PALBA.CZ

Dá se předpokládat, že velitel bude mít svých starostí dost, takže fakt, že na ovládání dronu bude určen operátor je poměrně výhodný. Ono kdysi se také myslelo, že velitel může být mimojiné i radista .. možná až budou mít drony pokročilo AI, tak to půjde, ale do té doby.

Doplním ještě ty displeje.

1)

Jako první sem dám pro ilustraci to, jak to vypadá v našich Pandurech II CZ.


https://img.mf.cz/016/074/5-Jan_Handrej ... imedia.jpg

Střelec-operátor vpravo má k dispozici jeden multifunkční displej (MFD) a pod ním hlavní řídící panel pro ovládání věže/senzorů/zbraní. A to je v podstatě všechno.

Velitel vlevo má kromě stejného MFD i vlevo umístěnou řídící a zobrazovací jednotku bojového informačního systému vozidla s navigací včetně pohyblivé mapy a diagnostikou vozidla. A ještě více vlevo na okraji obrázku je řídící a zobrazovací jednotka systému detekce indikace ozáření (SDIO). Tento systém není integrován do hlavního vozidlového systému. Žádné průzory nebo periskopy.

2)

Puma ve stávajícím provedení:


https://www.securitymagazin.cz/images/t ... uma07.jpeg

Řada dalších detailních fotografií je na tomto odkazu (černobílá lišta náhledů obrázků uprostřed stránky, kliknout na ni). Tablety jsou součástí výcvikového systému, který je integrován do reálného vozidla: https://www.kmweg.com/home/training-sim ... ation.html

Vpravo sedí velitel. Před ním je černobílý CRT monitor se zobrazením videa ze zaměřovacích senzorů. Vpravo je tlačítková řídící jednotka s monochromatickým displejem. U stropu jsou vidět dvě sklopená zrcátka optických bloků (funkčně periskopů, výrobce v jiné literatuře je značí prostě periskop, zrcátka jsou sklopná a vertikálně nastavitelná). 6 periskopů/optických bloků je orientováno v rozsahu od 9 hodině přes 12 hodinu až do cca 4 hodinu.

Střelec vlevo má také CRT obrazovku se zobrazením videa ze zaměřovacích senzorů a vlevo od něj tlačítkovou řídící jednotka s monochromatickým displejem. 2 periskopy/optické bloky jsou orientovány na 9 hodině až cca 11 hodině.

Uprostřed nahoře mezi velitelem a střelcem je nahoře vidět monokulár panoramatického zaměřovače velitele PERI-RTWL. Na obrázku je zrovna odklopený do středu. Doplním, že tento monokulár je kromě přímé denní optiky také vybaven i OLED displejem pro zobrazení symboliky (zaměřovací obrazce, data z laserového dálkoměru a další) a FLIR zobrazení.

Uprostřed dole je vidět hlavní řídící a zobrazovací jednotka (s dotykovým displejem, řídícím panelem a přes USB připojitelnou počítačovou klávesnicí) bojového informačního systému vozidla. Kromě navigace (včetně pohyblivé mapy a ovládání vozidlových systémů a diagnostiky se na této obrazovce zobrazuje také obraz z malých CCD kamer zajištující situační přehled okolo vozidla. Jak je vidět, tato obrazovka a řídící panel je společná pro velitele i střelce (jsou zastupitelní při jejím použití) a vidí na ni i část výsadku.

Kdo bude trpělivý, tak spousta záběrů na tyto stanoviště se často mihne v tomto dlouhém video dokumentu:


https://youtu.be/UIcqFKNro0k

3)

Grafické znázornění rozsahu upgrade Pumy na standard S1 se zaměřením na zlepšení situační povědomí:


https://www.armadninoviny.cz/domains/00 ... ato_3b.jpg

skelet píše:Dá se předpokládat, že velitel bude mít svých starostí dost, takže fakt, že na ovládání dronu bude určen operátor je poměrně výhodný. Ono kdysi se také myslelo, že velitel může být mimojiné i radista .. možná až budou mít drony pokročilo AI, tak to půjde, ale do té doby.

Přesně....velitel je tam od toho, aby velel...když půjdeme ještě dál do historie, tak se taky myslelo, že velitel může být zároveň střelec, že to zvládne...

skelet
Ono zase záleží, jak si představujeme ovládání dronu a výstupy, které z něj budou přicházet. Ovládáním můžeme myslet i to, že si velitel klikne na místo na mapě a přenos z dronu mu jen ukáže, co tam je.

To je i ten příklad radisty. Radista v současné době neobsluhuje radiostanici v BVP, ale provádí její konfiguraci a o její přímou obsluhu se už nestará. Radista (specialista) je přítomen pouze na hlavních spojovacích prostředcích, tedy na páteřních spojích. Například v KBVP ovládá radiostanici velitel osádky (vozidla).

