Takřka ihned po Hallerově skonu se opětovně vyrojila řada „zaručeně pravdivých“, barvitě líčených zpráv, popisujících bližší okolnosti jeho smrti. Pominu-li tvrzení o jeho „doražení“ čs. bodákem, které v případě jeho pravdivosti nemuselo nutně znamenat špatný úmysl, neboť historie je plná nezměrného utrpení zraněných, zakončeného právě nepřátelským bodákem. Tak nařčení o následném vypíchnutí očí lze jednoznačně odkázat do říše bajek. Což ostatně prokázala později Šnejdárkem nařízená exhumace Hallerova hrobu. Ovšem ani to nezabránilo k silnému zakořenění tohoto mýtu mezi polskou veřejnost. Inu, sto krát opakovaná lež se stává pravdou 3).
3) O okolnostech exhumace Hallerova hrobu zřejmě nejlépe vypoví citace samotného Šnejdárka:...Dověděl jsem se, že jistá propaganda rozšířila zprávu, že „česká soldateska“ mrtvému – či živému – kapitánu Hallerovi vypíchla oči. Byla to ovšem lež, ale lež, v kterou začnou věřit tisíce lidí, je potom těžko rozlišitelná od pravdy. Proto jsem jel ihned poklonit se k ostatkům nepřátelského hrdiny, dal jsem jeho tělesné pozůstatky uložit do slušné rakve, nařídil jsem kondukt a dal jsem mrtvého důstojníka dopravit na linii mezi oběma vojsky. Zavolal jsem polské důstojníky. Tam – rakev otevřít, spočítat oči, zjistit, že tělo je neporušené a pietně uložené. - Řeči ztichly.. .
Tak jsem na jednom polském zdroji našel něco o smrti kapitána Hallera.Není to v tom stylu,že byl ubodán a zohaven,jak jsme ve většině případů zvyklí na polských webech číst.
Takže budu trochu překládat.
Kapitán Haller velel oddílu,který čítal něco okolo 200 mužů.Jeho vojáci zaujali obranné pozice v Žebřydovicích(Zebrzydowicach) a Končycach Malych(Kończycach Małych).Vzledem k nejasným zprávám polského velení v Těšíně a těžkých zimních podmínek ,způsobilo to že onoho 26.ledna 1919 oddíl kapitána Hallera v Končycach Malych zůstal zaskočen přesilou českých sil,které postupovali směrem od Fryštátu.(dnes Karviná).
Polském oddíly zůstali rychle rozbité a začali ustupovat směrem k obci Pruchnia.Kapitán Haller se snažil ustupující jednotky zastavit a zorganizovat další obranu.Při tomto ústupu byl postřelen.I když byl raněn dál ustupoval se svými oddíly někde pod kopec u cesty u Končyc Malych.Tam kde je dnes kříž,tak tam pravděpodobně padl na následek těžkého střelného zranění a velké ztráty krve.
Tolik překlad
Takže jak už víme,tak podle polské propagandy,kapitán Haller byl dobit čs.bajonety a byly mu vypíchány oči.Šnejdárek toto vyvrátil,když pozval polské důstojníky,aby si Hallerovy ostatky prohlédli.Ale do dnešních dnů,přetrvává tato verze se zohavením.Míním tím teda polskou stranu.Podle zdoje ze kterého čerpám,nechal pplk. Šnejdárek tělo nebohého kapitána dopravit na linii obou vojsk a poští důstojníci museli potvrdit,že se taková věc nestala.
Tak pojedu dál s překladem.
Také velitel polských vojsk v Těšinském Slezsku pplk.Latinik ve svých vzpomínkách"Walka o Śląsk Cieszyński w 1919 r."nevzpomíná nic o dobití a zohavení kapitána Hallera.Což v případě smrti tak významného důstojníka by určitě bylo zaznamenáno.
Dalším vodítkem,že se tak nestalo,je Národní Archiv v Krakově.Tam se nachází opis listu A.Galuszki,což byl páter v Končycach Malych.Dopis je z března 1919 a je adresován do vdovy po kapitánu Hallerovi.V tomto dopise sestra kapitána Hallera -Anna Hallerová zpochybnila podezření o dobití svého bratra českými bajonety a potvrdila,že její bratr zemřel na následky střelného zranění.V dopisu je přímo napsané-„Tak rzeczywiście było i widziałam w płaszczu przebicie kulą.”(Tak to opravdu bylo a viděla jsem probitý plášt kulí)
Kapitán Haller byl posmrtně povýšen na majora.Spolu s sním zahynuli tito vojáci 12.pluku pěchoty. Mieczysław Sikorski pocházejícíccz Łodzi, Andrzej Krzemień z Brzezinki k/Osvětimi, Józef Nieciak z Zagórza a Jakub Wowra z Brzeszcz. Tři z nich zůstali pochování na hřbitově v Kończycach Małych, a tělo Józefa Nieciaka
Češi převezli na hřbitov v Zebrzydowicach. Tělo Majora Cezary Hallera, bylo převezeno do Dworů někde u Osvětimi a pochováno v rodové hrobce,kde je dodnes.
Takže po dlouhé době jsem našel asi nějaký normální polský zdroj.
http://jas24info.pl/nowosci/97-rocznica ... ko-czeska/
Kříž v Konczycach Malych
Co se týče onoho masakru ve Stonavě,tak v Military revue 1-2 rok 2017 vyšel zajímavý článek o Sedmidenní válce.
Zde je o této události napsáno-
Obdobně se hovoří také o pobití polských vojáků z Wadovic,kteří se bránili ve Stonavě.Ti při útoku čs.vojsk kladli houževnatý odpor až do chvíle,kdy jim došly náboje.Nato se čs.vojáci rozhodli městečko obsadit,což se jim po krátkém boji,v němž došlo k mnoha ztátám na obou stranách,skutečně podařilo.Čechy zajatí polští vojáci pak byli ve Stonavě zastřeleni.Polská strana čs.vojáky dodnes viní z excesů páchaných během tohoto konfliktu.
Takže docela by mě zajímali zdroje odkud autor čerpal.