PALBA.CZ

Letadla jsou standardně vybavená snímačem úhlu snosu = v letové výšce není vítr problém.
Problémem je, že rychlost a směr větru se s výškou mění, a to někdy dost podstatně.

To Polarfox
1) dle toho článku a dalších vyjádření je těch 25 m skutečná odchylka, ale .... pokud je dost času na získání přesných koordinát cíle a pokud se podaří s dostatečnou přesností získat meteodata ... Tak si vyber

2) pokud jsem to správně pochopil, tak ve srovnání s běžným vizuálnim zaměřovačem a manuálním odhozem bomb

Skeptik píše:Letadla jsou standardně vybavená snímačem úhlu snosu = v letové výšce není vítr problém.
Problémem je, že rychlost a směr větru se s výškou mění, a to někdy dost podstatně.
..

Smer aj rýchlosť sa menia, ale vždy to asi bude obdobný smer a rýchlostný profil(zavislý na výške) ak bude vyššia rýchlosť vo veľkej výške tak bude rýchlosť vysoká aj v polovičnej výške.
Ďaľší predpoklad je, že smer vetru napríklad v polovičnej výške nemôže byť opačný protiletovej hladine.Alebo že keď je extrémne silný vietor hore,tak nebude u zemi bezvetrie.
Skrátka určitej rýchlosti a smeru vetra by sa priradila jedna opravná korekcia.
(Chcelo by to vyjadrenie nejakého pilota vetroňu )

Český hydrometeorologický ústav vydává předpovědi pro sportovní létání... http://portal.chmi.cz/predpovedi/predpo ... vni-letani

Aktuálně je tam toto:

PREDPOVED VETRU VE VYSCE (KT)
hladina Cechy Morava a Slezsko
020: 240/22 240/06
050: 270/08 345/08
100: 255/24 320/14

Předpokládám že údaj bude azimut/rychlost... Rozdíl ve směru je tedy i více než 100°....

Smer aj rýchlosť sa menia, ale vždy to asi bude obdobný smer a rýchlostný profil(zavislý na výške) ak bude vyššia rýchlosť vo veľkej výške tak bude rýchlosť vysoká aj v polovičnej výške.
Ďaľší predpoklad je, že smer vetru napríklad v polovičnej výške nemôže byť opačný protiletovej hladine.Alebo že keď je extrémne silný vietor hore,tak nebude u zemi bezvetrie.
Skrátka určitej rýchlosti a smeru vetra by sa priradila jedna opravná korekcia.

Myslím , že je to právě naopak. Rychlost větru v jednotlivých výškových hladinách je velmi rozdílná a zrovna tak jak kolísá rychlost větru tak kolísá i směr. Beru to ze svých zkušeností z sailingu a zejména z windsurfingu, tam vítr cítíš bezprostředně v rukách. Otázkou spíš je jak velký vliv na samotnou přesnost mají tyto výkyvy. Plachtař nebo meteorolog by se hodil to jo, Hans plachtí.

Skeptik píše: - Rusové netvrdí, že dokáží při použití volně padajících bomb dosáhnout stejné přesnosti jako u řízených bomb

To ovšem neodpovídá tomu, co se v článku píše, protože

Skeptik píše:- v článku se tvrdí, že systém SVP-24 dokáže, při detailní znalosti koordinát cíle a meteorologické situace (tzv. labolatorní podmínky), z výšky 5.000 metrů dosahovat rozptylu 4 až 7 metrů ... dle typu bomby.

Při testech JDAM na střelnici (tedy podobné podmínky, jako výše zmíněné) uvádí výrobce, že dosahoval maximální kruhové odchylky (CEP) 10 metrů. Takže oba dva údaje jsou dost porovnatelné a to i kdybychom vzali ruské tvrzení o CEP JDAMu 7 metrů.

