PALBA.CZ

No, o tom toho teda moc nevím, ale určitě to zní věrohodněji, než jen "tepelný rozklad", protože při tepelném rozkladu ta výbušina moc práce neodvede. Pokud teda nepřejde v detonaci, ale i potom to bude detonace všelijaká a nedefinovaná.
Co se komprese týče, tam bych pochopil tu radiační i plasmovou tak, že nastávají ve vhodně uspořádaném prostředí (náloži), ale je k tomu nutné právě dobré načasování, a to proto, aby to stlačení šlo za všech stran zároveň. Co udělá jaderný výbuch ve vzdálenosti deseti metrů radši moc vědět nechci, ale pochybuju, že dokáže přesně to samé, co pečlivě konstruovaná a spočítaná roznětka termojaderné nálože.
Prostě se mi tomu nechce věřit, ale jestli máš někde zdroj, odkaz, cokoli, kde o tom píšou černé na bílém, dej ho, prosím, sem, rád se dozvím něco pro mě tak exotického.

Tak co jsem zjistil o vyvedení divize jako celku v ČSLA.

9.td jezdila přibližně 2 x do roka po vyhlášení pohotovosti po svých až na Boletice.
Většinou vyjel jeden clý pluk a určené prapory od dalších pluků.
Divizní logistika nejezdila tak často neboť pluku měli svoje zabezpečovací jednotky.
Podle zkušeností byl problém celou divizi na Boleticích ubytovat.
Mobilizační přesun po svých až na Moravu byl proveden jenom jednou.

Jo a jinak se naši tankisti obávali nejvíce Lea 1. Zbytek nepovažovali za dostatečně účinné. Abrahms ze začátku u nich nebyl až tak obávaný neboť věděli o jeho slabostech. Postupem modernizací se z něho stával uznávaný protivník.

Jinak z rozhovoru vyplynulo že stovkové kanóny byly asi to nejlepší co měli jako protitankové zbraně v PT plucích. Samozřejmě BRDM 2 s PTŘS byl také dobrý.

Jinak jsme neměli moc času toho probrat víc. Hlavně útok na jaderné miny……

Jak jsem se pro ty Pátračovy průzkumáky snažil dobrat počty obsluhy u vrtulníkového odřadu a probíräl se Schwarzkopfem, narazil jsem na zajíamvou větu, popisující tehdejší vztah/předpoklady amerického velení pro válku v Evropě:

H.N.Schwarzkopf píše:Nová teorie opustila tradiční koncepci přímých akcí zaměřených na postupné opotřebovávání a drcení nepřítele. Teorie zpracovaná velitelstvím TRADOC vycházela z předpokladu, že budeme bojovat proti vojskům Varšavské smlouvy, která mají nad námi početní převahu i převahu v palebné síle, ale jsou zvyklá bojovat ve strnulých formacích a sestavách. Za cestu k vítězství se proto pokládalo překonání početní povahy protivníka pomocí naší nové techniky, optimální časové sladění našeho bojového potencionálu a podněcování iniciativy, pružnosti a vynalézavosti velitelů všech stupňů.

A tady mám dotaz - jak to u ČSLA bylo s tímhle v reálu? Protože se dají najít jak prameny dokládající onu strnulost sestava nepružnost velení (hl. u pěchoty) tak prameny dokládající pravý opak (h. u diverzantů a motoprůzkumných a předřadných tankových oddílů)

To je dosť problém.
Totiž na jednej strane bola iniciatíva jednotlivcov a veliteľov na nižších stupňoch silne potláčaná, pretože bola proti predpisom, v prípade neúspechu vážne ohrozovala naplánované výsledky cvičení, všeobecne "smrdela prúserom" a vôbec narušovala zažitý systém.
Na druhej strane, velitelia a vojaci sa museli vedieť rýchlo zorientovať a vymyslieť nejaké "riešenia", aby sa nedostali do maléru, za vznik ktorého často ani nemohli, ale museli ho skryť pred vlastným velením, aby sa vyhli rôznym postihom a vôbec "problémom".
Takže improvizácia bola pre mnohých denným chlebom.
Našťastie či naneštastie sa zrejme nikdy nedozvieme, ako by si poradili v skutočnom boji a zostaneme len v rovine dohadov. Určite ale existoval značný potenciál aj pre netradičné riešenia a postupy.

