
K Blenheimu jsem pak teď zahlédl zmínku, že ho Britové nechtěli uvolnit a dokonce ho prý Mareše ani nenechali pilotovat, jen se vezl...
Moderátor: Hans S.
Podle Wiki je dostali "do konce srpna 1939". Stejně tak Rumunsko a Jugoslávie.Hektor píše:Kedy reálne dostalo Hurry napríklad Belgicko? A stačila vôbec výrobná kapacita v rokoch 37/38 pre RAF aj export? Rumunsko a Jugo ich dostali až o dosť neskôr.
Asi by bylo vhodnější o případných alternativách diskutovat ve vlákně o Avii B-71 (bo na Palbě existuje)Ramon píše:(...) - i okolo výběru licenčního bombardéru (SB/Potez/Blenheim) jsou ty informace hodně zmatené - (...)
K Blenheimu jsem pak teď zahlédl zmínku, že ho Britové nechtěli uvolnit a dokonce ho prý Mareše ani nenechali pilotovat, jen se vezl...
Poláci jich objednali ten počet, ale pro testy a jako vzor pro uvažovanou seriovou výrobu, pro nemožnost záskat licenci i na motory pak nakoupili Morany. A taky je dostali, ale až během bojů o Francii. Dokonce v bednách s průvodními listy s místem určení Gdaňsk. Taky měli předobjednaných 250 M.S. 410.Skeptik píše:A když už jsem v rámci "What if" nakousl "polské" Hurricany ...
Oni jich objednali snad jen 10 ks. Tedy by jim nepomohly, ani kdyby přišly ...
Ale Polsko, v rámci programu přezbrojení stíhacího letectva (věděli, že PZL-7/11 jsou zastaralé) začali jednat i s Francií. Ta nabídla "vše" co měla = MB-151; D-520 a M.S.406. Poláci chtěli "něco a hned" a tak se rozhodli pro 160 !!! M.S.406 ... ani ty to nestihly ...
Tohle mohla být zajímavá varianta. Jinak motory z Avie do Francie tvořili skoro třetinu výroby od jejího počátku, byla to pokud se nepletu podmínka pro udělení licence. Edit. : Jednalo se o způsob platby licenčních poplatků.A teď to "What if".
Nevím proč MNO nezačalo jednat i s Francíí. M.S.406 by pro ČSL:
a) vyhovoval
b) dal by se tu stavět - konstrukčně se moc nelišil od B-534 a B-35
c) Francie by s licencí nejspíš souhlasila - viz licenční stavba v Belgii a Švýcarsku
d) měli jsme na něj motory ... Němeček dokonce zmiňuje, že Avia dodávala své HS 12 Ydrs do Francie, právě pro M.S.406 protože francouzský průmysl nestíhal. Jen není uvedeno, zda to bylo před březnem 1939 nebo až po něm. Domníván se, že spíše až po něm.
NEKouzelnik píše:@Skeptik, @ringlett ... bavíme-li se o vyzbrojení armády ČSR do konce 1938, tak byl dokončován vývoj MS.405/406 dost rychle, aby výroba v ČSR dokázala vyzbrojit armádu ČSR,tj. že by Morane-Saulnier byl schopen předat podklady pro licenční výrobu cca v 1937 (v první polovině)?
@Skeptik - technická poznámka: já psal, že společný vývoj Fokkeru a Aero na projektu Fokker D.21 by byl výhodnější pro Aero ve srovnání s rozvíjením konstrukce na bázi Aera A-102 (D) (tj. konstrukce stíhačky, kterou Aero chtělo konkrurovat stíhačkám z Avie).Skeptik píše:Kouzelnik píše:Ostatně nestihlo by se to ani s Tebou prosazovaným Fokkerem D.XXI - první sériový startoval v červenci 1938 a prvních 36 objednaných kusů pro holandské letectvo bylo dodáno k září 1939.(...)(...)
To těžko resp. určitě ne.Kouzelnik píše:Vzhledem k patrně jednodušší technologii výroby a pokud by spolupráce Fokker-Aero fungovala uspokojivě, tak odhaduji, že první draky Fokker D.21 by Aero mohla začít dodávat pro MNO zhruba na přelomu 1936/1937 - neumím odhadnout dostupnost motorů pro sériovou výrobu (ať už příslušné verze Merkuru od Waltra, či pokud by byl použit jiný).
To je právě Tvůj problém ... moc spekuluješ. (V dobrém, zkušenosti člověk sbírá s věkemS ohledem na to, že v průběhu vývoji se dost měnilo zadání D.21 (např. materiál na konstrukci trupu nebo volba mezi zatahovacím/pevným podvozkem či široký sortiment zkoušených motorů), tak spekuluji, že vývoj Fokkeru D.21 byla soukromá iniciativa Fokkeru, nikoliv vývoj na zakázku nějaké armády (tj. vývoj (spolu)financovaný nějakým státem).... mj. i proto předpokládám, že vývoj D.21 bylo možné urychlit ...
