PALBA.CZ

Požárům je samozřejmě třeba zabránit, ale ne pastvou. Nebo ne pouze pastvou. Hlavně je třeba pracovat s půdou.
Kapková závlaha se u vzrostlých stromů nepoužívá. Ale to není podstatné. Možností je mnohem víc, tohle byl příklad metody, která se už používá. Samozřejmě, že to bude drahé, složité, s řadou "ale" a výsledky to přinese za dlouho. Ale jediná smysluplná cesta je snažit se Středomoří zazelenit, ne vykácet, nechat sežrat kozama, a pak se divit, že je suché a sucho se šíří dál. V předřímských dobách byly lesy i na Sicilii (s hlavní rodovou skladbou: dub, buk, borovice, jilm, javor, jabloň, jeřáb). Zbytky starých lesů jsou po Středomoří dodnes a rostly by tam leckde, kdyby byla půda co k čemu. Tristní stav lesů ve Středomoří je primárně způsoben stavem půdy, ne klimatem.
A ty borové a eukalyptové monokultury jsou sice hnusné a dobře hoří, ale je třeba je udržet nebo za ně najít náhradu.

Ak si si nevšimol, píšem o zriedení lesov nie ich vysekaní do posledného stromu. Presne tento istý problém riešia v sezonne vysychajúcich lesoch inde na svete - totiž z kalifornii. Kde lesná správa 100 rokov bojovala proti pomalému vypaľovaniu, ktoré robili ešte blahej pamäti miestni indiáni. Až našla riť prhľavu , keď sa nedávno (pred 10-20 rokmi) objavili pravidelné megapožiare.

Skús si niekoľko článkov o tejto téme prečítať.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/prir ... inak-shori
https://ekolist.cz/cz/publicistika/prir ... ni-uzavera
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/ind ... 300707_gak

Tiež nechávajú vypásať nadmerný podrast pomocou koz a oviec.
V kalifornii pochopili aj to, že treba zvyšovať hladinu potokov, napríklad s pomocou bobrov a kde sa nedá, tak vytvoriť "check dams", "zuni bowls" alebo prahovania potokov.
https://www.youtube.com/watch?v=kSctr0aQOso

Hele, nebudu jedno po druhém diskutovat, co produkuješ s pomocí AI. Blokování regenerace lesa pastvou je dobře známá, úloha půdy taky, vliv vypalování taky, využití a ekonomika monokulturních lesů taky. Vesměs všechno i ze Středomoří. Zdroje sem dávat nebudu, je s tím spousta práce a efekt byl vždy nulový. Všechno podstatné jsem sdělil, dál se hádej sám se sebou. Mimochodem, články pro veřejnost v podstatě nemá smysl číst, jsou vesměs nepravdivé buď úplně nebo částečně. Má smysl číst pouze původní studie, slušně zpracovaná review, odborné knihy.

Články na ekoliste sú podľa teba bludy ?

P.S. nepoužívam AI na to čo píšem.

Nemusí to být přímo bludy, jen prostě některé podstatné věci neobsahují.
To o odpařování z různých druhů stromů nebyla AI?

To, že macchie nebo chaparral etc. často hoří a že bránění malým požárům zvyšuje intenzitu velkých požárů jsme se učili na Ekologii před třiceti lety. Ta společenstva jsou na ně adaptovaná. Druhá věc je, že dnešní rozloha macchie je činností člověka nejspíš mnohem větší než původně. Právě na úkor lesů, které zas tak často nehořely.

