kenavf píše:Ano, strmhlavé bombardéry tiež strácali svoj význam a ich vetva sa ukázala už ako neperspektívna a slepá. Musela sa tiež upraviť taktika ich nasadenia aby boli použiteľné. Stuka nad Britániou už veľmi nepresvedčila a postupom času sa ukazovalo že už príliš žije zo svojej povesti a nie z výkonov. Ale v rámci toho že boli na ňu hotové výrobné linky, formy, nástroje, prípravky, perzonál a Luftwaffe potrebovalo každé lietadlo, tak sa brala aj Stuka s príslušnou zmenou taktiky nasadenia/kompromisom. Ak by tu linku stopli tak by nebola schopná vyrábať iné lietadlo a Luftwaffe by mala výpadok v kusoch ktorý nedokázala okamžite nahradiť. A tá výroba Stuky takto vydržala až do septembra 1944.
Neperspektivní větev, ale pokud jsi chtěl potopit neperspektivní BL (nebo jakoukoli jinou větší loď), tak jsi na to musel použít masově neperspektivní střemhlavé a především torpédové bombardéry
Takže ve výsledku tyhle neperspektivní systémy sloužily na max a v enormních počtech v první linii až do konce, než šly do důchodu. To není zrovna ekvivalent neúčinnosti, jen že jednoho relativně brzkého dne půjdou od válu, až proběhne celková transformace a evoluce sil vlastních i nepřítele a dozrají nové zbraně do použitelné podoby.
Pikujuci brizolit píše:Nechcem sa Vám do toho off topic miešať, ale nebola potreba tých lietadloviek daná aj tým, že US Navy stratilo(bolo potopených) z bitevných lodí len Arizonu a Oklahomu , aj to počas útoku na Pearl Harbour, zatiaľ čo lietadloviek počas tichomorskej kampane oveľa viac?
Z veľkých lietadloviek to bol Hornet, Lexington, Princeton, Wasp, Yorktown, z eskortných ďalších 7 kusov?
Hlavně lidi zapomínají, že Pacifik je velice specifické bojiště, které vždy kladlo úplně jiné nároky na zde působící plavidla a použité strategie. A pokud potřebuji získat vzdušnou převahu až nadvládu a prokousat se postupně k japonským mateřským ostrovům, tak potřebuji enormní množství letadel a nějaký způsob jejich přepravy/mobilitu, pokud nemám zůstat v širých dálavách Pacifiku odkázaný jen na dost nedokonalé/nespolehlivé pokrytí z případných pozemních základen (ev. ty pozemní základny potřebuji dostat k nepříteli, jako letiště pro B-29). Pak je samozřejmě potřeba a spotřeba LL enormní a nadstandardní, ale to je stále jenom jeden prvek mašinérie, kam patří kombinace sil, výborná logistika, schopnost masivních obojživelných operací atd. Je třeba se na to vždy dívat jako na systém, ne nešťastně separovat jednotlivé prvky podle toho jak jsou populární.
Nemluvě o tom, že Japonsko pro toto nebyl soupeř, hlavně v druhé polovině války. Takže vzniká další disbalanc a navozuje to nějaký dojem, který je daný často dost asymetrickou situací a obecně svrabem, v kterém se Japonci nalézali. A ten se ne úplně správně bere jako standard.
Mirek58 píše:No když myslíš, že to byl jen ponton, tak si to mysli dál.
Mirku, prosímtě, když plácneš blbost, tak to buď uznej a nebo se v tom dále nerej, nepomůžeš si tak. Ano, byla to experimentální sekce (které se občas v plné velikosti nebo určitém měřítku používají pro posouzení systému ochrany) a ne kus trupu rozestavěné lodi. Jestli můžeš dokázat opak, směle do toho, rád se poučím, pokud se mýlím.
Choroš píše:Polarfox
Ano, tak to víceméně chápu, ale nechtěl jsem psát zas až tolik, beztak jsem se do toho už zamotal víc než dost.
Choroš píše:Pokud věříte takovýmhle jednoduchým všeobjímajícím "pravdám", asi to vážně nemá smysl rozebírat.
Já to ani tak nesměroval na tebe, ale spíš jsem to adresoval obecně. Neboj, z těch tvých příspěvků je mi dobře patrné, že chápeš v principu vo co go a že složité věci mají opět jen složitá vysvětlení.
skelet píše:dovolím si upozornit, že koncem války došlo k sloučení lehkého bombardéru, střemhlavého bombardéru a torpédonosného letounu v jeden typ - A-1 Skyraider, respektive Westland Wywern.
To nic nemění na tom, že střemhlavé a torpédové bombardování bylo out. A že i tyto letouny (a vůbec tahle přechodová generace), teoreticky těch činností schopné, je v praxi nevykonávaly a sotva už měly vykonávat, pokud by se nezačalo velice brzy opět válčit a i tak jen chvíli a brzy by se přešlo na nové metody.
Mirek58 píše:No a k uvedenému, že Japonci si své BL šetřili na střetnutí " z oči v v oči ".
Tahle skutečnost má jednu zásadní vadu. Na kterou celá koncepce skončila.
Plánovaný protivník se na "ušlapanou půdu" prostě nedostavil. A prostě japonské loďstvo otloukal letadly na větší dálku, než jap BL dostřelily.
Pokud by se japonské BL nedostavily pod srovnatelným leteckým krytím, takže by se prostě musel dostavit...a byl na to až do konce války připraven (silné hladinové krytí vyztužené početnými bitevními loděmi). Jak už jsem psal, moc lidí tu vyvozuje dalekosáhlé závěry z asymetrické situace.
Díky, trochu zasmát jsem jako vzpruhu v té frustraci z hulákání do dubu potřeboval