Kusová výroba SR-71, resp. A-12 je o něčem jiném než masová výroba MiGu-25. Je rozdíl když se s dílem "mazlí" jeden dělník, a je rozdíl když stejný díl dělají na tři směny.
Byla to levná odpověď na drahé americké programy.
Extrémně vysoké rychlosti letounů a jejich materiály
Mimochodem XB-70 byla mnohem více v konstrukci podobná MiGu-25 (80% ocel, 8% titanové slitiny, 11% hliníkové slitiny, 1% - ostatní) než SR-71.
http://www.vojsko.net/index.php?clanek= ... rdery/xb70
http://www.vojsko.net/index.php?clanek= ... rdery/xb70
Ještě mne napadla jedna vlastnost titanu oproti oceli (samozřejmě, obé slitiny). A to je radarový obraz. Pokud v tehdejší době zvládali eloxování titanu (moderně anodická oxidace), takže mohli ovlivňovat radarový odraz. To by pak mohlo mít význam použít titan pouze na čelní plochy letadla, protože eloxovaná vrstva je silná pouze v desítkách až stovkách 10-10 m (desetimiontiny m) a vyžadovala by si častější výměnu, případně nasazení až v bojových podmínkách.
Možná SR-71 to využíval také.
Možná SR-71 to využíval také.
-
Hans S.
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 3773
- Registrován: 22/2/2007, 04:34
- Bydliště: Gartenzaun
- Kontaktovat uživatele:
No já koukal jen sem tam po netu, mě tahle rychlá letadla moc nebaví. Třeba TADY píšou něco o použití titanu na nejvíce tepelně namáhaných dílech..ale jestli to je špatně, tak proti tomu nic nemám, třeba máš lepší informacereddog píše:Hans S. - Kde na 25 byl použitý titan? to jsi se trochu spletl ne?
No vzhledem k tomu, že v jedné diskusi jsem měl problém obhájit 68 ks jednoho typu jako sériovku, tak těch 32 Blackbirdů je opravdu hodně na hraně. Nejlépe označit asi jako malosériovou výrobu. Kolik bylo MiGů-25?skelet - i když SR 71 nebylo vyrobeno moc ,tak to pořád byla sériovka i když ne velkosériovka.
Nejednalo se o v žádném případě o kusovou výrobu.
-
Hans S.
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 3773
- Registrován: 22/2/2007, 04:34
- Bydliště: Gartenzaun
- Kontaktovat uživatele:
Vida vida..já úplně zapomínám, že nám tady Redboy kvalitně zmapoval téměř kompletní proudové VVS Takže i tady u MiGu-25 na Palbě máme titan, byť okrajově
Takže i tady u MiGu-25 na Palbě máme titan, byť okrajově 
Je velmi obtížné se rozhodnout, jestli nad některými „příspěvky“ tu plakat, nebo se válet po zemi. Těžké dilema. Jsem si myslel, že to tu skončí, ale alespoň to zmizlo z off.
MiG-25: Podíl konstrukčních materiálů byl 80% ocel, 11% slitiny hliníku a 8% titan a jeho slitiny. Z celků vyrobených z titanu jde jmenovat koncovou část trupu, kdy potahové titanové panely jsou na ocelové struktuře. Kombinací ocelí a titanu jsou vyrobeny jak tři nosníky křídla, tak podélné nosníky. Žebra jsou přední části ocelové, zadní titanové. Titanová je náběžná hrana a některé části potahu.
Důvody použití ocelí ve větším měřítku nejde jednoznačně shrnout, ale něco tu i padlo. Není v tom ani tak cena, v Sovětském svazu bylo titanu dost za přijatelnou cenu, ale titan není všelék. Ocel je pevnější a není sebemenší důvod, používat titan na nosné konstrukce, kde nedochází k podmínkám, jenž ocele již nevyhovují. Titan je pouze lehčí na pevnost a má vyšší odolnost na místech, kde je konstrukce tepelně namáhaná. Tato výhoda se ovšem projevuje až při relativně vysokých teplotách. Díky nižší pevnosti, je titan při použití objemnější. Zásadním důvodem jistě bylo zpracování. Práce s ocelí je jednodušší a lehce zvládnutelné v podmínkách výrobních a servisních závodů, nikoli specializovaných pracovišť. Není důvod, něco dělat složitější, než je nuté.