to Mantra

V druhé polovině sedmdesátých let 9. td v Boleticích cvičila velmi intensivně. Nicméně vyvedení mělo několik různých způsobů, zpravidla se jednalo o dlouho dopředu připravovaná cvičení, kdy se pečlivě kontrolovalo všechno možné, především výstroj vojáků základní služby. Jak známo, k motostřeleckým útvarům intelektuální elita národa opravdu nerukovala a zejména před cvičením v zimním období bylo nutné zkontrolovat, zda ještě všechno nepoztráceli či neprochlastali. Tyto kontroly se nazývaly "cikánský den". Zimní podmínky v Boleticích jsou tvrdé a chybějící zimní doplněk může způsobit ošklivé komplikace.
Opravdu ostrý bojový poplach s výjezdem, který plynule pokračoval přesunem do Boletic a nebyl dopředu připravován, pamatuji pouze jednou, v noci z 20 na 21 srpen 1978. Na desáté výročí bratrské pomoci se občané Benešova probouzeli za rachotu pásové techniky. Celá akce byla provázená obrovskými zmatky a rozhodně nevypadala jako organisovaný přesun bojeschopné jednotky.
Celkově soudím, že naše armáda nebyla ani v dobách kdy se do ní sypaly obrovské peníze příliš bojeschopná. Normalisační čistky zlikvidovaly poslední zbytky vyšších velitelů, kteří byli schopni samostatně myslet, byli nahraženi rychlokvaškami vyškolenými v CCCP (benešovskému motostřeleckému pluku velel kapitán!?!) kteří se vyznačovali především tvrdostí a fanatismem. Vojáky základní služby opovrhovali, nižší důstojníky deptali nesmysly, okoukanými v CCCP a to všechno mělo devastující účinky na použitelnost útvaru. Spousta věcí se švindlovala, včetně výsledků střeleb, nedělalo se to, co se dělat mělo a naopak.

PS Na cvičení Štít 84 se kousek za Mělníkem nacvičovalo násilné překonání Labe. Asi tak 14 dnů se to pilně cvičilo na perfektně připravených nájezdech s panelovou příjezdovou cestou. Prostě typické bojové podmínky. Vlastní cvičení pak proběhlo za účasti generálního tajemníka uv ksč soudruha gustáva husáka, který si po skončení pochvaloval vysokou bojovou připravenost maránskolázeňského motostřeleckého útvaru.......

Víte co to bylo na Šumavě - v prvním sledu - 12 let - hlídat hranice ?
Když na druhé straně stály armády s technikou o 1 generaci dál a kdy se poměr mezi jejich brigádou v palebné síle přepočítával u nich 1 a u nás 1,5 x více nutno nasadit?
Letectvo 1 u nich - zbraňové systémy u nás s bídou tak 0,5 a letectvo tak 0,7 slíbeno?
Roky 1970 až 1982.... To jsou fakta, která si uvědomovali na hranicích zdejší velitelé....
Toto byla v té době syntéza po důkladné analýze...

RAYTHEON píše:to Mantra

Opravdu ostrý bojový poplach s výjezdem, který plynule pokračoval přesunem do Boletic a nebyl dopředu připravován, pamatuji pouze jednou, v noci z 20 na 21 srpen 1978. Na desáté výročí bratrské pomoci se občané Benešova probouzeli za rachotu pásové techniky. Celá akce byla provázená obrovskými zmatky a rozhodně nevypadala jako organisovaný přesun bojeschopné jednotky.

Tohle byl obrovský průser, cvičení Krkonoše, bratrská pomoc Polsku. Po tomhle kolapsu padaly hlavy a došlo k nařízení 20min hotovosti k opuštění kasáren. Právě tebou zmiňovaný Benešov nedokázal odjet z kasáren. Obrovské množství tanků stálo za vraty garáží, které nešly otevřít, tanky nestartovaly atd.

S těmi cvičeními to na západě nebylo jiné. A jestli NATO fungovalo tak jak funguje dnes, tak by byly v pytli během několika dní. NATO není vojensky řízeno jako byla VS a každý má právo si říct co chce a co nechce. Pak to vypadá jak to vypadá, amerika si jede po svých a na spojence se neohlíží.

