Víte lidi, já vám docela věřím - jsou to známá
klišé, ale ty fakta pro hlubší analýzu, dokud si člověk nenajde sám, tak sem nedáte. Naštěstí ten nápad to statisticky porovnat dostali už jiný šipky. Každopádně berte, že to není zřejmě úplně přesné, jsou to korigované počty konstruované na týdenní bázi. Nicméně nám poskytují další vodítko. Tempíku díky aspoň za info o rezervách. On je ten problém samozřejmě komplexnější. Jak má vypadat disertační práce? Očekávají se od ní nové originální a dosud nepublikované poznatky. Níže je nástřel.
Aktivita - obrázek zobrazuje počet vzletů. Modře RAF, oranžově stíhači Luftwaffe (GAF), zeleně bombadéry, červeně celkem Němci. Maximum je 8000, což nevím co znamená? Proč, neodpovídá na německou aktivitu, kolem 4.srpna 1940, což je ještě před dnem orla. 18.srpna probíhaly velmi těžké letecké boje, přičemž bylo nejvíce ztrát v dosavadním průběhu na obou stranách. Tento den došlo také k rozhodnutí, že do letecké bitvy nad Anglií se nebudou již nadále nasazovat střemhlavé bombardéry Ju 87 Stuka. Od 7.září začíná bombardování Londýna. Z hlediska aktivity, počtu vzletů, se tedy RAF dokázalo téměř vyrovnat německým bombardérům a stíhačům dohromady, resp. rozdíl činí v době nejtěžšího náporu cca 500 vzletů navíc ve prospěch Luftwaffe, ovšem z hlediska stíhačů má na vrh RAF.
Ztráty. Zajímavější je graf ze ztrátami, zde opět kraluje 18.srpen, který udává na německé straně neskutečné číslo 280 strojů?! RAF asi 120 stíhaček, Němci 150 stíhačů a cca 130 bombardérů. Nárust za týden.
Po změně taktiky jsou ztráty bombardérů v září menší a ploché, ovšem na úkor ztráty stíhačů, kteří jsou pod velkým tlakem a bojují pro ně v nevýhodnějších podmínkách (kratší dolet a doba bojového působení), o čemž už byla řeč. Navzdory tomu to není s jejich efektivitou tak zlé, ta dokonce roste. Je to zajímavý jev. K tomu uvítám diskusi.
Efektivita - účinnost, poměr ztráty/vzlety. Německé ztráty na počet vzletů postupně klesají. Je to statisticky vztaženo na bombardéry a německé stíhače. Pokud začátkem září klesají ztráty bombardérů, tak na úkor stíhačů. Předtím je vidět že ztráty bombardérů i stíhačů byly víceméně na stejné úrovni. Efektivita Luftwaffe relativně roste, resp.
Jagdwaffe si vede stabilně, zatímco u RAF ubývá zkušených pilotů. To je jeden z výkladů, ale je i vidět, že pokud se mají stíhači čas věnovat lovu, než chránit bombardéry jejich účinnost je větší, ale rostou také ztráty bombardérů. Brity v podstatě zachránilo, že dokázali vyprodukovat dostatek stíhaček, ačkoliv jim chyběli zkušení piloti, tak na sestřelování bombardérů stačily i Hurricany, ale na nepřátelské stíhače ztrácely dech. Došlo tedy k "předčasnému střetu", převaha se mohla ukázat až během invaze, dobrá 3 % navíc. Celkově si Bf 109 vedl ve vzdušných soubojích o 50 až 60 procent lépe. Vyplývá to z relativního srovnání stíhačů oranžová a modrá linka. Samozřejmě můžete namítnout, že RAF musela honit ještě bombardéry.
Hurricane Mk.I byl na začátku války nejrozšířenějším letadlem RAF a během bitvy o Británii se největší měrou podílel na britském vítězství. Hawker Hurricane byl postupně vytlačován modernějším a výkonnějším Spitfirem, byť ten byl výrobně náročnější a také dražší. Motory Rolls Royce Merlin dodávali amíci. Britové se holt na válku připravili.
Za celou francouzskou kampaň přišlo britské letectvo o 261 strojů Hurricane, což citelně oslabilo jeho obranný potenciál. Na začátku BoB měla VB 527 strojů Hurricane, bojově však mohlo vzlétnout pouze 400 kusů, Německo mělo 930 bombardérů, 230 střemhlavých bombardérů, 195 dvoumotorových a 670 jednomotorových stíhaček. V srpnu a září 1940 bylo uskutečněno 331 soubojů mezi Hurricany a Bf 109E, Hurr vyhrál 124x, 109E 207x.
Odhady. A takto počítala ztráty RAF sama Luftwaffe. Jsou to německé odhady. Německé letectvo vycházelo z optimistických údajů o ztrátách nepřítele. RAF sice ztráty utrpěla, ale její bojeschopnost to výrazně neovlivnilo, resp. nedošlo k likvidaci.
"Garance" nejnižší a nejvyšší síly RAF na základě výpočtu ztrát a odhadu produkčních možností. Je ironií, že se Göring v těchto kalkulacích, tak krutě zmýlil. V polovině září měla být RAF skutečně už na nule, a dále to jde dokonce do záporných čísel. Realita, však byla trochu jiná. Že by sběr hliníkových rendlíků měl sloužit k oklamání nepřítele?
Zdroj:
britmodeller.com
Poslední grafík zobrazuje ztráty Luftwaffe za periodu šesti měsíců v kontextu celé války.
Uvítám doplnění, případně lepší interpretaci. Podklady jsou.
Dostatečně výmluvné, myslím, je, že ji po relativně krátké době v tichosti stopli a nic podobného už za celou válku nezkusili.
