PALBA.CZ

Ústecké říční přístavy se tak staly na přelomu 19. a 20. století nejvýkonnějšími přístavy v celé monarchii. V roce 1903 se v Ústí totiž vyložilo a naložilo 3,6 miliónů tun nákladu – to bylo o více než milion tun oproti tomu, co v největším mořském přístavu v Terstu.

Na přelomu 19. a 20. století prošel ústeckým přístavem největší objem zboží v monarchii. „V roce 1903 se zde otočilo 7 tisíc lodí s 3,6 milionu tun nákladu, o milion více než v italském Terstu," uvádí historik Martin Krsek v knize Šedesát ústeckých nej.

Hafenschenke? Nejhorší hospodou u přístavu. „Hrozila tam kudla mezi žebry,“ říká archivář. Nic tak severočeskou metropoli na Labi necharakterizovalo jako její říční přístav.

Ústí nad Labem-Západní přístav je umístěn na levém břehu Labe s vjezdem do přístavního bazénu v kilometráži toku 762,81. Jeho historie spadá do konce 50. let 19. století. V roce 1858 byla Ústecko-teplickou drahou vybudována, poblíž ústí řeky Bíliny, nábřežní zeď v délce 315 m, kde se překládalo do člunů hlavně hnědé uhlí, a to pouze ručně pomocí tzv. „kár“. Ruční způsob nakládky zachoval výbornou kvalitu hnědého uhlí, tj. neporušil různost jeho druhů včetně zachování kvalitního, roztříďování. Ruční překládky byly postupně nahrazeny strojními (parními jeřáby), ovšem s tím, že požadované vlastnosti uhlí strojním překladem hodně trpí. Levé nábřeží Labe bylo v letech 1860–1864 směrem po vodě prodlužováno, a nakonec úzce propojeno s přístavem Ústí nad Labem-Východní přístav a s překladištěm v Krásném Březně. V letech 1864–1867, opět za finančního přispění Ústecko-teplických drah, bylo přistoupeno ke zřízení zimního a obchodního přístavního bazénu s původním názvem Ústí nad Labem-Starý přístav, v současné době nazývaný Západní přístav. V roce 1883 zřizuje Státní dráha na Labi v Krásném Březně překladiště a přístavní hráz, která postupně dosahuje délky 1 500 m. V období let 1889–1891 je starý (Západní) přístav investorem, opět Ústecko-teplickou dráhou, doplněn druhým přístavním bazénem (Nový či Východní, současně zvaný Ústřední) a překladním prostorem o délce 4 000 m vybaveným parními jeřáby připojenými na železnici (překladiště Ústí nad Labem-Krásné Březno). Kryté sklady, zpevněné plochy, manipulační technika, celní a spediční odbavení vytváří z přístavu logistické centrum, zajišťující pro své zákazníky veškeré služby. Přístav je velmi dobře napojen na železniční a silniční síť. Řeka Labe umožňuje dopravu po celé evropské vodní síti: Německo, Holandsko, Belgie, Francie, Švýcarsko, Rakousko, Polsko, Slovensko a Maďarsko.

Ústí nad Labem-Ústřední přístav provozují České přístavy, a.s. společně s firmou T-PORT, spol. s r.o. Přístavní bazén o ploše 6 ha je umístěn na levém břehu Labe s vjezdem do něj v kilometráži vodního toku 762,81. První zmínka o přístavu je z období výstavby v letech 1889–1891. V té době ale již byl vybudován a provozován, níže po toku existující přístav s původním názvem Ústí nad Labem Starý přístav (nyní Západní přístav). Ústí nad Labem Ústřední přístav je tedy podle stáří v pořadí druhým přístavním bazénem v Ústí nad Labem a původně nesl název Nový přístav, později Východní přístav, a nakonec se současným názvem Ústí nad Labem Ústřední přístav. Investorem výstavby, byla Ústecko-teplická dráha, která v Ústí nad Labem na levé břehu Labe vybudovala přístavní a překladní prostor v délce asi 4 000 m vybavené parními jeřáby a s připojeními na železnici. Velkého rozmachu dosáhl přístav v 60.letech 20. století především v souvislosti s výstavbou tepelné elektrárny ve Chvaleticích, která vyžadovala dodávku hnědého elektrárenského uhlí pro zajištění svého provozu. S útlumem výroby elektřiny v tepelných (uhelných) elektrárnách dochází, postupně i k útlumu dopravy elektrárenského uhlí ze severočeských uhelných dolů loděmi po Labi až do Chvaletic. Přístav se modernizuje na obchodní činnost v jiných oblastech přepravních komodit. Obchodní činnost současného Ústředního přístavu je, stejně jako Západního přístavu, zaměřena na překládku zboží z plavidel na silniční a železniční dopravu, překládku a skladování těžkých a nadrozměrných zásilek do váhy až 35 tun, překládku sypkých substrátů přes násypku pomocí přístavních jeřábů, transportních pásových linek a skluzu, pakování kontejnerů, kontejnerový terminál, skladování zboží v krytém skladu a spoustu dalších činností. Zesílená je přeprava agrárních komodit. Jeho dispoziční řešení umožňuje přístavu zajistit i ochrannou funkci při průchodu extrémních průtoků Labem.

