PALBA.CZ

Ten kvantitavní i kvalitativní skok od 60.let do 80.let byl ovšem výrazný a Gorškov se o to zasloužil, že přesvědčil věrchušku, že je potřeba velkoryse stavět a modernizovat námořní síly. Na druhou stranu kdyby to neudělali, tak by se asi taky moc nestalo... jenomže kdo to měl tehdy vědět jak to dopadne
Obrázek

To bezesporu. Jinak dobrý zdroj

Jj, zajímavé a dobrý zdroj

HONZIK11 píše: ↑19/7/2025, 14:43 Dzine ,ne nesnazili se ,zatimco budovali ponorne prostredky treba typu Kursk ,uplne zanedbavali projekty hladinovych lodi,vcetne tech letadlovych a letadel namorniho urceni. Ty vzdy byly na 2.koleji.

Už to tu bylo shrnuto, tak jen trochu rozepíše jak to bylo s letadlovými loděmi. Nejprve se objevily čistě vrtulníkové Moskva a Leningrad. Poté se objevily 4 sestry Kyjev, které už mohly nést kolmo startující letadla, která také SSSR nákladně vyvinul. Další krok byl Kuzněcov, těžká letadlová loď a spolu s tím proběhla konverze Su-25/27 MiG-29 na palubní letadla a rozběhl se vývoj čistě palubní verze MiG-29. A následoval Uljanovsk, už těžká letadlová loď s jaderným pohonem, ekvivalent amerických CVN. Vše to stálo obrovské prostředky a enormní úsilí sovětského průmyslu.

Tedy i zde je vidět žádná 2, kolej se nekonala.

bat píše: ↑19/7/2025, 23:38Úlohu sovětských LL úplně nevidím v tom jak píše Dzin.

K tomu se museli postupně dopracovat. Kuzněcov (a jeho sesterská Riga/Varjag) byl "předskokan", který poskytl loďstvu zcela novou úroveň schopností, které do té doby nemělo. Jeho provozem se měly získat zkušenosti a ty se měly zúročit v následujících kroku a to byl Uljanovsk, kterým měla sovětská snaha vyvrcholit. Ambice jinak měl SSSR i dříve, viz. projekt 1153 Orel, který ale ukázal, že sovětský průmysl není schopen takovou loď vyvinout a vyrobit v požadované ceně a kvalitě. Proto ten postupný vývoj.

Ohledně síly sovětského námořnictva (VMF) a jeho početnímu "dohnání" US Navy. Je to tak, že různé zdroje uvádějí různá čísla a dost taky záleží v jakém konkrétním roce se to počítá. Osobně bych řekl, že minimálně se VMF začalo v počtech hladinových lodí blížit až na letadlové lodě, kde měli Američané drtivou převahu.

Když tu padl Gorškov, kdyby si někdo chtěl přečíst jeho Námořní moc státu a neuměl rusky, tak zde je její anglický překlad.

Ono je také třeba zmínit, co vše plovoucího tradičně velkohubí rusáci ve stavu své flotily vůbec vykazovali. Obzvláště u ponorek je to dost markantní. Klidně bych si i tipnul, že na konci osmdesátých let tam byl ještě zahrnut kořistní Typ XXI a spousta vlastních prorezivělých herek někde u mola v Barensově moři.
https://www.armadninoviny.cz/ve-studene ... hraly.html

Jj, ty staré dieselelektrické krámy byly ve stavu vedeny hodně dlouho.

On stačil i Foxtrot, který už v 80tých letech měl svoje nejlepší za sebou.

Jj, a zrovna těch Foxtrotů měli ve stavu něco přes 50, což není zrovna málo

V ponorkách ta situace byla početně jasná.
SSSR vyrobilo celkem 727 ponorek – 492 nejaderný pohon a 235 s jaderným pohonem. V USA – 43 s dieselovým pohonem a 169 s jaderným pohonem.

Někdy to přehnali a technologicky se pustili do oblastí, na které neměli (Project 705), ale jinak to byly vesměs dobré konstrukce. Dieselové ponorky se staly i dobře prodejné (řada Kilo). Měli také spoustu ponorkových loděnic a unikátní výrobní infrastrukturu (pro svařování titanového trupu apod.).

Dobrým populárním zdrojem je k ponorkám https://www.youtube.com/@SubBrief . Ve hře Cold Waters si můžete proti sovětskému námořnictvu zabojovat včetně různých ponorek, křižníků i letounů.

Jj, Kilo bylo jednoznačný exportní úspěch. Pozoruhodné kam všude se dostaly.

Otázka je, kolik těch jaderných ponorek bylo průběžně schopných operačního nasazení a kolik stálo s poruchami, nebo muselo být trvalo odstaveno. Hřbitov jaderných ponorek v oblasti Karského a Barentsova moře a nutnost mobilizovat americké peníze na to, aby se zabránilo katastrofálnímu poškození životního prostředí nesvědčí o tom, že by ten program měli zrovna komplexně zvládnutý.

Asi tak, viz výše. Otázka šlatulek. Co která v sobě ukrývá. Škatulka operační, provozuschopná či jen vyrobená, atd.

Hlavně po rozpadu SSSR to bylo s těmi vyřazenými jadernými rozpadajícími se ponorkami kritické.