cover72 píše:narazil jsem na zajíamvou větu, popisující tehdejší vztah/předpoklady amerického velení pro válku v Evropě:
H.N.Schwarzkopf píše:Nová teorie opustila tradiční koncepci přímých akcí zaměřených na postupné opotřebovávání a drcení nepřítele. Teorie zpracovaná velitelstvím TRADOC vycházela z předpokladu, že budeme bojovat proti vojskům Varšavské smlouvy, která mají nad námi početní převahu i převahu v palebné síle, ale jsou zvyklá bojovat ve strnulých formacích a sestavách. Za cestu k vítězství se proto pokládalo překonání početní povahy protivníka pomocí naší nové techniky, optimální časové sladění našeho bojového potencionálu a podněcování iniciativy, pružnosti a vynalézavosti velitelů všech stupňů.
A tady mám dotaz - jak to u ČSLA bylo s tímhle v reálu? Protože se dají najít jak prameny dokládající onu strnulost sestava nepružnost velení (hl. u pěchoty) tak prameny dokládající pravý opak (h. u diverzantů a motoprůzkumných a předřadných tankových oddílů)
V osmdesátých letech byly alfou a omegou pro činnost naší armády tyto bojové řády:
Všeob-Ř-1 1984 Bojový řád pozemního vojska Československé armádě.Část 1 (divize,brigáda,pluk)
Všeob-Ř-2 1984 Bojový řád pozemního vojska Československé armádě.Část 2 (prapor,rota)
Všeob-Ř-3 1984 Bojový řád pozemního vojska Československé armádě.Část 3 (četa,družstvo,tank)
Jenže předpisy, které měli zajistit že služby logistické podpory tedy tehdy týlové a technické zabezpečení a složky bojového zajištění - průzkum, dělvo, chemici a podobně cvičily a tedy by i bojovaly podle předpisů které s novými bojovými řády nebyly kompatabilní.
Například bible týlového zabezpečení předpis Týl - 1-1 vyšel naposledy v roce 1960.
Už to byl důkaz jakési paralýzy a strnulosti . Zavést bojové řády a nezajistit souběžné přepracování podpůrných předpisů je prostě špatně.
Dále pak je potřeba vidět jednu zásadní věc. Naše armáda ztratila od roku 1945 2 x kontinuitu v rozvoji operačního a taktického chování.
Primo: v roce 1948 až 1953 vyhodila všechny fronťáky ze západu a 2/3 těch z východu. Zmizela možnost učit s od těch co znali boj.
Secundo: v roce 1968 až 1971 vyházela tisíce zkušených vojáků pro odmítání toho co se c satlo v srpnu 1968. Mezi jinými i elitu našeho generálního štábu - lidí zkušených a schopných myslet moderně se zkušenostmi z velkých cvičení a s přirozenou autoritou.
Byla sice moderně vyzbrojena, tedy alespoň prvosledové svazky ale myšlením se zakonzervovala v roce 1965.
Cvičení se prováděla tak jak prováděla. Nebyla to žádná sláva. Málo paliva, málo munice. Já osobně jsem nikdy neviděl na našem území cvičit větší jednotku než pluk a to ještě je tak, že vyjel jeden prapor a z dalších jen po vybraných jednotkách. A velitelé místo aby se bránili, že je to blbě byli rádi - alespoň bude méně práce s údržbou techniky.
Jak myslela naše armáda jsem z hrůzou zjistil v roce 1987 když jsem začal zpracovávat diplomku.
V celé ČSLA jsem našel JEN DVA náměty cvičení kde by se někdo pokusil řešit použití pluku jako předsunutého odřadu. A ani jeden nebyl původem od bojových útvarů.
Je to potřeba více komentovat? Tady se v literatuře tvrdí jak jsme chtěli útočit až na Dijon ve Francii ale jak to do Prkvančic někdo chtěl myslet vážně když celá bojová ČSLA NEBYLA SCHOPNÁ VYMYSLET TAKOVÝTO NÁMĚT?
Nebyl-li námět je jasné, že se to prostě ani necvičilo ani se o tom neuvažovalo. Jak potom někdo chtěl porazit pritvníky? Lavinou tanků? Ten amík ví co píše.
Já jsem se pokusil takový námět vytvořit a to ve spoupráci s borcem co měl za sebou dva roky Frunzeho akademie a taktických příruček SA. Vzal jsem to nestandartně v rozporu s tehdejšími týlovými předpisy a můj konzultant, vysokoškolský vyučující požádal děkana aby byl zprošten povinosti mě při práci vést.
A utekl ode mě jak malé děcko. Přitom jsem diplomku po třech hodinách boje obhájil výtečně a dodnes jsem na tu práci pyšný. Přitom je to v historii té školy jediná diplomka - cvičení, kterou student zpracoval bez pomoci katedry, tedy konzultanta.
Nebyl prostor pro nekonvenční myšlení, nové věci. Hlavní byl klid, ticho a aby se propánaboha nic nestalo. Proto jsem šel k letectvu - tam pro nějaké novátorství moc prostoru není a tak mě to tak neštvalo.
Ale na druhou stranu je fakt, že menší jednotky v rámci možností ale taky rozdílně v rozdílné době, na tom asi nebyly tak zle.
Taky si myslím, že naše motostřelecké vojsko bylo na velmi dobré úrovni technicky a lidsky. U tanků jsem v hodnocení opatrnější ale alespoň to co bylo v prvním sledu mělo svoji úroveň i když hlavně technickou.
Ale myšlení bylo zastaralé.
Covere72 pokud bys chtěl ještě něco vysvětlit alespoň tak jak to vidím já, piš. Hezký den.