové vycházeli při plánování operací k likvidaci a zneškodnění jaderných min???!!!
Jaderná mina
V době vrcholící studené války byli britové připraveni použít 10 jaderných min na území Německa. Každá z nich měla 5 x větší sílu než puma z Nagasaki. Po jejím výbuchu by v zemi vznikl kráter o hloubce větší jak 180m a samozřejmě by došlo ke kontaminaci prostoru.
Mina dostala jméno „Modrý páv“ a v plánech se počítalo s jejich zakopáním na území Německa ke stížení postupu a rozmístění nepřátelských vojsk. Její odpálení mělo být provedeno elektricky až do vzdálenosti 3km nebo s odstupem 8dnů.
Miny byly vybaveny zařízením proti pohybu, které v případě pohybu či zaplavení vodou, minu odpálilo během 10s. Toto bylo nalezeno v armádních archívech z roku 1950.
První mina byla vyrobena v roce 1954. Podle vyjádření náčelníka ženijní služby UK army „dobře umístěná mina dokáže zničit nejenom domy a zařízení v širokém okolí, ale zabrání okupaci prostoru nepřítelem kvůli kontaminaci půdy.“
Vhodné místa na uložení se jevily zavlažovací systémy, hydroelektrárny, továrny, ropné rafinérie, železniční uzle a kanály.
Mina vážila 7 tun a přesto byla testována ve veřejných prostorech a v zatopeném lomu v blízkosti Sevenoaks, Kent. MO muselo vymyslet krycí plán o tom, že je testováno těsnění kontejneru a pro případ vyzrazení programu o výrobě miny, se mělo všude tvrdit, že jde o polní elektrárnu pro vojska. Podle časopisu New Scientist bylo v roce 1957 rozhodnuto o nákupu 10ks a ty pak měly být uskladněny v Německu.
To byly plány, v realitě však docházelo k problémům, když mina byla dlouhodobě uložena v zemi nebo byl mráz mina špatně fungovala. Armádní technici navrhli její obalení laminátovými polštářky. V říjnu roku 1957 byl „Modrý páv“ pomalu hotov ale stále k němu existovaly výhrady.
Mina byla velká a těžká, a její výpadek byl nemyslitelný. Její umístění v přátelské zemi bylo politickým hazardem a mina nemohla být v míru skladováno v blízkosti prostoru uložení.
V únoru roku 1958 byl na návrh MO tento projekt zrušen. Jediný prototyp je ve sbírkách musea AWE.
Tak mi řekněte z čeho naši stratégové vycházeli při plánování operací k likvidaci a zneškodnění jaderných min???!!!
"Will screw them hard, fast, and in an elegant manner."
Major General Haim Bar-Lev 1967