Modraku, nejde o to, co by v Rusku chybělo, pokud EU a USA přestaly vozit do Ruska, ale o to, jak by Rusko FINANČNĚ zasáhlo, kdyby EU přestala odebírat ruský plyn a ropu. Lidově řečeno, zda by EU zasáhlo víc, kdyby brala dražší LNG od Arabů a Trinidadu, než Rusko, kdyby nemělo odbyt. Tady je odpověď celkem jasná, on jim ten pokles světových cen problémy udělal výrazné a ne, že ne.
Na Čínu v tuto chvíli můžeš zapomenout, dokud nejsou dobudovány produktovody, tak není schopna odebrat nic navíc, současné jedou na maximum.
Bohužel EU je na tom stejně - sice by teoreticky dovážet mohla, ale další terminály na LNG se teprve staví (třeba ve Svinoústí, odkud bychom mohli brát taky prostřednictvím STORKu). Takže patovka - Rusko nemá v tuto chvíli další VÝZNAMNÉ odbytiště, EU nemá žádnou REÁLNOU možnost zajistit si suroviny odjinud...
Do budoucna to řešit lze, to už bude mít ale řešení i Rusko. Přesto si myslím, že by se to mělo řešit a rychle.
Pokud je o ČR - STORK jen úpravou kompresorových stanic bez dalšího potrubí by nám pokryl cca 12% spotřeby. Relativně rychlé, relativně levné, leč právě navázáno na dostavbu LNG terminálu v Polsku, jinak tam zase bude moc jít jen ruský plyna něco málo z Norska. A do budoucna další "trubky" a může to být výrazně víc. A co vlastní zdroje? Brno je (právem) pyšné, že je kompletně plynofikováno - jen na vytápění potřebuje cca 1,5% spotřeby ZP v ČR. Horkovod z Dukovan ve spojení s jejich ZEVO a těchto 1,5% nebude třeba. Obecně - budovat ZEVO (navzdory "ekologům"), snížit dotace pouze na zateplování a naopak zvýšit těm, kdož současně instalují i zařízení na ohřev vody či vytápění (tep. čerpadla, kolektory) a tím zase snížit spotřebu ještě více. JETE v původní podobě se 4mi bloky měla dle plánovačů zásobovat teplem nejen Hrochův Týnec a Budějovice, ale taky Tábor a Strakonice. Asi je čas se k tomu vrátit, řekl bych. Otázkou je větší využití důlního plynu na Ostravsku a taky bioplynu..
Jinak k probíhající diskuzi o možnostech regulace sítě pomocí zdrojů pro stabilní zatížení včetně JE: Samozřejmě to lze, jen je to složitější a ekonomicky nevýhodné. České JE tak mohou činit prostřednictvím synchroních strojů buzených do rotoru turbín. Nemění se otáčky turbíny, ani kmitočet, ale tzv. zátěžný úhel rotoru. Regulace je bez problémů možná až o 20% výkonu (na to jsou konstruovány - tedy JEDU+JETE dohromady přes 800MWe, to je víc, než Dlouhé Stráně). Není to tedy vůbec málo! JEDU dokonce zkušebně zvádla snížení tímto způsobem až o 50%, doporučených je však těch 20. Samozřejmě tyto zdroje k tomu opravdu nejsou určeny, ale kdyby nebylo zbytí, tak tak ten regulační potenciál je značný.
Snad tato energetická vsuvka není moc OT
