PALBA.CZ

Jak jsem psal, ten kraj moc neznám, ale trend je home office.
Někteří zvláště ta mladá inteligence může pracovat z hlediska moderních zaměstnání skoro kdekoliv.
Potom si třeba pořídí tu levnější parcelu někde u Ústí nad Labem s možností výhledu do přírody.

Samozřejmě není to zase pro každého, ale... navíc od Covidu to firmy utlumují.
Cítit se někde bezpečně a mít klid, to zase najdou třeba i jinde.

Brná: Exkluzivní čtvrť přezdívaná „ústecká Riviera“. Svahy jsou orientované na jihozápad, což zajišťuje dostatek slunce.
Nachází se zde termální koupaliště, cyklostezka a přívoz. Parcely jsou často terasovité s výhledem na řeku a protější skály.

Zemakt píše: ↑2/7/2026, 20:51 ...
Jasně, ale za humny je ta příroda lepčí . Asi takhle, žiju ve městě, ale z okna koukám na srnky . A není to zrovna postapokalyptická dynostopie.

Niekde sa pozerajú z okien na srnky , niekde sa panelákové deti hrajú so sysľami.


V Brazílli sa chodia hrať s kapybarami. V Mostecku by teda mohli mať tiež niečo na rozptýlenie, keď nebudú kverulovoať.

Tak tak.

Nádhera.
Sysel obecný byl v minulosti považován za vážného zemědělského škůdce, který pustošil pole s obilím.
To už jsou lepší ty srnky, ale ne všude jsou pro to podmínky. Ono se to vnímání snad posune.

Vtip je v tom, že to robili zbytočne. Syseľ nedokáže žiť vo vysokej tráve a obilí, potrebuje nakrátko strihaný porast.
Môže žiť v medziach ale nie v poli.
Skutočný problém sú myši, hraboše. Kvôli ich premnoženiu hlavne počas suchých období dnes farmári inštalujú tyče po polí a búdky pre dravce.
Mimochodom, sysle zabíjajú hrabošov.

Mimochodom, sysle zabíjajú hrabošov.

Vážně, to jsem netušil. U nás jsou na Rané. Středohoří mám rád, tak mi to zas tak nevšední nepřijde. Ale jsou to fajn zvířátka, to jo.

Španielsko a Francúzko horí - lesné požiare
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/sv ... ita-375984

Ako prevencia pred obrovskými požiarmi asi nepomôže mediteránskej oblasti (kalifonrskej a austrálskej rovnako) iná metoda než zhromažďovať viac vody, vypásať a pomaly spaľovať veľmi horľavý podrast aspoň v pásoch a znížiť hustotu stromov (viac parková krajina než hustý les).
Na vypásanie sa používajú ovce a hlavne kozy.

Osvobození těžce zkoušené řeky. Ústup těžby vrátí Bílinu z potrubí zpět do přírody
Bílina s pověstí nejšpinavější řeky v zemi byla dlouhá desetiletí těžce zkoušena průmyslovou aktivitou na severozápadě Čech, kterou hodně určovala těžba hnědého uhlí. V jednom úseku dokonce zmizela z povrchu zemského, když ji na dlouhé tři kilometry zcela pohlcuje potrubí. Teď bude díky největší revitalizační akci na českých řekách od roku 1989 z trubek opět osvobozena.
https://forbes.cz/osvobozeni-tezce-zkou ... .sznhp.box

pjaro77 píše: ↑27/7/2026, 13:08 Španielsko a Francúzko horí - lesné požiare
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/sv ... ita-375984

Ako prevencia pred obrovskými požiarmi asi nepomôže mediteránskej oblasti (kalifonrskej a austrálskej rovnako) iná metoda než zhromažďovať viac vody, vypásať a pomaly spaľovať veľmi horľavý podrast aspoň v pásoch a znížiť hustotu stromov (viac parková krajina než hustý les).
Na vypásanie sa používajú ovce a hlavne kozy.

Vypásání ovšem přináší likvidaci zbývající vegetace, erozi půdy a degradaci jejích zbytků. Z dlouhodobého hlediska je úplně špatně. Naopak jediné, co tam může klimaticky pomoci, je les vhodného typu.

Aký iný les by si chcel v stredomorskej polosuchej flore ? Tam nič iné nerastie než na sucho a oheň prispôsobené borovice, jalovce, duby, olivovníky, nejaké ovocné stromy a podobné, rôzne kry a nejaké palmy. V austrálii sú navyše blahovičníky (a už nielen tam, sú aj v europe) , ktoré horia ako fakľa.
Nedá sa nič robiť , je to nutné zriediť tie lesy.

pjaro77 píše: ↑2/8/2026, 23:27 Aký iný les by si chcel v stredomorskej polosuchej flore ? Tam nič iné nerastie než na sucho a oheň prispôsobené borovice, jalovce, duby, olivovníky, nejaké ovocné stromy a podobné, rôzne kry a nejaké palmy. V austrálii sú navyše blahovičníky (a už nielen tam, sú aj v europe) , ktoré horia ako fakľa.
Nedá sa nič robiť , je to nutné zriediť tie lesy.