V Sovětském svazu byl titan poměrně častý, z prvních velkých projektu jde jmenovat akci Lavočkinova OKB-301, strategickou letounovou střelu izd.350 Burja (1954-1960). To byl v podstatě první projekt, kde byl titan jako základní materiál. Podobně to bylo i u jiných podobných projektů. Sovětům se podařilo velmi rychle zvládnout práci s titanem a to včetně jeho svařování a konstruování velmi rozměrných dílů. (koneckonců práce s Ti-Li slitinami a jeich technologie na svařování byl hit prodeje po rozpadu sojuzu) Navíc v letech mezi rokem 1950-1960 průmyslově vyráběl titan prakticky pouze Sovětský svaz, díky tomu, že jednak vlastnil průmyslový postup, který se mu dařilo celkem úspěšně tajit a jednak levná pracovní síla „ochotná“ pracovat v podmínkách, jenž nejsou nejlepší.
Sovětský svaz měl velké výrobní kapacity, konec konců, ještě před rozpadem Sojuzu vyráběl téměř 50 procent produkce titanu planety (tento podíl postupně klesal z původních 100%). Po rozpadu Sojuzu, kdy došlo k odprodeji zásob titanu se podařilo úspěšně zlikvidovat cenu a otevřít tak titan běžnějšímu použití. Výrobní kapacity byly především na Ukrajině a v Rusku. Zatímco ukrajinské podniky živořili a jejich produkce klesala v Rusku se ji podařilo udržet a dnes je to největší exportér titanových dílů pro letectví a hlavními odběrateli jsou krom fa. Airbus Spojené státy, respektive Boeing. (letos podepsaná smlouva spolupráci ještě rozšiřuje) http://www.letectvo.sk/index.php?option ... &Itemid=28 )
Ale zpátky. Titan se v Sovětském svazu stal natolik oblíbeným, že se objevil i v aplikacích, které byly unikátní, takže nejen kosmický, letecký a jaderný průmysl, ale i známé ponorkové konstrukce a kdysi sem zachytil snahu mám dojem v Leningradu propašovat titan do konstrukce tanků. Ale kdo kdy neviděl titanové přilby speciálních jednotek, ale to je spíše perlička.
Naopak Spojené státy investovaly dost snahy na to, aby se k technologiím dostaly a to se jim také povedlo. Dočastný nedostatek, než došlo k rozšíření výroby doma řešili nákupem titanu v podobě jak kovu, tak houby v Sovětském svazu, přes evropské státy a nastrčené firmy, což taky fungovalo.
MiG-25: Podíl konstrukčních materiálů byl 80% ocel, 11% slitiny hliníku a 8% titan a jeho slitiny. Z celků vyrobených z titanu jde jmenovat koncovou část trupu, kdy potahové titanové panely jsou na ocelové struktuře. Kombinací ocelí a titanu jsou vyrobeny jak tři nosníky křídla, tak podélné nosníky. Žebra jsou přední části ocelové, zadní titanové. Titanová je náběžná hrana a některé části potahu.
Důvody použití ocelí ve větším měřítku nejde jednoznačně shrnout, ale něco tu i padlo. Není v tom ani tak cena, v Sovětském svazu bylo titanu dost za přijatelnou cenu, ale titan není všelék. Ocel je pevnější a není sebemenší důvod, používat titan na nosné konstrukce, kde nedochází k podmínkám, jenž ocele již nevyhovují. Titan je pouze lehčí na pevnost a má vyšší odolnost na místech, kde je konstrukce tepelně namáhaná. Tato výhoda se ovšem projevuje až při relativně vysokých teplotách. Díky nižší pevnosti, je titan při použití objemnější. Zásadním důvodem jistě bylo zpracování. Práce s ocelí je jednodušší a lehce zvládnutelné v podmínkách výrobních a servisních závodů, nikoli specializovaných pracovišť. Není důvod, něco dělat složitější, než je nuté.
