Jak píše seabee, Atlantický val byl hrozně dlouhý, a Němci navíc počítali s vyloděním u Calais. V Normandii začal improvizovat až Rommel, a udělal tam alespoň nějaká opatření, neboť tušil.
Spor se tady vedl, jak to chápu já mezi Mirkem a zzz, kdy jsem nabyl dojmu, že zzz vykládá, že mina byla skoro pod každým kůlem, ale třeba jsem jen špatně pochopil nástřel diskuse
Spojenci díky průzkumu částečně věděli, kde jsou ty kůly, a asi tam neplánovali pochopitelně přistávat kluzáky. Ostatně kluzák by se rozbil už o samotný kůl, a nemusela by být na něm ani mina.
Další asi ne tolik častá varianta (aspoň v oblasti Normandie) byla natáhnout ještě dráty mezi kůly, a pak mohlo zavádění o drát přivést k inicializaci minu.
To byl také účel těchto defenzivních opatření, nedávat nepříteli nějaké velkorysé operační možnosti.
Kůly (tzv. Rommelspargel), rozmístěné na louce.
Nevylučuji, že na některých polích či pastvinách, to bylo doplněno ještě sporadicky dráty a minami, zde už kůly dále od sebe, a miny zakopány v zemi.
A zde se s Mirkem hádáte, že když se kráva bude třít o takový kůl, že by vyletěla do luftu

Že si farmáři stěžovali, že nemůžou pást dobytek, atd. Je to možný, mě jde jenom o rozsah těch pastvin, takto upravených.
Ostatně k nadměrným nehodám kluzáků docházelo už při cvičení. Proto měl být raději shazován proviant v noci na padácích. A k přistávání kluzáků mělo dojít ve dne na zajištěném území.
Nakonec však došlo ke kompromisu, přistání parašutistů se příliš nevydařily, jejich síly byly rozptýlené, a zachránilo je jedině to, že Němci neměli v oblasti dostatečné síly.
Navíc i přes letecký průzkum stejně část kluzáků narazila na husté živé ploty a Rommelspargely.
Avšak vidím miny asi na každém třetím kůlu zatlučeném na plážích. Tam to mělo svůj význam, protože samotný kůl nemusel zabránit průjezdu člunu, proto tam nastražili ještě minu.
Jenže takové miny omývané mořskou vodou trpěly a po čase nemusely být funkční. Později proto začali budovat robustnější dřevěné překážky.