Zemakt píše:Tempik: v létě 40 měla Kriegsmarine v provozu 40 ponorek, z toho bylo operačně použitelných 14.
Dzin píše:
Kriegsmarine měla v polovině roku 1940 počty ponorek na nejnižší úrovni za celou válku, operačních bylo 15-20 ponorek. Změnilo se to až v první třetině roku 1941. V domácích vodách měla Royal Navy 39 ponorek všech typů. Bojeschopnost nevím, ale dle známého pravidla 1/3 to mohlo být tak 15 ponorek operačních. Bylo to tedy zhruba vyrovnané.
Zemakt,
Omlouvám se, jestli zmiňuji leden 1940, někde jsem ten údaj zachytil v početné diskusi jsem jej zatím nedohledal. Nicméně to asi není tak zásadní, zásadní je to, že vy operujete informací o nasazených ponorkách dle konkrétních měsíců (viz. uváděný odkaz), já argumentuji počtem operačně nasazených ponorek + ponorky připravené k akci a celkový součet ponorek k dispozici. Němci přeci nemuseli vždy nasazovat plný počet boje schopných ponorek. Tudíž v operačně nasazených ponorkách máme informace shodné. Co je však si třeba uvědomit, že dne
6.9.1940, tudíž cca 2 týdny před plánovaným termínem spuštění invaze (samozřejmě jedním z řady termínů),
velitel loďstva dal k dispozici 27 ponorek a určil každé z nich své místo. Zde mám pak obavu, že z vaší strany dochází k nějakému omylu, protože v samotném Kanálu skutečně plánovali nasadit 15 ponorek. Dalších 12 ponorek počítali v případě schválení operace vyslat proti příjezdovým trasám Royal Navy. Informaci z 6. září 1940 tak v této diskusi považuji za nejpřesnější, která tu zatím zazněla. A je snad logické, že šéf ponorkového loďstva na této schůzce použil počty ponorek, které skutečně měl k dispozici, a nikoliv nějaké Potěmkinové vesnice.
Pokud se ale chcete bavit o těch zdrojích z léta 1940, i když tu máme přesnější data, tak rovněž Tempik nemá přesné informace. Opět vycházím z I. a J.Hrbka, kteří uvádějí celkový stav, bojově použitelných, dále pak aktuálně na moři, v opravě, výcviku, zkušebních plavbách, ztráty a postavené. Tudíž když opět zmíním červen 1940, tak Německo mělo ve stavu 50 ponorek, z toho bylo 26 připraveno k bojové činnosti (z nich 17 bylo na moři) + 24 ks bylo v opravě, výcviku, zkušebních plavbách. Jedna ponorka byla ztracená a 3 postavené. Od ledna 1940 do června 1940 tak mělo Německo připraveno k bojové činnosti od 26 do 34 ponorek a z toho na moři bylo nasazeno od 15 do 17 ks. (zdroj v podobě knihy od Dallies-Labourdette J.P., nemám. Tudíž nemám možnost do ní nakouknout).
To že v září 1940 mohlo být nasazeno (pokud by se operace konala) 27 ponorek celkem, je i dáno tím, že by se použili i menší typy ponorek, které Němci příliš proti obchodnímu loďstvu nevysílali díky jejich kratšímu dojezdu. Pro operaci LVOUN se jim ale hodili, protože by operovali v zónách v jejich dojezdu a také i díky mělkému moři.
Co se britské informační služby týče, tak vy zde argumentujete tím, že Britové věděli kde se akce uskuteční, že se masivně opevňovalo pobřeží, že lodě jsou poblíž kanálů, že RAF likviduje invazní plavidla v přístavech atd. Já vám naopak říkám, že až v průběhu září si Admiralita uvědomila, že dle všech náznaků se invaze uskuteční jinde, kdež doposud plánovali. A jelikož Admiralita není jeden muž a jelikož do toho mluví i politici, pozemní jednotky atd., tak v některých složkách došlo ke změně názoru začátkem, někde v polovině, někde až koncem září. Tudíž si žádným způsobem neprotiřečím, přestože se mě snažíš chytat za slovíčko. Důležité v tomto bodě diskuse je prostě to, že s touto informaci, jste vůbec v předchozích příspěvcích nepočítali. Operovali jste se situací, která je vám známá dnes. Pokud by se LVOUN uskutečnil třeba v termínu 19.9.1940, tak by na změnu celé obranné taktiky měli Britové dosti málo času. Hmmm?
Tempik píše:Já bych se ještě trochu vrátil k tomu, že po pádu Francie britové tušili možnost vylodění a ještě než němci vůbec byli schopní lodě do francie přemisťovat, tak jim je britové již potápěli v přístavech bombardováním.
Tady uvádím typický příklad špatně podané a interpretované informace. Britové ve skutečnosti podnikli větší nálet na invazní loďstvo až 21. září 1940 s tím, že se jim podařilo potopit cca 10% tonáže. Nikoliv tedy po pádu Francie, jak Tempik uvádí. Samozřejmě dílčí úspěchy RAF měla, nicméně v době, kdy se invazní loďstvo shromažďovalo, mělo RAF jiné problémy a to vlastní leteckou Bitvu o Anglii. Tuto potopenou či poškozenou tonáž bylo možno nahradit 10% plánovanou rezervou (Zdroj: Německý plán pro invazi do Anglie 1940 – zpráva z výslechů zajatců a tajných německých dokumentů – zpracováno 13.3.1947). Pokud by se ale v krátké době podobný nálet RAF opakoval, tak již nebylo kam sáhnout a přepravní kapacity by již zřejmě nedostačovali.
Mně se tvoje příspěvky líbí a jsou zajímavé !