V Sovětském svazu byl titan poměrně častý, z prvních velkých projektu jde jmenovat akci Lavočkinova OKB-301, strategickou letounovou střelu izd.350 Burja (1954-1960). To byl v podstatě první projekt, kde byl titan jako základní materiál. Podobně to bylo i u jiných podobných projektů. Sovětům se podařilo velmi rychle zvládnout práci s titanem a to včetně jeho svařování a konstruování velmi rozměrných dílů. (koneckonců práce s Ti-Li slitinami a jeich technologie na svařování byl hit prodeje po rozpadu sojuzu) Navíc v letech mezi rokem 1950-1960 průmyslově vyráběl titan prakticky pouze Sovětský svaz, díky tomu, že jednak vlastnil průmyslový postup, který se mu dařilo celkem úspěšně tajit a jednak levná pracovní síla „ochotná“ pracovat v podmínkách, jenž nejsou nejlepší.
Sovětský svaz měl velké výrobní kapacity, konec konců, ještě před rozpadem Sojuzu vyráběl téměř 50 procent produkce titanu planety (tento podíl postupně klesal z původních 100%). Po rozpadu Sojuzu, kdy došlo k odprodeji zásob titanu se podařilo úspěšně zlikvidovat cenu a otevřít tak titan běžnějšímu použití. Výrobní kapacity byly především na Ukrajině a v Rusku. Zatímco ukrajinské podniky živořili a jejich produkce klesala v Rusku se ji podařilo udržet a dnes je to největší exportér titanových dílů pro letectví a hlavními odběrateli jsou krom fa. Airbus Spojené státy, respektive Boeing. (letos podepsaná smlouva spolupráci ještě rozšiřuje) http://www.letectvo.sk/index.php?option ... &Itemid=28 )
Ale zpátky. Titan se v Sovětském svazu stal natolik oblíbeným, že se objevil i v aplikacích, které byly unikátní, takže nejen kosmický, letecký a jaderný průmysl, ale i známé ponorkové konstrukce a kdysi sem zachytil snahu mám dojem v Leningradu propašovat titan do konstrukce tanků. Ale kdo kdy neviděl titanové přilby speciálních jednotek, ale to je spíše perlička.
Naopak Spojené státy investovaly dost snahy na to, aby se k technologiím dostaly a to se jim také povedlo. Dočastný nedostatek, než došlo k rozšíření výroby doma řešili nákupem titanu v podobě jak kovu, tak houby v Sovětském svazu, přes evropské státy a nastrčené firmy, což taky fungovalo.
Celý základ debaty byl o tom že rusové nebyli technologicky na výši aby postavily letoun celý z titanu jako SR 71 .
Co se týká objemu produkce je to nedůležitě. To nic neřeší.
Dále ohledně Mig 25 , první kusy neměly titan na sobě vůbec. U následujících sérií je to možné. Pokud bylo pár částí z titanu tak to nesvědčí o jejich technologické vyspělosti.
nevím jestli slitina Ti-Li byla hitem prodeje ale mají ji patentovanou USA
Titanové slitiny nemají menší pevnost než ocel. A titanový díl nemusí být objemnější při stejné pevnosti. je hodně titanových slitin které nejsou normalizované a běžně v komerčním prodeji. Naopak nové slitina dosahují srovnatelných vlastností a mnohdy i lepších než nejlepší ocel.
A pokud by byli rusové tak vyspělý tak proč nevyřešily problémy s natavováním skla kabiny , svařování sklo - kov .