Dále, když uvádíš toto

Skeptik píše: - dále se tam říká, že v bojových podmínkách, kdy je obtížné získat přesné koordináty cíle, a hlavně meteorologická data, vzrůstá tento rozptyl na 20 až 25 metrů (upravil Dzin)

pokud to opět porovnám s JDAM, potom ten má CEP v reálné situaci udávanou jako přesnost signálu GPS zvětšenou o maximálně 5 metrů (dle tvrzení výrobce). Takže v nejhorším případě se bude pohybovat asi v rozmezí 15 - 20 metrů, spíše k těm 15ti metrům. To už je sice méně, než uvádějí Rusové, ale opět to není nijak závratně menší CEP. Takže z toho, co je v článku jednoznačně plyne, že tvrdí, že jsou schopni bombardovat zhruba ze stejným CEP, jako Američané s JDAM.

Takže když se ptáš na

Skeptik píše:S čím na těchto konstatováních chcete nesouhlasit???

Potom je to jednoznačné s velikostí CEP, která uvádějí.

Co se týká další otázky

Skeptik píše: A k té přesnosti volně padajících bomb ... Víte někdo, jaká je přesnost dělostřelecké palby, dejme tomu na 10 km? S jakým rozptylem dopadají granáty z houfnice vypálené za sebou, se stejným náměrem, odměrem a stejnou nábojkou?

potom obecně se úchylka šířková pohybuje v rozmezí 1/1500 - 1/3000 a úchylka dálková v rozmezí 1/200 - 1/300. Rozptylový obrazec je potom elipsa, která má poloosy o velikosti osminásobku zmíněných úchylek a jádro rozptylu je obdélník o velikosti stran dvojnásobku příslušných úchylek. Takže v našem případě rozptyl na deset kilometrů bude elipsa o osách cca 25 - 50 a 250 - 400 metrů a jádro rozptylu bude čtverec o hranách 6-13 a 65 - 100 metrů. (Tady bych chtěl poznamenat, že jsem se předtím zmýlil a 50 procent zásahů má jít při kruhové odchylce do poloměru asi 1/4 maximální kruhové odchylky).
Chci podtrhnout slovo obecně, konkrétní hodnoty u různých zbraní mohou být i mimo tuto výseč, ale nejedná se obvykle o nějaký zásadní rozdíl.

Pro zajímavost, u raket jsou úchylky o řád horší, tedy šířková v rozmezí 1/150 - 1/300 dostřelu a dálková 1/20 - 1/30 dostřelu.

Potvrzuji, že předpoklad

smer vetru napríklad v polovičnej výške nemôže byť opačný protiletovej hladine.Alebo že keď je extrémne silný vietor hore,tak nebude u zemi bezvetrie.

Je zcela mylný a je to právě naopak.

Aaron Goldstein píše: Předpokládám že údaj bude azimut/rychlost... Rozdíl ve směru je tedy i více než 100°....

Ano, je tomu tak. A ano, může to být i rozdíl (i když výjimečně) o 180 stupňů, a/nebo může tam být i rozdíl v rychlostech i o 100%, čili i bezvětří v určité hladině a určitém okamžiku.
Co je ale horší (pro ty bomby), tak to co hlásí ČHÚ je atraktant, je to řekněme převládající, běžný výsledek - průměr za dobu měření. Okolo té hodnoty (např. ta první, tedy 240/22) to může v průběhu dejme tomu jedné minuty kolísat v rozmezí např. azimut od 200 do 280 a rychlost od 0 do 44, a to je to, co jsem opakovaně psal - v daném okamžiku, kdy bomba letí vzduchem, se může situace rychle měnit, a to nelze "nastavit" na sebedokonalejším zaměřovači, protože to by musel ten zaměřovač obsahovat i nejméně jednu křišťálovou kouli! (a příslušně vycvičenou cigánku coby operátorku koule ).
Tomu letadlu nic z toho nevadí - jednak je řízeno, ať již pilotem nebo autopilotem, a jednak má řídící prvky. Stejně jako ta řízená ("chytrá") bomba.

