Dzin:
Rozdíly ve velikosti plochy průmětu mezi ruskými a zápapními tanky není v současné době tak zásadní, aby hrály podstatnou roly v určování pravděpodobnosti zásahu.
Tak by mě teda zajímalo, když to není tak zásadní proč osádky rakouských Leo-2 měli problém zacilovat T-72 M4CZ přáslavického praporu (když byl ještě nějaký rok dozadu bojeschopným) při cvičení a teď už si nepamatuji zda to bylo v ČR nebo v Rakousku. Sami rakušané to řekli s čím měli největší problém. Četl jsem to na army.cz nebo to byl časopis A-report? Už si to nepamatuji.
Dzin:
Takže menší a nižší konstrukce ruských tanků není žádnou zásadní výhodou, dokonce to někdy je i nevýhodou, už to tu bylo rozebíráno, při palbě v terénu nemohou využívat některé typy manévru palbou (prakticky potvrzeno při arabsko-izraelských válkách).
Včera jsem četl v Extra válka ZBRANĚ (partnerem tohoto časopisu je Vojenský historický ústav) č. 29/2018 toto:
Jomkipurská válka z podzimu 1973 vývoj urychlila (tanku Merkava, moje poznámka). Arabští protivníci šokovali 7. obrněnou brigádu v určitých fázích odvážnými a nečekanými údery T-55 a T-62, dokázali izraelské obrněnce přečíslit a vymanévrovat. Na golanských výšinách syrské tanky doslova vyhladily 188. obrněnou brigádu Barak sestávající z centurionů…
Jaké manévry palbou nemohou využívat, když centurion byl rozměrově větší, měl větší depresi, náměr kanonu a efektivní dostřel na cíl než T-55, T-62?
Dzin:
A x-krát opět budu psát, že ji nemají přímo v bojovém prostoru, ale oddělenou. Byť se to může jevit nedostatečně, ale stále je nějak oddělena a ne přímo v bojovém prostoru. Trupový zásobník neslouží k přímému nabíjení, ale jen k převozu munice, odkud může být následně munice přeskládána do hlavního zásobníku, který k nabíjení slouží. Ale i ten trupový slouží k tomu, že odděluje munici od bojového prostoru. Ruské tanky žýádný takový zásobník nemají, mají munici buď v automatu nebo loženou různě po bojovém prostoru.
Seděl jsi někdy ve věži třeba T-72? Municetam není různě ložená po bojovém prostoru. Je v karuselu a zbylá podstatná část je uložena v takovém držáku. Ten držák je kombinace další palivové nádrže s otvory, kam se ta munice ukládá a slengově se tomu říká rohlík, který se táhne za sedačkou velitele a střelce.
Když ti střela pronikne do tanku, ať kumulativní nebo podkaliberní, tak ti tam vznikne takový šílený ohňostroj jisker o vysoké teplotě, který ti ten tank během pár sekund zapálí (i to byl důvod proč tankové osádky ČSLA často cvičily opouštění tanku na stanovenou časovou normu) a je úplně jedno jestli ta munice je v tvém "trupovém zásobníku" 1 metr před věží v korbě nebo ve věži. Ty jiskry z rozžhaveného pancíře si tam najdou cestu jak se to tam různě odráží od stěn.
Dzin:
Chce si to trochu víc nastudovat co je bojový prostor. Je to prostor, ve kterém osádka vozu vede bojovou činnost. To ale ve zmíněném zásobníku nedělá, naopak v případě ruské osádky je přímo v tomto prostoru umístěna munice. Zásobník jasně odděluje prostor uložení munice od bojového prostoru. A to jak ten v trupu tak ve věži.
Kdyby jsi byl na vysoké vojenské škole na zkoušce z konstrukce bojových vozidel, tak hned letíš od zkoušky.
Jak se tedy jmenuje ten prostor v korbě, kde má např. Leo-2 uloženou munici v "trupovém zásobníku", když to není bojový prostor?
Dzin:
Rozdíl v pancéřování západních a ruských tanků samozřejmě je a docela dost podstatný, už jsme ho tu uváděl a na palbě už jsme to rozebírali. Mnohokrát vzpomínaná ERA rozhodně toto nemůže nějak zásadně změnit, spíše jen sníží onen propastný rozdíl.
Jaký je teda rozdíl, když na třeba Leo-2 a T-72 (bez ERA) např. letí PG-7 (průbojnost 300 mm) nebo např. Fagot (průbojnost 550 mm) z boku, kde T-72 má pancíř 100 mm a Leo-2 180 mm?
Jak vidíš, tak žádný, protože tím 180 mm pancířem PG-7 nebo Fagot prolítne jak nůž máslem. Výsledkem je konstatování, že 46ti tunová T-72 byla zničená stejně jako 62 tunový Leo-2 a silnější pancíř mu byl vlastně k ničemu.
, zrovna tak jako na tloušťce 
.
.