Nová houfnice pro AČR

[skelet]

ano, i to je pro AČR novinka ...

[tomas.kotnour]

Jenom zběžně

při manévrové obraně brání mechanizovaný prapor úsek o šířce cca 10 km, odtud také pochází tvrzení, že AČR dokáže ubránit jeden kraj

Problém s trakcí se řeší záběrovými řetězy, které jsou ve výbavě našich vozidel Pandur II, na yt bylo jeden čas video, kde bylo zvýšení trakce demonstrováno na podmáčené louce, sice si stejně pak Pandur lehl na břicho, ale to už je jiný problém.

V západních armádách se pro každé vozidlo vypočítává průchodnost terénem, bohužel s pádem východního bloku se vývoj trochu zastavil, ale už zase pokračuje. Výpočty a výsledky budou bohužel pro běžného smrtelníka nedostupné. Nicméně v kombinaci s mapovými podklady by dostatečně kvalitní systém velení a řízení dokázal naplánovat manévr veškerých nečelních jednotek a ty frontové aspoň upozornit na problémové oblasti.

Ženijní zabezpečení přesunu jednotek je kapitola sama pro sebe, ale je asi zřejmé, že s 25 ženisty na bojovém praporu a 400 v podpůrném ženijním praporu se bude muset řešit systémově zcela jinak, zvlášť když protivník disponuje systémy dálkového zaminování a bomblety.

Samozřejmě by mělo být cílem vytěžit z kolového podvozku maximum, ale to se tak nějak neděje. Proč? Kdo ví?

[kenavf]

Ono tá vojenská technika už dosahuje také hmotnosti že nepomáha ani osmikola. Viď niektoré fotky ťažkých moderných osmikolových BVP u ktorých k znehybneniu stačilo že zišli pravými kolami z asfaltu a už sa nepohli.
Ale kolová húfnica je cenový kompromis. Ako bolo už napísané skorej, k tej drahej pásovej by bolo treba aj ťahač s mužstvom. A s klzkým ílovým povrchom môže mať problém aj pásová technika.

[samopal72]

už vidím,jak v naší army vypočítáváme průchodnost terénem ve větším měřítku a podobné věci,v armádě,kde třeba na našem útvaru trvalo čtyři roky,než byly dodány topografické šablony pro každého vojáka,kdy nakupujeme tatry force,které mají tak dlouhý zadní převis,že neprojedou ani tam,kde stará technika atd,nehledě na současnou a hlavně budoucí ekonomickou situaci státu,kdy zcela evidentně nebudou peníze na nic,takže nákupy nové techniky jsou velkou otázkou,nebo potom nebude na provoz a náhradní díly,dopadne to jako s tanky m4cz,spotřebují se náhradní díly a konec,máte hezké vlhké sny,ale proč ne

[Alfik]

Problém s trakcí se řeší záběrovými řetězy, které jsou ve výbavě našich vozidel Pandur II, na yt bylo jeden čas video, kde bylo zvýšení trakce demonstrováno na podmáčené louce, sice si stejně pak Pandur lehl na břicho, ale to už je jiný problém.
...
Samozřejmě by mělo být cílem vytěžit z kolového podvozku maximum, ale to se tak nějak neděje. Proč? Kdo ví?

Ono tá vojenská technika už dosahuje také hmotnosti že nepomáha ani osmikola. Viď niektoré fotky ťažkých moderných osmikolových BVP u ktorých k znehybneniu stačilo že zišli pravými kolami z asfaltu a už sa nepohli.
Ale kolová húfnica je cenový kompromis. Ako bolo už napísané skorej, k tej drahej pásovej by bolo treba aj ťahač s mužstvom. A s klzkým ílovým povrchom môže mať problém aj pásová technika.

Kenavf odpověděl zcela a úplně. A navíc sis to napsal i sám Problém kolové techniky je v hmotnosti, nikoli v trakci.
Žádný "nový výzkum" neovlivní přírodní zákony. Kolo má snadný výpočet funkční pojezdové plochy, aproximujeme průmět kola na třetinu (pokud chceš, popíšu i proč, ale je to troška matiky a tu né každý čte rád ), a tuto hodnotu násobíme šířkou. Tzn., pro příklad, i osm kol o průměru 1 metr, pokud by byly těsně namačkané za sebou, bude mít tu "osu a", tedy podélnou, v tom výpočtu rovnu třetině osmi, tedy cca 266,7cm.
Už chápeš, proč má kolový, osmikolý, podvozek, mnohem horší únosnost oproti pásovému, který má, při max. délce 8m, přes napínací a hnací kola, délku na dotyku s povrchem plus mínus kanystr okolo 700cm? Tedy plocha bude zhruba 2,6x vyšší?
Píšu v cm, ne v mm, což by bylo technicky správnější, protože měrné zatížení měříme nikoli v kg/mm čtverečních, ale v kg/cm čtverečný.
Tzn., při stejném plošném zatížení, a při stejné šíři kol a pásů, může být hmotnost pásového prostředku zhruba 2,6x vyšší.
Přičemž trakci má, překvapivě, ten kolový s řetězy vyšší než ten pásový... podívej se někdy, jaké šporny musí mít třeba "Détík" nebo jakýkoli bagr, aby měl dostatečnou trakci. A konec konců, jaké "šípy" má pneu traktoru. Právě pro tu trakci.