Dzin píše:

Skeptik píše: - Rusové netvrdí, že dokáží při použití volně padajících bomb dosáhnout stejné přesnosti jako u řízených bomb

To ovšem neodpovídá tomu, co se v článku píše, protože

Skeptik píše:- v článku se tvrdí, že systém SVP-24 dokáže, při detailní znalosti koordinát cíle a meteorologické situace (tzv. labolatorní podmínky), z výšky 5.000 metrů dosahovat rozptylu 4 až 7 metrů ... dle typu bomby.

Při testech JDAM na střelnici (tedy podobné podmínky, jako výše zmíněné) uvádí výrobce, že dosahoval maximální kruhové odchylky (CEP) 10 metrů. Takže oba dva údaje jsou dost porovnatelné a to i kdybychom vzali ruské tvrzení o CEP JDAMu 7 metrů.

Buď si nerozumíme, nebo vědomě nechceš rozumět. Nesmíš motat maximální přesnost, dosahovanou při testech s reálnou přesností v ostrém nasazení. Chápu to tak, že zatímco v případě JDAM jsou tyto hodnoty prakticky shodné (jediné co může přesnost JDAM zhoršit je zarušení signálu GPS) u volně padajících bomb a systému SVP-24 je situace složitější - nejvíc závisí na přesnosti získaných dat, která se využívají ve výpočtu bodu odhozu. A ta získat v průběhu bojové činnosti není jednoduché - proto tak výrazné zhoršení hodnoty v reálných podmínkách.

Z článku vyplývá, že SVP-24 prý umí, pokud má veškeré údaje s maximální přesností (zmiňovány jsou koordináty cíle a meteorologická situace), navést letadlo do takové pozice a odhodit bomby tak přesně, že dopadají s přesností 4 až 7 metrů.
Tedy jinak, pokud na volně padající bombu nebudou působit žádné vnější vlivy nebo budou-li tyto vlivy známy a zahrnuty do výpočtu odhozu, je přesnost odhozu taková, že přesnost dopadu je 4-7 metrů (předpokládám, že pokud by do SVP-24 byl integrován JDAM, pak by přesnost dopadu byla +/- stejná i bez zásahu řídicího systému).
Jenže takovéto laboratorní podmínky se na bojišti nevyskytují.
Reálná přesnost dopadu volně padajících bomb, odhazovaných pomocí SVP-24 je pak prý těch 25 metrů ... pokud se podaří získat potřebné údaje s dostatečnou přesností.

Oproti tomu u JDAM nebo třeba KAB je situace jednodušší (ale finančně nákladnější). Na přesnosti odhozu ani přesnosti meteodat nezáleží - bomba svoje zaměření koriguje v průběhu pádu ... jediné co je v tomto případě nutné je přesná znalost koordinát cíle a přesný signál GPS v místě dopadu.
Pokud jsou koordináty známy, pak reálná přesnost dopadu je dle článku 7 metrů (vzhledem k tomu, že při prvních testech JDAM v roce 1993 bylo dosaženo CEP 11m a při akci v Kosovu bylo reálně dosaženo <10m, pak v roce 2015 je těch 7m uvěřitelných)

A porovnávám-li tedy reálné podmínky, pak je to CEP 7 až 10 vůči 20 až 25 ... JDAM je tedy více než 2x přesnější.

Z toho čo tu uvádzate vyplíva, že JDAM potrebuje predbežný prieskum cieľov, ktorý mu poskytne cieľové koordináty. A zároveň predpokladáte, že SVP-24 funguje podobne... To sa mi nezdá, v takom prípade by sa jednalo prakticky o "navigačné bombardovanie", vhodné len pre útok na nepohyblivé, stacionárne ciele.

JDAM je navádzaná kombináciou INS/GPS, teda je určená na stacionárne ciele.
SVP-24 podľa mňa dtto - na pohyblivé ciele nie je určený.

