Ve Vyškově bylo letiště už dávno a dávno a celkově Vyškov na Moravě a okolí nebyl od poloviny třicátých let po stránce vojenské jen tak něco.
Ve Vyškově na Moravě se začalo létat v polovině dvacátých let. Dobrá poloha vedla k tomu že tehdejší vojenská správa zde zřídila řádné vojenské letiště. Vzniklo ale až v roce 1936. V tomto roce byla ve místě zřízena stálá vojenská posádka.
Mimo jiné zde byl posádkou Pluk útočné vozby 2. Jelikož máme v zemi pana Minaříka, cituji:
„Pluk útočné vozby 2 vznikl 15. 9. 1935 a nejprve podléhal velitelství milovické brigády útočné vozby. V době vzniku se kromě:
velitelství,
hospodářské správy,
technické správy a
pomocné roty (s velitelskou četou, spojovací četou, četou pro zásobování a odsuny) skládal z:
- I. praporu (1. rota tančíků a obrněných automobilů, 2. a 3. rota lehkých tanků),
- II. praporu (4. až 6. rota lehkých tanků), III. praporu (7. až 10. rota lehkých tanků) a
- náhradního praporu.
Poslední rota každého praporu byla rámcová a technikou v této době disponovala pouze 1. rota v podobě 9 tančíků a 6 obrněných automobilů.
První lehké tanky pluk obdržel až v lednu 1936. Jednalo se o 18 ks LT–34, rozdělených po třech strojích k rotám, které nebyly rámcové (2., 4., 5., 7., 8., 9.). Další dodávky tanků následovaly až během 1. čtvrtletí roku 1937, kdy pluk převzal prvních 25 ks LT–35. Celkově do září 1938 obdržel 49 tanků tohoto typu. Mezitím v říjnu 1936 u I. praporu vznikla motocyklová rota (očíslovaná jako 1., což si vynutilo změnu v číslování všech následujících rot). Obě tankové roty byly ze složení I. praporu vyjmuty a vytvořily nový II. prapor. Dosavadní II. a III. prapor byl přečíslován na III. a IV. prapor, přičemž do složení prvního náležely tři tankové roty (5., 6., 7.) a do složení druhého čtyři (8., 9., 10. 11.).
Dále v bezprostřední podřízenosti velitelství pluku vznikly v Brně dvě kanonové roty (12. a 13.).
Následná reorganizace pluku se uskutečnila již v říjnu 1937. U I. praporu vznikla další motocyklová rota (očíslovaná jako 2., takže se opětně změnilo číslování všech následujících tankových rot) a do složení praporu se vrátily obě původní tankové roty, nyní očíslované jako 4. a 5., čímž zanikl stávající II. prapor. Dosavadní III. a IV. prapor se přečísloval na II. a III. prapor, přičemž se počet rot u druhého z nich snížil na tři. Doposud samostatné kanonové roty byly sloučeny do IV. praporu, jehož složení posílila v pořadí třetí rota KPÚV (očíslovaná jako 14.). Ve stejné době pluk přešel od rušené brigády útočné vozby do podřízenosti velitelství brněnského III. sboru. Poslední reorganizace byla provedena k 15. 9. 1938.
Ze složení I. praporu byly opětně vyjmuty tankové roty, které se včlenily do II. praporu. Současně realizované vytvoření další tankové roty umožnilo vytvoření nového IV. praporu o třech tankových rotách, v důsledku čehož byl stávající kanonový prapor přečíslován na V. prapor. Konečná organizace pluku byla následující: velitelství pluku s pomocnou rotou, I. prapor (1. a 2. motocyklová rota, 3. rota tančíků a obrněných automobilů), II. prapor (4. až 6. rota lehkých tanků), III. prapor (7. až 9. rota lehkých tanků), IV. prapor (10. až 12. rota lehkých tanků), V. prapor (13. až 15. kanonová rota) a náhradní prapor.
Dislokace pluku se vyvíjela následovně:
velitelství pluku s pomocnou rotou: od 15. 9. 1935 Olomouc, od července 1937 Vyškov
I. prapor: od 15. 9. 1935 Přáslavice, od září 1936 Vyškov
II. prapor: od 15. 9. 1935 Olomouc, 1. 10. 1936 přečíslován na III. prapor, od dubna 1937 Vyškov, 1. 10. 1937 přečíslován na II. prapor
II. prapor: od 1. 10. 1936 Přáslavice, od 1. 10. 1937 zrušen
III. prapor: od 15. 9. 1935 Přáslavice, 1. 10. 1936 přečíslován na IV. prapor, 1. 10. 1937 přečíslován na III. prapor, od září 1938 Vyškov
samostatné kanonové roty: od 1. 10. 1936 do listopadu 1937 Brno
IV. prapor: od 1. 10. 1937 Vyškov, 15. 9. 1938 přečíslován na V. prapor
IV. prapor: od 15. 9. 1938 Vyškov
náhradní prapor: od 15. 9. 1935 Olomouc, od února 1937 Vyškov“
Zde ledacos přeskočíme a podíváme se na konec
„Po demobilizaci a postupném návratu většiny jednotek do mírové posádky, kromě MPO 2 a Praporu LT 3, pluk pokračoval v plnění výcvikových úkolů až do 15. 3. 1939. S příchodem německých okupačních jednotek však jeho činnost postupně ustala. Již k 31. 3. 1939 došlo ke zrušení „bojových“ rot a praporů v rámci pluku a jejich agendu převzal náhradní prapor. Při předávání vyškovských kasáren došlo koncem března 1939 k incidentu mezi německými strážnými a vyklízejícími čs. vojáky, přičemž byl zbloudilou střelou ze samopalu v budově V. praporu usmrcen zástupce výkonného rotmistra 13. roty čet. asp. František Minařík, připravující k předání sklad materiálu své jednotky. Existence pluku se završila 20. 7. 1939, kdy byl vydán poslední plukovní rozkaz. Formálně svoji činnost ukončil k 31. 7. 1939, stejně tak jako ostatní útvary čs. armády“.
Jenže Vyškováci nejsou jen tak někdo a zde:
http://vvpdedice.net/jednotky/letiste/index.html
A potom ještě zde je spousta zajímavých informací
http://www.vvpdedice.net/jednotky/letiste2/index.html
A zde je ještě něco
http://hloubkari.cz/forum/index.php?topic=288.5;wap2
a nakonec toto:
http://www.vrtulnik.cz/ww2/protektorat-vyskov.htm
Uznejte že to je historie jako víno.
A to bych musel mluvit o tom, že nedaleko odtud bylo Hlavní velitelství československé branné moci
http://www.vvpdedice.net/zajimavosti/racice/index.html
čímž se ledacos o blízkosti letiště právě zde osvětlí.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
