PALBA.CZ

21. srpna 2021

VLASTNOSTI
Iniciativa NATO na vytvoření sítě výcviku vojenských pilotů na celém evropském kontinentu, která byla zahájena v červnu 2020, je stále považována za podnik s nejistými vyhlídkami. Alexander Mladenov se zabývá vyvíjejícím se obchodním případem, jehož cílem je nabídnout nákladově efektivní řešení pro nadnárodní školení.

Iniciativu NATO Flight Training in Europe (NFTE) pro nový systém výcviku vojenských posádek letadel pro společné použití v současnosti zvažuje deset členských států. V červnu 2020 podepsali ministři obrany původní skupiny 11 zemí prohlášení o záměru (LOI); 12. – Belgie – se připojila v únoru 2021.

V rámci tohoto nezávazného ujednání – zkoumajícího možnost společného projektu – národy zkoumaly různé možnosti, jak zřídit celoevropskou síť výcvikových zařízení pro posádky letadel, a přitom maximálně využít již existující výcvikové struktury.

Foto
L-39NG je nejnovější proudový cvičný letoun v nabídce Aera Vodochody, s poměrně dobrou šancí na výcvik pilotů ve dvou zemích NFTE – České republice a Maďarsku – a jejich rozhodnutí o koupi se očekává letos. Alan Warnes

Iniciativa NFTE má nabídnout pilotní výcvik pro širokou škálu leteckých odvětví: rychlé proudové letouny, vrtulníky, dopravní systémy a systémy bezpilotních letadel (UAS). Práce v rámci LOI, zahájená v červnu loňského roku, požadovala kromě katalogizace stávajících kapacit na územích zúčastněných zemí také stanovení všech národních pilotních požadavků; nastínění vládních struktur pro NFTE; realizace skladby a vlastností konkrétních školicích areálů; a vytvoření standardizovaných učebních osnov a potenciálních smluvních ustanovení pro spolupráci s průmyslem.

Memorandum o porozumění (MOU) – právně závazný dokument – ​​podepsala skupina angažovaných zemí 9. června 2021, přičemž ambicí je určit první kampus NFTE do konce tohoto roku. Nyní se do iniciativy zapojí Belgie, Česká republika, Řecko, Maďarsko, Itálie, Černá Hora, Severní Makedonie, Rumunsko, Španělsko a Turecko. Zatímco Bulharsko, Chorvatsko a Portugalsko byly mezi signatáři LOI, od té doby se rozhodly odejít.

Hlavní ambicí NFTE je propojit stále větší počet výcvikových areálů v Evropě a zároveň rozšířit nebo potenciálně vytvořit novou výcvikovou kapacitu, která by plně a efektivně řešila požadavky na výcvik pro různé kategorie vojenských pilotů. Iniciativa vyžaduje širokou škálu programů, které budou prováděny na různých úrovních, včetně počátečního, základního a pokročilého leteckého výcviku.

Jak zdůrazňují její zakladatelé, konečnou ambicí iniciativy je volně modelovat NFTE na programu NATO Flight Training in Canada (NFTC). Hnacím faktorem širšího a dlouhodobého obchodního případu je dosažení úspor nákladů a zvýšení interoperability mezi zúčastněnými zeměmi, což bude přínosem pro celkovou připravenost vzdušných sil NATO.

Uvádějí také, že menší členské země mají každoroční požadavky na výcvik pilotů v rozsahu, který neospravedlňuje zřizování nových školicích středisek nebo pokračování jejich stávajících. To se týká zejména výcviku pilotů rychlých proudových letadel, což je nejnákladnější oblast podnikání a vyžaduje komplexní vícefázový sylabus s průměrem 230 až 250 letových hodin, než jsou cvičenci považováni za vhodné pro zahájení provozní přestavby. na stíhací letouny.

Kontrola reality

Pokračující iniciativa na první pohled vypadá jako pokus o oživení, tak či onak, nešťastného úsilí pokročilého evropského výcviku tryskových pilotů (AEJPT), které bylo formálně zahájeno v roce 2000 a jehož cílem bylo vytvořit celoevropský systém výcviku. zahájit provoz na začátku roku 2010. Nazvaný „model Eurotréninku“ byl navržen skupinou European Air Chiefs, aby se zaměřil na potřeby pokročilého a úvodního výcviku na celém kontinentu.