[tomas.kotnour]

Žádný "nový výzkum" neovlivní přírodní zákony. Kolo má snadný výpočet funkční pojezdové plochy, aproximujeme průmět kola na třetinu (pokud chceš, popíšu i proč, ale je to troška matiky a tu né každý čte rád ), a tuto hodnotu násobíme šířkou. Tzn., pro příklad, i osm kol o průměru 1 metr, pokud by byly těsně namačkané za sebou, bude mít tu "osu a", tedy podélnou, v tom výpočtu rovnu třetině osmi, tedy cca 266,7cm.
Už chápeš, proč má kolový, osmikolý, podvozek, mnohem horší únosnost oproti pásovému, který má, při max. délce 8m, přes napínací a hnací kola, délku na dotyku s povrchem plus mínus kanystr okolo 700cm? Tedy plocha bude zhruba 2,6x vyšší?
Píšu v cm, ne v mm, což by bylo technicky správnější, protože měrné zatížení měříme nikoli v kg/mm čtverečních, ale v kg/cm čtverečný.
Tzn., při stejném plošném zatížení, a při stejné šíři kol a pásů, může být hmotnost pásového prostředku zhruba 2,6x vyšší.
Přičemž trakci má, překvapivě, ten kolový s řetězy vyšší než ten pásový... podívej se někdy, jaké šporny musí mít třeba "Détík" nebo jakýkoli bagr, aby měl dostatečnou trakci. A konec konců, jaké "šípy" má pneu traktoru. Právě pro tu trakci.

Jenomže tohle je přístup ze 60. let, který byl experimentálním měřením ověřen, že neodpovídá realitě.
Proto se v posledních letech řeší Next Generation NATO Reference Mobility Model, Podrobněji až budu mít hotovo.
Nicméně, psal jsem o tom, proč se nevytěží z kolového podvozku maximum, když uvedu názorný příklad aby to bylo k tématu, Zuzanu 2. Ta má šířku přes věž 3 metry, co tedy brání tomu, aby místo na 16 R20 jezdila na 24 R21, které mají o 40% větší styčnou plochu? (Takový podvozek má šířku 2 900mm). Pod věž se ta kola vejdou, takže je to skutečně jenom otázka blatníků-

[Zemakt]

takže je to skutečně jenom otázka blatníků-

Financí/dalšího vývoje. A nebo to značí, že stávající podvozek/pneumatiky účelu vozidla stále postačují a není třeba to někam hrnout dál.

[tomas.kotnour]

Spíše když není poptávka, tak proč se snažit.

[kenavf]

....
... podívej se někdy, jaké šporny musí mít třeba "Détík" nebo jakýkoli bagr, aby měl dostatečnou trakci. A konec konců, jaké "šípy" má pneu traktoru. Právě pro tu trakci.

Jenomže tohle je přístup ze 60. let, který byl experimentálním měřením ověřen, že neodpovídá realitě.
Proto se v posledních letech řeší Next Generation NATO Reference Mobility Model, Podrobněji až budu mít hotovo.
Nicméně, psal jsem o tom, proč se nevytěží z kolového podvozku maximum, když uvedu názorný příklad aby to bylo k tématu, Zuzanu 2. Ta má šířku přes věž 3 metry, co tedy brání tomu, aby místo na 16 R20 jezdila na 24 R21, které mají o 40% větší styčnou plochu? (Takový podvozek má šířku 2 900mm). Pod věž se ta kola vejdou, takže je to skutečně jenom otázka blatníků-

Ale tá tatrovka na tom videu nemá problém s merným tlakom na pôdu. Oná má problém so záberom(gripom). To je to čo spomína Alfík, že je niekedy potreba poriadne "šípy" aby sa zakúsli do podkladu. Ona sa nezapadáva do podkladu, jej sa šmýkajú kolesá.

Myslím že aj pásová technika sa dala niekedy dovybaviť "zubmi" ktoré sa priskrutkovali na pásy aby sa nešmýkali na klzkom ílovitom podklade.
Snehové reťaze ti nezlepšujú merný tlak ale zabezpečia ti "zakusovanie sa" do podkladu.
A pre kritické situácie si ruské tanky vozili aj to "brvno" nazadu, aby ho v prípade potreby priviazali k pásom a dostali sa z klzkého povrchu.

[tomas.kotnour]

Myslím že aj pásová technika sa dala niekedy dovybaviť "zubmi" ktoré sa priskrutkovali na pásy aby sa nešmýkali na klzkom ílovitom podklade.

Jo a alternativou pro kolová vozidla jsou terénní/trakční řetězy, jako třeba ARMAXT

Ale tá tatrovka na tom videu nemá problém s merným tlakom na pôdu. Oná má problém so záberom(gripom). To je to čo spomína Alfík, že je niekedy potreba poriadne "šípy" aby sa zakúsli do podkladu. Ona sa nezapadáva do podkladu, jej sa šmýkajú kolesá.