Dále pokud by použily více titanu na stavbě stroje ušetřily by hmotnost a dosáhly by lepších výkonů.
Co se týká objemu produkce je to nedůležitě. To nic neřeší.
Dále ohledně Mig 25 , první kusy neměly titan na sobě vůbec. U následujících sérií je to možné. Pokud bylo pár částí z titanu tak to nesvědčí o jejich technologické vyspělosti.
nevím jestli slitina Ti-Li byla hitem prodeje ale mají ji patentovanou USA
Titanové slitiny nemají menší pevnost než ocel. A titanový díl nemusí být objemnější při stejné pevnosti. je hodně titanových slitin které nejsou normalizované a běžně v komerčním prodeji. Naopak nové slitina dosahují srovnatelných vlastností a mnohdy i lepších než nejlepší ocel.
A pokud by byli rusové tak vyspělý tak proč nevyřešily problémy s natavováním skla kabiny , svařování sklo - kov .
Dále pokud by použily více titanu na stavbě stroje ušetřily by hmotnost a dosáhly by lepších výkonů.
Můžeš mě uvést zdroj podobného tvrzení? Jka jsi na to přišel?reddog píše: Dále ohledně Mig 25 , první kusy neměly titan na sobě vůbec. .
Máš problémy se čtením?? "koneckonců práce s Ti-Li slitinami a jejich technologie na svařování byl hit prodeje po rozpadu sojuzu"reddog píše:nevím jestli slitina Ti-Li byla hitem prodeje ale mají ji patentovanou USA.
Mluvím o svařování. Mimochodem, jaký patent je na slitiny Ti a Li, znáš číslo patentu, to mě zaujalo.
Já tu nemluvím o "nové slitina" "mnohdy i lepších ". Já mluvím o průměru, o konstrukšních podmínkách. Ano, dost možná "mnohdy i lepších ", ale to bys musel porovnávat slitinu od slitiny, podle toho čím byla legována atd, atd. V jakých podmínkách, jestli jde o pevnost v tahu, hlaku, únavové pevnosti atd, atd.reddog píše:Titanové slitiny nemají menší pevnost než ocel. A titanový díl nemusí být objemnější při stejné pevnosti. je hodně titanových slitin které nejsou normalizované a běžně v komerčním prodeji. Naopak nové slitina dosahují srovnatelných vlastností a mnohdy i lepších než nejlepší ocel..
Pokud budeš spokojený, dobře přijmu "mnohdy i lepších" spokojenej?
Opět: Můžeš mě uvést zdroj podobného tvrzení? Jak jsi na to přišel?reddog píše:A pokud by byli rusové tak vyspělý tak proč nevyřešily problémy s natavováním skla kabiny , svařování sklo - kov ...
MiG-25 a jeho verze za sebou mají téměř 40 let služby u jednotek (jednomístných už dnes moc není), máš popsanou alespoň jednu nehodu spojenou s tímto jevem??
(pro nezůčastněné, překryt pilotního prostoru MiGu-25 byl tvořen tepelně odolným sklem E-2 o síle 20mm (celní štítek) a 12mm překryt.)
A to víš jak?? Letecký konstruktér? Kolik letadel jsi skonstruoval, že chceš radit? Kolik z nich se vzneslo...?reddog píše:Dále pokud by použily více titanu na stavbě stroje ušetřily by hmotnost a dosáhly by lepších výkonů.
to Redboy
Arogance a občas i něco horšího, s jakou reaguješ na příspěvky, které neladí s tvojí silně prosovětskou orientací, mi brání považovat tvé příspěvky za seriosní. Na mojí osobu působíš daleko spíše jako předseda jakéhosi fanklubu CCCP než účastník debaty, kde se věcně probírají vojenská témata.
