PALBA.CZ

Neviem ci bolo, popis 3. obrazovkyod praveho boku tanku, takze vieme potvrdit, ze Armata je vybavena nejakym bojovym informacnym systemom...

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Dzin píše:..
Zipoun + kenavf
Pokud tomu tedy rozumím dobře, stále je to jen potenciální možnost.

Nikde zatiaľ nebolo tvrdené že už to má,ale že je na to pripravený.
Ano zmieňujú sa o tom v tom význame že zariadenia sú na to pripravené.Pravdepodobne "stačí" len zabudovať nejaké zariadenie na obojstrannú komunikáciu s riadiacim pracoviskom.Keby to tam v súčastnosti už bolo tak by sa s tým už určite pochválili.
Odhadujem že tank má system ovládania Drive by Wire.Takže by sa jednalo "len" o napojenie nejakého modemu pomocou konektora do sieťovej zbernice.
Komplikovanejšie by to bolo keby sa nejaká funkcia ovládala mechanicky alebo hydraulicky nejakou pákou,to už by tam museli domontovávať nejaké servo.

To Dzin
Ne, takový detail fungování Afganitu tam není. Prioritizace cílů a sladění automatických a manuálních funkcí bude určitě jednou z nejsložitějších softwarových záležitostí.
Logicky by se dalo říci, že zjištění smrtící hrozby pro tank a jeho posádku, tj. přilétající protitankový projektil má automaticky maximální prioritu ... logicky, nejdřív odrážím útok a až pak útočím, protože k čemu je mi to že zaútočím na potencionální hrozbu, když mě vzápětí zabije ta reálná.
S ti UAV je to jiná ... dokud neodpálí PTŘS, tak je to jen "potencionální hrozba" a pak stačí informovat posádku, že existuje.

Co se redakční doby týče, tak přímo čas detekce resp. "rozhodování se" systému, uveden není. Ale to budou nanosekundy. Uvedena je redakční doba věže (rychlost otáčení), a ta je 45° za vteřinu.

Dále jsou tam popsány základní scénáře reakce na konkrétní hrozby ... dle jejich typu, vzdálenosti odpalu, směru příletu apod. Ale to už je nad rámec mých časových možností. To si budete muset přečíst sami.

kenavf píše:Ano zmieňujú sa o tom v tom význame že zariadenia sú na to pripravené.Pravdepodobne "stačí" len zabudovať nejaké zariadenie na obojstrannú komunikáciu s riadiacim pracoviskom.Keby to tam v súčastnosti už bolo tak by sa s tým už určite pochválili.

To video bylo kratší, ale je to ono. No já to pochopil tak, možná špatně, že tank není ovládaný z dálky, ale je tam možnost, že tank může sám hlídat určený perimetr a to bez posádky a zapnutého motoru. Něco jako ty kulomety ve Vetřelci 2, bez automatické střelby:-) I kdyby nemohl sám střílet, tak by byla tato možnost užitečná - si myslím:-) Posádka nemusí trčet v tanku a přitom tank může hlídat nějaký most, pozemní komunikaci, určený prostor a když něco zmerčí, tak to zahlásí (popřípadě i zaútočí).

kenavf
Ono to vypadá, že je to vlastně rozvinutí(?) původních snah o dálkové ovládání tanků z dob SSSR. Poslední bylo tuším testováno dálkové ovládání T-72B.

Skeptik
Jj záleží to předdefinované prioritě. Toto je ostatně jeden z důvodů (ne jediný), proč se současný vývoj orientuje na systémy v rámci ochrany 360 stupňů a tím je systém zcela autonomní na orientaci vozidla (jeho součástí).
Ruské vysvětlení proč se rozhodli pro jiný způsob je zajímavé, protože z nasazení jediného dosud funkčního systému jsem nezaznamenal, že by v rámci operací bylo to co uvádějí Rusové (ochrana pěchoty) nějaký problém. Ale je pravda, že konkrétně tomuto se nikde nikdo moc detailněji nevěnoval (alespoň jsem na to nenarazil).

Oki, zeptám se nějakého kolegy, jestli by mi to nepřeložil.

Toto by mala byť verzia Koalicije (152mm SKH) na kolesovom podvozku:

Skeptik píše:Uvedena je redakční doba věže (rychlost otáčení), a ta je 45° za vteřinu.

Pěkné, trumpfnuli Abrams a Leopard 2. Možná jedna z výhod lehčí věže.