Já to bral všeobecně, někdy je potřeba obojí (Ground Fires 2019)

[Juraj Tichý]

A čo niečo takéto?

[tomas.kotnour]

Nebo něco mezi jako je Bluetrack od Pewagu, pak záleží na vlastnostech na různých typech povrchu, pracnosti montáže a demontáže, skladnosti a najít optimální volbu, co se nechá na vozidlo dát.

[Padouch]

Často se ohledně nových houfnic řeší zranitelnost obsluhy. Po zhlédnutí několika videí z války v Náhorním Karabachu, mi příjde, že pokud by Zuzana dostala zázah z kamikadze dronu, nebo i TB2, tak je to pro osádku věže konečná, ovšem pokud by obsluha byla okolo houfnice, tak někteří mají šanci se zraněním přežít. Dal bych sem video kdy střela zasáhla raketomet s obsluhou okolo vozidla, obsluha měla cca 3 vteřiny na reakci a troufám si říct že polovina chlapů ač se zraněním tak přežila, škoda, že video nemůžu dohledat.

[Pikujuci brizolit]

Padouch, asi myslíš toto video: https://twitter.com/i/status/1322057547398991872
OT v spoleri

K tomu "prežitiu", Azeri to trafili na druhý pokus. Prvý krát akosi minuli a Arméni si veselo vystrieľali rakety a spustili raketnicu na podvozok.
Ono aj porovnávať statickú obranu Arménov v ich podaní na 2D bojisku vs nová húfnica ani nejde. Už len počet osádok a štýl nasadenia ( rozvinutie, prepad, odchod). To evidentne Arméni nezvládli na tých pár propagandistických videách.
Ak zvolíš nevvhodnú taktiku nasadenia ( nasadiť ďalekonosný raketomet blízko dotyku v oblasti s kamikadze dronami môže asi len mozgový gigant), tak Ti nepomôže ani Wunderwaffen

[Padouch]

Pikujici brizolit:
jo to je přesně ono. Jak je vidět na videu, tak může být někdy výhoda když jsou vojáci mimo vozidlo...

[seabee]

Pikujici brizolit:
jo to je přesně ono. Jak je vidět na videu, tak může být někdy výhoda když jsou vojáci mimo vozidlo...

Na vláknu STRYKER jsem uváděl následující popis výrobce pro střelbu houfnice Archer: Archer je schopen vystřelit první granát do 20
sekund od zadání koordinátů a poté během dvou minut pět až sedm dalších. Poté přejede 500 m od místa první střelby a akce se opakuje.

Tak mně po přečtení vašich příspěvků napadá, že to může být neúčiná taktika: Houfnice vystřelí prvních pět až sedm. Systém nepřítele jí zaměří a vyšle buď dron, nebo loitering munition. Houfnice se mezitím přestěhuje těch 500m, dron nebo LM zatím doletí do oblasti, a jakmile houfnice vystřelí znovu, systém nepřítele, nebo sám dron/LM upřesní pozici a navede se přesně na cíl. Nesmysl? Jaký máte na to názor?

[Zemakt]

Zní to logicky.

Tutovka je stejně pořád jedna, vysypat co to dá a urychleně vzít roha.

[HONZIK11]

Jeste horsi varianta je , kdyz si najede primo a hrde do oblasti pod kontrolou dronu. To aby strilela uz za jizdy. Ty mrchy letajici, naprosto meni zazite zvyklosti boje . Jejich sestreleni hlavne v rojich je problem i s fragmentacni munici ,zarusit se to ocividne zatim moc nedari ,usmahnout to energetickou zbrani bude drahe .
Takze dnes nezbyva nic jineho nez se dokonale maskovat uz pri presunu ,tzn. mit alespon system
kde hlaven vyrazne nepresahuje obrys a vypada to jak nakladak.

[Padouch]

HONZIK11:
a to je právě další výhoda Caesara, pokud by se dělo při přesunu zakrylo konstrukcí s plachtou tak je prakticky k nerozeznání od Tatry 8x8.

[Lynx]

Z daného vyhlásenia je patrne, že cieľ (Smerc) bol zničený. Neuvádza sa zeby bol zničený dronom.

On October 29, at about 15.18, the "Smerch" MLRS was destroyed by the accurate fire of our units.

Je možné, že obsluhy zbraní ďalekého dosahu žijú v presvedčení že na veľkú diaľku sa im nemôže nič stat, Smerc tam len staticky stal a aj ten UAZ neďaleko. Absolútna rezignácia na akékoľvek maskovanie, alebo manever. Podobný výsledok by bol pri nasadení protidelostreleckeho radaru, takže sa vlastne len opakuje scenár z Ukrajiny.
Mimochodom, priamy zásah by zničil aj tank, nieto raketomet ci húfnic. Zato už dopad len 20m vedľa obsluha schovana za pancierom prezila asi lepšie ako volne stojaca, samozrejme zalezi od použitej munície.