Ab-101 bylo Aero, ale to je asi překlep. Pokud by nebyla realizována výroba Ab-101, bylo by čs. letectvo v září 1938 prakticky bez bombardovacího letectva ... tedy s výjimkou těch 53 B-71 (z licenčních 161 kusu nebyl vyroben ani jediný).- výroba Avií Ab-101 by nebyla realizována
Kanóny nebyly schopni integrovat do konstrukce D.XXI ani v Dánsku (Madsen) ani ve Finsku (Oerlikon).A nemám žádné vodítko, abych si troufl odhadnout datum hypotetických dodávek podkřídlových kanonů Madsen (např. jak by dopadlo rozhodování jestli vůbec kupovat střeleckou výzbroj z Dánska, např. s ohledem na 15mm kulomet či jak to nazvat ze Zbrojovky).
Nesouhlasím že datum zalétání v případě společného vývoje s Aerem by bylo až na jaře 1936.Skeptik píše:To těžko resp. určitě ne.Kouzelnik píše:Vzhledem k patrně jednodušší technologii výroby a pokud by spolupráce Fokker-Aero fungovala uspokojivě, tak odhaduji, že první draky Fokker D.21 by Aero mohla začít dodávat pro MNO zhruba na přelomu 1936/1937 - neumím odhadnout dostupnost motorů pro sériovou výrobu (ať už příslušné verze Merkuru od Waltra, či pokud by byl použit jiný).
Letoun byl zalétán v březnu 1936 (prototyp, bez výzbroje a bez vybavení). Žádné nové letadlo se nedá hned vyrábět, každé má nějaké "dětské nemoci". Finové spěchali a objednali D.XXI ještě v roce 1936, přesto dostali prvních 7 kusů až v listopadu 1937 ... a licenční výroba dala první kus až v březnu 1939 (stavět se začal v listopadu 1938).
Ne, výroba na přelomu 1936/37 se prostě nedala stihnout. V polovině 1938 ... možná, ale "hotový" letoun by to nebyl.
Vem si časovou osu zavádění výroby Avií B-534 ... a to to byl "jednodušší" domácí typ.
Jasně, že celé tohle vlákno je v podstatě jedna velká spekulace.Skeptik píše:To je právě Tvůj problém ... moc spekuluješ. (V dobrém, zkušenosti člověk sbírá s věkemKouzelnik píše:S ohledem na to, že v průběhu vývoji se dost měnilo zadání D.21 (např. materiál na konstrukci trupu nebo volba mezi zatahovacím/pevným podvozkem či široký sortiment zkoušených motorů), tak spekuluji, že vývoj Fokkeru D.21 byla soukromá iniciativa Fokkeru, nikoliv vývoj na zakázku nějaké armády (tj. vývoj (spolu)financovaný nějakým státem).... mj. i proto předpokládám, že vývoj D.21 bylo možné urychlit ...)
Ano, je to překlep. Myslel jsem Aero. Moc díky za pozornost.Skeptik píše:Ab-101 bylo Aero, ale to je asi překlep. Pokud by nebyla realizována výroba Ab-101, bylo by čs. letectvo v září 1938 prakticky bez bombardovacího letectva ... tedy s výjimkou těch 53 B-71 (z licenčních 161 kusu nebyl vyroben ani jediný).Kouzelnik píše:- výroba Avií Ab-101 by nebyla realizována
Ne že by to situaci s kapitulací nějak změnilo.
O podrobnější situaci ve Finsku moc nevím. Ale jak dánská wiki D.21, tak výše uvedená knížka (na str. 9) uvádí, 2 kanony Madsen v dánských D.21... cituji "cannon in pods under wing". Nákres s kanony viz str. 17 a 18... plus foto s kanonem v křídle D.21 na str. 32 (dle popisky foto by to měl být dánský D.21). Nicméně nevím jestli dánské Fokkery bojově střílely z kanonů.Skeptik píše:Kanóny nebyly schopni integrovat do konstrukce D.XXI ani v Dánsku (Madsen) ani ve Finsku (Oerlikon).Kouzelnik píše:A nemám žádné vodítko, abych si troufl odhadnout datum hypotetických dodávek podkřídlových kanonů Madsen (např. jak by dopadlo rozhodování jestli vůbec kupovat střeleckou výzbroj z Dánska, např. s ohledem na 15mm kulomet či jak to nazvat ze Zbrojovky).
