Boj "centrum kontra periferie" je bojem proti Paretovu dělení.
Jak dále ukážu, týká se i Česko-Slovenských techtlí a mechtlí, vč. rozdělení, jeho následků čili výhod i nevýhod.
Je to boj nutný, z mnoha důvodů, ale je dopředu prohraný

Matika je sfiňa sfinutá.
Vždy se lidé po střední vydají směrem k centru, vždy se lidé po vysoké vydají směrem k centru ještě víc, vždy bude víc firem mít sídlo v Praze (už jen kvůli neexistujícím daňovým kontrolám, které zcela zničily většinu snah podnikat doslova kdekoli jinde) než v Horní Dolní...
Za časů ČSSR tedy i lidí a kapitálu ze Slovenska do Čech. To nelze popřít a nelze se divit že se to ve Slovensku nelíbilo. Otázka je, jestli je souč. stav lepší (pro Slováky) než ten dřívější.
Na druhou stranu, boj proti tomuto jevu a tedy posílání vzdělaných lidí i nemalých toků peněz zase na tehd. Slovensko, tedy z hl. Česka tehdy periferii, také probíhal, ve smyslu tohoto mého příspěvku.
Je to neřešitelné, ale nutné neustále řešit. Musí se posílat lidi i peníze do regionů, i když je to jako snaha o věčný život. Každý to musí dělat, až do smrti, a každý nakonec umře.
Centrum bez periferií taky umře. Mimo jiné i proto, že "naše" centrum je periferie pro "jiná" centra.
A periferie (či regiony, chcete-li) bez pomoci centra zrovna tak - umřou.
Správné řešení neznám, ale soudím, že je to nekonečné vyvažování "kolik-a-za-jakou-cenu".
Možná je řešením to, co udělali bratři Slováci, ale zase na druhou stranu, všichni vidíme, kromě výhod, i nevýhody. Vč. hádek v tomto vlákně

A na druhou stranu, jsme národy postavené na jazyku, a národy jsou nejvyšší celek se společnými zájmy (viz EU kde si musí vynalézat pí***ny s CO2 aby simulovali "společný zájem", a moc to nefunguje). Takže osamostatňování Slovenska je z tohoto úhlu pohledu v pořádku, ale osamostatňování Chebska či Karvinska je tak trochu k