Stredomorské lesy kántrili vo veľkom už v staroveku.
Men by sa páčilo, keby tam vo veľkom začali rásť cyprusy ale tie rastú veľmi pomaly.
Možno by to chcelo nejaké stromy zo starej gondwany - araukárie, wollemie.

https://radiozurnal.rozhlas.cz/evropske ... le-9634559
Přestože srážky výrazněji neubývají, vyšší teploty podle výzkumníků zásadně zvyšují výpar vody z krajiny a prohlubují dopady sucha. Na studii iniciativy World Weather Attribution se jako jediný český vědec podílel hydrolog Oldřich Rakovec z České zemědělské univerzity.
...
Jednou z autorek studie je klimatoložka Sarah Kew z Nizozemského královského meteorologického ústavu: „Evropská léta se rychle mění. Naše studie ukázala, že hlavní příčinou sucha už není nedostatek deště, ale extrémní horko. To odpařuje vodu z půdy mnohem rychleji, než by tomu bylo bez klimatické změny. Jinými slovy: klimatická změna proměňuje období, která bychom dříve zvládali bez větších problémů, v těžká sucha.

Pasienkové lesy a včely
https://www.sav.sk/?lang=sk&doc=service ... s_no=12966
Zoológ SAV v rámci vedenia študentskej práce skúmal spoločenstvá opeľovačov v danej lokalite pri Svätom Jure. „Spolu s mojou študentkou Laurovu Berákovou z Prírodovedeckej fakulty UK sme v rokoch 2023 a 2024 pomocou nárazových pascí získali vzorku 676 jedincov včiel. Z nich až 547, teda viac ako 80 %, pochádzalo z obnovenej časti pasienkového lesa,“ uvádza Marek Semelbauer z Ústavu zoológie SAV, v. v. i.

Obnovená aj neobnovená časť Panónskeho hája boli vzorkované rovnakým spôsobom, aby sa zabezpečila porovnateľnosť vzoriek. Vďaka obnove pastvy sa zvýšila početnosť voľne žijúcich včiel viac ako trojnásobne.
„V roku 2017 došlo k unikátnej obnove pasienkového lesa na časti jeho pôvodnej výmery, vyrezala sa časť náletových drevín a zaviedla pastva malého, asi 25-členného stáda kráv. Na obnove pasienkového lesa spolupracoval BROZ – ochranárske združenie, Mesto Svätý Jur, CHKO Malé Karpaty a miestny hospodár Vladimír Pažitný. Ide o prvú obnovu pasienkového lesa na Slovensku,“ dodal Marek Semelbauer.

Vrámci toho zákona je tu taký nápad obnoviť sčasti parkovú krajinu (europsku savanu) bežnú v medziľadových dobách.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/esej ... vy-prirody
Pro začátek přiznejme, že ke skutečné rekonstrukci interglaciální přírody nám ve Střední Evropě chybí dvě zásadní funkční skupiny zvířat. První jsou skuteční megaherbivoři (sloni, nosorožci), jejichž evropské druhy jsme vyhubili a za něž nemáme náhradu. Druhou jsou vrcholoví predátoři, které bychom sice nahradit uměli (tygr ussurijský by třeba v CHKO Soutok určitě nestrádal!), ale není to průchodné politicky a vlastně ani morálně – v Indické republice, která je na záchranu populace tygra pyšná, padne tygrům za oběť 70–80 osob ročně; plných 500 osob ročně pak padne za oběť slonům. Protože tuto oběť přinést nechceme, a zabezpečení „refaunovaných jednotek“ proti únikům tygrů či slonů by si žádalo náklady astronomické, musíme úlohu těchto dvou funkčních skupin zaujmout sami. Úlohou slonů je pochopitelně vyvrácení velkých stromů a tudíž otevírání lesů; úlohou vrcholových predátorů pak je „regulace“ populací kopytníků prostřednictvím lovu.
Dále si přiznejme, že obnova ekosystémů se nemůže dít v hranicích lesního zákona, ani předpisů o nakládání se zemědělským půdním fondem. Původní evropský ekosystém neznal „les“, jak ho dnes definuje legislativa (viz „Pozemek určený k plnění funkce lesa“ – PUPFL), ani pole/louku/pastvinu/sad, jak je definují, dotují, kontrolují a zdaňují četné předpisy (viz LPIS – „Land Parcel Identification System“). Máme-li obnovit evropský savanový biom, potřebujeme třetí právní kategorii, říkejme jí třeba PUPOEF – Pozemek Určený Pro Obnovu Ekosystémových Funkcí. PUPOEF by existoval vedle PUPFL a LPIS. Platila by zde jiná pravidla, přičemž tím zásadním by bylo osvobození od daní – a ztráta nároků na lesnické či zemědělské dotace.
Pokud propojíme rewildingové zkušenosti z Česka i zahraničí se statistikami našeho půdního fondu a vlastnických poměrů, zjistíme, že aniž bychom ohrozili domácí dřevařskou a potravinářskou produkci nebo stávající systém maloplošných chráněných území, můžeme pro PUPOEF vyčlenit až 10 % území České republiky. Zde by se – na jednotkách o rozloze 500 a více hektarů – uplatnil zcela nový přístup ke krajině. Navrhl jsem pro něj pracovní termín AIRM – Anthropocene-Integrated Rewilding Management, na názvu však netrvám.

