kenavf píše:Tempik píše:...A že by britové neuměli bojovat nevím. Dokázali se proti přesile stahovat a udržet se až do evakuace. Ani jejich morálka nebyla nijak zlomená. Netuším kde se to tu pořád bere. Možná byli frustrovan z Francouzského tažení, ale spíš z francouzů. Že by nebránili domov z plných sil je možná tak německé přání.
Prečo by mali byť britské jednotky efektívnejšie pri obrane vlastného domova? Francúzska armáda tiež bránila svoj vlastný domov, na vlastnom území, medzi vlastnými obyvateľmi a efektivitu nepredviedla a to ešte spolupracovala s britskými jednotkami. A to bojovala celá francúzska armáda ktorej ešte pomáhali briti, proti nemeckej armáde ktorej kapacity boli "oslabené" konfliktom s Polskom. Británia je cca tak veľká ako Francúzsko(zámorské državy do toho nepočítam, tie mali svoje problémy) takže armáda Británie na ostrovoch mohla byť veľká cca asi ako armáda Francúzska. Cez Danquerk sa vrátilo 338000 demoralizovaných vojakov(bez techniky), koľko potom bola britská armáda celkovo? Bol tam niekto kto by bránil?
Tak "netuším kde se to tu pořád bere", že by zrazu na britskom území to malo byť inak, a to by už bolo bez výpomoci nejakej cudzej armády.
Následne tá "oslabená" nemecká armáda začala dávať výprask ešte aj SSSR ďaleko na východe Európy.
P.S. Takže ak by sa rozhodli pre vylodenie tak by to viselo len na tom, ako mali pripravené eliminovať sily RN a tým zabrániť narúšaniu zásobovania.
Kenavfe, to by ovšem vyžadovalo souhru štastných náhod, které se zdají nepravděpodobné, nicméně je pravda, že něco podobného se stalo ve Francii. Tedy, že by vážné a dostatečně rychlé válečné zisky pro Němce vyvolaly politický kolaps, i v případě, že by nebyla dobyta celá Velká Británie, ale německé síly by se dostaly blízko k Londýnu.
Ve zhroucení systému doufal Hitler například také v Sovětském svazu, ale stalinistický režim nakonec vydržel, a to bylo podstatné. Západní demokracie byly slabší.
Churchill měl stále nepřátele a jejich činy, či všeobecný pocit paniky, mohly vojenskou situaci zvrátit uzavřením míru.
Jenže Britové měli takovou námořní převahu, že mohli stále doufat, že fricové dojedou na logistiku.
To by nakonec postavilo do velice nepříjemné situace samotné Němce.
Existovala však ještě teoretická možnost, že rozhodnutím přesunout domácí flotilu ze Scapa Flow do invazní zóny, by umožnilo Němcům proniknout do Atlantiku.
V té době existovalo skutečné přesvědčení, že pokud by se to stalo, pak by Británie mohla rychle vyhladovět.
Největší problém nacistů bylo Královské námořnictvo, resp. Royal Navy a RAF.
Hitlerova směrnice č.16 stanovila čtyři předpoklady pro úspěšnou invazi:
- RAF musí být dostatečně oslabená
- Anglický kanál musí být zbaven britských min a zablokován německými
- Na pobřeží má dominovat těžké dělostřelectvo
- Královskému námořnictvu se má zabránit v zasahování
Ale to byly právě ty problémy, které na papíře zněly dobře, ale v realitě to už bylo horší.
Velkoadmirál Erich Raeder považoval uskutečnění plánu za velmi obtížné, a nezodpovědné.
Samotná britská pobřežní flotila velmi převýšila Kriegsmarine asi v poměru 60 torpédoborců na 7.
A ve Scapa Flow čekala britská domácí flotila (Home Fleet), která obsahovala některé z nejsilnějších lodí RN.
Za normálních okolností měla Němcům zabránit proniknout do Atlantského oceánu a útočit na obchodní konvoje.
V případě invaze (nebo její klamné části) mohla však být flotila nebo její část odvolána jinam.
Kdyby Němci dosáhli letecké převahy nad průlivem La Manche - pak je možné, že by dokázali Royal Navy dostatečně dlouho zadržet, a likvidovat, minimálně po dobu první vlny.
Nacisté chtěli eliminace RAF dosáhnout, ještě před samotným vyloděním, ale je možné, že by se to spíše podařilo v průběhu vylodění.
Jednak z důvodu, že by britská letadla vylákala nad kanál, a také protože první vlna by vyřadila z provozu radarové stanice na pobřeží.
Jak asi víte Velká Británie měla sofistikovaný systém protivzdušné obrany, který umožnil centralizaci obrovského množství informací v jedné místnosti v Rudloe Manor.
Němci se zpočátku zaměřili na letiště, a mnoho z nich se podařilo vyřadit. Ovšem po „nejtěžším dni“ 18. srpna se dopustili chyby při přepínání úsilí na civilní bombardování. Je otázka jestli už Hitler stejně invazi nevěřil, a chtěl si vynutit mír bombardováním Londýna, nebo se prostě jednalo o pomstu za bombardování Berlína. Každopádně ve válce dost často platí poučka: Neodvracejte se od původního plánu, pokud má úspěchy.
Víme, že Lachtan už byl opakovaně zpožděn, protože přípravy nebyly dokončené, a když už byly, tak zase hrozilo špatné počasí, a tak 17.září 1940 Hitler nařídil rozptýlení invazní flotily.
Kdyby se Němci místo civilního bombardování věnovali radši dál ničení letišť a anglických železnic, vytvořili by si velice dobré předpoklady pro uchycení první invazní vlny.
Jenže v dalších dnech by pravděpodobně Královské námořnictvo vniklo do kanálu, i přes minové uzávěry, ač je část britských válečných lodí potopena,
přesto pronikne liška do kurníku, a to není dobré. Po týdnu bojů by se asi rozhodlo, zda jsou Němci odsouzeni k zamrznutí ve svých předmostích, nebo se jím daří postupovat na Londýn. To by záviselo na úrovni zásobování přes kanál.