Takže zase jeden kolosální megapost TL,DR.
Dzin:
Pokud je mi známo, 5 den bylo jak irácké letectvo tak jeho PVO zcela vyřazeno a od té chvíle si letadla Koalice mohla nad územím Iráku dělat "co chtěla".
Ano, tak nějak mi to taky uvízlo v hlavě; dá se to laicky odhadnout od bodu, kdy přestávají lítat Tomahawky a začínají lítat A-10 a podobné legrace, které lítají nízko.
Zdá se, že v tytpu války, která hrozila, je tohle zřejmě překvapivě dlouho. Navíc souhlasím s těmi, že SA není Saddám a kladla by asi o něco větší odpor.
Pozemní válka by se totiž možná děla stejně překvapivě rychle - ve dnech, maximálně týdnech. Rychle se stala tanková válka na Yom Kippur (týden), a moc rychle to netrvalo ani v tom Iráku. Pokud nebylo schopné letectvo NATO velmi rychle udeřit a dosáhnout podstatných ztrát VS na zemi, pak by byl jejich úder nezabránil obrovským ztrátám na zemi. A mám dojem, že přesně tímto směrem míří strategie plánu.
Tohle je jeden z uzlových bodů celého problému.
Mirek 58:
Stav přísunu záloh na čáru styku obou uskupení vychází lépe pro VS.
V ideálním případě tam mohly být posily na místě určení do 24 hodin
druhý uzlový problém; zda přijede rychleji letadlovka, nebo zálohy tanků SA. Po tom, co jsem několikrát reálně viděl, jak se přesouvá tankové vojsko, po vlastní ose i vlakem, (cca 100 kilometrů), a po tom experimentu, který pro nás soudruzi zorganizovali v Krkonoších (připomínám - jedna parta nabrala zpoždění 6 hodin asi na 150 kilometrech!), při vědomí, že veškeré vlaky v ČSSR by byly nejméně dva dny totálně přecpané vlastními vojsky a vším možným, a konečně při vzdálenosti (1000 a více km), vidím odhad 24 hodin jako zhola vyloučený. Dejte 48 nebo 72, a dostaneme se do říše reálných možností. Uvažte, že pohyb přes ČSSR už by byl pohyb po bojové zóně; připomínám, jak Pátrač žasnul nad 500 kilometry ujetými za 8 dní.
Jinak řečeno - ty posily pozemních sil SA mohou být reálně na místě právě jako ty letadlovky. Řádově v několika málo dnech. Pro vývoj války jsou oboje zásadní, možná rozhodující, pro můj osud je to možná pozdě.
Skelete, díky - na Tomahawky nutno zapomenout a znamená to docela mocnou výhodu pro východní stranu. Tyto prostředky tedy v zásadě nemá ani jedna válčící strana, jede se klasickými konvenčními raketami, co sice trefí kamkoli daleko, ale ne moc přesně. Takže na stacionární a nebo alespoň velikánské cíle.
Jmodrak - ač se možná neshodnem v některých detailech, vidíte to přesně jako já; to shrnutí sem pověsím, protože přesně tak vidím první okamžiky:
Základný problém je, či by ppor. Argonantus, keď by si osedlal svojho "železného oře" a zamieril na západ, schytal hneď nejaký pozdrav zo vzduchu typu Kuvajt 17.1. Takže by bolo veľmi pravdepodobne, že neschytal a velí sa ďalej smer západ. Čo bude ďalej neviem, III. časť ešte nevyšla.
Pátrači -
projdi výše můj mezipřehled toho, co mělo naše naprosto konkrétní seskupení, zrovna na potvoru s jasnou převahou tanků.
Mám pocit, že mi vypadlo tohle:
- u vševojskový pluků 16 ks bojových vozidel 9A34,9A35 (od PLRK 9K35 STRELA-10)
a ještě nemám dostudované, co to přesně umí a kolik přesně toho je, a nejsem si jist, které jednotky to přesně měly - jeví se mi, že z těch zajímavých 19. msd, 1. td a 9. td, kdežto 14. td a 16. td ne.
Ale to je detail; celkový pohled na situaci je jasný; PVO vojsk je ke konci 80tých let totálně nedostatečná a bez nějaké té šikovné výpůjčky něčeho podstatnějšího z Ruska nejméně pár dní dopředu je to zbytečně riskantní operace. Takovou výpůjčku ovšem šlo docela elegantně zorganizovat.
Kolik je těch STRELA 2 třeba u 1. td nejsem schopen spočítat, protože mají daleko míň motostřelců a o tankistech, co to měli, nic nevím (ale bylo by to velmi moudré to některým dát). Číslo 107 se vztahuje bohužel jen na 19. msd.