Auto rozoberá jednotlivé aspekty ako ochranu krajiny, bezpečnosť ľudí, ekonomiku a vlastnické záležitosti.
Osobne si mylím, že na veľkých plochách je to nerealizovateľné v Europe.

v mostecku:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/esej ... -republiky
Koncept AIRM – Anthropocene integrated rewilding management – nastíněný v předchozím článku, je pro post-těžební krajinu jako dělaný. Překonává zásadní všechny problémy zemědělských i lesnických rekultivací – jejich uniformitu a tím pádem malou atraktivitu pro místní lidi i návštěvníky, závislost na lidské péči, a především mizerný výnos. Rekultivační lesy narazí po pár desetiletích růstu na navezené ornici na nepropustné a někdy toxické podloží. Proto z nich kvalitní kulatina z nich nikdy nebude – může z nich ovšem být skvělé, a často těžené, palivo. Uniformně založené louky jsou samozřejmě sečeny, což pálí pohonné hmoty a homogenizuje prostředí. Asi nejživějšími stanovišti jsou „křovinaté lesostepi“, ať už vzniklé spontánně, tvořící se z v prvých několika letech z lesních výsadeb, nebo lemující silničky a průseky. Jenže bez průběžného prosvětlování časem dorostou a opět vytvoří monotónní, hospodářsky nepříliš kvalitní lesy.
V režimu AIRM by jednotlivé lokality byly opatřeny polopropustnými ohradníky, zabezpečeny vodou, opatřeny návštěvnickou infrastrukturou – a doplněny o chybějící termodynamický a disturbanční „motor“, velké býložravce. Ti by zde žili v polodivokém režimu bez příkrmu, zajistili rychlý obrat fytomasy, rozbili dominanci trav typu třtiny a jejich lov by, spolu s produkcí palivového dříví (pařezením), zajistil finanční udržitelnost až ziskovost celé operace. Velcí býložravci rovněž pomohou s péčí o tůně a mokřady, ať už tvorbou drobných „kaluží“ v kalištích, nebo spásáním pobřežní vegetace a otevíráním volné vody. I vodní stanoviště trpí zarůstáním břehů a postupným zazemňováním. Blokace těchto procesů kopytníky udrží a zvýší biologickou rozmanitost těchto stanovišť.

Mostecká pánev pro takový přístup nepředstavuje hendikepované rumiště, ale ideální startovací dráhu. Krajina tam totiž divočinou už dávno pulzuje. Samovolně zde vznikly sezónní vertikální migrace jelení zvěře (jde v podstatě o hybridy mezi jelenem evropským a jelenem sikou), která se z plání Krušných hor stahuje na zimu do lomových jam. Prosperují zde silné populace divokých prasat a nepůvodních muflonů, za nimiž se z hor odvažuje vlk. Místní lidé tuhle syrovou postindustriální divočinu dávno adoptovali. Vedle cyklostezek a sportovišť v rekultivovaných partiích navštěvují – jako cyklisté, motocyklisté, piknikáři či prostě výletníci – i oficiálně dosud nepřístupné či „polopřístupné“ partie zdejší krajiny. AIRM by ty tisíce hektarů přestal znásilňovat drahým zalesňováním či sečí luk, vpustil by sem kompletní trofickou kaskádu a založil tak samořiditelný, evolučně otevřený ekosystém. Celoroční přítomnost kopytníků redukuje konkurenčně silné trávy, zpomalí růst dřevin, zajistí dynamické vznikání nových sukcesních plošek, vytvoří stanoviště pro citlivější druhy flóry a drobné živočichy.