Takže nám chceš sdělit, že amíci na SR-71 titan kupovali v CCCP. Dovoluji si tě upozornit na skutečnost, že první země která vyrobila kovový titan byly USA. Nad tvými výroky že kupovali titan přes nastrčené země se lze opravdu buď smát anebo plakat, to podle gusta.Navíc v letech mezi rokem 1950-1960 průmyslově vyráběl titan prakticky pouze Sovětský svaz, díky tomu, že jednak vlastnil průmyslový postup
Arogance a občas i něco horšího, s jakou reaguješ na příspěvky, které neladí s tvojí silně prosovětskou orientací, mi brání považovat tvé příspěvky za seriosní. Na mojí osobu působíš daleko spíše jako předseda jakéhosi fanklubu CCCP než účastník debaty, kde se věcně probírají vojenská témata.
Redboy, a to Tě nenazdvihlo tvrzení, že "rusové nebyli technologicky na výši aby postavily letoun celý z titanu jako SR 71 .
Co se týká objemu produkce je to nedůležitě. To nic neřeší. "
To je fakt silné kafe. Dýchla na mne propaganda alá jůesej.
O patentové službě USA mám své mínění a neblahé zkušenosti. Patentování jiných postupů jen mírně pozměněných s následným problematickým vymáháním, patentování věcí které u našeho patentového úřadu nemají šanci projít atp.
Příklad jednoho patentu na zpracování titanu. Nepřijde mi ve všech směrech originální, ale takový je americký sen.
http://www.patentstorm.us/patents/7175825/claims.html
BTW, moc hezký příspěvek.
Na závěr trocha počtů. 8% Titanu z hmotnosti prázdného MIG 25 dělá cca 1.600 kg. Tj. jeden SR-71 by se dal postavit z 17x MIG 25.
No a USA 77 SR-71 asi nepostavily...
Co se týká objemu produkce je to nedůležitě. To nic neřeší. "
To je fakt silné kafe. Dýchla na mne propaganda alá jůesej.
O patentové službě USA mám své mínění a neblahé zkušenosti. Patentování jiných postupů jen mírně pozměněných s následným problematickým vymáháním, patentování věcí které u našeho patentového úřadu nemají šanci projít atp.
Příklad jednoho patentu na zpracování titanu. Nepřijde mi ve všech směrech originální, ale takový je americký sen.
http://www.patentstorm.us/patents/7175825/claims.html
BTW, moc hezký příspěvek.
Na závěr trocha počtů. 8% Titanu z hmotnosti prázdného MIG 25 dělá cca 1.600 kg. Tj. jeden SR-71 by se dal postavit z 17x MIG 25.
No a USA 77 SR-71 asi nepostavily...
Hans S. - všeobecně se považuje jako kusová výroba do 5 ks. Malo sériová do 30 ks.
redboy- zdroj ? vycházím z toho co jsem viděl na vlastní oči.
číst umím jak na výrobu , tak i svařování mají občíhlý amíci. jinak Ti-Li není slitina ale kompozit !!! číslo patentu vyštrachám a samozřejmě uvedu!!
Spokojenej , protože titanové slitiny jsou opravdu lepší ve většině případů než ocel.
Co se týká skel , ta k to je všeobecně známé , že se tavila skla pilotní kabiny. Trochu pátrejej najdeš!!!! Havárie nebyla z důvodu natavení skla ale je to problém i když nehavavaruje stroj.
A řešilo se to tak že se vyměňovaly skla, to se u SR 71 nestalo ani jednou.
svařit sklo atitan uměly amíci ne rusove. Rusům se to podařilo až v 80 let.
Pro nezůčastněné - jaká tlouštka skla byla použita je irelevantní.
Neradím , ohledně lepších výkonů je to můj názor.
Co jsi z titanu navrhl ty popřípadě vyrobil ! Dělám pro USA , Rusko a EU min. 10 let z titanu , niklu a zirkonu . Vařím duplexní nerezové oceli pro ropné plošiny.pro jaderné elektrárny jsem dělal z Hasteloye. Dělám Inconel a další niklové slitiny. Mám zkušenosti z izotermickým kováním a superplastickým kováním.Pokud budeš pátrat po firmě , marně jsem soukromník.
