Stuka píše:Možno nájdeš Martas. Väčšinou sa uvádza tento údaj:
Koncom septembra 1938 stálo na západných hraniciach ZSSR v bojovej pohotovosti 30 peších a 10 jazdeckých divízií Červenej armády. K okamžitému vyslaniu do ČSR boli pripravené 4 letecké brigády s 548 bojovými lietadlami.
Tak jsem vykopal ono číslo Extra války.Nebudu zde polemizovat,jestli nám Sovětský Svaz chtěl přijít na pomoc nebo ne.Pročítal jsem tuhle diskusi od začátku a je tady spousta názorů.Samozřejmě i zcestných.Článek ze kterého jsem čerpal napsal historik Jiří Fidler.
Např.zcestný názor je,že SSSR nám pomoci nemohl,jelikož měl v té době armádu v rozkladu a v krizi po předchozích čistkách .Tímto souhlasím s panem Fidlerem,který to tak trochu popírá.I když byly čistky,tak Rudá armáda si zachovala svojí bojeschopnost.Důkazem je i to,že dokázala řešit dvě krize na jednou.A to na evropské části i asijské(bitva u jezera Chasan,léto 1938).A to nepočítám konflikt ve Španělsku.
Samozřejmě souhlásím,že SSSR by to neudělal jen tak z lásky k Československu.I když byla podepsaná spojenecká smlouva.Ale možná se pletu.Nebudu zde spekulovat, jelikož na toto opravdu nedokážu odpovědět .Radši se budu držet pouze toho co je známo a z čeho jsem čerpal.
Sovětská diplomacie v září roku 1938 vydala velké množství prohlášení,které byly většinou propagandistické kecy.Ale jeden závažný dokument existuje.A to dost klíčový,který mohl SSSR rozvázat ruce.A to sovětská nota polské vládě z 23.září 1938.Když to napíšu polopatě,tak Sověti zaútočí na Polsko,pokud Poláci násilně vtrhnou na československé území.A to tenkrát skutečně hrozilo.Jelikož jsem bohumíňák,tak se samozřejmě zajímám o historii tady v oblasti,kterou měla napadnout operační skupina „Śląsk" polského generála Bortnowskego.
Tato nota je zajímavá i tím,že se Moskva vyjadřila vůči Varšavě nediplomaticky přímočaře.Bez možností nějakého alternativního výkladu.Jednoduše řečeno-jestli zaútočíte na Československo,budete mít co dělat s námi.
Na hranicích s Polskem a Rumunskem se začali soustředovat vojska.Vznikly tzv.Zvlášní Vojenské Okruhy tzv.ZVO,které se dál dělily na Armádní Skupiny tzv.AS.
V sestavě Běloruského ZVO byly vytvořeny 2 Armádní Skupiny.A to Bobrujská AS a Vitebská.V sestavě Kyjevského ZVO byly 4 Armádní Skupiny .Byly to Jezdecká,Oděská,Vinnická a Žitomirská AS.
Ony zářijové dny,kdy československá krize vrcholila,dokázali Sověti zdatně využít.Provedli několik organizačních opatření ,která jim umožnila dostat vojska obou Zvláštních Okruhů na válečné počty aniž by museli vyhlašovat mobilizaci.
Dne 23.září 1938,tedy v den kdy byla Polsku zaslaná varovná nota,došlo k povolání záložníků Kyjevského ZVO na tzv."vojenské cvičení".Každá prvosledová střelecká divize dostala 8000 záložníků a byla doplněna na váelčné počty,což známená asi 19 000 mužů na jednu divizi.O dva dny později byla podobná opatření zavedena i u Běloruského ZVO.Zajímavé je,že došlo i k aktivaci protivzdušné obrany a v celé evropské části SSSR se zakázal odchod vojáků základní služby do zálohy.Tyto dva okruhy měly být připraveny za 5 dnů k vojenské akci.
Když budeme počítat 25.září 1938 jako první den(jelikož Běloruský ZVO měl s reorganizací o dva dny spoždění oproti Kyjevskému ZVO),tak tyto dva okruhy byly připraveny onoho 30.září 1938 k vojenskému zásahu,tedy stejně jako Německo a Polsko.
K tomuto bych chtěl ještě dodat,že každý z vojenských okruhů měl k dispozici mimo hlavní výzbroje i plně vycvičenou výsadkovou brigádu.
Zde mapka se silami na západní hranici
Hodně se mluví i o letecké pomoci.
V poslední zářijové dekádě se na československém uzemí pohybovala grupa sovětských leteckých důstojníků pod velením Jakova Vladimiroviče Smuškeviče,který působil v té době jako zástupce velitele sovětského letectva.Tato skupina rekognoskovala stálá a polní letiště .Takže to je fakt.V semdesátých letech se objevily údaje o čtyřech leteckých brigádách,které měly být připraveny na přesun k nám.Byla uvedena jejich čísla,počty i dislokace .Mělo jít o tyto brigády-10. a 16.lehká bombardovací brigáda a 58.a 69.stíhací brigáda.Tak a ted musím slovo od slova citovat autora-
Na základě těchto současných znalostí můžeme potvrdit existenci těchto vyšších jednotek letectva v příslušných posádkách.Díky nedávno vydaným biografiím sovětských generálů jsme dokonce schopni identifikovat čtyři z pěti vyšších leteckých velitelů,přičemž v životopisech dvou z nich je předpokládané nasazení v Československu uvedeno.Zatím nám chybí veškeré údaje o logistickém zabezpečení případného přesunu sovětských letadel do Československa ,nemáme žádné přesné datové údaje a pamětníci odešli dříve ,než bylo možné se jich na ty plány zeptat.Přesto však počet indicií,že by v případném válečném konfliktu s Německem měly být na na naší straně nasazeny sovětské letecké jednotky ,narůstá.A i když tak kolem sovětského postoje v září 1938 zůstává ještě mnoho otazníků,s odstupem 75 let získáváme kontury zajímavého obrazu,který se v mnohém od politicky stanoveného standardu odlišuje.
Tak tolik tedy od autora.
Nebudu zde řešit a ani mi není oprávněno ani se nechci hádat o tom zda li by Sovětský svaz přišel na pomoc nebo ne.Ale nevidím důvod proč by to nemohl udělat.Udělal to i ve Španělsku.My to už nikdy pravděpodobně nezjistíme.Samozřejmě by v první řadě hájil své zájmy.Ale co můžeme udělat,je to že přehodnotíme některé zažité věci jako např.rozklad Rudé armády,nebo s čím by ti Rusi přišli,když měli vše zastaralé apod.
Samozřejmě si jsem vědom odplaty za rok 1920 vůči Polsku.Ale kdyby Beneš diktát nepřijal,tak by Německo zaútočilo a Poláci se by se samozřejmě přidali na Těšínsko.A to by Rus zaútočil.Jenže to tenkrát nemohli vědět jak to dopadne, Vojska stála na hranicích a čekalo se.Radši těch konspiračních teorií nechám,než mi někdo dá po hubě.....
Myslím si, že Sovietsky zväz bol ochotný pomôcť a aj urobil k tomu nejaké kroky. Pričom je úplne vedľajšie, aké zámery ho k tomu viedli.