AEJPT vyzval k pořízení a provozování stejného typu cvičného letadla, použití stejných syntetických cvičných zařízení a dodržování stejných osnov, aby se odstranila duplicita, zlepšila se interoperabilita a snížily náklady. Tato iniciativa byla opuštěna v roce 2013, protože Německo se nakonec zavázalo pokračovat v programu Euro-NATO Joint Jet Pilot Training (ENJJPT) na Sheppard Air Force Base (AFB), Texas. Jiné národy, jako Španělsko, Švédsko, Finsko a Švýcarsko, se rozhodly postupovat individuálně pro své požadavky na školení.

Foto
Turecké letectvo je připraveno nabídnout svůj zbrusu nový původní turbovrtulový Hurkus-B pro fázi základního výcviku, pokud se některá ze zúčastněných zemí NFTE ve střednědobém horizontu rozhodne využít služeb Centra pro výcvik vojenských letových posádek, zřízeného v Çigli. Alan Warnes

Itálie a Řecko pokračovaly v navázání bilaterální spolupráce při výcviku pilotů proudových letadel. Tento podnik, který byl zahájen v roce 2008, se ukázal jako pozoruhodně efektivní, když viděli italské studentské a instruktorské piloty, kteří prováděli základní výcvikovou fázi v Řecku na turbovrtulovém trenažéru Beechcraft T-6A Texan II a jejich řečtí protějšky cvičili v Itálii na Aermacchi MB339A/ PAN/CD a následně letoun Leonardo T-346A Master.

Francie a Belgie také navázaly produktivní výcvikové partnerství, které vidělo vytvoření společné vojenské letecké výcvikové organizace. Francouzsko-belgická škola pokročilého proudového výcviku (AJeTS) byla zřízena v roce 2003 a provozována do roku 2018 z Cazaux ve Francii s využitím cvičných letounů Dassault-Breguet/Dornier Alpha Jet, které dodaly vzdušné síly obou zemí. Belgian Air Component se poté připojil k ENJJPT na Sheppard AFB.

V únoru 2021 se však k iniciativě NFTE připojila Belgie, která zjevně hledá nákladově efektivnější řešení výcviku, zatímco její letecká paže provozuje pouze jednu flotilu letitých letounů SIAI-Marchetti SF.260 italské výroby pro základní výcvik a již není předpokládá nezávislou akvizici nových turbovrtulových nebo tryskových cvičných strojů.

Nová iniciativa výcviku posádek letadel pod vedením NATO, která byla zahájena sedm let po případném zániku AEJPT, viděla na palubě jinou skupinu zúčastněných zemí, přičemž z původních členů „Eurotrainingu“ zůstala pouze Belgie, Řecko, Itálie a Španělsko. Ze současných zemí NFTE provozují Řecko, Itálie, Španělsko a Turecko značné flotily stíhaček a mají dobře zavedené a udržitelné výcvikové kanály pro proudové piloty. Mezi nimi má Itálie nejmodernější výcvikovou flotilu, ale stávající výcvikové procesy v ostatních třech zemích by potřebovaly v blízkém až střednědobém horizontu vážnou rekapitalizaci, aby bylo možné zavést novou generaci trenérů a syntetických výcvikových pomůcek – nákupy, které přicházejí za nehoráznou cenu. .

Většina ostatních zemí, které se připojily k malým cvičným flotilám NFTE, a jejich výcvikové potřeby vyžadují každý rok omezený počet pilotů rychlých trysek a vrtulníků. Existují také země, které neprovozují stíhačky, takže jejich požadavky na výcvik vyžadují pouze výcvik pilotů v dopravě a vrtulníku.

V rámci členských států NATO, které v současnosti nabízejí vysoce kvalitní řešení výcviku pilotů proudových letadel, existují dva vážní konkurenti nebo diplomatičtěji řečeno alternativy k iniciativě NFTE: Itálie a USA. ENJJPT se sídlem v USA je tradičním poskytovatelem služeb leteckého výcviku s flexibilní nabídkou, provádí základní výcvik na T-6A Texan II a pokročilý výcvik na Northrop T-38C Talon. Itálie – země přidružená k NFTE – hostí nově zřízenou International Flight Training School (IFTS), která nabízí zahraničním zákazníkům vysoce kvalitní základní a pokročilý/zaváděcí výcvik stíhacích letounů díky výjimečně moderním specializovaným infrastrukturám, simulátorům a vysoce kvalitním výkonný proudový cvičný letoun (T-346A), který má k dispozici.

Sandra Balátková, projektová ředitelka z divize Defence Investment Division of the Multinational Capability Cooperation Unit NATO, v rozhovoru pro AirForces Monthly řekla, že zřízení NFTE nabízí členským státům několik atraktivních výhod. Bude tvořena postupným přístupem a nabídne nejen výcvik stíhacích pilotů, ale také osnovy vrtulníků, přepravy s pevnými křídly a UAS, pokrývající celý rozsah výcvikových potřeb v průběhu času.

