Agronantus:
> nevzpomínám si, že bychom zpátečku nějak moc potřebovali, zejména s ohledem na poloměr rejdu pásové techniky. Ona je zpátečka jiných strojů nějak rychlá?
ano, Leopardy a Abramsy umí couvat 30-40 kmph.
Pointa je v tom, že tyto konstrukce byly stavěny pro ústupový boj v německém terénu.
Počítalo se, pokud mne paměť nešálí -- kdysi jsem to četl, ale teď už to nenajdu -- s předpřipravenými postaveními na tento způsob:
Kde když se první postavení stane neudržitelné a/nebo se na ně zastřílí dělsotřelectvo Abramsy/Leopardy vycouvají (tzn. nejtlustší pancíř pořád směřuje k nepříteli, tzv. "hull-down") do druhé pozice, cca. 0,7 - 1,5km zpět, tam dorazí zbytek útoku a buď se budou stahovat dál, již do nepřipravených postavení daných terénem, nebo po odražení momentálního útoku popojedou do třetího postavení o něco vepředu, aby případné dělostřelecké přepady šly do prázdna a naopak útočící třetí vlna byla překvapena obránci blíže, než čekala.
Takže tam je zpátečka naprosto kritická, aby nepříteli pořád čelilo "neprůstřelné" čelo věže.
U T-72 se to konkrétně ukázalo v Čečně: tam provozovali "kolotoč", tzn. dva tanky na linii dotyku, odstřílely své, otočily se tak jak říkáš a metelily přezbrojit, zatímco na jejich místo nastupovaly dvě T-72 čerstvé.
Jenže protože nemohly rychle couvat a ujížděly "zády k nepříteli", dost jich inkasovalo velmi nepříjemné zásahy.
Prostě mi přijde, že konstruktéři T-72 nikdy nepočítali s tím, že by posádky jejich tanku kdy mohly "zbaběle ustupovat" před nepřítelem
> umí tohle střela, vystřelovaná z tankové hlavně?
No, svým způsobem ano: je SACLOS, takže jako střelec ji můžeš navádět na "cíl" vysoko nad skutečným cílem, tím ji donutit stoupat, pak zaměřit cíl skutečný a střela na něj poletí trochu seshora. Samozřejmě máš pořád problém s tím, že PTŘS je poháněna jen první max. 1/3 své dráhy a pak klouzá setrvačností, takže je otázka, co toto udělá s doletem.
> Platí pomalu a postupně asi tak od devadeástých let, a ne úplně spolehlivě.
Jak v čem. Pancíř a munice, ano, tam byla parita nebo byli sověti o něco vepředu.
Ale v SŘP? Tam vedl západ, protože do digitálního systému integroval podstatně více dat, než sovětské konstrukce (které se objevily, nešálí-li mne paměť, až na T-64B a každopádně šlo o analogový systém, který bral v potaz jen dálku na cíl, rychlost větru -- měřenou nepraktickým "domečkem" na zadní straně věže -- a možná tlak a/nebo teplotu): kromě tlaku vzduchu, teploty a směru a rychlosti větru (měřené chytřeji, věží) bral v potaz i:
¨- opotřebení a zahřívání hlavně (sledováním změn úsťové rychlosti při každém výstřelu), což vedlo k mnohem lepší konsistenci v průběhu boje,
- zakřivení hlavně (dané ohřevem; opět, sovětské musely pro zachování přesnosti chladnout nebo se rekalibrovat v boji)
- snad i úhly náklonu (s těmi měla ohromný problém T-80U/T-90 s 1G46, která nedokázala trefit jedoucí cíle když stála s větším podélným sklonem)
- a zejména zrychlení věže sledované v čase, což znamenalo, že zatímco ty v T-72 jsi musel předsazení na vůči tobě do strany jedoucí cíle odhadovat, SŘP Abramse spolehlivě počítal předsazení tak, že střelec alespoň vteřinu sledoval cíl v zaměřovači, SŘP do toho vložil rychlost svého tanku a dálku a bum, zásah.
Plus již ten rozdíl v termovizích kde Sověti až v 1991 získali technologii pro pomalinké zavádění toho, co měly USA již v roce 1980.
Děláš ale ohromnou chybu, když si myslíš, že termovize se týká noci.
Prvořadá pointa termovize je v tom, že zcela anuluje tvůj výrok, že "je těžké najít tank, který jede pomaličku u hranice lesa". S termovizí jej totiž vidíš jako naprosto brutálně kontrastní flek na jinak relativně tmavozeleném pozadí -- a proto posádky Abramsů i Leopardů používaly termovizi jako
primární zobrazovací kanál
i ve dne a třeba Leopard 2A4
vůbec neumí vyhledávat cíle denní optikou, jen termovizí! (Denní optika je jen na iaxmálním zvětšení, kde se na ni dá přepnou z termovize pro do-identifikaci cíle, je-li zapotřebí.)
To je taktická výhoda, kterou nedoceníš, dokud ji neuvidíš na vlastní oči. Možná něco s Pátračem spácháme, kde sis to mohl tak trochu vyzkoušet
> Dostřel tanků je tak velký, že je skoro problém ho využít (16 km, 24 km apod. u klasiky).
Tohle se mi
dost nezdá. Vem si, že klasická houfnice 2S1 má udávaný dostřel 16 km, špičková 152mm 2S19 30 km a to umí střílet horní skupinou úhlů i nejefektivnějším úhlem 45° -- jakou maximální elevaci má T-72? 14°?
HEAT mají, pokud vím, maximální dostřel z tanku tak ty 4-5 km plus problém s přesností.
Podkaliberní mají asi maximální dostřel vyšší, ale u těch je zase pod hodnotou 2km
účinný dostřel.
Navíc laserové dálkoměry umí prokaaztelně jen do 10km a koincidenční byly jen na pár T-72M a těmi bys nad těch 5km stejně vzdálenost nestanovil.
Nebo Poláci, viz. příloha.
.záměrná bude v nebi a na balistickém počítači mi bude svítit : prestupaj na Gvozdika.