Kdyžto vezmu tak v minulosti v NATO byly USA s UK a stále jsou vojenské velmoci s obrovskými zkušenostmi. Němci a jejich Bundeswehr jsou lapeni do osidel minulosti a Francie neví kam se přidat jestli do NATO nebo do EU.

to michan: Kolego, super příspěvek k tématu!!

to Mantra



Nejsem si jist, zda mluvíme o stejné události a dokonce o stejném Benešovu.

Jistěže tenkrát byly problémy s výjezdem pásové techniky, ty jsou totiž vždy, startovací akubaterie si umí vybrat kdy má kleknout a startovacích vozíků je najednou strašně málo. Kdo někdy viděl pokus o současné nastartování všech bévépéček motostřelecké roty, ví o čem mluvím. Silně pochybuji o tom, že by to dnes bylo výrazně lepší.

Právě tebou zmiňovaný Benešov nedokázal odjet z kasáren. Obrovské množství tanků stálo za vraty garáží, které nešly otevřít, tanky nestartovaly atd.

Zde se jedná o nedorozumění. V Benešově byla technika parkována v Táborských kasárnách (nečetné vyjímky v kasárnách pražských - PL baterie) pod přístřešky, které jsou z vlaku vidět dodnes. V garážích byla např. spojovací technika, PAD, provianťáci atd. Za vraty garáží tedy tanky fakt neuvázly, kolik jich nastartovalo a v pořádku odjelo nevím, nebyl jsem u toho. Nepamatuji se však, že by to byl po návratu námět k řešení. Ostatně, tenkrát byl velitelem tankového praporu kpt. Cihlář, který se těšil přirozené autoritě u podřízených a prapor vedl rukou pevnou a jistou.

Při zmíněném poplachu 20/21.8.1978 jsem viděl vyjet i zdravoťácký OT-810!!!!

cover72 píše:narazil jsem na zajíamvou větu, popisující tehdejší vztah/předpoklady amerického velení pro válku v Evropě:

H.N.Schwarzkopf píše:Nová teorie opustila tradiční koncepci přímých akcí zaměřených na postupné opotřebovávání a drcení nepřítele. Teorie zpracovaná velitelstvím TRADOC vycházela z předpokladu, že budeme bojovat proti vojskům Varšavské smlouvy, která mají nad námi početní převahu i převahu v palebné síle, ale jsou zvyklá bojovat ve strnulých formacích a sestavách. Za cestu k vítězství se proto pokládalo překonání početní povahy protivníka pomocí naší nové techniky, optimální časové sladění našeho bojového potencionálu a podněcování iniciativy, pružnosti a vynalézavosti velitelů všech stupňů.

A tady mám dotaz - jak to u ČSLA bylo s tímhle v reálu? Protože se dají najít jak prameny dokládající onu strnulost sestava nepružnost velení (hl. u pěchoty) tak prameny dokládající pravý opak (h. u diverzantů a motoprůzkumných a předřadných tankových oddílů)

V osmdesátých letech byly alfou a omegou pro činnost naší armády tyto bojové řády:

Všeob-Ř-1 1984 Bojový řád pozemního vojska Československé armádě.Část 1 (divize,brigáda,pluk)

Všeob-Ř-2 1984 Bojový řád pozemního vojska Československé armádě.Část 2 (prapor,rota)

Všeob-Ř-3 1984 Bojový řád pozemního vojska Československé armádě.Část 3 (četa,družstvo,tank)

Jenže předpisy, které měli zajistit že služby logistické podpory tedy tehdy týlové a technické zabezpečení a složky bojového zajištění - průzkum, dělvo, chemici a podobně cvičily a tedy by i bojovaly podle předpisů které s novými bojovými řády nebyly kompatabilní.

Například bible týlového zabezpečení předpis Týl - 1-1 vyšel naposledy v roce 1960.

Už to byl důkaz jakési paralýzy a strnulosti . Zavést bojové řády a nezajistit souběžné přepracování podpůrných předpisů je prostě špatně.

Dále pak je potřeba vidět jednu zásadní věc. Naše armáda ztratila od roku 1945 2 x kontinuitu v rozvoji operačního a taktického chování.

Primo: v roce 1948 až 1953 vyhodila všechny fronťáky ze západu a 2/3 těch z východu. Zmizela možnost učit s od těch co znali boj.

Secundo: v roce 1968 až 1971 vyházela tisíce zkušených vojáků pro odmítání toho co se c satlo v srpnu 1968. Mezi jinými i elitu našeho generálního štábu - lidí zkušených a schopných myslet moderně se zkušenostmi z velkých cvičení a s přirozenou autoritou.