Smutná krabice píše:

Skeptik píše:Uvedena je redakční doba věže (rychlost otáčení), a ta je 45° za vteřinu.

Pěkné, trumpfnuli Abrams a Leopard 2. Možná jedna z výhod lehčí věže.

Aký majú krátkodobý výkon tie motory slúžiace na otáčanie veže.Roztočiť(a ubrzdiť) tolko ton za takú krátku dobu môže byť pekná fuška.

Dám to sem,pretože téma termokamier a Armata sa tu preberala s kontextom kvality resp. nekvality ruských termokamier.

rusko-pokrocilo-ve-vyrobe-termoviznich-pristroju

http://www.militarybox.cz/news/rusko-po ... pristroju/

Výhoda nejen lehčí věže, ale i bezosádkové věže.
Ono sedět resp. stát ve věži při prudkém otáčení a rychlém zastavení veže nebude asi žádný med.

(Krabice, díky. Měl jsem na myslí dynamické rázy působící na osádku věže při jejím pohybu, jen jsem to blbě napsal.)

Skeptik: v převisu věže Abramse nikdo nesedí (a točí 40°/sek.), posádka sedí uvnitř ložiska věže. Viz zde.

kenavf: výkon těžko říct, ale když střelec rychle otáčí věží a pak ji zastaví, vždy se ozve takový napoprvé trochu děsivý zvuk, jako když se extrémně protočí setrvačník v autě při couvání. Ale je to normální a nic se tím neničí.
Viz zde: https://www.youtube.com/watch?v=HyrAqNv1odM v čase 1:46 až 47.
Či lépe zde: https://www.youtube.com/watch?v=Ki2bq25lYVM v čase 1:33 (rozjezdy prudkého otáčení věže a opakované zastavování "na fleku", s nejhlasitějším zastavením rotace věže v čase 1:39)

zajimave detaily.... napr. v prvem videu 2,10 vystrel z hlavne ktera ma ustovou brzdu, ale Abrams ji nema....jeste jeden zaber v prubehu videa s tou samou "chybou scenare"....a v druhem videjku.... proc ty masky..... Abrams neni vybaveny pretlakovou ventilací?!?.... a mimochodem funkce nabijece je asi specializaci vojaku s afroamerickym puvodem... v obou videich....a nebo ze by bili vojaci fyzicky nestihali manipulaci s tezkymi naboji?!? ... jinak me pobavilo jak v druhem videu nabijec rucne zavira zaver dela ...tam jde o prsty....zeby proto afroamericane?????

adminprofisu píše:zajimave detaily.... napr. v prvem videu 2,10 vystrel z hlavne ktera ma ustovou brzdu, ale Abrams ji nema....jeste jeden zaber v prubehu videa s tou samou "chybou scenare"

To neřeš, prostě tam plácli, co zrovna měli po ruce...

adminprofisu píše:....a v druhem videjku.... proc ty masky..... Abrams neni vybaveny pretlakovou ventilací?!?.... a mimochodem funkce nabijece je asi specializaci vojaku s afroamerickym puvodem... v obou videich....a nebo ze by bili vojaci fyzicky nestihali manipulaci s tezkymi naboji?!? ... jinak me pobavilo jak v druhem videu nabijec rucne zavira zaver dela ...tam jde o prsty....zeby proto afroamericane?????

Mám pocit, že starší verze neměli - jedna z věcí opětovaných kvůli snížení ceny. No a mám pocit, že oni používaj masky i s filtroventilací, jen jsou připojené k rozvodu...
No a černochy neřeš už vůbec

Smutná krabice píše:Skeptik: v převisu věže Abramse nikdo nesedí (a točí 40°/sek.), posádka sedí uvnitř ložiska věže. Viz zde.

kenavf: výkon těžko říct, ale když střelec rychle otáčí věží a pak ji zastaví, vždy se ozve takový napoprvé trochu děsivý zvuk, jako když se extrémně protočí setrvačník v autě při couvání. Ale je to normální a nic se tím neničí.
Viz zde: https://www.youtube.com/watch?v=HyrAqNv1odM v čase 1:46 až 47.
Či lépe zde: https://www.youtube.com/watch?v=Ki2bq25lYVM v čase 1:33 (rozjezdy prudkého otáčení věže a opakované zastavování "na fleku", s nejhlasitějším zastavením rotace věže v čase 1:39)