Pátrač,
tak jsem pátral jak je to s hloupou municí v naší armádě

v roce 1989 jsme měli kompletní arzenál:
FAB, OFAB, BetAB,ZAB, SAB, agitační bomby, zápalné bomby a kontejnerové bomby,
po vyřazení MIGů a nástupu Alcy byla většina vyřazena

v současné době máme ve výzbroji FAB 100, OFAB 100 a Betab 100 a CP-100-70 ( cvičná betonová bomba ) bohužel většině už skončila životnost a údajně jich máme pouze desítky kusů

Stejně je nemáme na co podvěsit.. pokud nepočítáme L-39 a Mi-35

to je pravda L159 má úchyty pouze pro MK 82 a ty stajně naše armáda nekoupila

Myslíš tyhle?
http://2014.planes.cz/en/photo/1055698/ ... -ped-lkpd/

Skeptik
Ale jistě, rozumím ti. Jenže ohledně JDAM při testování firemní podklady uváděly, že maximální CEP byl 10 metrů. NA bojišti potom je přesnost JDAMU taková, že jeho CEP je v rozmezí přesnosti GPS signálu, kterým je naváděn až přesnost tohoto signálu plus 5 metrů.

Takže potom porovnáváme ruský údaj 4-7 metrů proti 10ti metrům JDAM a nebo 20-25 metrů proti přesnosti signálu GPS plus 5 metrů.

Nejmenší přesnost signálu GPS udávána obvykle jako asi 11 metrů takže reálně největší CEP JDAM bude asi 16 metrů. V případě extrémních případů jako dočasná ztráta signálu to může být horší, ale to nebudeme brát v potaz.

Takže zde porovnáváme ruský údaj 20-25 metrů proti 16 metrům JDAM.

Z toho vidíme, že ruské neřízené pumy podle jejich tvrzení mají mít největší CEP dost srovnatelný s JDAM. To je právě to, co mi přijde dost pochybné, když tvrdí, že dokáží z výšky 5000 metrů bombardovat s takovým CEP. Když to budu brát skepticky, tak jen z výše zmíněného musím jednoznačně vyjádřit pochybnosti nad tímto tvrzením.

Alchymista
Ne nepotřebuje, koordináty dokáží změřit okamžitě z útočícího letounu a to minimálně s onou nejhorší přesností signálu GPS. Pokud chtějí lepší přesnost, musí provést předběžný průzkum bojiště resp. získat dostatek referenčních bodů. Potom mohou dosáhnout přesností GPS signálu v řádech centimetrů.

A jak píše Julesák, JDAM je primárně určen proti stacionárním cílům, teprve modernizovaná sada LJDAM s přidaným laserovým zaměřováním je možno používat i proti pohybujícím se cílům. Ovšem i s klasickým JDAM můžeš útočit na pohyblivé cíle, ale princip je stejný, jako s neřízenou pumou. Tedy na základě pohybu cíle a dráhy svojí pumy vypočteš (odhadneš) kam mířit, abys trefil. Výhodu máš jen v tom, že maximální CEP je výrazně nižší.

Skelet ,
jj ty modré

Takže jak je vidět, tak nějaké máme

Zemakt píše:Myslím , že je to právě naopak. Rychlost větru v jednotlivých výškových hladinách je velmi rozdílná a zrovna tak jak kolísá rychlost větru tak kolísá i směr. Beru to ze svých zkušeností z sailingu a zejména z windsurfingu, tam vítr cítíš bezprostředně v rukách. Otázkou spíš je jak velký vliv na samotnou přesnost mají tyto výkyvy. Plachtař nebo meteorolog by se hodil to jo, Hans plachtí.

Vítr nejvíc kolísá u země, zvlášť v členitém terénu. Ve větší výšce je celkem stabilní (pokud není bouřka nebo tak něco) - je to vidět na tom, jak se hýbou mraky.

Odklon bomby ve finále nejvíc ovlivní vítr ve velké výšce. Na turbulencích u země prakticky nezáleží.

Zajímavý článek na technet.cz

http://technet.idnes.cz/rusko-bombardov ... enstvi_erp

K rychlosti vetra vo vyskach.

http://technet.idnes.cz/vitr-nad-ceskem ... 5_veda_vse

Podla tohto standartna rychlost vetra vo vyskach okolo 8-10 km je tak 60 -100 km/hod.