Foto
Turecké letectvo provozuje 40člennou flotilu KT-1T a nabízí nadbytečnou kapacitu pro výcvik mezinárodních studentů, a to jak v rámci iniciativy NFTE, tak mimo ni. Alan Warnes

NFTE výrazně přispěje k transatlantickému sdílení zátěže, protože nabídne pilotní výcvik blízko domova v Evropě. Zúčastněné země navíc nebudou povinny platit peníze za školicí služby, které obdrží – místo toho budou stanoveny kredity. Jedná se o tzv. systém Payment of Balance, který v podstatě sleduje přínos účastníků a také služby přijímané prostřednictvím programu NFTE.

Je navržen tak, aby motivoval k neustálým reinvesticím do dostupné infrastruktury a nabídek. To bylo prezentováno jako kritická součást NFTE, která poskytuje záruku, že posádky letadel NATO budou mít v budoucnu také přístup k nejmodernějším výcvikovým příležitostem. Balátková řekla AFM, že čtyři země předložily svá školicí zařízení k posouzení jako první kampus NFTE, který se nachází jak v jižní Evropě, tak ve střední části kontinentu.

Návrhy školení

Obecným závěrem po analýze výcvikových potřeb a flotil v nejdůležitějších zemích NFTE je, že značná část z nich se připojila k iniciativě ve snaze nabídnout svou nadbytečnou výcvikovou kapacitu.

Itálie – partner, který se připojil k programu NFTE na poslední chvíli – je nejzřetelnějším příkladem, který nabízí potenciál své stávající organizace IFTS. Řecko má také dobrou pozici k tomu, aby od samého začátku poskytlo přebytečnou výcvikovou kapacitu T-6A, protože provozuje 45člennou flotilu těchto turbovrtulových cvičných strojů, což je nejméně dvakrát více, než skutečně potřebuje. Řecké T-6A nyní projdou významnou modernizací, kterou provede společnost Elbit Systems v rámci dohody, která umožní izraelské firmě zřídit a provozovat Mezinárodní letové výcvikové středisko Hellenic Air Force (IFTC). Smlouva byla podepsána v polovině dubna letošního roku.

Belgie a Maďarsko jsou zase mezi hlavními zeměmi v klubu NFTE, které chtějí najít nákladově efektivní řešení výcviku pilotů rychlých letadel. Maďarsko je možná vážnější obchodní případ, protože celý jeho výcvik pilotů rychlých proudových letadel, transportních a rotačních křídel v současnosti zajišťuje kanadská NFTC. Toto nastavení však skončí v roce 2023, kdy má vypršet smlouva.

Stíhací flotila maďarského letectva (HuAF) je dnes zastoupena pouze 14 letouny Saab JAS-39C/D Gripen, takže roční požadavky na nové piloty jsou spíše nízké a na takové úrovni zůstanou v blízkém až střednědobém horizontu. Na rozdíl od toho bude země potřebovat značný počet nových pilotů s rotačními křídly po uvedení 20členné flotily nově vyrobených vrtulníků Airbus H145M (dodávky mají být dokončeny v tomto roce) a očekávané dodávce 16 dalších H225 od roku 2023. dále.

V současné době je maďarské ministerstvo obrany zaneprázdněno vyhodnocováním několika možností nad rámec uzavření NFTC a zároveň pokračuje v investicích do rekapitalizace svých aktiv pro základní letecký výcvik. Šest zlínských Z242L a dva Z143LSi pístové trenažéry byly převzaty v letech 2017 až 2020 a země má údajně zájem o nákup proudových trenažérů. Letadlo Aero Vodochody L-39NG je uváděno jako nejpravděpodobnější řešení pro splnění základních a pokročilých požadavků na výcvik HuAF.

Foto
Enstrom 480B-G patří mezi nejnovější typy turbínových vrtulníků pro vojenský letecký výcvik v Evropě, od roku 2018 jej provozuje CLV na pardubické letecké základně, civilní dodavatel pro výcvik pilotů Vzdušných sil AČR a nabízí také výcvikové služby na pevných a rotačních křídlech mezinárodním zákazníky. Alan Warnes

Španělsko také patří mezi země, které potřebují ve střednědobém horizontu rekapitalizovat své pokročilé/zaváděcí flotily stíhacích letounů. Letošní letecká složka zahájila provoz veskrze moderní platformy pro základní výcvik, turbovrtulového stroje Pilatus PC-21. Aby společnost Airbus splnila požadavky španělského pokročilého výcviku a plně nahradila flotilu stíhaček svobody Northrop SF-5M, která má zůstat v provozu do roku 2027 nebo 2028, začal nabízet zcela nový balíček proudových cvičných letounů.