Zní to jako přeskakovací spojka (zubová, lidově "trčka" podle zvuku s jakým přeskočí). Je to (bylo by to) ozubení na věnci, a do něj by zapadala západka (zub) na pružině. Při prudkém pohybu nebo zastravení by západka přeskočila, na funkci (ani míření ani zootechnika ) by to nemělo vliv a odpor té pružiny plus odpor ozubů by spotřeboval nějakou tu energii, takže by zastavení tolik nezatěžovalo motor který věží otáčí.
Je k vidění např. na zemědělském nářadí za traktor - pokud je vyklápěcí do boku (typicky např. nějaké žací ústrojí, třeba rotační na trávu), tak má takovou (jednozubovou) spojku pro případ že by ústrojí najelo na šutr.
Jestli je to ono nevím, je to jen odhad na zákl. zvuku na těch videích

Je k vidění např. na zemědělském nářadí za traktor - pokud je vyklápěcí do boku (typicky např. nějaké žací ústrojí, třeba rotační na trávu), tak má takovou (jednozubovou) spojku pro případ že by ústrojí najelo na šutr.

?????
Jezdím s kosami od 145cm po záběr 900 cm rotační i lištové,výrobce Agrostroj, Kunn, Taarup, ale tohle jsem u nich neviděl, pouze stavitelné pružiny.

Mirek58 píše:

Je k vidění např. na zemědělském nářadí za traktor - pokud je vyklápěcí do boku (typicky např. nějaké žací ústrojí, třeba rotační na trávu), tak má takovou (jednozubovou) spojku pro případ že by ústrojí najelo na šutr.

?????
Jezdím s kosami od 145cm po záběr 900 cm rotační i lištové,výrobce Agrostroj, Kunn, Taarup, ale tohle jsem u nich neviděl, pouze stavitelné pružiny.

Na tomto žacím stroji: http://www.agrostroj.cz/cz/produkty/zem ... aci-stroje je bezpečnostní (jedno)zubová spojka. Když najedeš na šutr nebo sloup, tak způsobí, že se žací ústrojí odkloní směrem dozadu. Nenašel jsem konkrétně obrázek té spojky, ale na obrázku je vidět zřetelně svislá vinutá pružina (pohledově cca nad místem, kde plechový kryt klínového převodu přechází z oblouku do roviny, v dolním středu obrázku). Ta právě tlačí na páku se zubem, zapadajícím do pevného protizubu. A to je ta spojka. Stejná spojka, ovšem s mnoha protizuby, umístěnými na věnci, může být v tom tanku. Ta pružina je stavitelná, je navléknuta na tyč se závitem na konci, na němž se dá šroubováním nastavit předpětí té pružiny, a toto předpětí je v papírech k sekačce předepsáno.
Ten zvuk samozřejmě může způsobovat i něco jiného, může to třeba být hlasité zacvaknutí nějakého elektro- či hydromotoru, jak píšu, v tom tanku jsem neseděl. Na rozdíl od traktoru s tou sekačkou
Jak jsem již uvedl, mám dva výuční listy - mechanik opravář zem. a les. techniky, a kovář - podkovář. Tu spojku jsme na učňáku opravovali (vyvařovali a brousili jsme opotřebený zub, v Jablunkově je asi víc šutrů na poli než kde hospodaříš ty ) a ta opotřebená spojka cvakala právě takhle když se rozepla.

Ach soo, - přetěžovací pojezdová spojka!!!
Pravda, na tu jsem zapomněl, ale u velkejch kos nic takového není

PS:
Šutry se musejí sbírat! Pak se dá drandit a dělat výkony. S 9m záběrem až 60ha / šichtu

A sakra, ona Armata dokáže i sekat louky?
Zvládla by i obilí???

A tys neslyšel ten vtip o tom jak ten sovětský traktor opětoval palbu a poté přelétl zpět na základnu?

Vy si tu děláte legraci, ale Sověti v 60. či 70. letech opravdu zkoušeli sklízet obilí pluhy, které tahaly vrtulníky. Kvůli vzdálenostem a cestám, paliva měli dost a levného, že. Poměrně rychle to ale skončilo na nějakých problémech (asi s nosností těch helek, nebo ropnou krizí v '73.)

Dřív jsem někde na českém internetu o tom viděl poměrně podrobný článek, ale ať dělám co dělám, od té doby jsem jej nenašel.

Zato je na toto téma spousta vtipných obrázků:


Ale to už jsme se od Armaty dostali dost daleko.