Záleží tedy na tom, jak by měl kupříkladu systém s dronem fungovat a co by měl dělat onen specialista.

Třeba kdyby měl dron laserový značkovač, tak by operátor mohl ničit cíle sólo z odstupu jen na základě rozkazu velitele, přičemž ten by se zabýval podstatnějšími věcmi. Manévr, skryt apod..

To už spíše vidím, že onen specialista v takovém případě bude JTAC.

nehledě na to, že operátor má více času na pozorování okolí zájmové lokality.
dzine: pochopitelně vím, že dnes (za současného stavu techniky) není radista nutný. Ale nebylo tomu tak vždy. Teoreticky si velitel klikne na mapu, dron tam odfičí, velitel se seznámí se situací a rozhodne se. V praxi to nejspíše dopadne tak, že se dostane pod tlak, kdy pořádně neudělá nic.

To ano, ale stejně tak dobře díky současnému stavu spojovací techniky operátor dronu může sedět stovky kilometrů daleko.

Ono jde spíše o to, že je teď docela nesnadné mluvit o tom, na co ta dvě místa reálně budou využitá. Protože zatím armáda nepředstavila nějaký koncept, který by s nimi počítal. Stále mají rozmístění vojáků v BVP 3+6. Až se objeví něco, co nějak blíže osvětlí onu potřebu navýšení počtu míst a ne jen v obecné rovině, potom to můžeme více rozebírat.

Jistě, a tak se tedy zase vrátíme na počátek naší debaty, byť v jiném vlákně, kdy:

Nic proti Dzine, nicméně ať tak či onak, je lepší mít pro tuto schopnost otevřené dveře. Ne zabouchnuté.

To ano, ale stejně tak dobře díky současnému stavu spojovací techniky operátor dronu může sedět stovky kilometrů daleko.

Na toto lze jen říci: reakční doba, a třeba priorita toho stovky kilometrů vzdáleného operátora.

Dzin: do stovek kilometrů vzdáleného operátora nemůžeš kopnout, když něco potřebuješ

skelet
Ani nevíš, jak si mi teď zvedl náladu.

Zemakt
To je ale zase otázkou nasazení prostředků. Máš drony, které krouží ve velké výšce nad bojištěm a díky vysokému rozlišení jejich snímacích přístrojů pokrývají velké území do detailu. Pozemní jednotka od nich získává obrázek o situaci jak potřebuje a není třeba žádat operátora, aby letěl někam jinam.

I pokud máš UAV k vlastní potřebě, je to spíše o výcviku zmíněného operátora. Z poměrně dobrého zdroje mám nasazení u našich speciálních jednotek v Afghánistánu, které obdržely možnost využívat americká UAV pro svoje potřeby. Jako operátor byl zacvičen přímo jeden z našich příslušníků, který měl velké zkušenosti z pozemního nasazení. Ten potom reagoval i na tu vzdálenost téměř automaticky většinou na základě vlastního hodnocení situace a pouze minimálně komunikoval s pozemní jednotkou, spíše jen pro dopřesnění.

Současná moderní komunikační technika umožňuje komunikaci poměrně dobrou a prodleva je zde minimální. Ale jak jsem psal, je to spíše o tom, jaké prostředky máš a co požaduješ. Přítomnost operátora na bojišti má svoje výhody, ale i své nevýhody, např. že se o něj "musíš starat", zabírá místo, které může mít další bojovník a tím zmenšuje palebnou sílu a operativnost tvojí jednotky. Potom je třeba uvážit, jestli výhody opravdu převáží nevýhody. Teď nemluvím o malých prostředcích UAV, které mají omezený dosah a schopnosti a ovládají je obyčejní vojáci na to zaškolení.

Operátoři dronu nebudou zřejmě v každém vozidle



,jen v průzkumných a velitelských.
Zbytek vozidel bude mít pouze výnos ze zjištěných pro ně uzitecnych dat,nebo jim primo přidělených dat.

Osmičlenné družstvo a osádková věž u nových BVP – zásadní požadavky AČR
zdroj: www.armyweb.cz

+

BVP - osmičlenný výsadek a osádková věž (nekonečný seriál)
zdroj: www.securitymagazin.cz

Niekedy sa tu spomína austrálsky tender, tu sú finalisti - Lynx KF41 a AS21 Redback.

https://www.janes.com/article/91297/rhe ... equirement

Jsou si dost podobné , jenže Korejc není ani ve fázi prototypu ani ve fázi technologického vzoru. Takže vítěz je skoro jistý.
https://defense-update.com/20190916_lan ... tlist.html

Přečetl jsem spolu s dalšími návaznými a myslím, že bych dokázal odpovědět na jednu otázku, kterou si autor klade.