Svařovat mě učil starej pán co svařoval ponorky pro Hitlera. Od něho něco vím o práci na lodích a ponorkách.
Reyton - plně s tebou souhlasím.
Rosomak - jaká propaganda USA !!
Mě osobně připadá že jsem tady jeden z mála který se nerozplývá nad technikou SSSR potažmo Ruska.
redboy- zdroj ? vycházím z toho co jsem viděl na vlastní oči.
číst umím jak na výrobu , tak i svařování mají občíhlý amíci. jinak Ti-Li není slitina ale kompozit !!! číslo patentu vyštrachám a samozřejmě uvedu!!
Spokojenej , protože titanové slitiny jsou opravdu lepší ve většině případů než ocel.
Co se týká skel , ta k to je všeobecně známé , že se tavila skla pilotní kabiny. Trochu pátrejej najdeš!!!! Havárie nebyla z důvodu natavení skla ale je to problém i když nehavavaruje stroj.
A řešilo se to tak že se vyměňovaly skla, to se u SR 71 nestalo ani jednou.
svařit sklo atitan uměly amíci ne rusove. Rusům se to podařilo až v 80 let.
Pro nezůčastněné - jaká tlouštka skla byla použita je irelevantní.
Neradím , ohledně lepších výkonů je to můj názor.
Co jsi z titanu navrhl ty popřípadě vyrobil ! Dělám pro USA , Rusko a EU min. 10 let z titanu , niklu a zirkonu . Vařím duplexní nerezové oceli pro ropné plošiny.pro jaderné elektrárny jsem dělal z Hasteloye. Dělám Inconel a další niklové slitiny. Mám zkušenosti z izotermickým kováním a superplastickým kováním.Pokud budeš pátrat po firmě , marně jsem soukromník.
Svařovat mě učil starej pán co svařoval ponorky pro Hitlera. Od něho něco vím o práci na lodích a ponorkách.
Reyton - plně s tebou souhlasím.
Rosomak - jaká propaganda USA !!
Mě osobně připadá že jsem tady jeden z mála který se nerozplývá nad technikou SSSR potažmo Ruska.
To jestli ho nakupovali na výrobu SR-71 opravdu nedokáži posoudit (a taky sem to neřek.. taky problémy se čtením?), to že ho nakupovali (aniž bych tušil na co) ovšem ano.RAYTHEON píše:Takže nám chceš sdělit, že amíci na SR-71 titan kupovali v CCCP.
Což vo to, je zcela lhostejno, co si myslíš ty, koneckonců. Vzhledem k tomu, že nejsem schopen sehnat na to téma knížku (ale slibuji, že se po tom mrknu v knihovně), tak jako anglištinář si jistě poradíš, třeba najdeš i to, co já bych rozhodně netvrdil. A jistě najdeš velmi rychle fundované zdroje, mě bohužel musel stačit google a odkazy se mi rozhodně nechtělo luštit, jen pár prvních:
http://webaviation.blogspot.com/2008/01 ... space.html
".........Additionally, much of the titanium sent to Lockheed to make the Blackbird was imported from the Soviet Union. Making it worse, 80% of the titanium initially delivered to Lockheed had to be rejected due to metallurgical contamination"
http://www.berkeleypoint.com/learning/titanium.html
"In 1950-1960s the Soviet Union attempted to corner the world titanium market as a tactic in the Cold War to prevent the American military from utilizing it. In spite of these efforts, the U.S. obtained large quantities of titanium when a European company set up a front for the U.S. foreign intelligence agencies to purchase it. Indeed, titanium for the highly successful U.S. SR-71 reconnaissance aircraft was acquired from the Soviet Union at the height of the Cold War.