Zatím probíhá začala spíš válka mezi Severní energetickou a vládou Andreje Babiše. Majitel SI, Sev.en miliardáře Pavla Tykače totiž nechce peníze ze zákonem vytvářené rezervy na rekultivace a ušetřené vzhledem ke změně koncepce na přirozenou sukcesi a částečné zatopení, svěřit Státnímu fondu životního prostředí ČR, ovládanému přes MŽP tandemem Turek/Červený a chce je dotčeným obcím rozdělit dohodou sám.

Obce by to vítaly, protože peníze ze SFŽP jim chodí nepravidelně a neprůhledně rozdělované. Také se bojí, že pod patronací Hranolky by newmusely dostat žádné. Viz zrušený příspěvek vlády na opravy silnic

Jj. tohle zajímavá tématika. Autor tenhle pohled prosazuje dlouho a umí být přesvědčivý. Jen bych to zase rozšířil, při veškerém respektu, který k němu mám, tam je celá řada problémů, zastavím se u tří: 1) Rekonstrukce historické vegetace - palynologické analýzy je velmi těžké interpretovat, v zásadě asi výsledek dost záleží na zvoleném modelu (neboli, chci-li dokázat zapojený les, dokážu ho, chci-li parkovou krajinu, dokážu jí ze stejných dat taky). Z živočichů maji nejlepší paleoekologický záznam měkkýši - a ti podporují v eemu na většině území zapojený les. Argumenty autora na tohle prostě nestačí, jsou to hypotézy (byť odůvodněné) proti faktu fosilního záznamu. O šnekách není v článku ani slovo, protože ten koncept boří. 2) Nemyslím si, že změny v krajině, jak je navrhuje, by účinně zachránily třeba motýly. Fakticky se i teď většina druhů může někam posouvat, ale moc to nedělají. Proč? Protože každé místo už je obsazené. Nejdřív musí původní obyvatelé (hlavně rostliny) vymřít, a až pak se tam můžou posunout obyvatelé noví. Jenže všichni jsou teď na svých místech, je jim třeba špatně, ale brání se konkurenci a nemůžou jinam, tam totiž taky sedí někdo, komu je sice špatně, ale brání se taky konkurenci. Prostě při náhlé změně je špatně všem, ale jít vedle se dá, až když soused chcípne, neexistují žádné idylické pružné posuny a skoky tam a zpět v distribuci druhů, to jen tak vypadá na mapách. A motýli jako většinou specializovaní býložravci jsou na tom nejhůř, protože na původních stanovištích jejich živné kytky skomírají a na nových se ještě pořádně neuchytily. 3) Nejsem přesvědčen, že managementy CHÚ navrhované lidmi z tohoto myšlenkového proudu jsou významně lepší než managementy jiné. A to jsou praktikovány cca dvacet let. Ona i ta mozaiková seč má své zápory. Takže pro mě důvod k opatrnosti, před dvaceti lety si taky byli jistí, že to umějí lépe a bude to skvěle fungovat. Sám jsem si byl jistý, dnes už jsem opatrnější.
Díky za podněty, přinejmenším mě donutí něco napsat a při tom mě občas i něco napadne.

chci-li dokázat zapojený les, dokážu ho, chci-li parkovou krajinu, dokážu jí ze stejných dat taky - to sa robí podľa peľových záznamov a ťažko dokážeš v lese typické druhy z lúk, zato chýbajú mnohé lesné druhy.
Už sa to riešilo v tejto téme viewtopic.php?p=425105

