https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahr ... -to-268022
Na ukrajinském bojišti proti sobě soupeří dvě technologie na zvýšení odolnosti dronů proti rušení. Prozatím vítězí ta starší z nich. „Umělá inteligence“ naopak prohrává.
Na jedné straně neustále přibývá rušiček, detektorů a dalších zařízení, které mají provoz dronů komplikovat či znemožnit. Na druhé straně piloti dronů i jejich konstruktéři dál hledají nové možnosti, jak rušení obejít. Mají dokonce v ruce „trumf“, který využívají stále častěji. Z technického hlediska totiž dnes existují dvě možnosti, jak dron učinit prakticky dokonale odolným proti rušení.
Za prvé může být vybaven schopností „strojového vidění“. Obvykle to probíhá tak, že operátor cíl vybere, počítač na palubě dronu si ho „zapamatuje“, a pokud ztratí spojení s pilotem, doletí k němu sám.
Druhou možností je použít „nerušitelné spojení“: ovládat stroj po „drátě“, tedy dnes po optickém vlákně. Takové spojení nelze přerušit jinak než přerušením samotného kabelu.
Každá metoda má své výhody i nevýhody. Strojové vidění je technologicky sofistikované řešení, které vyžaduje vysoce kvalitní komponenty, dobře „vytrénovaný“ software a měsíce zkoušek.
Oproti tomu drony s optickými vlákny jsou technologicky méně složité, ale jejich výroba je dražší, mají kratší dolet, omezenou manévrovatelnost. Protože nesou kabel, bývá nesená nálož menší a lehčí.
Ukrajinský pohraničník s volacím znakem „Medoid“ pro BBC řekl, že podle jeho zkušeností mívají ruské drony s optickými vlákny potíže v nepřehledném terénu. Údajně už jich viděl několik zachycených ve větvích stromů. Kabel sám ovšem bývá poměrně odolný a obvykle se neláme či netrhá.
Ani proti jednomu z těchto typů dronů se dnes nedá účinně bránit. Je možné se skrýt, případně nějak z dosahu dronu uniknout, nebo se ho pokusit sestřelit nějakou malou zbraní – což se snáze říká, než provádí.
Jistě, protiopatření se hledají. „Ukrajinští vývojáři zkoumají nápady na fyzické zneškodnění těchto FPV dronů pomocí věží, síťových odpalovacích zařízení a brokovnic a také studují využití laserů k jejich zneškodnění. Tato řešení se již testují,“ řekli deníku Ekonomična pravda zástupci ukrajinské technologické „platformy“ Brave1, která zajišťuje inovativní řešení pro ukrajinskou armádu. Jejich zavedení bude určitě nějakou dobu trvat, ovšem drony „na drátě“ zabíjejí a ničí teď.
Každá ze stran konfliktu vsadila v posledním roce na jiný přístup: Ukrajina na „umělou inteligenci“, Rusko na drony „na drátě“. Od léta je využívají ve stále větším měřítku, . A minimálně prozatím se ruské rozhodnutí ukazuje jako lepší.
Jak to obvykle bývá, ukrajinské zaostávání v této oblasti je důsledkem rozhodnutí, které v dané době nevypadalo nesmyslně. „Navrhovali jsme vývoj dronu s optickými vlákny již na začátku roku 2023, ale armáda je nechtěla koupit,“ uvedl Vladyslav Oleksijenko z ukrajinské společnosti Smart Electronics Group pro Ekonomičnu Pravdu.
Jeho slova dokládá, že první prototypy po drátě řízeného dronu byly na Ukrajině už v roce 2022, ale specialisté o jejich užitečnosti pochybovali.
Tehdy ovšem nebyly rušičky tak rozšířené jako dnes a na běžné, „vzduchem“ řízené FPV drony na většinu úkolů bohatě postačovaly. Optická vlákna přitom byla velmi drahá. Před dvěma lety stála cívka kabelu s optickým vláknem a čipem pro přenos signálu od čínských výrobců něco kolem 2 až 3 tisíc dolarů. Takovou částku za dron na jedno použití nechtěl nikdo dát.
Ještě v průběhu roku 2024 se s ohledem na očividné nedostatky dronů s optickými vlákny velká část pozorovatelů a komentátorů (včetně autora těchto řádek) domnívala, že armády sáhnou spíše po strojovém vidění. V létě dokonce Ukrajina oznámila první státní zakázku na takové drony. Ale tato technologie se zatím plně neosvědčila.
„Strojové vidění se nevyvíjí tak rychle, jak jsme očekávali,“ řekl Oleksij Babenko, ředitel ukrajinského výrobce dronů Vyrij Drone, deníku Ekonomična Pravda. „Někteří výrobci poslali drony na frontu s poměrně slabými naváděcími algoritmy. Dalším problémem je, že ruské vybavení EW (vybavení pro elektronický boj, pozn. red.) je rozmístěno podél trasy, ne u cíle, takže operátor riskuje ztrátu dronu, aniž by cíl vůbec spatřil.“
Rusové se rozhodli nečekat, až jejich technologie strojového vidění plně dozraje, a namísto toho zvolili paralelní přístup a zahájili hromadnou výrobu dronů s optickými vlákny.
Tento koncept není nový. Řízení „po drátě“ se používalo už za 2. světové války jako odpověď na rušení signálu dálkově naváděných německých zbraní. Munici řízenou po vodiči vyvinuly i obě strany studené války. Později se řízení pomocí drátu stalo populárním u civilních dronů, které se používají například k inspekci tunelů, potrubí, dolů a jiných oblastí, kde spojení s dronem běžným signálem může být obtížné.
První prototypy se objevily už během roku 2022. Ale ve větších počtech se začaly používat až od poloviny roku 2024. Od té doby máme celou řadu záznamů téměř výhradně z ruských dronů „na drátě“ v akci. A to převážně ve dvou oblastech, které Rusko považuje za klíčové – na frontě u Kursku a Pokrovsku.
Například v Kurské oblasti jsou podle některých ukrajinských zdrojů drony řízené po optickém kabelu hlavní příčinou ztráty ukrajinských vozidel. Ta totiž dnes bývají vybavena poměrně dobrými systémy elektronické obrany, které pomohou většinu „vzduchem“ naváděných dronů zastavit. Ukazuje se, že drony „na drátě“ jsou účinné a dávají operátorům nové možnosti. Mají například velmi nízkou spotřebu energie, a tak mohou velmi dlouho čekat v záloze na vhodný cíl.
...