By 1956 U.S. production of titanium mill products was more than 6 million kg/yr
http://www.wvi.com/~sr71webmaster/srnews.htm
".......The needle-shaped aircraft was powered by massive jet engines that propelled it at 35 miles a minute. Constructed with imported Russian titanium and painted midnight black, it had a sleek, sinister appearance straight out of science fiction......"
http://www.aircraftguru.com/aircraft/ai ... craftid=80
"The airframe was made of titanium obtained from the USSR during the height of the Cold War. Lockheed used all possible guises to prevent the Soviet government from knowing what the titanium was to be used for...."
http://books.google.cz/books?id=GwI9ul_ ... dq#PPA2,M1
Titanium: Gerd Lütjering, James Case Williams
(bohužel sem tam nějaká stránky chybí
Já netvrdil nikde nic jiného.RAYTHEON píše:Dovoluji si tě upozornit na skutečnost, že první země která vyrobila kovový titan byly USA..
RAYTHEON píše:Nad tvými výroky že kupovali titan přes nastrčené země se lze opravdu buď smát anebo plakat, to podle gusta...
Já rozhodně nemám důvod ti vyvracet tvůj názor, pokud to tak vidíš, je to ovšem tvůj problém. Já se nemám důvod snižovat se k tomu, abych ti to vyracel a už vůbec ne tě přesvědčovat. Za tu dobu co si tu snad víš.RAYTHEON píše:Arogance a občas i něco horšího, s jakou reaguješ na příspěvky, které neladí s tvojí silně prosovětskou orientací, mi brání považovat tvé příspěvky za seriosní. Na mojí osobu působíš daleko spíše jako předseda jakéhosi fanklubu CCCP než účastník debaty, kde se věcně probírají vojenská témata.
Tady nejde o to co mě nadzvihlo a co nikoli. Jestli byli rusové (sověti) schopni postavit letadlo celý z titanu netuším. Abych pravdu řek, nejsu z hlavy ani schopen říct, jaký bylo jeho zastoupení v ŘS nebo třeba v T-4, nechce se mi to hledat, nepovažuji to za důležité.Rosomak píše:Redboy, a to Tě nenazdvihlo tvrzení, že "rusové nebyli technologicky na výši aby postavily letoun celý z titanu jako SR 71 .
Co se týká objemu produkce je to nedůležitě. To nic neřeší. "
To je fakt silné kafe. ...
Co spíš považuju za důležité je to kde končí oblast blábolů, přání jakožto otce myšlenky atd. v příspěvcích na foru......
Problémy s tavením větrného štítku kabiny jsem nalezl jen během rekordního rychlostního letu. Jinak nic víc. Máš jiné infa? Mohl bys uvést zdroj?
Jinak jak zabránit tavení skla vlivem žáru jsem ti popisoval výše. Chlazení daného prvku je stejně hodnotné (a levnější) jako vývoj a výroba prvku, který onen žár vydrží sám o sobě.
Jinak jak zabránit tavení skla vlivem žáru jsem ti popisoval výše. Chlazení daného prvku je stejně hodnotné (a levnější) jako vývoj a výroba prvku, který onen žár vydrží sám o sobě.
skelet - opět jsme u toho , při letu nad. 2,8 mach se natavila skla!!
To není z mého chorého mozku , je to běžně dostupná informace. Nejednalo se pouze o rekorní let!
bohužel to tebou zmiňované chlazení dost dobře nefungovalo.
je jednodušší vyvinout sklo které odolá teplotě než montovat chladící systém. Bohužel toho SSSR nebylo schopno. A řešilo to chlazením.
U mnou zmiňované SR 71 k natavování skla nedošlo ani jednou !!!!
To není z mého chorého mozku , je to běžně dostupná informace. Nejednalo se pouze o rekorní let!
bohužel to tebou zmiňované chlazení dost dobře nefungovalo.
je jednodušší vyvinout sklo které odolá teplotě než montovat chladící systém. Bohužel toho SSSR nebylo schopno. A řešilo to chlazením.
U mnou zmiňované SR 71 k natavování skla nedošlo ani jednou !!!!
