kacermiroslav píše:Polarfox (21.1.2020),
Samozřejmě přístavy obsazené Němci měli Britové pod nějakou kontrolou, ale i tak nebylo zcela jisté, kdy přesně flota vyrazí a kde se má přesně vylodit.
1) Přípravy (jako minování, napadání pozemních cílů a další) demaskují invazi a místo vylodění.
2) Shromažďovací přístavy demaskují místo vylodění.
3) Letecký průzkum.
4) Námořní hlídková linie, tj. těch několik stovek malých lodí, které jsou každý den a noc na hlídce + větší plavidla.
5) Počasí - ve vhodná okna bude bdělost na nejvyšším stupni.
Okolo tohoto všeho a za antiinvazní bdělosti se budeš snažit propašovat invazní konvoje, jejichž části vyplouvají již dva dny předem, které se za denního světla polovinu dne shromažďují u evropských břehů a následně se ve štrůdlech, které se táhnou na délku 10-15 km a hlemýždím tempem se šinou od pozdního odpoledne až do rána přes kanál. Jak toto přesně chceš utajit by mne zajímalo.
kacermiroslav píše:Jak jsme tu již psali dříve, dosti dlouho se Britské velení domnívalo, že k vylodění dojde ve východní Anglii. Až v září se začalo více uvažovat o jižní Anglii. V jižní Anglii Britové neměli nějakou souvislou obrannou linii a první na ráně by tak byla domobrana a menší jednotky.
Jak už jsme tu psali dříve, tohle tvrzení nekoresponduje s britskými přípravami. Rozhodně ani zdaleka ne do té míry, jak ty si to představuješ.
kacermiroslav píše: S vyplutím se počítalo přes noc, aby ráno byla invazní flota před Anglii. Letecké snímkování se provádělo za denního světla.
Viz. výše, první reakce.
kacermiroslav píše:Navíc obranná linie byla cca 60 km ve vnitrozemí dle tehdejších plánů vrchního armádního velení (E.Kieser: Operace Lvoun). Tudíž jistá časová výhoda na straně Němců tu byla.
Viz. výše, druhá reakce.
kacermiroslav píše:S přístavy by to byla zřejmě opravdu problematické. Proto většina bárek byla schopná najet kolmo na pláže. Ty úderné čluny nebyly jen gumové, to je pouze jeden ze tří typů, s kterými se počítalo. Dopravu lidí a materiálu z transportních lodí a bárek, které by se nedostali ke břehu, by zajišťovali především motorové čluny, kterých pro první vlnu bylo k dispozici 550. To vycházelo více jak 10 motorových člunů na každou transportní loď. Jinak i větší transportní lodě mohli zakotvit u dlouhého mola, které bylo například v kleštinovém tvaru kolem Doveru.
1) Úderné čluny - Pioniersturmboot 39, Grosse Flossack 34, Kleiner Flossack 34, ev. různé spřažené kombinace.
2) Ne, přepravu by zajišťovaly hlavně bárky, respektive jakéhokoli objemnějšího materiálu (jak na celní člun nebo jachtu chceš naložit polní kuchyni, koně, houfnici nebo náklaďák a vyložit to na pláž, to nevím).
3) Větší transportní lodě by mohly kotvit u mola, pokud by byl obsazen přístav a pokud by to molo bylo netknuté. Ani s jedním se u první vlny počítat nedá.
kacermiroslav píše:Samozřejmě těch 25% první vlny je jen odborný odhad. Těžko říct, jaká by byla realita, nebo spíše jak moc by se mohla lišit. Třeba plus/mínus dalších 10, či 15% ??? Na to asi nikdo nedokáže odpovědět.
A teď si vem, že ti třeba 50% bárek uvízne na pláži, utrpí strukturální poškození atp., což nemusí být vůbec divoká představa. Jak se toto podepíše na akceschopnosti a harmonogramu, ani nechci vědět.
kacermiroslav píše:Já ti nevím, ale kde vidíš nějakou improvizací? "Námořnictvo poskytlo 4.000 mužů, pozemní a letecké síly poskytly další 3.000 mužů, kteří v civilním životě pracovali jako námořníci. Pro doplnění potřebného stavu byly povolány záložní ročníky námořnictva, čímž bylo získaných dalších 9.500 mužů." Zatímco při operaci Dynamo Britové použili třeba i 8 leté a 88 leté "námořníky. Takže fakt nechápu, kde by měla být nějaká improvizace pro ovládání většinou jednoduchých plavidel typů bárek a motorových člunů lidmi z Kriegsmarine, lidmi, kteří se v civilu živili jako námořníci, nebo záložními ročníky námořníků. Spíše bych viděl tu improvizaci u Britů právě při operaci Dynamo.
Možná protože po nich budeš chtít obsluhu plavidel, na která nejsou zvyklí, budeš po nich chtít plout ve formacích, provádět pro nevycvičené a nesecvičené muže složité manévry, navigovat neznámými a ne vlídnými vodami (silné proudy, jiné vlivy počasí), řešit potenciálně složité situace, kdy ti ruplé lano může celou formaci rozhodit jak koule kuželky, ba co hůře, může na tebe útočit nepřítel, což bude vyžadovat ještě vyšší level nasazení než když se budeš starat jen o všechno předchozí, budeš se potýkat s nespolehlivostí a provizorností materiálu. To a mnoho dalšího, co jsem zapomněl, jsou ingredience na uvaření naprosto luxusního průseru.
Ejdou Rotacak píše:2 kenavf
ano, souhlasím, že v případě úspěšného vylodění a zničení RAF by to už bylo poměrně rychlé - ale Battle of Britain dopadla jinak.
Nic by nebylo rychlé. Protože úspěšné vylodění a následné udržení tempa do velké míry záleží na síle a výkonu RN, což i přes to, že hovoří o opaku, většina lidí setrvale ignoruje. Všechny ty slavné německé podmínky pro uskutečnění invaze jsou v podstatě jen obezličky, jak teoreticky vyšachovat námořnictvo. A to ještě za předpokladu, že je to vůbec s německými silami a schopnostmi realizovatelné, i když se podmínky do značné míry naplní. Což patrně není. Upozadění RAF silnou destrukcí stále neeliminuje RN...to je jen zbožné přání. Obrana ostrovů stojící převážně na letectvu je podnik patrně odsouzený k zániku, ale opačným směrem to automaticky neplatí. Dokud by německé síly a schopnosti nebyly výrazně větší než historicky byly, tak se nepodaří i za převážného naplnění teoretických podmínek eliminovat RN a tudíž efektivně provést a hlavně udržet invazi v chodu.