Dostal název Airbus Future Jet Trainer (AFJT) a byl poprvé odhalen v říjnu 2020. Inzerovaný jako letoun navržený s ohledem na vlastnosti stíhačky s vysokou manévrovatelností a rychlostí bude AFJT schopen emulovat frontové typy, jako např. Eurofighter EF-2000, stejně jako budoucí bojová letadla. Pokud bude vybrán tak, aby splňoval potřeby Ejército del Aire (EdA, španělské letectvo), mohl by tento koncept proudového cvičného letounu dokončit svůj první let v roce 2025, podle Abela Nina, vedoucího programu AFJT u Airbusu.

Vzhledem k tomu, že Francie a Finsko jsou také považovány za potenciální zákazníky, průmyslový tým stojící za projektem AFJT je plně se sídlem ve Španělsku, ale vyhlídky na prodej konceptu v rámci širší organizace NFTE by mohly zvýšit šance, že tento drahý program dostane povolení. Od poloviny roku 2021 však nebylo přijato žádné konečné rozhodnutí, které by dalo zelenou rozvoji AFJT.

Mezinárodní studenti

Zároveň stále není jasné, zda bude EdA schopna nabídnout sloty pro zahraniční studenty, aby mohli trénovat na PC-21. Španělsko má objednáno 24 exemplářů, přičemž první letové operace mají být zahájeny v první polovině tohoto roku. Nový technologicky vyspělý trenažér má zpočátku nahradit CASA C-101EB Aviojet, který se používá pro základní výcvik, a mohl by být atraktivní volbou pro některé další členské země NFTE.

Turecko by mohlo být považováno za zvláštního účastníka iniciativy NFTE, protože se snaží výhradně prodat přebytečnou výcvikovou kapacitu, která je v současné době k dispozici v jeho vojenském výcvikovém středisku na velitelství 2. hlavní proudové základny v Çigli poblíž Izmiru. Multifunkční středisko výcviku vojenských letových posádek v Çigli disponuje moderními simulačními zařízeními a odpovídajícími letadly pro fázi základního výcviku.

Tato flotila se skládá z turbovrtulového letounu Korea Aerospace Industries (KAI) KT-1T (40 v provozu), který má být doplněn domácím vyvinutým tureckým aerospace Hurkus-B – letounem, který je v podstatě podobný KT-1T – s 15 Na pořadí. Stejně tak modernizované proudové trenažéry Northrop T-38M spolu s nejmodernějšími simulátory jsou stále považovány za dostatečné pro pokročilý a zaváděcí stíhací výcvik až do konce desetiletí.

Vzhledem k pokračující krizi politických vztahů mezi Tureckem a západním světem je však malá šance, že by ostatní členské státy NATO vřele přijaly turecké návrhy leteckého výcviku v rámci iniciativy NFTE. Vzhledem k rostoucímu napětí mezi Tureckem a několika evropskými spojenci je tato země dnes považována za jednu z nejdůležitějších výzev NATO; napětí, u kterého se očekává, že bude dále narůstat.

Foto
Grob 120TP je považován za potenciálního kandidáta pro počáteční a základní výcvikovou fázi v zóně NFTE, ke které by mohlo dojít kolem poloviny roku 2020. Alan Warnes

Smluvní ustanovení

Iniciativa NFTC může prozatím slibovat pouze skromné ​​obchodní příležitosti pro velká průmyslová jména v sektoru vojenského leteckého výcviku poskytovaného dodavatelem. Je to proto, že koncept potenciálních smluvních ustanovení pro spolupráci s průmyslem je stále nejasný a každá země bude mít svobodu nakládat s ním, jak uzná za vhodné.

Očekává se, že zájem bude od společností, které jsou v Evropě dobře zavedené, jako je Elbit Systems, která v současnosti provozuje několik školicích operací. Společnost je také připravena řídit Hellenic Air Force IFTC v Kalamatě na základě smlouvy v hodnotě 1,65 miliardy USD podepsané v dubnu. Středisko bude provozovat flotilu modernizovaných T-6A Texan II a nově dodaných M-346, přičemž deset z nich bude dodáno společně s kompletní sadou moderních pozemních výcvikových řešení, které budou provozovány po dobu přibližně 20 let.