Byla sice moderně vyzbrojena, tedy alespoň prvosledové svazky ale myšlením se zakonzervovala v roce 1965.

Cvičení se prováděla tak jak prováděla. Nebyla to žádná sláva. Málo paliva, málo munice. Já osobně jsem nikdy neviděl na našem území cvičit větší jednotku než pluk a to ještě je tak, že vyjel jeden prapor a z dalších jen po vybraných jednotkách. A velitelé místo aby se bránili, že je to blbě byli rádi - alespoň bude méně práce s údržbou techniky.

Jak myslela naše armáda jsem z hrůzou zjistil v roce 1987 když jsem začal zpracovávat diplomku.

V celé ČSLA jsem našel JEN DVA náměty cvičení kde by se někdo pokusil řešit použití pluku jako předsunutého odřadu. A ani jeden nebyl původem od bojových útvarů.

Je to potřeba více komentovat? Tady se v literatuře tvrdí jak jsme chtěli útočit až na Dijon ve Francii ale jak to do Prkvančic někdo chtěl myslet vážně když celá bojová ČSLA NEBYLA SCHOPNÁ VYMYSLET TAKOVÝTO NÁMĚT?

Nebyl-li námět je jasné, že se to prostě ani necvičilo ani se o tom neuvažovalo. Jak potom někdo chtěl porazit pritvníky? Lavinou tanků? Ten amík ví co píše.

Já jsem se pokusil takový námět vytvořit a to ve spoupráci s borcem co měl za sebou dva roky Frunzeho akademie a taktických příruček SA. Vzal jsem to nestandartně v rozporu s tehdejšími týlovými předpisy a můj konzultant, vysokoškolský vyučující požádal děkana aby byl zprošten povinosti mě při práci vést.
A utekl ode mě jak malé děcko. Přitom jsem diplomku po třech hodinách boje obhájil výtečně a dodnes jsem na tu práci pyšný. Přitom je to v historii té školy jediná diplomka - cvičení, kterou student zpracoval bez pomoci katedry, tedy konzultanta.

Nebyl prostor pro nekonvenční myšlení, nové věci. Hlavní byl klid, ticho a aby se propánaboha nic nestalo. Proto jsem šel k letectvu - tam pro nějaké novátorství moc prostoru není a tak mě to tak neštvalo.

Ale na druhou stranu je fakt, že menší jednotky v rámci možností ale taky rozdílně v rozdílné době, na tom asi nebyly tak zle.

Taky si myslím, že naše motostřelecké vojsko bylo na velmi dobré úrovni technicky a lidsky. U tanků jsem v hodnocení opatrnější ale alespoň to co bylo v prvním sledu mělo svoji úroveň i když hlavně technickou.

Ale myšlení bylo zastaralé.

Covere72 pokud bys chtěl ještě něco vysvětlit alespoň tak jak to vidím já, piš. Hezký den.

Děkuji...
Rád bych ještě věděl, jak to bylo s těmi předsunutými tankovými odřady průzkumníků, které se měly hnát do týlu nepřítele a odhalovat slabá místa, raketové baterie atp. - jak o nich píše např. Suvorov ve svém Akváriu nebo další autoři. Měla je i ČSLA? Jestli ano, tak kolik přibližně a jak byly velké? A vzal někdo v potaz nasycení krajiny přenosnými PT prostředky protivníka v 80. letech a nebo se prostě počítalo s tím, že jak se probijí za FEBA, budou mít klid a prostě se proženou týlem zaskočeného nepřítele? Byla u nich nějak zajištěna PVO (asi S-10, protože nic jiného by s Tčky asi neudrželo krok a šilky jsme neměli)...

cover72 - tady by bylo potřeba aby do toho vstouil někdo kdo sloužil jako důstojník u tankové jednotky nebo lépe u některého z průzkumných praporů.

Podívej, já nevím všechno. Já jsem nikdy o předsunutých tankových odřadech průzkumníků neslyšel. Je jisté, že průzkumný prapor pokud by bylo potřeba by asi podobný úkol pokud by nebyla proti nám souvislá fronta.

A znovu říkám že Suvorov píše blbiny. I když zrovna tady nevím. Průzkumný prapor je příliš cenná jednotka aby se poslal do takové riskantní operace.