Ano, záleží, jak ten les vypadá. To, co hoří, jsou totiž zejména hospodářské, na husto vysázené monokultury borovic, které mají s lesem společného asi tolik jako lán kukuřice s loukou. Mají ekonomické opodstatnění, ale jaksi není divu, že tak skvěle hoří. Nicméně pro vodní režim jsou pořád lepší než kamenitá polopoušť po kozí pastvě. Jsem zvědavý, s jakým řešením přijdou. Ty lesy totiž není rozumné jen tak zrušit i proto, že mají velký hospodářský význam. Mimo jiné zřejmě i pro výrobu dělostřelecké munice.

Hoří hlavně silice a ty jsou právě u borovic největší problém. Ostatní teplo- a suchomilné rostliny, především ty cos jmenoval, tedy duby a olivovníky, tento problém nemají.
Jenže z těch holt není takový "vejvar".
Kdo tam byl, od Šp. přes Fr. a It. až po Řecko či Albánii, a nasál vzduch, ví o čem mluvím. Kdyby ty pryskyřice mohly opájet, nebylo by třeba pálit chlast

U blahovičníků pak to, že každoročně "svlékají" kůru. Místní rostliny se vyvinuly na každoroční požáry. Dokonce mnoho z druhů tam rostoucích ani nemůže vyklíčit, neprojde-li ohněm, a to vč. třeba rostlin rostoucích v mokřadech, jako např. hmyzožravky. I ty potřebují oheň pro vyklíčení.
Problémem není tedy oheň sám, ale to, že se místní tomu každoročnímu menšímu požáru snaží zabránit, a po pár letech je tam té kůry půl metru a neštěstí je až se ucho noha v nohávě.

Asi tak. Blahovičníky sú vo veľkom množstve nasadené v Portugalsku, v menšom v Španielsku, Taliansku a Grécku na plantážach.
https://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru ... ronta-dnes

Choroš píše: ↑2/8/2026, 23:49

pjaro77 píše: ↑2/8/2026, 23:27 Aký iný les by si chcel v stredomorskej polosuchej flore ? Tam nič iné nerastie než na sucho a oheň prispôsobené borovice, jalovce, duby, olivovníky, nejaké ovocné stromy a podobné, rôzne kry a nejaké palmy. V austrálii sú navyše blahovičníky (a už nielen tam, sú aj v europe) , ktoré horia ako fakľa.
Nedá sa nič robiť , je to nutné zriediť tie lesy.

Ano, záleží, jak ten les vypadá. To, co hoří, jsou totiž zejména hospodářské, na husto vysázené monokultury borovic, které mají s lesem společného asi tolik jako lán kukuřice s loukou. Mají ekonomické opodstatnění, ale jaksi není divu, že tak skvěle hoří. Nicméně pro vodní režim jsou pořád lepší než kamenitá polopoušť po kozí pastvě. Jsem zvědavý, s jakým řešením přijdou. Ty lesy totiž není rozumné jen tak zrušit i proto, že mají velký hospodářský význam. Mimo jiné zřejmě i pro výrobu dělostřelecké munice.

Krajina v subtropoch funguje inak ako v mierrnom páse. Tam prichádza voda z oceánu väčšinou v jeseni a zime. Malý vodný cyklus tam nehrá veľkú rolu.
Kozy a iné spásače sú určené na redukciu podrastu, nie priamo stromov. Stromy by mali byť vo väčších rozostupoch. V klíme ako je dnes sa tamojšia krajina prirodzene za pomoci zvierat (extenzívna pastva) a ohňa rozvinie tak že pripomína skôr parkovú krajinu.
V subtropickej stredomorskej krajine je možné , vlastne by sa malo zachytávať viac vody vybudovaním poldrov, rigolov na svahoch, terénnych depresií. Tak ako to robia v Izraeli a niektorých miestach sahelu.
Aj takto sa zachytáva voda - v španielsku niekto bez povolenia v roku 2003 vypustil bobrov do povodia rieky Ebro. Už sa dostali do riek Duero, Guadalquivir, Tajo. Priblížili sa k Portugalsku. Tak sa vrátili po cca 500 rokoch na pyrenejský polostrov.

Ještě se hojně vysazoval eukalyptus, to je taky dobrý zapalovač. Celé to osazování suchých a ohněm se obnovujících míst siličnatými dřevinami byl velký omyl. Asi jako husté osazování větrných elektráren do cesty oceánských a mořských větrů.

Asi jako husté osazování větrných elektráren do cesty oceánských a mořských větrů.

Také těm studiím nevěříš, že?

Zemakt píše: ↑3/8/2026, 19:08

Asi jako husté osazování větrných elektráren do cesty oceánských a mořských větrů.

Také těm studiím nevěříš, že?

Na můj vkus jsou příliš krátkodobé. Já bych bral tak dvacetiletý souhrn před výstavbou na několika místech od pobřeží po hřebeny Krušných hor, Smrčin, Šumavy a Českého Lesa a totéž po postavení. Počasí je tak proměnlivé, že porovnání třeba pětiletých průměrů je pochybné. Nehledě na klimatickou změnu, která stejně všechno mění. Tu určitě před třiceti lety stavitelé větrníků v rámci "předběžné opatrnosti" brali v úvahu.