Nemělo, protože žádnou nemělo. A-102, tak jak byl, byl nepoužitelný a vývoj by si vyžádal léta. Na konci by stajně byl zastaralý letoun.A to protože jde o reakci na jinou (dřívější) hypotézu what-if... tj. že Aero mělo šanci dodat lepší stíhačku než Avia-534.
To je Tvoje právo, na realitě že by to nebylo dříve to nic nemění.Nesouhlasím že datum zalétání v případě společného vývoje s Aerem by bylo až na jaře 1936.
A-102D nebylo odmítnuto "bo pozdě", ale proto, že to byl jen náčrtek (a ne jediný) a navíc letadla zastaralé koncepce - vyztužený dolnoplošník. Všechna letadla této koncepce - Grigojevič I-Z, P-26 a D.500/501/510 byly průšvih. Dobře, že si to MNO uvědomilo.Připomenu - bavíme se o následných krocích Aera, kdy Aero A-102 (D) bylo odmítnuto (bo pozdě), ale Aero se nevzdalo a svůj projekt vylepšovalo...
Tu knížku nemám, ale pochybuji, že by přinesla něco zásadního. Foffer D.XXI bylo sice hezké, ale ne moc výkonné letadlo, které se osvědčilo jen v obranných bojích a ještě proti specifickým, a stejně zastaralým letounům ... I-16 prvních sérií, I-152 a I-153 (i když piloti I-153 po Zimní válce reportovali, že D.XXI s nimi do souboje vůbec nejdou, a pouze se snaží napadnout je z výšky a pak "zmijkou" v sestupném letu se skrýt a pozadí země, protože mají horší rychlost, horší obratnost a katastrofální stoupavost)Tuhle časovou osu uvádím s ohledem na vývoj Fokkeru D-21, který byl dosti pomalý (z dnešního pohledu vidíme "tápání" vývojářů) - viz změny v zadání vyvíjené letadla... Za vše mluví 7 zvažovaných motorů (viz str. 4) v knížce "Fokker DXXI in Dutch and Danish Service" od Warren A. Eberspacher, vydáno 1994.
To není pravda. Fokker měl Dány D.XXI-1 a Finy D.XXI-3.Mohlo Aera prosadit rychlejší finalizaci zadání pro vývojáře? Patrně mohlo, bo Fokker neměl jednoho, jediného jistého zákazníka (holandská vláda dala peníze na stavbu jednoho prototypu ale myslím, že ani o gulden navíc).
Ano, Dánové i Finové ho chtěli vyrábět, a vyráběli, v licenci. Hned jak byl k dispozici odladěný letoun = konec 1937. Aero by na tom nic neurychlilo.Ale Ty vidíš nějaký reálný zájem zákazníků o letadlo typu Fokker D.21 a od Fokkera v polovině 30. let?
Holandská vláda nechtěla D.XXI kvůli jeho zastaralosti, nikoli modernosti. Čekali na modernější Koolhoven F.K.58 který sliboval lepší výkony. K nákupu D.XXI přistoupili jako k nouzovému řešení ... stejně jako MNO v případe Ab-101.Plus např. postoj holandské vlády, která IMHO nebyla nakloněna novinkám (=když něco funguje proč to dělat po novu?")...
nemohl. Snažili jsme se ti vysvětlit proč.Odkážu se na diskuzi ve vlákně o Š-328 (kde je podrobněji disktutováno šance, že by remotorizovaný Š-328 mohl zčásti nahradit Ab-101 a šance že by se urychlily dodávky Aero MB-200 a Avia B.71)
Nákres ano, foto zkušební instalace taky. To je něco jiného než sériový stroj.Nákres s kanony viz str. 17 a 18... plus foto s kanonem v křídle D.21
můj koment k podtrženému slůvku, bo na tom závisí celý zbytek komentu od @ringlettringlett píše:Holandsko bylo neutrálním státem a nemělo žádné spojenecké smlouvy s námi nebo našimi spojenci.
Československo nebylo neutrálním státem a bylo smluvně, obchodně a kulturně, výrazně (ke své škodě) vázáno na jednu jistou zemi a s druhou zemí mělo čilé obchodní styky převážně v oblasti leteckého a zbrojního průmyslu. Z obou zemí tedy, aby si naklonilo jejich politickou a průmyslovou representaci nakupovalo a prodávalo různé licence. Na letecké motory a konstrukční celky, jako podvozky Messier, řadové motory z jedné a hvězdicové z druhé.
Spolupráce s Holandskem se řešila, ale tenkrát se nákupní komise shodla na tom, že onen stát nemá letecké konstrukce, které by přinesli výrazné zlepšení oproti konstrukcím domácím.