Američané to mají zajištěné tím, že u každého armádního sboru existuje mimořádně silná jednotka nazývaná LEHKÝ OBRNĚNÝ PLUK. Ten je tak silný, že skutečně podobné akce provádí a navíc je soběstačný i s leteckou podporou. Má ve své sestavě 62 letounů, z toho 28 vrtulníků palebné podpory.

Co dělali sověti nevím. Ale ti měli velkou sílu vzdušně výsadkových sil-RABO-KDE JSI?. Nemáš o tom ponětí ve vztahu k těmto silám?

Naše bojové řády takový termín neznaly.

Že to funguje pokud se to umí nebo když protivník není na výši vlastních tankistů, ukázala válka na JOM KIPPUR. Zde si na egyptské frontě izraelské vzdušné síly vytrpěly peklo od brutální síly raketových PL baterií dodaných Egyptu Sovětským svazem. Až se podařilo překročit průplav dokázali izraelské tankové síly z vlastních sestav vytvořit samostané skupiny tanků, které vyrazily podél průplavu s úkolen hledat a ničit právě tyto baterie. Díky skvělému výcviku, vysoké motivovanosti a hlavně odhodlání jaké si já nedokážu představit se jim podařilo vytvořit obrovské díry v egyptské PVO pak už bylo jen otázkou času než to Egypt položí.

Odpovědně mohu napsat že takové vojáky a hlavně zkušenosti naše armáda neměla.

Pokud má někdo jiný názor, rád si ho vyslechnu.

Takže zatím takto a klidně se ptej dál. Zdraví Tě Pátrač.

Rád bych ještě věděl, jak to bylo s těmi předsunutými tankovými odřady průzkumníků, které se měly hnát do týlu nepřítele a odhalovat slabá místa, raketové baterie atp. - jak o nich píše např. Suvorov ve svém Akváriu nebo další autoři. Měla je i ČSLA?

Jedna rýchlovka:
Sov. armáda vzniknutá po roku 45 nedisponovala žiadnymi takýmito tank. silami. Motostrelecké a tankové celky mali prieskumné jednotky so štandardnými úlohami. Pod pozemné jednotky však patrili DŠV / výsadkovo-útočné vojiská, nie vzdušne výsadkové vojiská tie sú niečo iné / , ktorých úlohou bol presun do tylu nepriateľa cca 70-100 km a tam obsadzovať miesta a držať ich až do príchodu iných druhov vojiska , prípadne ničiť vybrané "objekty". Západní autori uvádzajú, že v ich výzbroji boli aj vozidlá BMD, ale bývalí členovia uvádzajú max. BTR.

Až na knižku o vojiskách Specnaz, nepoznám práce p.Suvorova. Preto neviem posúdiť ako píše o iných druhoch vojisk, v tomto prípade mi táto jeho "tanková teória" príde, ako založená na prvopočiatočných predstavách vojakov NATO o použití tankov T-80. "Sú malé a rýchle, aby sa vedeli čo najskôr dostať k brehom Atlantiku"

Čo je samozrejme blbosť, lebo aj najrýchlejší tank je vlastne na niečo také príliš pomalý a ako si uviedol, pri veľkom nasýtení PT zbraňami by to bolo iba mrhanie.

V JOM Kippurskom konflikte sa to dalo robiť, nakoľko arabské vojiská nemali dostatočnú silu na ničenie cieľu typu tank / letectvo v trubke a PT zbraní málo /. Je celkom pikoškou, ktorá sa samozrejme rozpráva len po tichu, že k ukončeniu tohto konfliktu pomohlo aj nakladanie 3 Sov. divízií VDV do lietadiel. Robili to vraj tak okato, aby si to Američania nemohli nevšimnúť a neinformovať Izraelcov. Či by ich naozaj použili na ochranu svojich spojencov je však diskutabilné.

ty rabo, to je něco jako náš hloubkový průzkum nebo jsou to jednotky s úplně odlišným určením?

Já si nemyslím že to byl předsunutými tankovými odřady průzkumníků ale normální tankový odřad posílený podpůrnými jednotkami a určený k prolomení obranné linie a splnění určitého úkolu a nebo to byl průzkum bojem.