Čo sa týka motýľov
Odkazujem na prípad prvého refugia projektu česká krajina v Miloviciach - im šlo primárne o záchranu istého typu motýľa.
Problémom bolo zarastanie trávami, nad ktorými nemali kveteny skoro šancu - tie trávy nemal kto vypásať či kosiť. Divé(polodivé) zvietará sa ukázali byť najlacnejšia cesta.
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/ve ... tylu-99850
https://www.ceska-krajina.cz/2420/vzacn ... kych-koni/


V slovenskom raji sa kosí stáročia a je tam najväčšia druhová rozmanitosť rastlín lúk na plochu na svete.
Botanici hovoria, že nie je šanca aby sa taká rozmanitosť objavila za tých 500 rokov vzniku kopaníc. Že v tejto veci zohrali úlohy divé kopytníky.
https://www.pravda.sk/spravy/domace/cla ... u-na-odpis
A predsa je všetka tá nádhera pre botanikov monotónna, dobrodružstvo sa pre vedcov skrýva v nenápadných druhoch tesne pri zemi, ktoré kvitnú len zriedka. Keď tu koncom 90. rokov 20. storočia zratúvali počet druhov vyšších rastlín na štvorci veľkom päť krát päť metrov, narátali ich na jednej ploche 108. „Bežné lúky majú na Slovensku 40. Keď majú 50 druhov, je to veľmi dobrá lúka,“ vysvetľuje lesník a riaditeľ Správy Národného parku Slovenský raj Tomáš Dražil.
Keď však zrátali počet druhov na ešte menšom štvorci, pol metra krát pol metra, napočítali 52 druhov. A to je svetový rekord. „Čo neznamená, že na svete už nie je nič bohatšie. Ale nikto to zatiaľ nepublikoval.
Človek poľnohospodár pôsobí v Karpatoch už 8-tisíc rokov. Na Spiši bola veľmi pokročilá civilizácia, no jej vplyv sa prejavoval skôr v kotlinách. Kto sa „staral“ o hory nad dnešným Vernárom? Zubry, divoké kone, pratury. Veľké bylinožravce sa pásli v presvetlených lesoch, dnes by možno pripomínali parkovú krajinu s mohutnými solitérmi a lúkami navôkol. Alebo, ako hovoria botanici – protolúkami. Dodnes ich náznaky vidno v susediacich bučinách.

Odpoveď je však úzko spätá najmä s tým, aké staré sú Kopanecké lúky. Vedci zdôrazňujú niekoľkostoročné pôsobenie človeka, gazdov, ktorí trávu ručne kosili, zvážali seno na vozoch. Sú odkazom valašskej kolonizácie (novšie osídľovania na základe valašského práva), dávnej migrácie kočovných pastierov, ktorí putovali a hnali stáda dobytka skrz celý karpatský oblúk a kataster Vernára dosídľovali od 14. storočia.
Lenže „niekoľko storočí“ je v prírode prikrátky čas na to, aby sa upevnili vzťahy. „Aby dokázalo 54 rastlín žiť vedľa seba na takej malej ploche,“ upozorňuje botanik a riaditeľ Daphne Ján Šeffer. Vývoj trval zrejme až niekoľko tisícročí. Zaujímavú pointu priniesol človek.
„Zubry a divoké kone udržiavali lúčky, svetlinky, v ktorých sa utvárala symbióza medzi druhmi. Potom prišiel človek, vytlačil divoké bylinožravce a priniesol si tie svoje. Voľné plôšky postupne rozširoval, aby ich mohol kosiť, pretože potreboval pre dobytok stravu na zimu,“ ponúka botanik zhutnenú vedeckú predstavu o tom, ako na Kopaneckých lúkach mohla vzniknúť mimoriadna biodiverzita.
Alebo, ako ho dopĺňa lesník Dražil – „Po zubroch, praturoch a divých koňoch prichádza ,človek vernársky‘ a ten prototyp lúky vylepšil svojou kosou do dokonalosti. Kosenie určite zvýšilo druhovú pestrosť.“ Stále je však celkom nezodpovedanou otázkou ako.
Nie náhodou sa vedci zaujímajú o drobné takmer nikdy nekvitnúce druhy. „Niektoré druhy sa rozmnožujú len vegetatívne. Semenami sa rozmnožujú len vtedy, keď sú ohrozené. Ak nahodia semená, tak to väčšinou znamená, že tá rastlina končí. Taká je stratégia ich prežitia. Inak sa rozmnožujú z poplazov, vyrastajú z koreňov. Narastú znova na druhý rok, keď ich niekto pokosí. Aj vďaka tomu môže kosenie prospievať,“ vysvetľuje botanik Šeffer.