Bože Reddogu! Sklo se tavilo až při rychlosti nad rychlosti M=3,12! Stíhací MiG-25 měl letět krátkodobou rychlostí M=2,8 ve stíhací (hlavní konfiguraci). Při přeletech na izraelem maximální rychlostí nad M=3 si piloti stěžovali pouze na spečené těsnění, ale nikdy jsem o tavícím skle nic nečetl!
Dělám do protipožárních konstrukcí, takže mi věř, že zvyšování žáruvzdornosti protipožárních konstrukcí se od určitých hodnot (počítá se v minutách) děje za pomoci vnějšího ochlazování. Důvod? Nikdo by to sklo nezaplatil! Navíc jakékoliv sklo se ti dříve nebo později začne vlivem tepla tavit, je otázkou kdy. Při externím dostatečně silném zdroji jej můžeš používat prakticky po neomezenou dobu! Tzn., že výhodnější je použít externí zdroj chlazení se sklem nadimenzovaným na nižší hodnotu než vyvíjet sklo, které musí být nadimenzované! Je to efektivnější, a také levnější jak výrobně, tak při prodeji.
Za další opakuji ti to již po několikáté. Porovnáváš dvě naprosto rozdílné konstrukce, s odlišným určením. SR-71 měla letět většinu pracovní doby okolo rychlosti M=3, resp. nad ní. Bez této rychlosti by zažívala těžké chvilky (nehledě na to, že prskavky kolem ní stejně prskaly). MiG-25 měl této rychlosti dosahovat krátkodobě, dlouhodobý let v této rychlosti nepotřeboval. Tzn., že oba dva letouny musely a také byly jinak dimenzovány.
Pokud porovnáš konstrukci MiGu-25, XB-70, T-4 a F-108 (tedy letounů u kterých se počítalo se skutečnou sériovou produkci) zjistíš, že jejich hlavním konstrukčním prvkem je ocel, nikoliv titan.
Za další tvrdíš, že SSSR titan neumělo svařovat, ale jen rychlý pohled na google a najdeš si, že minimálně T-4 měla svařované titanové díly v automatickém nebo poloautomatickém režimu. A jsme v letech šedesátých.
Dělám do protipožárních konstrukcí, takže mi věř, že zvyšování žáruvzdornosti protipožárních konstrukcí se od určitých hodnot (počítá se v minutách) děje za pomoci vnějšího ochlazování. Důvod? Nikdo by to sklo nezaplatil! Navíc jakékoliv sklo se ti dříve nebo později začne vlivem tepla tavit, je otázkou kdy. Při externím dostatečně silném zdroji jej můžeš používat prakticky po neomezenou dobu! Tzn., že výhodnější je použít externí zdroj chlazení se sklem nadimenzovaným na nižší hodnotu než vyvíjet sklo, které musí být nadimenzované! Je to efektivnější, a také levnější jak výrobně, tak při prodeji.
Za další opakuji ti to již po několikáté. Porovnáváš dvě naprosto rozdílné konstrukce, s odlišným určením. SR-71 měla letět většinu pracovní doby okolo rychlosti M=3, resp. nad ní. Bez této rychlosti by zažívala těžké chvilky (nehledě na to, že prskavky kolem ní stejně prskaly). MiG-25 měl této rychlosti dosahovat krátkodobě, dlouhodobý let v této rychlosti nepotřeboval. Tzn., že oba dva letouny musely a také byly jinak dimenzovány.
Pokud porovnáš konstrukci MiGu-25, XB-70, T-4 a F-108 (tedy letounů u kterých se počítalo se skutečnou sériovou produkci) zjistíš, že jejich hlavním konstrukčním prvkem je ocel, nikoliv titan.
Za další tvrdíš, že SSSR titan neumělo svařovat, ale jen rychlý pohled na google a najdeš si, že minimálně T-4 měla svařované titanové díly v automatickém nebo poloautomatickém režimu. A jsme v letech šedesátých.