My jsme neměli Shilky?

http://en.wikipedia.org/wiki/ZSU-23-4#Operators

http://www.janes.com/extracts/extract/j ... s0237.html

Protiletadlový systém Šilka nebyl v naší armádě zaveden. Do ČSLA V ÚTOKU jsem doplnil díky jednomu Palbákovy možnosti a výzbroj naší vojskové PVO. Takže Šilka nikoliv.

Ad Šilky - lidi od baterie Kubů se mi dušovali, že jsme šilky nikdy neměli, jen ještěrky, které měly být nahrazené STROPem, na který ovšem nedošlo.

A k těm "předsunutým odřadům" - je možné, žejsem pohnojil název; jako součást těch průzkumných divizí mi to vzhledem k použití a výcviku přišlo nejlogičtější. Mělo by to mít návaznost na takové předsunuté odřady, o kterých se píše vzhledem k sovětské válce proti Japonsku v roce 45 - tedy že se takové odřady T-34 hnaly dopředu desítky či stovky km před hlavními silami a tím (vzhledem k narušení komunikací) u nepřítele vytvářely dojem, že FEBA je už tak daleko a že jim tedy nezbývá, než kapitulovat. Já to mám z vyprávění; samotnému mi to vždycky připadlo divné (jak vzhledem k japonským sebevražedným kodexům, tak vzhledem k oné komuniakcí - ikdyž představit si to dovedu) - ale pokud byla tato taktika účinná, bylo by jen logické v ní pokračovat.

Dobrá, dobrá beru zpět, nechal jsem se unést výsledkem hokejového utkání....

Tady je to i na Palbě:

https://www.palba.cz/portal.php?news=ar ... 0254d8e88e

Jaký je ten název jednotek v originále?

cover72 píše:A k těm "předsunutým odřadům" - je možné, žejsem pohnojil název; jako součást těch průzkumných divizí mi to vzhledem k použití a výcviku přišlo nejlogičtější. Mělo by to mít návaznost na takové předsunuté odřady, o kterých se píše vzhledem k sovětské válce proti Japonsku v roce 45 - tedy že se takové odřady T-34 hnaly dopředu desítky či stovky km před hlavními silami a tím (vzhledem k narušení komunikací) u nepřítele vytvářely dojem, že FEBA je už tak daleko a že jim tedy nezbývá, než kapitulovat. Já to mám z vyprávění; samotnému mi to vždycky připadlo divné (jak vzhledem k japonským sebevražedným kodexům, tak vzhledem k oné komuniakcí - ikdyž představit si to dovedu) - ale pokud byla tato taktika účinná, bylo by jen logické v ní pokračovat.

tedy nevím nevím. Já nějaké povědomí o zničení kuantungské armády mám o o podobných odřadech jsem nikdy neslyšel.

Četl jsem o hloubkových průlomech tanků a motorizované pěchoty i na velké vzdálenosti ale vždy to byl druhotný produkt úspěšného útočného boje. Navíc tak by to šlo klidně zopakovat kdekoliv kde je možný hloubkový manévr i velkými silami a hlavně kde je na to prostor a terén. Střední a Západní Evropa takovým prostorem nejsou. Je silně zastavěná, zalesněná a protknutá velkým množstvým železničních a silničních náspů, vodních toků a kanálů. Zde není možno nepozorovaně a bez velmi rychého setkání se se silami nepřítele takovými silami manévrovat.

Tím nechci tvrdit, že v plánech a taktických příručkách sovětské armády či třeba polských sil něco takového nebylo ale ČSLA nic takového neznala.

Mně vychází třeba úderný odřad k zneškodnění jaderné miny - jak jsem psal na to se vyčleňoval prapor plus - nebo dobytí důležité dopravní křižovatky.

Náhodou sem narazil na nějaké údaje kolem pacéřování a průbojnosti....
Modern (1987-92) Anti-Tank and Tank Weapons and AFV Armor
Je tam poměrně dost údajů, jen jestli aspoň trochu sedí

Něco podobného je na http://members.tripod.com/collinsj/protect.htm - tam to vychází z údajů z tanknetu, jane's a tak...
Ale díky za tip - čím více zdrojů, tím lépe.
A když už jsme u toho srovnávání, v threadu Gripen to zapadlo - ale dost slušný slušný hrubý odhad dosahu radarů je v tabulce na
http://www.clashofarms.com/files/Smarte ... %20Hpn.pdf
co jsem využil pro hledání, tak to sedí...