Na střílení letadel a vrtulníků ke konci 80tých let protiletadlovými kulomety DŠK zapomeň - s tím jsem střílel a vím přesně, co to umí. Soudruzi měli zjevně stejný názor jako já, takže to už ani na T 72 nemontovali. O ostatních hlavňových zbraní z šedesátých let nebo ještě starší mám podobné mínění - na rychlé a vysoko letící je to zcela k ničemu, na nízkoletící jen s obrovským štěstím, navíc některé vrtulníky a letadla by mohly zásah i ustát a letět dál. To je fakt zajímavější ta Maljutka a kanony.
Další mašinky KUB - většinou jsou to ty samé, jak zjistíš z mého mezipřehledu; jsou to protiletadlové pluky, patřící ke konkrétní divizi, jeden navíc má 1. armáda. Mariánské lázně patří k 20. msd a tu nemáme (viz plán). To, co bude přiděleno 4. armádě, nemáme (ale počítá se to do našeho frontu, samozřejmě.)
Myslím, že viz Jmodrakovo shrnutí; díky vašemu úsilí už o letectvu jistou představu mám, a jistotu samozřejmě nebudeme mít nikdy.
Pátrači, napři svoje znalosti nyní k jinému megaproblému; jak je to s tou reálnou rychlostí postupu. Protože podle plánu z r. 1986 taky není zrovna pomalý - asi 50 km denně. Konkrétní dotaz - kolik sežere nafty takto sestavená 1. armáda, když jede denně těch cca 50 kilometrů. A co obnáší dodat tu naftu na bojiště.
Jídlo mne moc nezajímá; několik dní budou vojáci třeba bez jídla; nejspíš by asi vyloupili nějaké město a byl by pokoj. Vedle jiných problémů mne to ani moc nepohoršuje.
Polarfox:
Politicky jsem na vaší straně, ale ježto se jedná o moje přežití (o vaše až v dalším kole; nevím, kde přesně jste se v té době nacházel), potom se snažím být co nejobjektivnější, a vaše hodnocení je zase příliš extrémní a dávám přednost našemu oponentovi jmodrakovi.
Do Německa bych se dovalil a dojel docela daleko (můj odhad je někde mezi 100-500 kilometrů, kde mne to asi trefí), a bylo pro mne jedno z velkých překvapení, že skoro se zárukou. Celou vojnu jsem věřil, že mám ve válce životnost tak v hodinách; do první bitvy. Pátračovo pátrání objasnilo, že ta životnost je asi ve dnech.
Alchymista:
K vaší veselé historce o mostech dodávám, že VS byla skutečně posedlá nosnostmi mostů a průchodností tunely a vjezdy, a měla to hodně slušně zmapované. Teď začínám chápat, proč. S ohledem na ty posily, co nám posílá Mirek 58 z Ruska je to fakt důležité.
Franz Trubka:
Něco se naplánovat nedá; ale začátek se naplánnovat dá podstatně lépe, než prostředek a konec. Právě proto dost věřím, že přežiju začátek, kdežto o datu a místu přesné smrti v této válce nemám jasno a nikdy jasno mít nebudu. Ale statistika věda je; pokud schytáte 20% ztrátu pětkrát po sobě, tak je to dost blbý. věřím, že voják záklaďák by takový matematický výkon asi zvládl. A to, že válka je strategicky vyhraná by ho asi neuklidnilo.
Roční doba je jasná a já mám i zajímavé konkrétní datum, ale to si nechám na další Pátračův díl jako pointu.
Zkoušeli jsme prakticky válčit v zimě na Doupově a je to samozřejmě všechno mnohem složitější; viz ty krkonoše. Tanky například překvapivě kloužou po silnici i v terénu, jak tu někdo už psal. na sněhu na kopci to jede jako sáňky. Nevýhody postihuje výrazněji pozemní vojsko a méně výrazně letectvo, takže závěr je evidentní.
K dotazu - na to mohu odpovědět naprosto přesně, protože jsem absolvoval několik dní v obraně v tanku v zimě. V tanku se dá topit s bufíkem omezenou dobu a dál se zapnutým motorem, nic více a nic méně. Zapnout motor v obraně se samozřejmě nesmí. Takže je tam zima. S ohledem na to, že tank je ze železa, tak docela veliká zima. Na hlavu vám kape kondenzovaná voda. Tři dny. Nic moc, teda.
Kdyby bylo minus deset (my měli tak minus dvě), musela by to armáda nějak řešit - vojenské operace by to zřejmě z podstatné části ochromilo.
Útok dopadne samozřejmě lépe.