pjaro77 píše: ↑8/8/2026, 08:14 chci-li dokázat zapojený les, dokážu ho, chci-li parkovou krajinu, dokážu jí ze stejných dat taky - to sa robí podľa peľových záznamov a ťažko dokážeš v lese typické druhy z lúk, zato chýbajú mnohé lesné druhy.
Už sa to riešilo v tejto téme viewtopic.php?p=425105

Vidím, že čtení novin vychovává všestranné odborníky. No, pro mě byla paleoekologie spíš zábava než práce, jsem spoluautorem pouze jedné paleoekologické vědecké studie a můžu se samozřejmě mýlit. Ovšem právě ten pylový záznam je sám o sobě problém: ne všechno jde určit do druhu, vůbec není jasné, z jak širokého okruhu se pyl na dané lokalitě sesbíral, různé druhy mají různou pravděpodobnost zachycení v tom záznamu. Proto se provádějí korekce, a to jsou právě ty modely, o kterých píšu (problematiku palynologických dat pěkně popisuje např. P. Pokorný, 2011, Neklidné časy). Ostatně i v tom článku z ekolistu je výslovně uvedeno, že autoři citované studie korekce prováděli. A to je ten ohebný bod v interpretaci dat. Evidentně o tom nic nevíš (a autoři textu se raději tváří, že to taky nikdy neslyšeli - sedával jsem s nima občas v hospodě, víš?), ale odhady stavu krajiny v minulosti nejsou založeny na romantických představách Alexandra von Humbolta, ale na množství dat. Především využívajících pyl, schránky měkkýšů, zuby obratlovců, uhlíky. Zkus si, prosím, nastudovat knihu pro střední Evropu důležitou, Quartarmollusken der Tschechoslowakei (V. Ložek, 1964), to je takový základ. Pro přesnost, nikdo si nepředstavuje ten les jako smrkovou monokulturu, ale jako relativně světlý les místy s otevřenými ploškami. Ale ne běžně rozšířené louky nebo savany, prostě ti měkkýši (a přinejmenším v holocénu i další skupiny) vypovídají proti tomu. Co když je v parkové krajině hodně druhů z úplně jiného důvodu než proto, že to má být biotop vrcholného integlaciálu? Zkus přijít na možné důvody. Je jich víc.

Dál je to takové nic neříkající plácání, kde často přání otcem myšlenky. Víš, že mimo jiné také lužní lesy a louky jsou hodně druhově bohaté? A víš, že jsou antropogenního původu? Jejich vznik je prokazatelně časově spjat s odlesňováním pohraničních hor ve středověku.
Ochrana přírody je postoj ke světu, ne exaktní věda. Vysvětluje věci tak, jak je chce vidět. Při četbě ekolistu a podobných zdrojů máš možná pocit samých úspěchů. Ovšem nikdo nepublikuje články o tom, jak pod jeho péčí nějaký druh vychcípal, že? Proto převažují články o těch podařených věcech.
Ale co se budu vyčerpávat házením hrachu na stěnu, je to pořád dokola...

Neviem čo ti na tej celej predstave vadí. Ja som nemal na mysli africké savany ale to čomu sa hovorí woodland. Riedky les podobný parku. To bol najčastejší europsky biom v eemskej dobe. Z princípu - keď je niekde megafauna, jediné čo odolá ich "inžinierstvu" sú tropické pralesy, ktoré kvôli obrovskému množstvu vody a vysokej teplote rastú pred očami. A tiež strmším svahom všade na svete, kde sa veľkým zvieratým zle kráča.