Překladiště Ústí nad Labem Krásné Březno a jeho překladní plochy vznikaly společně s výstavbou prvního přístavu Ústí nad Labem Zimní přístav (nyní Západní přístav) v letech 1860–1864. Ve městě byly od roku 1883 velká rafinérie cukru, roku 1899 dělnická pekárna, roku 1907 chemická továrna W. Hermanna apod., které vyžadovaly levné převážení svého zboží. V té době tedy doznala velkého rozvoje i labská plavba. Na území Krásného Března byl vybudován velký přístav (původně nazývaný Zimní přístav) s překladištěm, které bylo vlečkou napojeno na železnici. Byly zde především překládány sypké substráty, které hlavně požadovaly skladování v suchých prostorech, a proto zde byly vybudovány velké skladové zastřešené plochy nebo skladové budovy. Překladiště se svými pozemními plochami je situováno na levém břehu Labe v kilometráži vodního toku 761,20–762,81. Sedativně je posazeno zhruba od poloviny délky západního přístavního bazénu po vjezd do ústředního přístavního bazénu. Pozemní (teritoriální) část překladiště má rozlohu 31,5 ha a provozovatelem je přístav Ústí nad Labem T-PORT, spol. s r.o., a České přípravy, a.s. Společnost se zabývá provozem veřejných přístavů, poskytuje logistické služby, překlad zboží z a na plavidla, silniční vozidla a železniční vagóny pomocí jeřábů a ostatní manipulační techniky (paletizované zboží, sypké substráty-agroprodukty a nerosty, tyčová ocel, tabulový plech, ocelové svitky, kusové zboží), překlad těžkých kusů, skladování sypkých substrátů (agroprodukty a nerosty). Poskytuje pronájmy zpevněných a nezpevněných ploch v pozemní části přístavu pronájem skladů, kanceláří a provádí veškeré celní a spediční služby. Přístavní sklady umožňují kompletaci zboží a zajištění následného transportu. Blízká dálnice D8 je předností při automobilové dopravě. Základní technické parametry přístavu jsou: kryté sklady o rozloze 4 600 m2, venkovní jeřáby nosnosti 36 tun a 80 tun, halový jeřáb VZV 18 tun a zastřešený sklad (budovy) o ploše 2 500 m2 a nezpevněné plochy 15 ha.

Součástí veřejného přístavu je i kontejnerové překladiště o ploše 14 000 m2 s přímým napojením na železniční, silniční a vodní dopravní síť. Překladiště je vybaveno pro překlad a skladování všech druhů kontejnerů s možností zajištění doplňkových a návazných služeb (pakování, opravy a údržba, přepravy a celní služby). Řeka Labe umožňuje dopravu po celé evropské vodní síti: Německo, Holandsko, Belgie, Francie, Švýcarsko, Rakousko, Polsko, Slovensko, Maďarsko. Kryté sklady, zpevněné plochy, manipulační technika, celní a spediční odbavení vytváří z přístavu logistické centrum zajišťující pro své zákazníky veškeré služby. Přístav Ústí nad Labem Krásné Březno je používán společně pro oba ústecké přístavní bazény, tj. Ústí nad Labem-Ústřední přístav a Ústí nad Labem-Západní přístav

Zemakt píše: ↑10/2/2025, 12:29
Jop. Nabral jsem to v prvním díle "Srdcařů na vodě". Také se tomu říkalo Malý Hamburk. Hafo námořnických putik, bordelů. Přístavní čtvrť. Prostě vše co k tomu patří.

Ústecké říční přístavy se tak staly na přelomu 19. a 20. století nejvýkonnějšími přístavy v celé monarchii. V roce 1903 se v Ústí totiž vyložilo a naložilo 3,6 miliónů tun nákladu – to bylo o více než milion tun oproti tomu, co v největším mořském přístavu v Terstu.

Na přelomu 19. a 20. století prošel ústeckým přístavem největší objem zboží v monarchii. „V roce 1903 se zde otočilo 7 tisíc lodí s 3,6 milionu tun nákladu, o milion více než v italském Terstu," uvádí historik Martin Krsek v knize Šedesát ústeckých nej.

Řeka Labe umožňuje dopravu po celé evropské vodní síti: Německo, Holandsko, Belgie, Francie, Švýcarsko, Rakousko, Polsko, Slovensko a Maďarsko.

Quajak píše: ↑10/2/2025, 15:25 Zajimavé poválečné využití

Polarfox píše: ↑11/2/2025, 08:59

Quajak píše: ↑10/2/2025, 15:25 Zajimavé poválečné využití

Je k tomu i krátký film/dokument. Aneb něco pro Raidena

Objem námořního obchodu v Terstu v r. 1905 činil 2,3 milionů tun, v r. 1912 to bylo 3 miliony tun a v r. 1913 už 3,4 milionů tun. To znamená, že Terst prosperoval a postupně se tomu objemu přepraveného nákladu v Ústí přibližoval.

Zemakt píše: ↑11/2/2025, 12:17 Tak jedna bitevní loď na maximálce.

476554519_645047458025709_1468697415416830321_n.jpg