Očekává se, že bude zapojen i italský Leonardo v souladu s národní účastí v iniciativě NFTE. Balátková uvedla, že je na rozhodnutí každé jednotlivé země, zda bude v nově zřízeném kampusu NFTE na svém území využívat školicí systémy řízené vládou nebo dodavatelem.

Podle Balátkové nejsou stanoveny žádné termíny, kdy by měla být naplněna plná tréninková kapacita v rámci NFTE. Realistická prognóza je, že politicky podporovaná iniciativa NFTE bude pokračovat, ale výsledky – alespoň v blízkém až střednědobém horizontu – budou pravděpodobně příliš skromné ​​ve srovnání s původními sliby a očekáváními danými v době podpisu LOI v roce června 2020.

Hlavním důvodem je to, že některé ze zúčastněných zemí jsou stále odhodlány investovat, předělávat a rozšiřovat své národní vojenské letecké výcvikové kapacity, ale především plnit své vlastní požadavky. Existuje další kategorie zemí, které mohou přijmout řešení výcviku vojenských pilotů nabízená USA, protože se již rozhodly (nebo rozhodnou) pro nákup stíhaček vyrobených v USA.

Stejně tak by se vrtulníkový výcvik v dohledné době nedočkal vzniku významných vysokokapacitních kampusů – jednoduše kvůli nedostatku dostatečně velkých cvičných flotil. Z dlouhodobého hlediska však může být stále dosaženo určité konsolidace iniciativy NFTE v celém spektru letového výcviku.

Omezená kapacita pokročilého výcviku

Existuje omezená kapacita pro společný výcvik pilotů rychlých proudových letounů napříč zúčastněnými deseti národy v pokročilé a zaváděcí fázi výcviku stíhaček. Pouze Itálie, Řecko a Španělsko jsou v současné době schopny nabídnout moderní letadla a zařízení pro základní a pokročilé fáze výcviku.

Foto
Do konce roku 2021 Maďarsko obdrží kompletní sadu nově vyrobených rotorových letadel H145M od Airbus Helicopters. Na rozdíl od větších zemí v NFTE Maďarsko nesdílí vysokou poptávku po výcviku pilotů rychlých proudových letadel a vyžaduje více členů posádky ve svých odděleních vojenských vrtulníků. Airbus

Zdá se však, že řecký výcvikový systém je přizpůsoben – alespoň zpočátku – pouze národním potřebám, protože systém zahájí provoz flotily deseti nově postavených proudových cvičných letounů Leonardo M-346 za dva až tři roky. Španělská 19členná flotila SF-5M Freedom Fighters, používaná v této pokročilé výcvikové roli, se blíží ke konci svého životního cyklu a výměna by měla být provedena za pět až sedm let. Tím se Itálie, Řecko a Španělsko stávají hlavními zeměmi v NFTE, protože jsou schopny nabídnout tréninkové sloty pro rychlé trysky a zřídit významné a vysokokapacitní tréninkové areály.

Všechny ostatní země – kromě Turecka, které je v rámci širšího obrazu NFTE považováno za velmi specifický případ – jsou považovány za nevhodné k tomu, aby nabízely víceméně adekvátní řešení výcviku pilotů rychlých proudových letadel, kvůli nedostatečnému počtu moderních trenérů nebo jejich úplná nepřítomnost v příslušných leteckých zbraních. Někteří z nich si však stále udržují ambice umístit se na prodejní straně tabulky s využitím svých stávajících nebo nově získaných zařízení pro letadla a simulátory.

Česká republika je typickým představitelem této kategorie, protože má efektivní systém vojenského leteckého výcviku, poskytovaný civilním dodavatelem, LOM Praha, který se zavázal zahájit program obnovy flotily proudových cvičných letounů v dohledné době a byl by schopen nabízet řešení školení mezinárodním zákazníkům.

Zákazníci

Kromě toho by pro některé z těchto zemí bylo snazší prodat své přebytečné školicí kapacity prostřednictvím bilaterálních dohod se zákazníky z řad třetích stran mimo program NFTE, aby se vyhnuly uzavírání složitých a právně závazných dlouhodobých dohod. Tímto způsobem se očekává, že se budoucí loajální zákaznická základna NFTE zmenší na hrstku národů, s naléhavými téměř až střednědobými potřebami výcviku posádek letadel, a to pouze v případě, že iniciativa NATO prokáže, že je schopna tyto potřeby efektivně uspokojit. pomocí společných zařízení pro letecký výcvik.