Starlight píše:
...
2)
Takže na jaké ceny se můžeme těšit? Vláda USA nakupoval/nakupuje za tyto ceny. Konfigurace odpovídají tomu, jak je odebírají americké ozbrojené síly. V případě vrtulníku xH-60 Blackhawk uvádím různé sériové konfigurace, pro dokreslení toho jak stoupají ceny s instalací vybavení nad rámec standartního přepravního vrtulníku UH-60M US ARMY.
...
2. Vrtulník AH-1Z Viper (USMC, FY 2019) - jednicová cena (Flyaway cost) je 30,5 mil. USD.
...
Co je zahrnuto v ceně? Ptám se zejména na zahrnutí fixních nákladů na vybudování servisního zázemí a zahrnutí částky/doby na kterou je předplacena údržba? Jde mi o rámcový odhad o kolik naroste cena z 30,5 mil. na úroveň weapon cost a po započítání servisu. Chápu-li správně, tak při 950 milionech USD (cena 2015) za 15 AH-1Z Viper pro Pakistán bylo v ceně výcvik a "maintenance support" v přímo v Pakistánu na 5,5 roku.
https://www.dsca.mil/major-arms-sales/p ... i-missiles. Samozřejmě bych čekal, že do ceny pro Pakistán se mohlo nějak cenově promítnout, že (asi menší) část servisního zázemí by AH-1Z Viper "podědil" po 30-letých AH-1S
https://en.wikipedia.org/wiki/Bell_AH-1_Cobra#Pakistan.
Ještě bych měl jeden dotaz - podle studie
https://www.rand.org/content/dam/rand/p ... R141z1.pdf byla "platform cost-estimates" (vysvětlivky viz 31. až 33. stránka postovaného dokumentu) v roce 2010 pro AH-1Z cca 30 mil. USD.
Zatímco pro UH-1Y šlo o částku cca cca 21 mil. USD v r. 2010, vy uvádíte "1. Vrtulník UH-1Y Venom (USMC, FY 2016) – jednicová cena (Flyaway cost) byla 24,5 mil. USD."
Bylo by, prosím, možné prověřit Vaše zdroje jestli uvádí korektní částky? Ptám se, abych s křížově ověřil dlouhodobou použitelnost závěrů analýzy RANDu. Protože nedává smysl nárůst částky o cca 15-20% (mezi lety 2010 a 2016) za POKRAČUJÍCÍ sériové výroby. Ledaže došlo ke změně kontraktu nebo tržní situace nebo vylepšení UH-1Y.
Starlight píše:
3)
Jsou známy i ceny některých systémů a munice:
...
4. Odpalovací zařízení M299 na 4 PTŘS Hellfire (US ARMY, FY2019) – jednicová cena (Flyaway cost) je 142 tisíc USD.
...
Bylo by, prosím, možné ověřit jestli jde o flyaway cost ceny u M299? Podle
http://www.deagel.com/Cannons-and-Gear/ ... 12001.aspx uvádí řádově odlišnou částku (uvádí 35 tis. USD). Zatímco dacis.com uvádí weapon cost FY 2019 ve výši cca 142 tis. USD (viz dokument "9157J01200 / Launcher Guided Missile: Longbow Hellfire XM299"). Mířím k tomu jestli zbraňové "doplňky" jako raketnice se cenově nějak liší - když jsou pořizovány v rámci dodávky celého vrtulníku nebo jestli je cena nějak výrazně vyšší, když se kupují až následně.
BTW: v souvislosti s diskuzí o AH-1Z Viper proč uvádíte M299 (tj. že by nebyla dodávána M272?)
A ještě dotaz na Petres v tomto vláknu. viz post z 16.5. z 9:36
"Otázka je, jak v případě vítězství Bellu budou vybaveny naše vrtulníky. O AH-1Z jsem někde četl, že by to mohly být vrtulníky nedodané Turecku."
Bylo by prosím více informací o AH-1Z Viperu, které nebyly dodány Turecku? Já osobně bych spíše čekal, že by mohlo jít vrtulníky z "pozdrženého/odloženého" kontraktu s Pakistánem, kdy snad 9 kusů je momentálně uskladněno v USA
https://www.helis.com/database/modelorg/Pakistan-AH-1Z/
https://defence.pk/pdf/threads/delivery ... ed.610923/
A měl bych obecnou poznámku do publika ohledně (nových) vrtulníků pro AČR. Chápu-li správně, tak díky prodloužení životnosti díky provedení MRO na Sokolech došlo ke změně priority při výběru vrtulníků. Porozuměl jsem, že nyní má největší váhu při výběru vrtulníků, aby se vytvořilo servisní zázemí a provozní know-how pro obdobné vrtulníky provozované v ozbrojených silách (tj. nejen armáda, a i třebas US Marines) našich spojeneckých států. A protože nejbližší armády NATO (Německo, Polsko, Slovensko, Maďarsko) mají servisní zázemí u sebe doma = blízko ČR, tak cílem akvizice vrtulníků je zajistit servisní zázemí pro nejvzdálenější ozbrojené zázemí NATO - tj. zejména pro US Army/US Marines. Tj. příliš nevadí koupit (pouhé) 4xAH-1Z nebo 8xUH-60M, ale důležité je vybudovat schopnost údržby přímo v regionu (?LOM?/LOTN) a osvojit si taktiku nasazení. Chápu to správně?
Pokud ano, tak má někdo bližší informace o kompatibilitě jednotlivých verzí BlackHawku (např. u UH-60A/M/HH-60 vs. S-70i pořizovaných např. různými složkami polského státu) - např. z hlediska servisu?
Ptám se, protože např. ohledně kompatility zbraní u H-145 odpovídal člověk z Airbus Heli k tématu aplikace/integrace zbraní na H145 ve stylu že předpřipravenými balíčky H-Force má dojít ke zjednodušení ozbrojení militarizovaných civilních vrtulníků
https://www.defenceiq.com/air-forces-mi ... ter-part-2. Jenže největší uživatel H-145, tj. US Army ( = ve verzi UH-72, která by po vyřazení OH-58D Kiowa Warrior mohla být adeptem na upgrade v oblasti zbraní) nemusí být SCHOPNA upgrade na H-force provést - viz náznaky v poslední třetině článku
https://www.flightglobal.com/news/artic ... -s-450758/.
Tj. jestli chápu správně, tak není reálná varianta pořídit menší UH-72 se zbraněmi, tak jak by je mohli mít v budoucnu integrované UH-72 v US Army (např. ve stylu AAS-72X), dělat cvičení s US Army a servisovat/vyzbrojovat (případné české) UH-72 spolu s maďarskými/německými H-145M (a případně s civilními "armádními" H-145, pokud Rakousko někdy kývne na vrtulníky od Airbusu místo letitých OH-58).
R.I.P.