Choroš, však sa choď porozprávať s Dostálom , nech ti ukáže ako sa v tých malých ohradách zmenila aj flora a menšia fauna po príchode veľkých herbivorov.

pjaro77 píše: ↑8/8/2026, 14:43 Neviem čo ti na tej celej predstave vadí. Ja som nemal na mysli africké savany ale to čomu sa hovorí woodland. Riedky les podobný parku. To bol najčastejší europsky biom v eemskej dobe. Z princípu - keď je niekde megafauna, jediné čo odolá ich "inžinierstvu" sú tropické pralesy, ktoré kvôli obrovskému množstvu vody a vysokej teplote rastú pred očami.

Choroš, však sa choď porozprávať s Dostálom , nech ti ukáže ako sa v tých malých ohradách zmenila aj flora a menšia fauna po príchode veľkých herbivorov.

Na představě extenzivního lesa nic.

Co říkáte na toto:
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-bo ... .seznam.cz
Zejména pak na výsledky západu. Já měl letos zatím dvě, ale klíšťata mám rok co rok furt. Když si člověk hraje na indiány, potom má doma smečku a vymetá každý trošku solidní porost. Prostě je to součást života, jako komár, normálka. Klíště no.

Nemůže to být třeba tím, že západoevropané jsou proti tomu více rezistentní. Více než mongolové od Lubence a Rokycan na východ ?

Očima byznysu: Elektřina je, peníze jsou, ale chybí dráty. Šance i pro Česko
Brusel na to v prosinci zareagoval balíčkem na podporu sítím a začal oficiálně používat pojem „energetické dálnice“. Mají propojit místa, kde se energie vyrábí, s místy, kde se spotřebovává. Jde ale jen o půlku komplexního řešení.

A BUDE SE DRÁTOVAT!!!


https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekon ... -internetu

A bude sa kopať - rozvody 22kV k nabíjačkám.

Mně ta aktivita klíšťat překvapuje z toho důvodu, že je sucho a sucho jim nevyhovuje a umírají. Výskyt boreliózy slutečně roste a nejen u nás. Jedno nakažené klíště automaticky nakazí všechny svoje budoucí potomky. Potřebuje k tomu akorát hostitele a to jsou zvířata, které přitom nakazí také.

Dokonce jsou teorie, že za zvýšeným výskytem zejména v US stojí armádní výzkum z 50.let a ten stojí na vědcích a postupech dovozených z Německa po válce.... ale to je jiné téma.

Klíšťata přenáší spoustu jiných nemocí. A většinou jsou to pěkné svinstva pokud se včas nezachytí. Proti klíšťové encenfalitídě se dá naštěstí očkovat. Někdy klíště přenáší i nemocí víc. Pokud už klíště máš, tak se dá po vytáhnutí poslat na rozbor. Stojí to nějaké peníze, ale za tu informaci to myslím stojí.
Neléčená borelióza (i ty jiné nemoci) je zlá a léčení jde špatně (koňské dávky koktejlů ATB a dlouho) nebo vůbec. Po prodělání nezískáš imunitu a ten charakteristický flek, tak se objeví jen u části lidí. Takže spousta lidí tím projde bez povšimnutí a pak začnou mít problémy neurčité povahy...
Na internetu se dá najít spousta případů i různých léčebných protokolů. Věnuje se tomu spousta webů u nás i v US. Několik let čtu o chystané lidské vakcíně (pro psy existuje), ale zatím nic. Jde i to, že v US je jiný druh bakterie boreliózy, než v Evropě.
A poslední nevyžádaná rada nad zlato... pokud klíště vytáhneš do 24 hodin přisátí, tak se riziko přenosu u boreliózy prudce zmenšuje. U jiných nemocí to, ale neplatí! Musíš dát pozor, aby se "nevyblilo" zpět do krve. Takže nedusit ho potíráním olejem apod.