Tady je přistávací sekce s roverem, ještě před bržděním, které snese rover do horních vrstev atmosféry a zde pomocí aerobrakingu zpomalí dostatečně na vytažení padáků. Dopravní raketový stupeň je již odpojen, poté co dostal rover na orbitu Eve. V duchu nejlepších kerbalských tradic spotřeboval palivo příliš brzo a dobrzdil až pomocí monopropelantu.
Tepelný štít ochránil rover při brždění a v dostatečné výšce se otevřely dva padáky, namontované přímo na roveru. Díky husté atmosféře byl sestup velice měkký a rover dosedl na povrch rychlostí 1,5 m/s. (sice hohužel v noci, nadruhou stranu se mu podařilo vyhnout se jezerům). Po uvolnění z tepelného štítu rover odjel kus dál a přečkal noc.
Ráno se vozítko vydalo na cestu a po skoro nekonečné cestě dorazilo ke svému cíli - Zátoce trpělivosti. Od místa přistání to totiž bylo 50 km daleko a rover nebyl právě sprinter, proto ten název. Opatrně sjel až k hladině jezera, které obsahuje neznámou kapalinu a spustil do ní analyzátor. Když vše půjde dobře, odvysílá výsledky měření do KSC. Zatím už víme, že Eve je velmi nehostinná pro jakýkoliv život a nemá zřejmě cenu se zde pokoušet zakládat kolonii. Výzkum roboty je lepší. Po Munu, Minmusu a Duně tak máme vozítko i na Eve.
jde to ztuha - na začátku nemáme baterky ani slunečníky, takže hned dojde elektrika 
(zomrel asi tucet kerbíkov)