Z textů, které lze na téma podpory požadavku osmičlenného výsadku pásového BVP číst, sice vyplývá, proč se tak AČR rozhodla – sleduje britskou pěchotní školu – ale nevyplývá, proč se v 90. letech rozhodla takovou cestou jít.

Je to proto, že v době vstupu do NATO naše jednotky byly v rámci struktur NATO zařazeny pod velitelství britského kontingentu v Evropě. Pod ním jsme byli až do chvíle zrušení tohoto uskupení a převelení pod organizační strukturu Bundeswehru (známé přidělení 4. brn pod 10. tankovou divizi) případně pod polskou divizi. Ovšem závěry, které autor má nejsou zase tak zcela od věci

Cestou, která ji v tomto ohledu vzdaluje, pokud jde o doktrínu nasazení mechanizované pěchoty, od nejbližších kontinentálních spojenců, a v čem se vlastně podmínky potenciálního nasazení AČR mají od nich lišit, a proč.

HONZIK11:
Nechal bych obě firmy v klidu, jelikož australská armáda v reálu důkladně otestuje a prověří předložená vozidla od obou společností. Další věcí je, že obě vozidla budou akorát prototypy, ale oba výrobci BVP vyrábí, tak bych se moc nebál. Šance jsou docela vyrovnané. Přeci jen Korejci vyrábí K21 a Rheinmetall se zase podílí na Pumě. Ve vlákně o AS21 jsou vidět starší fotky převážené korby tohoto vozidla s takovým zvláštním žluto-zeleným reflexním základem. Tedy osadit to nebude problém. U australského tendru je spíš zajímavé a poučné, že původní favorité jako Ascod 2 a CV90 MkIV odpadli hned v úvodu (!)

ps. v Austrálii má Rheinmetall opravdu silnou pozici a dodává jim jak Boxery, tak i náklaďáky MAN a kdo ví co ještě. Bude zajímavé sledovat, zda se bude chtít tamní armáda kompletně vázat na jednu firmu, nebo vybere jiného dodavatele. Osobně bych asi vybral spíš AS21 a osadil ji věží Lance (co si dělají v Austrálii na Boxery) a bylo by fajn mít i stejný motor atd. ale nevím. Třeba jsou spokojení se spoluprací s Rheinmetallem a budou v ní pokračovat. Nu uvidíme za pár let no

Mne sa páči celkový systém tohto výberového konania a hlavne to, že sa postavia z každého typu 3 ks a tie za budú naplno testovať rok. Naplno znamená, že ich budú testovať až do zničenia, bude test s mínami, jednoducho tak, ako by som testoval aj ja, keby som do toho chcel investovať skoro 15 mld. AUD.
Takto sa má robiť výber drahých vojenských technológií a nie len podľa ceny...a od stola.

Dzin – důvod, proč jdeme britskou cestou, jste popsal správně. Navíc naši byli na prvních misích hned po revoluci často pod britským velením, takže jsme toho spoustu okoukali.

Ohledně toho, že se tím vzdalujeme potenciálním spojencům... to je složitější. USA totiž používají systém podobnější britskému než německému. On vlastně německý systém až tak moc nikdo neuplatňuje. Je totiž založený na špičkové technice, kterou si ve odpovídajících počtech může málokdo dovolit. Navíc je poměrně rigidní, britský je mnohem pružnější. Třeba Ivo Zelinka psal, že je rád, že jsme se (vlastně čirou náhodou) dali britským směrem, protože víc odpovídá našemu naturelu.

KOLT
Nejsme si jist, že Britové jsou odpovídají naší naturele. Spíše jak je znám, tak jsou naší naturele vzdáleni docela dost. Podobně i co vím z historie, tak i zde se obvykle popisuje zásadní rozdíl mezi naší a britskou náturou. Působí zde přeci jen jiné kulturní prostředí.
Nemáš náhodou odkaz na to co psal Zelinka, abych si blíže přečetl, jak to myslel?

Co se týká rigidnosti německého systému, nemohl bys to trochu rozvést?
Nepřijde mi, že by nějak takto byl. Naopak mi přišel vždy poměrně pružný. Ač to moc rádi neříkají, je stále založen na postupech, které se vyvíjeli v německé armádě od třicetileté války až k Wehrmachtu (Auftragstaktik resp. Führen mit Auftrag) a založen na silné decentralizaci a maximalizaci odpovědnosti na jednotlivých stupních. A vlastně to přebírají i armády NATO, jen to poangličtili (Mission-type tactics).