Napsal: 21/6/2012, 11:06
Vláda afghánského prezidenta Hámida Karzáího odsouhlasila lukrativní kontrakt pro společnost vedenou prezidentovými bratranci, z nichž jeden byl v minulosti v USA vězněn kvůli obchodu s drogami. Kontrakt v hodnotě tří miliard dolarů (více než 60 miliard korun) má platnost 25 let. Karzáího bratranci budou tři ropná pole na severu země provozovat společně s Číňany.
Bratranci Rašíd a Ahmad kontrolují společnost Watan Oil and Gas a ropu budou těžit ve spolupráci s čínskou státní společností China Natinal Petroleum Company. Odhaduje se, že trojice polí v povodí řeky Amudarja u severní hranice Afghánistánu ukrývá na 160 miliónů barelů „černého zlata“. Do konce roku by se zde mělo těžit 150 000 barelů denně, uvedl britský list Daily Telegraph.
Vláda v Kábulu má mít 50 až 70 procent zisku, čímž si podle zástupce občanské společnosti Integrity Watch Afghanistan Džavída Núráního především Číňané zajistili dobrou pozici v chystané soutěži o mnohem lukrativnější ložiska rozprostírající se od Hindukúše, přes povodí Amudarji až po Elbrus. Odhaduje se, že ta obsahují nejméně 440 miliard kubíků zemního plynu a 210 miliónů tun ropy.
V Afghánistánu se nacházejí nerostné suroviny v hodnotě až 60 biliónů korun. Jeden z prvních kontraktů na těžbu udělený prezidentovým bratrancům je příznakem klanového spojenectví, ale i pokračování klientelismu a korupce, ačkoliv Watan Oil and Gas nabídla podle pozorovatelů lepší podmínky než tři další firmy, které se o kontrakt ucházely.
Prezidentův bratranec Ahmad Popal si přitom v 90. letech v USA odseděl téměř devět let kvůli obchodu s drogami a další firma, kterou vlastní s Rašídem, čelí podezření, že peníze od Spojených států odevzdávala povstalcům z Tálibánu jako výpalné.
Watan Risk Management zajišťuje bezpečnost pro zásobovací vozy NATO v Afghánistánu a figuruje v centru pozornosti vyšetřovací komise Kongresu USA, která se zabývá okolnostmi, za nichž bezpečnostní firmy v Afghánistánu zaplatily Tálibánům milióny dolarů za volný průjezd konvojů.
Zdroj: Novinky
Syrský stíhací letoun MiG-21 dnes přistál na vojenském letišti v Jordánsku. Jeho pilot požádal o politický azyl, oznámila agentura Reuters s odvoláním na jordánský vládní zdroj.
"Požádal (syrský pilot) o politický azyl v Jordánsku. Nyní je vyslýchán," vyjádřil se podle Reuters jordánský ministr informací Samí Majtá. Přistání syrské stíhačky v Jordánsku zatím provázejí rozdílné informace a výklady. Syrští opoziční aktivisté to podle Reuters vzápětí označili za první dezerci v řadách syrských vojenských vzdušných sil od loňského začátku povstání proti prezidentu Bašáru Asadovi.
Jordánsko podle agentury AP nejprve hovořilo o nouzovém přistání syrského letounu na základně v severním Jordánsku. "Letadlo přistálo na letecké základně krále Husajna u Mafraku v 11:00 (10:00 SELČ)," řekl agentuře Reuters jordánský bezpečnostní zdroj.
Syrská státní televize informovala o "ztraceném spojení s letounem MiG-21, který byl na cvičném letu". "Letoun pilotovaný plukovníkem Hasanem Mardím Hamadem se nacházel blízko syrské jižní hranice předtím, než se ztratil z obrazovky radaru v 10:34 (09:34 SELČ)," citovala z televizní zprávy agentura AFP.
Zdroj: České Noviny
Bratranci Rašíd a Ahmad kontrolují společnost Watan Oil and Gas a ropu budou těžit ve spolupráci s čínskou státní společností China Natinal Petroleum Company. Odhaduje se, že trojice polí v povodí řeky Amudarja u severní hranice Afghánistánu ukrývá na 160 miliónů barelů „černého zlata“. Do konce roku by se zde mělo těžit 150 000 barelů denně, uvedl britský list Daily Telegraph.
Vláda v Kábulu má mít 50 až 70 procent zisku, čímž si podle zástupce občanské společnosti Integrity Watch Afghanistan Džavída Núráního především Číňané zajistili dobrou pozici v chystané soutěži o mnohem lukrativnější ložiska rozprostírající se od Hindukúše, přes povodí Amudarji až po Elbrus. Odhaduje se, že ta obsahují nejméně 440 miliard kubíků zemního plynu a 210 miliónů tun ropy.
V Afghánistánu se nacházejí nerostné suroviny v hodnotě až 60 biliónů korun. Jeden z prvních kontraktů na těžbu udělený prezidentovým bratrancům je příznakem klanového spojenectví, ale i pokračování klientelismu a korupce, ačkoliv Watan Oil and Gas nabídla podle pozorovatelů lepší podmínky než tři další firmy, které se o kontrakt ucházely.
Prezidentův bratranec Ahmad Popal si přitom v 90. letech v USA odseděl téměř devět let kvůli obchodu s drogami a další firma, kterou vlastní s Rašídem, čelí podezření, že peníze od Spojených států odevzdávala povstalcům z Tálibánu jako výpalné.
Watan Risk Management zajišťuje bezpečnost pro zásobovací vozy NATO v Afghánistánu a figuruje v centru pozornosti vyšetřovací komise Kongresu USA, která se zabývá okolnostmi, za nichž bezpečnostní firmy v Afghánistánu zaplatily Tálibánům milióny dolarů za volný průjezd konvojů.
Zdroj: Novinky
Syrský stíhací letoun MiG-21 dnes přistál na vojenském letišti v Jordánsku. Jeho pilot požádal o politický azyl, oznámila agentura Reuters s odvoláním na jordánský vládní zdroj.
"Požádal (syrský pilot) o politický azyl v Jordánsku. Nyní je vyslýchán," vyjádřil se podle Reuters jordánský ministr informací Samí Majtá. Přistání syrské stíhačky v Jordánsku zatím provázejí rozdílné informace a výklady. Syrští opoziční aktivisté to podle Reuters vzápětí označili za první dezerci v řadách syrských vojenských vzdušných sil od loňského začátku povstání proti prezidentu Bašáru Asadovi.
Jordánsko podle agentury AP nejprve hovořilo o nouzovém přistání syrského letounu na základně v severním Jordánsku. "Letadlo přistálo na letecké základně krále Husajna u Mafraku v 11:00 (10:00 SELČ)," řekl agentuře Reuters jordánský bezpečnostní zdroj.
Syrská státní televize informovala o "ztraceném spojení s letounem MiG-21, který byl na cvičném letu". "Letoun pilotovaný plukovníkem Hasanem Mardím Hamadem se nacházel blízko syrské jižní hranice předtím, než se ztratil z obrazovky radaru v 10:34 (09:34 SELČ)," citovala z televizní zprávy agentura AFP.
Zdroj: České Noviny